Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vývoj refrakčních vad (obecně)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vývoj refrakčních vad (obecně)"— Transkript prezentace:

1 Vývoj refrakčních vad (obecně)
Předmět: Brýlová optika Vypracoval: Jiří Augustin; Markéta Dvořáková; Miroslav Jokeš; Martina Koutecká; Václav Kulhaj, DiS.; Martina Vránová; Ročník: 1.D Období a rok: LO 2011/2012 Vyučující: Bc. Martina Nováková, MSc. Datum vypracování:

2 Obecná charakteristika refrakční vady
Refrakční vada je taková oční vada, při níž dochází k odchylce lomivosti optického aparátu oka, případně k odchylce velikosti oka. V důsledku toho se paprsky dopadající na rohovku a následně procházející optickou soustavou oka nezobrazí na sítnici, jak by bylo žádoucí, ale obraz se vytvoří před sítnicí či za sítnicí. Výsledný obraz tak není ostrý, ale rozmazaný – míra rozmazání závisí na jeho vzdálenosti od sítnice. Mezi základní refrakční vady řadíme Myopii, Hypermetropii a Astigmatismus.

3 Myopie Myopie neboli krátkozrakost je refrakční vada, při které se světelné paprsky procházející okem zobrazí před sítnicí. Tento jev může být způsoben zpravidla dvěma faktory – přílišnou délkou oka nebo nadměrnou lomivostí optického aparátu oka. Základním projevem je zhoršený vízus při pohledu do dálky, respektive posun dalekého bodu směrem k oku.

4 Hypermetropie Hypermetropie neboli dalekozrakost je refrakční vada, při které se světelné paprsky procházející okem zobrazí za sítnicí. To znamená, že oko je příliš krátké nebo málo lomivé. V počáteční fázi nemusí být tato vada patrná, jelikož oko ji dokáže kompenzovat akomodací, tedy zmohutňováním čočky. Hypermetropie se projevuje zhoršeným vízem při pohledu do blízka, respektive vzdalováním blízkého bodu od oka.

5 Astigmatismus Astigmatismus (cylindrická oční vada) je stav, kdy rohovka nemá pravidelný kulový tvar, ale je v jedné či obou osách více či méně zakřivená. Světelné paprsky dopadající na oko z různých směrů se pak neprotnou na sítnici v jednom bodě, ale minou se a projevují se jako plošky. Pacient ve výsledku vidí rozmazaně.

6 Presbyopie Presbyopie, někdy též stařecká vetchozrakost, je stav, který dříve či později nastává u každého člověka. Jedná se o přirozenou fyziologickou záležitost, kterou neoznačujeme jako refrakční vadu. V průběhu života totiž dochází k postupnému růstu oční čočky pokládáním nových vrstev buněk přes ty staré, čímž čočka postupně tuhne a snižuje se její akomodační schopnost. Oko následně nedokáže dostatečně akomodovat, což se projeví zhoršením vízu při pohledu do blízka, respektive vzdálením blízkého bodu od oka.

7 Vývoj a výskyt myopie

8 Vývoj a výskyt myopie V poslední době můžeme pozorovat výrazný nárůst dětí či mladistvých, kteří trpí myopickou vadou. Lékaři a odborníci na celém světě pátrají, čím je to způsobeno, ovšem stále neexistuje žádný jednoznačný závěr. Rychlost nárůstu tohoto onemocnění, chceme-li to tak nazývat, je poměrně prudká a někteří proto myopii označují za epidemii dnešní doby.

9 Vývoj a výskyt myopie Nedávno byly v Čínské republice zveřejněny výsledky průzkumu výskytu myopie u školáků v letech 1983 až Z výsledků vyplývá, že v roce 1983 trpělo myopií 5,8 % dětí ve věku 7 let, 36,7 % dětí dvanáctiletých, 64,2 % dětí patnáctiletých a 74 % dospívajících ve věku let. O sedmnáct let později, tedy v roce 2000, byly výsledky následující: 21 % u dětí sedmiletých, 61 % u dvanáctiletých, 81 % u patnáctiletých a 84 % u dospívajících ve věku let. Je tedy patrno, že ve všech věkových kategoriích se výskyt myopie zvýšil.

