Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Předmět: Brýlová optika Vypracoval: Jiří Augustin; Markéta Dvořáková; Miroslav Jokeš; Martina Koutecká; Václav Kulhaj, DiS.; Martina Vránová; Ročník: 1.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Předmět: Brýlová optika Vypracoval: Jiří Augustin; Markéta Dvořáková; Miroslav Jokeš; Martina Koutecká; Václav Kulhaj, DiS.; Martina Vránová; Ročník: 1.D."— Transkript prezentace:

1 Předmět: Brýlová optika Vypracoval: Jiří Augustin; Markéta Dvořáková; Miroslav Jokeš; Martina Koutecká; Václav Kulhaj, DiS.; Martina Vránová; Ročník: 1.D Období a rok: LO 2011/2012 Vyučující: Bc. Martina Nováková, MSc. Datum vypracování: Vývoj refrakčních vad (obecně)

2 Obecná charakteristika refrakční vady  Refrakční vada je taková oční vada, při níž dochází k odchylce lomivosti optického aparátu oka, případně k odchylce velikosti oka. V důsledku toho se paprsky dopadající na rohovku a následně procházející optickou soustavou oka nezobrazí na sítnici, jak by bylo žádoucí, ale obraz se vytvoří před sítnicí či za sítnicí. Výsledný obraz tak není ostrý, ale rozmazaný – míra rozmazání závisí na jeho vzdálenosti od sítnice.  Mezi základní refrakční vady řadíme Myopii, Hypermetropii a Astigmatismus.

3 Myopie  Myopie neboli krátkozrakost je refrakční vada, při které se světelné paprsky procházející okem zobrazí před sítnicí.  Tento jev může být způsoben zpravidla dvěma faktory – přílišnou délkou oka nebo nadměrnou lomivostí optického aparátu oka.  Základním projevem je zhoršený vízus při pohledu do dálky, respektive posun dalekého bodu směrem k oku.

4 Hypermetropie  Hypermetropie neboli dalekozrakost je refrakční vada, při které se světelné paprsky procházející okem zobrazí za sítnicí.  To znamená, že oko je příliš krátké nebo málo lomivé. V počáteční fázi nemusí být tato vada patrná, jelikož oko ji dokáže kompenzovat akomodací, tedy zmohutňováním čočky.  Hypermetropie se projevuje zhoršeným vízem při pohledu do blízka, respektive vzdalováním blízkého bodu od oka.

5 Astigmatismus  Astigmatismus (cylindrická oční vada) je stav, kdy rohovka nemá pravidelný kulový tvar, ale je v jedné či obou osách více či méně zakřivená.  Světelné paprsky dopadající na oko z různých směrů se pak neprotnou na sítnici v jednom bodě, ale minou se a projevují se jako plošky.  Pacient ve výsledku vidí rozmazaně.

6 Presbyopie  Presbyopie, někdy též stařecká vetchozrakost, je stav, který dříve či později nastává u každého člověka. Jedná se o přirozenou fyziologickou záležitost, kterou neoznačujeme jako refrakční vadu.  V průběhu života totiž dochází k postupnému růstu oční čočky pokládáním nových vrstev buněk přes ty staré, čímž čočka postupně tuhne a snižuje se její akomodační schopnost.  Oko následně nedokáže dostatečně akomodovat, což se projeví zhoršením vízu při pohledu do blízka, respektive vzdálením blízkého bodu od oka.

7 Vývoj a výskyt myopie

8  V poslední době můžeme pozorovat výrazný nárůst dětí či mladistvých, kteří trpí myopickou vadou. Lékaři a odborníci na celém světě pátrají, čím je to způsobeno, ovšem stále neexistuje žádný jednoznačný závěr.  Rychlost nárůstu tohoto onemocnění, chceme-li to tak nazývat, je poměrně prudká a někteří proto myopii označují za epidemii dnešní doby.

