Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vypracoval Mgr. David Mikoláš Aktualizováno

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vypracoval Mgr. David Mikoláš Aktualizováno"— Transkript prezentace:

1 Vypracoval Mgr. David Mikoláš 8. 5. 2009 Aktualizováno 9. 6. 2014
Československo

2 Osnova ČSR do květnových voleb 1946 Život po válce
Odsun národnostních menšin a lidové soudy Prohra československé demokracie Kulturní a duchovní vývoj v letech Komunistické Československo Protikomunistický odboj Pád mýtu o socialismu Léta uvolnění Pokus o nápravu systému v roce 1968 Normalizace Na cestě k sametové revoluci

3 Mapa ČSSR v letech

4 1. ČSR do květnových voleb 1946
4. dubna 1945: jmenování první poválečné vlády Národní fronty Čechů a Slováků 5. dubna 1945: vyhlášení Košického vládního programu červen 1945: Podkarpatská Rus připojena pod sovětským nátlakem k SSSR 1945: znárodnění bank, pojišťoven a klíčového průmyslu (dekrety prezidenta Beneše o znárodnění z října 1945), současně zahájena pozemková reforma 26. května 1946: první poválečné parlamentní volby, jednoznačné vítězství komunistů, předsedou vlády Klement Gottwald Poznámka k pozemkové reformě: Pozemková reforma proběhla ve třech etapách. První se uskutečnila v letech Jednalo se především o půdu odsunutých Němců. Při osidlování pohraničí prosazovala KSČ předání půdy a majetku novým vlastníkům za velmi nízké ceny. Tím získala na svou stranu venkov v následujících volbách. V roce 1947 začala druhá etapa pozemkové reformy. Komunisté prosadili Hradecký program, v němž byla stanovena hranice záboru půdy na 150 ha orné a na 250 ha ostatní půdy včetně lesů. Třetí etapa pozemkové reformy likvidující soukromé vlastnictví spadá už do roku 1948, tedy do doby, kdy KSČ získala ve státě neomezenou moc.

5 Prezident Edvard Beneš podepisuje dekrety

6 2. Život po válce všední život silně politizován, celonárodní euforie z osvobození řízené přídělové zásobování na lístky (všeobecný nedostatek textilu, mouky, cukru, vajec a tuků) listopad 1945: první poválečná měnová reforma (zavedení jednotné měny) a mzdová reforma (zvýšeny mzdy žen a mládeže) prosinec 1945: zavedeny přídavky na děti, vánoční příplatek, prodloužení placené dovolené o 7-12 dní : dodávky mezinárodní organizace UNRRA (potravinová a ošacovací pomoc)

7 Praha – Ruzyně 1946, vykládání letecké zásilky UNRRA z USA

8 3. Odsun národnostních menšin a lidové soudy
: odsun Němců z Československa (nejdříve „divoký“, poté organizovaný), celkem vysídleno téměř 3 miliony Němců únor 1946: československo-maďarská dohoda o výměně obyvatel, pro odpor západních státníků neuskutečněna → reslovakizace soudní procesy s lidmi obviněnými ze spolupráce s okupační mocí a válečnými zločinci konající se před mimořádnými lidovými soudy a národními soudy Poznámka k lidovým soudům: Lidový soud odsoudil k trestu smrti například Karla Hermanna Franka a Národní soud v Bratislavě vynesl stejný rozsudek nad prezidentem Slovenské republiky Jozefem Tisem. Protektorátní prezident Emil Hácha zemřel ve vězeňské nemocnici. Mimořádné lidové soudy soudily asi lidí a vynesly 819 rozsudků smrti. Ve většině případů se jednalo o postižení viníků, ale mnohé rozsudky byly vyřizováním osobních a politických účtů.

9 Transport vysídlených českých Němců po 2. sv. válce

10 Vynesení rozsudku nad K. H. Frankem

11 4. Prohra československé demokracie
červenec 1947: odmítnutí čs. účasti na Marshallově plánu (americká iniciativa hospodářské pomoci evropským zemím), vynuceno Stalinem 25. únor 1948: komunistický převrat v ČSR březen 1948: nevyjasněná smrt ministra zahraničních věcí Jana Masaryka

12 Předseda vlády a KSČ Klement Gottwald při projevu na Václavském náměstí 25. února 1948

13 5. Kulturní a duchovní vývoj v letech 1945-1948
poválečná léta obdobím prudkého rozvoje v oblasti vědy a kultury květen 1946: první ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro únor 1948: nadějný vývoj domácí kultury zastaven, přechod k socialistickému realismu; čistky, cenzura, zákazy, umlčování vládou zajištěna svoboda náboženského vyznání zestátnění církevních škol, spor o zahrnutí církevního majetku do poválečných pozemkových úprav a reforem

14 Jiří Trnka (1912–1969), český výtvarník, ilustrátor, sochař, scenárista a režisér animovaných filmů, roku 1945 spoluzakladatel studia Bratři v triku.

15 Pavel Tigrid ( ), novinář, který se odvážil připomínat nelidské okolnosti odsunu Němců a který se otevřeně stavěl proti komunistům; zatykač na něj byl vydán už v prvních dnech puče v roce 1948.

16 Martin Frič ( ), významný český filmový scénárista, herec, režisér a pedagog; žák a spolupracovník Karla Lamače, režisér celé řady legendárních a dodnes velmi oblíbených českých filmů.