10 Vývoj a výskyt myopie

11 Vývoj a výskyt myopie Ve spojených státech je prokázán nárůst myopie o 66 % za posledních 30 let ( a ), přičemž v současné době je více než 42 % obyvatel ve věku let myopických. Pro srovnání s evropskou populací uveďme průzkumy prováděné na vzorku dospívajících ve Švédsku a Polsku . V oblasti Göteborgu (Švédsko) byly v roce 2000 zkoumány děti ve věku let, přičemž výskyt myopie byl prokázán u 49,7 %. V Polsku proběhl podobný experiment v roce 2006 s výrazně nižším výsledkem, kdy bylo odhaleno pouze 13,3 % myopů ve věku 6-18 let.

12 Vývoj a výskyt myopie Na ostrově Vanuatu ležícím v Tichém oceánu bylo v roce pouze 1,3 % školou povinných dětí ve věku od 6 do 17 let myopických. Podobně jsou na tom školáci (6-17 let) v severovýchodním Íránu, kde vykazuje známky myopie 4,3 % dětí.

13 Vývoj a výskyt myopie Přesná příčina toho jevu zůstává odborníkům stále skryta, ovšem lze pozorovat určité faktory, které vznik a výskyt myopie doprovázejí. Pokud například rodiče trpí myopií, je výrazně vyšší pravděpodobnost, že i jejich děti budou myopové. Svoji roli ovšem hraje i prostředí, kdy lidé žijící ve městech trpí myopií častěji než obyvatelé venkova, respektive ve vyspělé společnosti je výskyt myopie vyšší než v některých primitivních kmenech.

14 Vývoj a výskyt myopie Na druhou stranu, dlouhodobé čtení ani práce, při níž jsou oči trvale zaostřeny na krátkou vzdálenost, nemusí znamenat vznik myopie. To potvrzuje například fakt, že u původní eskymácké populace, která tráví dlouhé měsíce v malých prostorách a pracuje s mnoha pracovními nástroji v bezprostřední blízkosti očí, se myopie téměř nevyskytuje. Nicméně u jejich dětí, které jsou v současné době posílány do škol, se myopie začíná projevovat ve vysoké míře.

15 Vývoj a výskyt myopie Dále je možné pozorovat výrazně nižší výskyt myopie u jedinců, kteří tráví hodně času venku a pravděpodobnost, že se u nich myopie vytvoří je výrazně nižší i v případě, kdy jejich rodiče trpí myopií nebo kdy tráví většinu dne čtením. Jak je vidět, není to jednoduché a vznik či vývoj myopie u konkrétního jedince může ovlivnit celá řada faktorů. Ačkoliv se zatím nepodařilo stanovit jednoznačnou příčinu tohoto problému, jedno je jisté – jedná se o globální populační problém.

16 Vývoj a výskyt hypermetropie

17 Vývoj a výskyt hypermetropie
Hypermetropií trpí výrazně méně obyvatel než myopií, je však těžké určit konkrétní míru výskytu, jelikož ta je silně závislá například na věku nebo na tom, co považujeme za hypermetropii. Většina dětí se totiž rodí jako mírně hypermetropická (cca +2,00 D). Výjimku tvoří předčasně narozené děti a novorozenci s nízkou hmotností, kteří mají sklony spíše k lehké myopii.

18 Vývoj a výskyt hypermetropie
Přibližně 4-9 % dětí ve věku šest až devět měsíců má hypermetropii větší než +3,25 D, s postupujícím věkem se její výskyt snižuje. Mezi ročními dětmi je již pravděpodobnost výskytu takto vysoké hypermetropie pouze 3,6 %.