9 Vývoj a výskyt myopie  Nedávno byly v Čínské republice zveřejněny výsledky průzkumu výskytu myopie u školáků v letech 1983 až Z výsledků vyplývá, že v roce 1983 trpělo myopií 5,8 % dětí ve věku 7 let, 36,7 % dětí dvanáctiletých, 64,2 % dětí patnáctiletých a 74 % dospívajících ve věku let.  O sedmnáct let později, tedy v roce 2000, byly výsledky následující: 21 % u dětí sedmiletých, 61 % u dvanáctiletých, 81 % u patnáctiletých a 84 % u dospívajících ve věku let.  Je tedy patrno, že ve všech věkových kategoriích se výskyt myopie zvýšil.

10 Vývoj a výskyt myopie

11  Ve spojených státech je prokázán nárůst myopie o 66 % za posledních 30 let ( a ), přičemž v současné době je více než 42 % obyvatel ve věku let myopických.  Pro srovnání s evropskou populací uveďme průzkumy prováděné na vzorku dospívajících ve Švédsku a Polsku. V oblasti Göteborgu (Švédsko) byly v roce 2000 zkoumány děti ve věku let, přičemž výskyt myopie byl prokázán u 49,7 %.  V Polsku proběhl podobný experiment v roce 2006 s výrazně nižším výsledkem, kdy bylo odhaleno pouze 13,3 % myopů ve věku 6-18 let.

12 Vývoj a výskyt myopie  Na ostrově Vanuatu ležícím v Tichém oceánu bylo v roce 1983 pouze 1,3 % školou povinných dětí ve věku od 6 do 17 let myopických.  Podobně jsou na tom školáci (6-17 let) v severovýchodním Íránu, kde vykazuje známky myopie 4,3 % dětí.

13 Vývoj a výskyt myopie  Přesná příčina toho jevu zůstává odborníkům stále skryta, ovšem lze pozorovat určité faktory, které vznik a výskyt myopie doprovázejí.  Pokud například rodiče trpí myopií, je výrazně vyšší pravděpodobnost, že i jejich děti budou myopové.  Svoji roli ovšem hraje i prostředí, kdy lidé žijící ve městech trpí myopií častěji než obyvatelé venkova, respektive ve vyspělé společnosti je výskyt myopie vyšší než v některých primitivních kmenech.

14 Vývoj a výskyt myopie  Na druhou stranu, dlouhodobé čtení ani práce, při níž jsou oči trvale zaostřeny na krátkou vzdálenost, nemusí znamenat vznik myopie.  To potvrzuje například fakt, že u původní eskymácké populace, která tráví dlouhé měsíce v malých prostorách a pracuje s mnoha pracovními nástroji v bezprostřední blízkosti očí, se myopie téměř nevyskytuje.  Nicméně u jejich dětí, které jsou v současné době posílány do škol, se myopie začíná projevovat ve vysoké míře.

15 Vývoj a výskyt myopie  Dále je možné pozorovat výrazně nižší výskyt myopie u jedinců, kteří tráví hodně času venku a pravděpodobnost, že se u nich myopie vytvoří je výrazně nižší i v případě, kdy jejich rodiče trpí myopií nebo kdy tráví většinu dne čtením.  Jak je vidět, není to jednoduché a vznik či vývoj myopie u konkrétního jedince může ovlivnit celá řada faktorů.  Ačkoliv se zatím nepodařilo stanovit jednoznačnou příčinu tohoto problému, jedno je jisté – jedná se o globální populační problém.

16 Vývoj a výskyt hypermetropie

17  Hypermetropií trpí výrazně méně obyvatel než myopií, je však těžké určit konkrétní míru výskytu, jelikož ta je silně závislá například na věku nebo na tom, co považujeme za hypermetropii.  Většina dětí se totiž rodí jako mírně hypermetropická (cca +2,00 D).  Výjimku tvoří předčasně narozené děti a novorozenci s nízkou hmotností, kteří mají sklony spíše k lehké myopii.

18 Vývoj a výskyt hypermetropie  Přibližně 4-9 % dětí ve věku šest až devět měsíců má hypermetropii větší než +3,25 D, s postupujícím věkem se její výskyt snižuje.  Mezi ročními dětmi je již pravděpodobnost výskytu takto vysoké hypermetropie pouze 3,6 %.

19 Vývoj a výskyt hypermetropie  Spolu se střední a vyšší hypermetropií se během vývoje dítěte projevuje také astigmatismus, ovšem oba tyto jevy postupně klesají a přibližně v pěti letech věku již dosahují minimálních hodnot.  Během následujících deseti až patnácti let hypermetropie dále klesá, až se postupně ustálí ve fázi emetropického oka, případně se přehoupne do oblasti výskytu myopie.  V praxi je to tak, že většina lidí nikdy nedosáhne ideálního stavu, ale zůstává jim mírná hypermetropie. Jelikož se však jedná o minimální hodnoty, které dokáže oko díky akomodaci eliminovat, nepovažuje se to za poruchu refrakce, ale za běžný emetropický stav.  Každá studie má definovánu jinou hodnotu, od které považuje oko za hypermetropické. Nejčastěji to bývá hranice +1,00 D až +3,00 D.

20 Vývoj a výskyt hypermetropie  Konkrétní pohled nám poskytne například australská studie z roku 2007 prováděná na vzorku školáků ve věku 6 a 12 let.  Podle ní dosahuje hypermetropie (>=2,00 D) 13,2 % šestiletých a 5 % dvanáctiletých (15,7 % a 6,8 % u dětí kavkazské národnosti).  Podobná čísla můžeme vidět i u dětí (6-17 let) v severovýchodním Íránu, kde bylo v roce 2011 asi 5,4 % hypermetropických žáků a byla pozorována sestupná tendence s přibývajícím věkem.

21 Vývoj a výskyt hypermetropie  S narůstajícím věkem ovšem klesá akomodační schopnost oka a začíná se projevovat latentní hypermetropie, což přispívá ke zřetelnému nárůstu výskytu hypermetropie u starších osob.

22 Vývoj a výskyt astigmatismu

23  Jak již bylo zmíněno, astigmatismus se vyskytuje u novorozenců (spolu s hypermetropií) a následně během vývoje zraku a emetropizace oka dochází k jeho snižování.  Ve vyšším věku pak opět dochází k nárůstu jeho výskytu, případně ke změnám jeho orientace.

24 Vývoj a výskyt astigmatismu  Jistá studie z roku 2003 se zabývala výskytem astigmatismu u čínských dětí předškolního věku (průměrný věk 4-5 let).  Střední hodnota astigmatismu činila -0,65 D a v 53 % případů převládal astigmatismus podle pravidla.  Na vybraném vzorku byly následně zkoumány změny s přibývajícím věkem. Po pěti letech bylo zjištěno snížení střední hodnoty astigmatismu z původních -0,62 D na -0,50 D.  Prokázalo se také, že děti s astigmatismem měli následně vyšší sklony k myopii, respektive že rostoucí astigmatismus byl předzvěstí progresivní myopie.

25 Vývoj a výskyt astigmatismu  Klesající tendenci astigmatismu během vývoje oka prokázala i studie na vzorku afrických, amerických a hispánských dětí ve věku šest měsíců až šest let, kde byl navíc opět patrný vliv etnika.  Astigmatismus >=1,50 D byl zjištěn u 16,8 % hispánských dětí (13,9 % podle pravidla, 0,6 % proti pravidlu a 2,2 % ostatní varianty), zatímco africké a americké děti vykazovaly tuto refrakční vadu pouze v 12,7 % případů (7,8 % podle pravidla, 2,2 % proti pravidlu a 2,7 % ostatní varianty).  U hispánských dětí se také častěji vyskytoval astigmatismus >=3,00 D než u dětí afrických a amerických (2,9 % vs 1,0 %).