19 Vývoj a výskyt hypermetropie
Spolu se střední a vyšší hypermetropií se během vývoje dítěte projevuje také astigmatismus, ovšem oba tyto jevy postupně klesají a přibližně v pěti letech věku již dosahují minimálních hodnot. Během následujících deseti až patnácti let hypermetropie dále klesá, až se postupně ustálí ve fázi emetropického oka, případně se přehoupne do oblasti výskytu myopie. V praxi je to tak, že většina lidí nikdy nedosáhne ideálního stavu, ale zůstává jim mírná hypermetropie. Jelikož se však jedná o minimální hodnoty, které dokáže oko díky akomodaci eliminovat, nepovažuje se to za poruchu refrakce, ale za běžný emetropický stav. Každá studie má definovánu jinou hodnotu, od které považuje oko za hypermetropické. Nejčastěji to bývá hranice +1,00 D až +3,00 D.

20 Vývoj a výskyt hypermetropie
Konkrétní pohled nám poskytne například australská studie z roku 2007 prováděná na vzorku školáků ve věku 6 a 12 let. Podle ní dosahuje hypermetropie (>=2,00 D) 13,2 % šestiletých a 5 % dvanáctiletých (15,7 % a 6,8 % u dětí kavkazské národnosti). Podobná čísla můžeme vidět i u dětí (6-17 let) v severovýchodním Íránu, kde bylo v roce 2011 asi 5,4 % hypermetropických žáků a byla pozorována sestupná tendence s přibývajícím věkem.

21 Vývoj a výskyt hypermetropie
S narůstajícím věkem ovšem klesá akomodační schopnost oka a začíná se projevovat latentní hypermetropie, což přispívá ke zřetelnému nárůstu výskytu hypermetropie u starších osob.

22 Vývoj a výskyt astigmatismu

23 Vývoj a výskyt astigmatismu
Jak již bylo zmíněno, astigmatismus se vyskytuje u novorozenců (spolu s hypermetropií) a následně během vývoje zraku a emetropizace oka dochází k jeho snižování. Ve vyšším věku pak opět dochází k nárůstu jeho výskytu, případně ke změnám jeho orientace.

24 Vývoj a výskyt astigmatismu
Jistá studie z roku 2003 se zabývala výskytem astigmatismu u čínských dětí předškolního věku (průměrný věk 4-5 let). Střední hodnota astigmatismu činila -0,65 D a v 53 % případů převládal astigmatismus podle pravidla. Na vybraném vzorku byly následně zkoumány změny s přibývajícím věkem. Po pěti letech bylo zjištěno snížení střední hodnoty astigmatismu z původních -0,62 D na -0,50 D. Prokázalo se také, že děti s astigmatismem měli následně vyšší sklony k myopii, respektive že rostoucí astigmatismus byl předzvěstí progresivní myopie.

25 Vývoj a výskyt astigmatismu
Klesající tendenci astigmatismu během vývoje oka prokázala i studie na vzorku afrických, amerických a hispánských dětí ve věku šest měsíců až šest let, kde byl navíc opět patrný vliv etnika. Astigmatismus >=1,50 D byl zjištěn u 16,8 % hispánských dětí (13,9 % podle pravidla, 0,6 % proti pravidlu a 2,2 % ostatní varianty), zatímco africké a americké děti vykazovaly tuto refrakční vadu pouze v 12,7 % případů (7,8 % podle pravidla, 2,2 % proti pravidlu a 2,7 % ostatní varianty). U hispánských dětí se také častěji vyskytoval astigmatismus >=3,00 D než u dětí afrických a amerických (2,9 % vs 1,0 %).

26 Vývoj a výskyt astigmatismu
Výzkumem provedeným v roce 2005 v Japonsku bylo prokázáno, že s postupujícím věkem (40-79 let) míra výskytu astigmatismu narůstá a že dochází ke změnám jeho osy proti pravidlu. S tímto zjištěním korespondují i výsledky průzkumu bangladéšské populace (2002), kde u dospělých starších třiceti let byl pozorován astigmatismus ve 32,4 % pozorovaných osob, z toho 58,7 % tvořil astigmatismus proti pravidlu, zatímco podle pravidla bylo pouze 12,1 % a 29,3 % tvořily ostatní varianty.

27 Vývoj a výskyt astigmatismu
Podobné výsledky lze pozorovat u dvou íránských studií z roku 2011, kdy jedna prováděla sledování výskytu refrakčních vad u dětí školního věku (6-17 let), zatímco druhá se zaměřila na populaci v rozmezí 40 až 64 let. Zatímco u dětí byl pozorován astigmatismus v 11,5 % případů, u dospělých to bylo 49,1 % (12,6 % podle pravidla, 25,9 % proti pravidlu a 10,6 % ostatní varianty). Zcela jednoznačně byla prokázána zvyšující se míra astigmatismu proti pravidlu se zvyšujícím se věkem (40-44 let 19,9 % proti pravidlu, zatímco let 37 % proti pravidlu).

28 Vývoj a výskyt astigmatismu
Polský tým vědců zase zkoumal vliv výskytu astigmatismu na výskyt myopie. Výsledkem bylo, že s narůstajícím astigmatismem podle pravidla se zvyšuje i myopie. Vliv astigmatismu proti pravidlu, respektive ostatních variant, prokázán nebyl.

29 Vývoj a výskyt presbyopie

30 Vývoj a výskyt presbyopie
Presbyopie není refrakční vada, ale přirozený fyziologický proces stárnutí oka, které ztrácí schopnost akomodace, v důsledku čehož již nedokáže dostatečně zaostřovat na blízké předměty. Ne vždy se však u pacientů ve středním a vyšším věku, kteří postupně ztrácí schopnost zaostřit do blízka, musí jednat o presbyopii v pravém slova smyslu. Na vině může být také nekorigovaná hypermetropie, která daného jedince provázela po celý život, avšak díky vysoké akomodační schopnosti oka v mládí se neprojevovala rušivě. Oko totiž dokázalo „zaostřovat“ jak do blízka, tak i na dálku.

31 Vývoj a výskyt presbyopie
Vyjádřit přesnou míru výskytu presbyopie je poměrně komplikované, jelikož většina výzkumů se soustředí převážně na myopii, hypermetropii či astigmatismus. Presbyopie je tak spíše okrajová záležitost. Další komplikaci způsobuje fakt, že pro presbyopii neexistuje žádná striktní definice, respektive žádný standardizovaný postup vedoucí k jejímu zjištění.

32 Vývoj a výskyt presbyopie
V roce 2007 byl proveden výzkum na téma presbyopie u osob ve věku let žijících v Zanzibaru ve Východní Africe. U 89,2 % populace byla detekována presbyopie, přičemž pouze 17,7 % z těch, kteří potřebovali korekci, užívalo brýle. Ostatní to buďto nepovažovali za prioritu (33 %), nebo neměli dostatek peněz na jejich pořízení (30,6 %).

33 Vývoj a výskyt presbyopie
V Tanzanii bylo odhaleno 61,7 % presbyopů mezi osobami staršími čtyřiceti let. Zde však byl pozorován vliv vzdělání a místa bydliště, kdy vyšší výskyt presbyopie byl spojován s vyšším věkem, ženským pohlavím, vyšším dosaženým vzděláním a bydlištěm ve městě. Je tedy možné, že určitou roli ve výskytu presbyopie mají i environmentální vlivy.

34 Vývoj a výskyt presbyopie
Několik světových organizací provedlo studie na téma zhoršeného vidění v důsledku (nekorigované) presbyopie. Následně byly výsledky extrapolovány a v roce 2008 byl vytvořen globální přehled. Výsledný odhad zněl, že v roce 2005 bylo na celém světě 1,04 miliardy lidí trpících presbyopií, přičemž 517 milionů z nich nemělo žádné korekční brýle nebo nemělo správné korekční brýle. 94 % nekorigovaných presbyopů se nachází v rozvojových zemích.