26 Vývoj a výskyt astigmatismu  Výzkumem provedeným v roce 2005 v Japonsku bylo prokázáno, že s postupujícím věkem (40-79 let) míra výskytu astigmatismu narůstá a že dochází ke změnám jeho osy proti pravidlu.  S tímto zjištěním korespondují i výsledky průzkumu bangladéšské populace (2002), kde u dospělých starších třiceti let byl pozorován astigmatismus ve 32,4 % pozorovaných osob, z toho 58,7 % tvořil astigmatismus proti pravidlu, zatímco podle pravidla bylo pouze 12,1 % a 29,3 % tvořily ostatní varianty.

27 Vývoj a výskyt astigmatismu  Podobné výsledky lze pozorovat u dvou íránských studií z roku 2011, kdy jedna prováděla sledování výskytu refrakčních vad u dětí školního věku (6-17 let), zatímco druhá se zaměřila na populaci v rozmezí 40 až 64 let.  Zatímco u dětí byl pozorován astigmatismus v 11,5 % případů, u dospělých to bylo 49,1 % (12,6 % podle pravidla, 25,9 % proti pravidlu a 10,6 % ostatní varianty).  Zcela jednoznačně byla prokázána zvyšující se míra astigmatismu proti pravidlu se zvyšujícím se věkem (40-44 let 19,9 % proti pravidlu, zatímco let 37 % proti pravidlu).

28 Vývoj a výskyt astigmatismu  Polský tým vědců zase zkoumal vliv výskytu astigmatismu na výskyt myopie.  Výsledkem bylo, že s narůstajícím astigmatismem podle pravidla se zvyšuje i myopie.  Vliv astigmatismu proti pravidlu, respektive ostatních variant, prokázán nebyl.

29 Vývoj a výskyt presbyopie

30  Presbyopie není refrakční vada, ale přirozený fyziologický proces stárnutí oka, které ztrácí schopnost akomodace, v důsledku čehož již nedokáže dostatečně zaostřovat na blízké předměty.  Ne vždy se však u pacientů ve středním a vyšším věku, kteří postupně ztrácí schopnost zaostřit do blízka, musí jednat o presbyopii v pravém slova smyslu.  Na vině může být také nekorigovaná hypermetropie, která daného jedince provázela po celý život, avšak díky vysoké akomodační schopnosti oka v mládí se neprojevovala rušivě. Oko totiž dokázalo „zaostřovat“ jak do blízka, tak i na dálku.

31 Vývoj a výskyt presbyopie  Vyjádřit přesnou míru výskytu presbyopie je poměrně komplikované, jelikož většina výzkumů se soustředí převážně na myopii, hypermetropii či astigmatismus. Presbyopie je tak spíše okrajová záležitost.  Další komplikaci způsobuje fakt, že pro presbyopii neexistuje žádná striktní definice, respektive žádný standardizovaný postup vedoucí k jejímu zjištění.

32 Vývoj a výskyt presbyopie  V roce 2007 byl proveden výzkum na téma presbyopie u osob ve věku let žijících v Zanzibaru ve Východní Africe.  U 89,2 % populace byla detekována presbyopie, přičemž pouze 17,7 % z těch, kteří potřebovali korekci, užívalo brýle.  Ostatní to buďto nepovažovali za prioritu (33 %), nebo neměli dostatek peněz na jejich pořízení (30,6 %).

33 Vývoj a výskyt presbyopie  V Tanzanii bylo odhaleno 61,7 % presbyopů mezi osobami staršími čtyřiceti let.  Zde však byl pozorován vliv vzdělání a místa bydliště, kdy vyšší výskyt presbyopie byl spojován s vyšším věkem, ženským pohlavím, vyšším dosaženým vzděláním a bydlištěm ve městě.  Je tedy možné, že určitou roli ve výskytu presbyopie mají i environmentální vlivy.