35 Srovnání obecných poznatků se získanými daty

36 Srovnání obecných poznatků se získanými daty
Abychom mohli provést srovnání obecných poznatků s daty, která jsme obdrželi od kolegů z ostatních skupin, musíme si zvolit určité referenční hodnoty, vůči kterým budeme tato data srovnávat. Jelikož však neexistuje žádná oficiální statistika, která by obsahovala všechny refrakční vady u 100 % obyvatel planety a dokonce ani v rámci České republiky nejsou oficiální údaje dostupné, zvolili jsme několik studií, které byly provedeny v relativně nedávné době a které poskytují alespoň částečný pohled na danou problematiku.

37 První ref. studie – výskyt myopie a hypermetropie
Jedná se o práci z roku 2004, která se zajímala o výskyt refrakčních vad mezi dospělými osobami nad čtyřicet let ve Spojených státech, západní Evropě a Austrálii. K tomuto účelu bylo provedeno šest studií na celkovém vzorku osob. Výsledky byly následující: Myopie: 25,4 % USA; 26,6 % Evropa; 16,4 % Austrálie; Hypermetropie: 9,9 % USA; 11,6 % Evropa; 5,8 % Austrálie;

38 První ref. studie – výskyt myopie a hypermetropie

39 První ref. studie – výskyt myopie a hypermetropie

40 Výsledky pozorování skupiny č. 5 a 2
Skupina číslo 5 měla za úkol pozorovat výskyt myopické korekce ve vybraných očních optikách, skupina číslo 2 prováděla srovnatelné pozorování výskytu hypermetropie. Výsledky zjištěné za období dvou měsíců jsou následující: Ze 415 zákazníků bylo 69 myopů, tzn. podíl zastoupení myopů mezi návštěvníky vybraných očních optik představuje 16,6 %. Ze 155 zákazníků bylo 86 hypermetropů, tzn. podíl zastoupení hypermetropů mezi návštěvníky vybraných očních optik představuje 55,5 %. Pokud tvoří myopové a hypermetropové 72,1 % návštěvníků vybraných očních optik, lze usuzovat, že zbylých 27,9 % představují presbyopové či astigmatici (kteří jinak nevykazují ani myopii, ani hypermetropii).

41 Výsledky pozorování skupiny č. 5 a 2

42 Výsledky pozorování skupiny č. 5 a 2

43 Výsledky pozorování skupiny č. 5 a 2
Referenční studie Oční optiky

44 Výsledky pozorování skupiny č. 5 a 2
Pokud se podíváme na výše znázorněné výsledky, zjistíme, že poměr mezi myopií a hypermetropií u vybraného vzorku obyvatelstva je výrazně odlišný od toho, který můžeme sledovat ve vybraných očních optikách. Tento fakt může být způsoben několika faktory, jako je například užívání kontaktních čoček mladými lidmi (myopy), kteří je často nakupují na internetu (respektive v očních optikách, které tuto službu nabízejí), zatímco starší lidé trpící hypermetropií navštěvují téměř vždy (nejbližší) oční optiku.

45 Výsledky pozorování skupiny č. 5 a 2
V naší referenční studii byla navíc hypermetropie definována jako vada vyšší než +3,0 D včetně, což v nižším věku nemusí znamenat žádné komplikace, ovšem vzhledem ke klesající akomodační šíří ve stáří to může způsobovat problémy při pohledu do blízka a člověk je následně nucen užívat korekční pomůcku, čímž se nám promítne do statistiky v očních optikách. Dalo by se tedy říci, že po světě chodí daleko více skrytých hypermetropů, než kolik se jich uvádí v oficiálních statistikách. Naše sledování ve vybraných očních optikách také probíhalo poměrně krátkou dobu, takže výsledný počet vzorků není příliš velký a může tak snadno docházet k dílčím zkreslením.