34 Vývoj a výskyt presbyopie  Několik světových organizací provedlo studie na téma zhoršeného vidění v důsledku (nekorigované) presbyopie. Následně byly výsledky extrapolovány a v roce 2008 byl vytvořen globální přehled.  Výsledný odhad zněl, že v roce 2005 bylo na celém světě 1,04 miliardy lidí trpících presbyopií, přičemž 517 milionů z nich nemělo žádné korekční brýle nebo nemělo správné korekční brýle.  94 % nekorigovaných presbyopů se nachází v rozvojových zemích.

35 Srovnání obecných poznatků se získanými daty

36  Abychom mohli provést srovnání obecných poznatků s daty, která jsme obdrželi od kolegů z ostatních skupin, musíme si zvolit určité referenční hodnoty, vůči kterým budeme tato data srovnávat.  Jelikož však neexistuje žádná oficiální statistika, která by obsahovala všechny refrakční vady u 100 % obyvatel planety a dokonce ani v rámci České republiky nejsou oficiální údaje dostupné, zvolili jsme několik studií, které byly provedeny v relativně nedávné době a které poskytují alespoň částečný pohled na danou problematiku.

37 První ref. studie – výskyt myopie a hypermetropie  Jedná se o práci z roku 2004, která se zajímala o výskyt refrakčních vad mezi dospělými osobami nad čtyřicet let ve Spojených státech, západní Evropě a Austrálii.  K tomuto účelu bylo provedeno šest studií na celkovém vzorku osob.  Výsledky byly následující:  Myopie: 25,4 % USA; 26,6 % Evropa; 16,4 % Austrálie;  Hypermetropie: 9,9 % USA; 11,6 % Evropa; 5,8 % Austrálie;

38 První ref. studie – výskyt myopie a hypermetropie

39

40 Výsledky pozorování skupiny č. 5 a 2  Skupina číslo 5 měla za úkol pozorovat výskyt myopické korekce ve vybraných očních optikách, skupina číslo 2 prováděla srovnatelné pozorování výskytu hypermetropie.  Výsledky zjištěné za období dvou měsíců jsou následující:  Ze 415 zákazníků bylo 69 myopů, tzn. podíl zastoupení myopů mezi návštěvníky vybraných očních optik představuje 16,6 %.  Ze 155 zákazníků bylo 86 hypermetropů, tzn. podíl zastoupení hypermetropů mezi návštěvníky vybraných očních optik představuje 55,5 %.  Pokud tvoří myopové a hypermetropové 72,1 % návštěvníků vybraných očních optik, lze usuzovat, že zbylých 27,9 % představují presbyopové či astigmatici (kteří jinak nevykazují ani myopii, ani hypermetropii).

41 Výsledky pozorování skupiny č. 5 a 2

42

43 Referenční studieOční optiky

44 Výsledky pozorování skupiny č. 5 a 2  Pokud se podíváme na výše znázorněné výsledky, zjistíme, že poměr mezi myopií a hypermetropií u vybraného vzorku obyvatelstva je výrazně odlišný od toho, který můžeme sledovat ve vybraných očních optikách.  Tento fakt může být způsoben několika faktory, jako je například užívání kontaktních čoček mladými lidmi (myopy), kteří je často nakupují na internetu (respektive v očních optikách, které tuto službu nabízejí), zatímco starší lidé trpící hypermetropií navštěvují téměř vždy (nejbližší) oční optiku.

45 Výsledky pozorování skupiny č. 5 a 2  V naší referenční studii byla navíc hypermetropie definována jako vada vyšší než +3,0 D včetně, což v nižším věku nemusí znamenat žádné komplikace, ovšem vzhledem ke klesající akomodační šíří ve stáří to může způsobovat problémy při pohledu do blízka a člověk je následně nucen užívat korekční pomůcku, čímž se nám promítne do statistiky v očních optikách.  Dalo by se tedy říci, že po světě chodí daleko více skrytých hypermetropů, než kolik se jich uvádí v oficiálních statistikách.  Naše sledování ve vybraných očních optikách také probíhalo poměrně krátkou dobu, takže výsledný počet vzorků není příliš velký a může tak snadno docházet k dílčím zkreslením.

46 Druhá ref. studie – výskyt astigmatismu  Pro srovnání se získanými daty jsme zvolili tři studie, přičemž dvě z nich zkoumají výskyt astigmatické vady u dětí a dospělých osob. Třetí se zaměřuje na výskyt astigmatismu (+ myopie a hypermetropie) v dospělé populaci.  Astigmatismus byl objeven u:  11,5 % dětí  49,1 % dospělých  (51 % má vadu do 1,00 D včetně; 49 % má vadu vyšší než 1,00 D)

47 Druhá ref. studie – výskyt astigmatismu

48

49  Pokud se podíváme na výskyt astigmatismu v porovnání s výskytem myopie a hypermetropie, zjistíme, že myopií a hypermetropií trpí 42,7 % populace, zatímco astigmatismus se vyskytuje u 32,4 %.  Pokud bychom tedy zanedbali výskyt samotného astigmatismu (takového, který není kombinován s myopií ani hypermetropií), bude 32,4 % obyvatel disponovat astigmatismem spojeným s jinou refrakční poruchou, zatímco 10,3 % budou tvořit myopové a hypermetropové bez astigmatismu.  Vzájemný poměr těchto dvou skupin znázorňuje následující graf:

50 Druhá ref. studie – výskyt astigmatismu

51 Výsledky pozorování skupiny č. 1  Skupina číslo 1 sledovala zastoupení astigmatismu. Z výsledků jejich pozorování je patrné, že astigmatismem trpí přibližně polovina (49 %) klientů vybraných očních optik, přičemž polovina z nich (52 %) má astigmatismus do 1,00 D, 29 % od 1,00 D do 2,00 D a pouze 19 % vyšší než 2,00 D.  Astigmatismus se v drtivé většině případů vyskytuje u dospělých osob (75 %), zatímco děti jím trpí pouze v 25 % případů.  Poměr žen a mužů, u nichž se vyskytuje tato vada, je vyrovnaný (48 % vs 52 %).

52 Výsledky pozorování skupiny č. 1

53 Referenční studieOční optiky

54 Výsledky pozorování skupiny č. 1  Z výše uvedeného grafu můžeme vyčíst, že podíl dětí a dospělých osob s astigmatismem je v případě našeho sledování prakticky totožný s tím, který uvádí referenční studie.  Nepatrný rozdíl je způsoben odlišně definovanou metodikou u námi zvolených referenčních studií, kdy při průzkumu mezi dětmi byl astigmatismus definován jako vada vyšší než 0,75 D, zatímco u dospělých to byla hodnota 0,50 D.  Z toho důvodu nám vyšel podíl dospělých v rámci referenční statistiky mírně vyšší, než ve vybraných očních optikách. I přesto se však jedná o rozdíl zanedbatelný a lze konstatovat, že výsledky se shodují.

55 Výsledky pozorování skupiny č. 1

56 Referenční studieOční optiky

57 Výsledky pozorování skupiny č. 1  Také v tomto případě lze konstatovat shodu námi pozorovaných výsledků s údaji z referenční studie.  V obou případech převažuje astigmatismus do 1,00 D.

58 Výsledky pozorování skupiny č. 1  Zkombinujeme-li výsledky skupiny číslo 5 a 2 s výsledky skupiny číslo 1, dostaneme toto zjištění:  72,1 % tvoří myopové a hypermetropové  49 % představuje podíl astigmatiků  Při zanedbání výskytu samotného astigmatismu (tedy takového, který není kombinován ani s myopií, ani s hypermetropií) disponuje 49 % zákazníků myopií či hypermetropií kombinovanou s astigmatismem a 23,1 % představuje zastoupení myopů a hypermetropů bez astigmatismu

59 Výsledky pozorování skupiny č. 1

60 Referenční studieOční optiky

61 Výsledky pozorování skupiny č. 1  Opět můžeme prohlásit, že námi získaná data se shodují s referenční studií.  Myopie nebo hypermetropie kombinovaná s astigmatismem je v obou případech zastoupena častěji než samotná myopie či hypermetropie.