46 Druhá ref. studie – výskyt astigmatismu
Pro srovnání se získanými daty jsme zvolili tři studie, přičemž dvě z nich zkoumají výskyt astigmatické vady u dětí a dospělých osob . Třetí se zaměřuje na výskyt astigmatismu (+ myopie a hypermetropie) v dospělé populaci. Astigmatismus byl objeven u: 11,5 % dětí 49,1 % dospělých (51 % má vadu do 1,00 D včetně; 49 % má vadu vyšší než 1,00 D)

47 Druhá ref. studie – výskyt astigmatismu

48 Druhá ref. studie – výskyt astigmatismu

49 Druhá ref. studie – výskyt astigmatismu
Pokud se podíváme na výskyt astigmatismu v porovnání s výskytem myopie a hypermetropie, zjistíme, že myopií a hypermetropií trpí 42,7 % populace, zatímco astigmatismus se vyskytuje u 32,4 %. Pokud bychom tedy zanedbali výskyt samotného astigmatismu (takového, který není kombinován s myopií ani hypermetropií), bude 32,4 % obyvatel disponovat astigmatismem spojeným s jinou refrakční poruchou, zatímco 10,3 % budou tvořit myopové a hypermetropové bez astigmatismu. Vzájemný poměr těchto dvou skupin znázorňuje následující graf:

50 Druhá ref. studie – výskyt astigmatismu

51 Výsledky pozorování skupiny č. 1
Skupina číslo 1 sledovala zastoupení astigmatismu. Z výsledků jejich pozorování je patrné, že astigmatismem trpí přibližně polovina (49 %) klientů vybraných očních optik, přičemž polovina z nich (52 %) má astigmatismus do 1,00 D, 29 % od 1,00 D do 2,00 D a pouze 19 % vyšší než 2,00 D. Astigmatismus se v drtivé většině případů vyskytuje u dospělých osob (75 %), zatímco děti jím trpí pouze v 25 % případů. Poměr žen a mužů, u nichž se vyskytuje tato vada, je vyrovnaný (48 % vs 52 %).

52 Výsledky pozorování skupiny č. 1

53 Výsledky pozorování skupiny č. 1
Referenční studie Oční optiky

54 Výsledky pozorování skupiny č. 1
Z výše uvedeného grafu můžeme vyčíst, že podíl dětí a dospělých osob s astigmatismem je v případě našeho sledování prakticky totožný s tím, který uvádí referenční studie. Nepatrný rozdíl je způsoben odlišně definovanou metodikou u námi zvolených referenčních studií, kdy při průzkumu mezi dětmi byl astigmatismus definován jako vada vyšší než 0,75 D, zatímco u dospělých to byla hodnota 0,50 D. Z toho důvodu nám vyšel podíl dospělých v rámci referenční statistiky mírně vyšší, než ve vybraných očních optikách. I přesto se však jedná o rozdíl zanedbatelný a lze konstatovat, že výsledky se shodují.

55 Výsledky pozorování skupiny č. 1

56 Výsledky pozorování skupiny č. 1
Referenční studie Oční optiky

57 Výsledky pozorování skupiny č. 1
Také v tomto případě lze konstatovat shodu námi pozorovaných výsledků s údaji z referenční studie. V obou případech převažuje astigmatismus do 1,00 D.

58 Výsledky pozorování skupiny č. 1
Zkombinujeme-li výsledky skupiny číslo 5 a 2 s výsledky skupiny číslo 1, dostaneme toto zjištění: 72,1 % tvoří myopové a hypermetropové 49 % představuje podíl astigmatiků Při zanedbání výskytu samotného astigmatismu (tedy takového, který není kombinován ani s myopií, ani s hypermetropií) disponuje 49 % zákazníků myopií či hypermetropií kombinovanou s astigmatismem a 23,1 % představuje zastoupení myopů a hypermetropů bez astigmatismu

59 Výsledky pozorování skupiny č. 1

60 Výsledky pozorování skupiny č. 1
Referenční studie Oční optiky

61 Výsledky pozorování skupiny č. 1
Opět můžeme prohlásit, že námi získaná data se shodují s referenční studií. Myopie nebo hypermetropie kombinovaná s astigmatismem je v obou případech zastoupena častěji než samotná myopie či hypermetropie.