62 Výsledky pozorování skupiny č. 4  Skupina číslo 4 pozorovala po dobu dvou měsíců výskyt presbyopů v několika vybraných očních optikách. Z výsledků tohoto sledování lze vyčíst následující fakta:  Vysoké Mýto: 60,8 % presbyopů  Hořice: 60,9 % presbyopů  Litomyšl: 44 % presbyopů  Zastoupení myopů a hypermetropů již známe, jedná se o 72,1 % všech klientů očních optik. Nyní přidáme informaci, že průměrné zastoupení presbyopů činí 55,2 % klientů.  Můžeme tedy prohlásit, že presbyopie se nevyskytuje čistě jako samostatná záležitost, ale přinejmenším 27,3 % klientů očních optik trpí kombinací presbyopie s některou refrakční vadou – buďto myopií, nebo hypermetropií.

63 Výsledky pozorování skupiny č. 4

64  Pozn: Teoreticky bychom měli brát v úvahu ještě výskyt samotného astigmatismu (tedy takového, který není kombinován ani s myopií, ani s hypermetropií), ovšem v praxi nebude tento jev příliš častý, takže ho zde v rámci zjednodušení zanedbáváme.  Nyní se nabízí srovnání výskytu presbyopie u lidí s refrakční vadou a u emetropů.  Výsledky z pozorování ve vybraných očních optikách dopadly následovně:

65 Výsledky pozorování skupiny č. 4

66  Pro ilustraci uveďme ještě poměr osob s refrakční vadou a emetropů v populaci (data z naší první referenční studie):

67 Výsledky pozorování skupiny č. 4 Referenční studieOční optiky

68 Výsledky pozorování skupiny č. 4  Pokud srovnáme výskyt presbyopie u emetropů a ametropů ve vybraných očních optikách s výskytem refrakčních vad v populaci, dojdeme k závěru, že oba údaje se v rámci určité odchylky shodují.  V prvním i ve druhém případě převažuje emetropie (kombinovaná s presbyopií) nad ametropií (opět v kombinaci s presbyopií).

69 Závěr

70  Naším úkolem bylo zpracovat obecné poznatky z oblasti vývoje a výskytu refrakčních vad a presbyopie a následně srovnat tyto údaje s daty získanými ostatními skupinami ve vybraných očních optikách.  Při řešení tohoto úkolu jsme vycházeli z informací publikovaných odbornými světovými organizacemi, které se zabývaly danou problematikou a prováděly výzkumy v dané oblasti.  Takto získaná data jsme následně graficky znázornili a porovnali s daty, které nám poskytli naši kolegové z ostatních skupin.

71 Závěr  Při srovnání výskytu myopie a hypermetropie se nám nepodařilo potvrdit všeobecně platný nález, což mohlo být způsobeno jinou metodikou pro klasifikaci jednotlivých refrakčních vad nebo některými dílčími nepřesnostmi při provádění našeho průzkumu.

72 Závěr  Údaje o výskytu astigmatismu, které nám předali kolegové ze skupiny č. 1, naopak zcela korespondovaly s tím, co o této refrakční vadě říkaly obecné poznatky.  Porovnávali jsme výskyt této poruchy mezi dospělými a dětmi, zabývali se její četností v závislosti na její výši a nakonec srovnali výskyt v kombinaci s ostatními refrakčními poruchami.  Ve všech případech jsme konstatovali shodu obou srovnávaných údajů.

73 Závěr  Podobné to bylo s výskytem presbyopie ve vybraných očních optikách, který také odpovídal všeobecně platnému nálezu.  Odchylka ve srovnávaných datech byla relativně nízká.


Stáhnout ppt "Předmět: Brýlová optika Vypracoval: Jiří Augustin; Markéta Dvořáková; Miroslav Jokeš; Martina Koutecká; Václav Kulhaj, DiS.; Martina Vránová; Ročník: 1.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google