62 Výsledky pozorování skupiny č. 4
Skupina číslo 4 pozorovala po dobu dvou měsíců výskyt presbyopů v několika vybraných očních optikách. Z výsledků tohoto sledování lze vyčíst následující fakta: Vysoké Mýto: 60,8 % presbyopů Hořice: 60,9 % presbyopů Litomyšl: 44 % presbyopů Zastoupení myopů a hypermetropů již známe, jedná se o 72,1 % všech klientů očních optik. Nyní přidáme informaci, že průměrné zastoupení presbyopů činí 55,2 % klientů. Můžeme tedy prohlásit, že presbyopie se nevyskytuje čistě jako samostatná záležitost, ale přinejmenším 27,3 % klientů očních optik trpí kombinací presbyopie s některou refrakční vadou – buďto myopií, nebo hypermetropií.

63 Výsledky pozorování skupiny č. 4

64 Výsledky pozorování skupiny č. 4
Pozn: Teoreticky bychom měli brát v úvahu ještě výskyt samotného astigmatismu (tedy takového, který není kombinován ani s myopií, ani s hypermetropií), ovšem v praxi nebude tento jev příliš častý, takže ho zde v rámci zjednodušení zanedbáváme. Nyní se nabízí srovnání výskytu presbyopie u lidí s refrakční vadou a u emetropů. Výsledky z pozorování ve vybraných očních optikách dopadly následovně:

65 Výsledky pozorování skupiny č. 4

66 Výsledky pozorování skupiny č. 4
Pro ilustraci uveďme ještě poměr osob s refrakční vadou a emetropů v populaci (data z naší první referenční studie):

67 Výsledky pozorování skupiny č. 4
Referenční studie Oční optiky

68 Výsledky pozorování skupiny č. 4
Pokud srovnáme výskyt presbyopie u emetropů a ametropů ve vybraných očních optikách s výskytem refrakčních vad v populaci, dojdeme k závěru, že oba údaje se v rámci určité odchylky shodují. V prvním i ve druhém případě převažuje emetropie (kombinovaná s presbyopií) nad ametropií (opět v kombinaci s presbyopií).

69 Závěr

70 Závěr Naším úkolem bylo zpracovat obecné poznatky z oblasti vývoje a výskytu refrakčních vad a presbyopie a následně srovnat tyto údaje s daty získanými ostatními skupinami ve vybraných očních optikách. Při řešení tohoto úkolu jsme vycházeli z informací publikovaných odbornými světovými organizacemi, které se zabývaly danou problematikou a prováděly výzkumy v dané oblasti. Takto získaná data jsme následně graficky znázornili a porovnali s daty, které nám poskytli naši kolegové z ostatních skupin.

71 Závěr Při srovnání výskytu myopie a hypermetropie se nám nepodařilo potvrdit všeobecně platný nález, což mohlo být způsobeno jinou metodikou pro klasifikaci jednotlivých refrakčních vad nebo některými dílčími nepřesnostmi při provádění našeho průzkumu.

72 Závěr Údaje o výskytu astigmatismu, které nám předali kolegové ze skupiny č. 1, naopak zcela korespondovaly s tím, co o této refrakční vadě říkaly obecné poznatky. Porovnávali jsme výskyt této poruchy mezi dospělými a dětmi, zabývali se její četností v závislosti na její výši a nakonec srovnali výskyt v kombinaci s ostatními refrakčními poruchami. Ve všech případech jsme konstatovali shodu obou srovnávaných údajů.

73 Závěr Podobné to bylo s výskytem presbyopie ve vybraných očních optikách, který také odpovídal všeobecně platnému nálezu. Odchylka ve srovnávaných datech byla relativně nízká.


Stáhnout ppt "Vývoj refrakčních vad (obecně)"

Podobné prezentace


Reklamy Google