17 6. Komunistické Československo
1948: začlenění Československé sociální demokracie do KSČ květen 1948: přijetí Ústavy 9. května květen 1948: první volby v Československu na základě jednotné kandidátky Národní fronty květen 1948: přijetí dalších znárodňovacích zákonů červen 1948: odstoupení prezidenta Beneše a zvolení Klementa Gottwalda novým prezidentem

18 6. Komunistické Československo
září 1948: schválen Zákon o táborech nucené práce (Vojna u Příbrami, Rovnost, Svornost, Bratrství u Jáchymova) : politické procesy 1949: Československo členem Rady vzájemné hospodářské pomoci 1949: počátek působení sovětských poradců v Československu 1949: zákon o jednotných zemědělských družstvech (kolektivizace) uzákoněno plánované hospodářství, přestavba průmyslu s důrazem na těžké strojírenství a zbrojní výrobu

19 Proces s Miladou Horákovou a spol
Proces s Miladou Horákovou a spol. roku 1950, zvaný též „proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice“, byl největší a nejvýznamnější vykonstruovaný politický monstrproces v komunistickém Československu.

20 7. Protikomunistický odboj. Poúnorový exil a lidé doma
nejmasovějším projevem nesouhlasu s komunistickým režimem byla emigrace únor 1949: založena Rada svobodného Československa ve Washingtonu (vrcholná politická organizace exilu) vysílání rozhlasových stanic Svobodná Evropa (Mnichov), BBC (Londýn), Hlas Ameriky (Washington) 1948: zatčeno osob za aktivní odpor proti režimu a odhaleno přes 200 protirežimních skupin („třetí odboj“)

21 7. Protikomunistický odboj. Poúnorový exil a lidé doma
likvidace středních vrstev (živnostníků, sedláků, obchodníků) novou privilegovanou vrstvou dělnická třída (kult pracujících) vzrůst zaměstnanosti žen společnost podrobena sociální nivelizaci (uvádění na stejnou úroveň)

22 Třetí odboj. Kapitoly z dějin protikomunistické rezistence v Československu v padesátých letech 20. století.

23 8. Pád mýtu o socialismu 1953: projevy masového odporu proti komunistickému režimu po vyhlášení měnové reformy 1955: vstup Československa do vojenské aliance nazvané Varšavská smlouva duben 1956: ohlas XX. sjezdu KSSS, Chruščovovo odhalení stalinského kultu, požadavek podívat se kriticky i na vlastní minulost Poznámka k měnové reformě: Lidé si mohli vyměnit 300 starých korun za nové v poměru 1:5 a část peněz v poměru 1:50. Zavedením nové měny přišla většina lidí o své úspory, zvýšily se ceny potravin i dalšího zboží. Demonstrace proti reformě rozehnala armáda a lidové milice.

24 8. Pád mýtu o socialismu duben 1956: II. sjezd československých spisovatelů, požadavek svobodné tvorby a celkové demokratizace společnosti září 1959: Antonín Novotný vyhlásil konečné vítězství socialismu v Československu 1960: vyhlášení nové československé socialistické ústavy, změna názvu státu na Československá socialistická republika, nová podoba státního znaku, potvrzena vedoucí politická úloha KSČ ve společnosti i ve státě 1965: počátek ekonomické reformy Oty Šika – neúspěšný pokus o zavedení prvků tržního hospodářství do hospodářství plánovaného Poznámka k měnové reformě: Lidé si mohli vyměnit 300 starých korun za nové v poměru 1:5 a část peněz v poměru 1:50. Zavedením nové měny přišla většina lidí o své úspory, zvýšily se ceny potravin i dalšího zboží. Demonstrace proti reformě rozehnala armáda a lidové milice.

25 Bankovka v hodnotě dvacetpět korun československých z roku 1953

26 Členové Československého svazu mládeže (ČSM) pomáhající na žních ve Smiřicích
Poznámka k ČSM: Československý svaz mládeže vznikl roku 1949 sloučením národních organizací československé mládeže. Jeho vznik znamenal násilnou likvidaci všech ostatních (nekomunistických) mládežnických organizací a perzekuci jejich vedoucích představitelů. Roku 1968 se ČSM rozpadl a činnost nakrátko obnovily komunisty zakázané organizace (Junák). Po upevnění moci KSČ v roce 1970 byl ČSM obnoven jako Socialistický svaz mládeže (SSM).

27 Odznak pionýra a jiskry. Prvomájový průvod
Poznámka k pionýrům: Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže (zkratka PO SSM) byla dominantní organizací pro děti a mládež v 70. a 80. letech 20. století v Československu. Měla mj. vládnoucí KSČ usnadňovat působení na mládež ve věku školáků základních škol.

28 Žákovský průkaz Československého svazu tělesné výchovy (ČSTV) z roku 1960
Poznámka k ČSTV: Všechny tělovýchovné organizace a sportovní oddíly musely vstoupit do Československého svazu tělesné výchovy (1957). Všesokolské slety byly nahrazeny spartakiádami. Ani předním sportovcům se nevyhnula perzekuce. V roce 1950 nebylo hokejovému družstvu umožněno odjet na mistrovství světa do Londýna a část mužstva byla zatčena a odsouzena k vězení a práci v uranových dolech. Nejdelší tresty si vysloužili Bohumil Modrý (15 let), Augustin Bubník (14 let) a Stanislav Konopásek (12 let). Jiní vynikající sportovci emigrovali.

29 Státní znak Československé socialistické republiky tvořil červený štít tvaru husitské pavézy s pěticípou hvězdou v horní části, na kterém je bílý dvouocasý lev nesoucí na hrudi červený štítek s modrou siluetou Kriváně a vatrou zlaté barvy. Kresba znaku je zlatá.

30 9. Léta uvolnění konec 50. let: odeznívá vlna politického teroru
Československo zůstává policejním státem kritizovaná mzdová nivelizace nebyla zcela zlikvidována 60. léta: proměna životního stylu - zvýšení vybavenosti domácností (pračky, ledničky, televizory, auta), stoupl nákup chat, rozmáhá se televizní kultura (začátek vysílání v roce 1953), obchody se zahraničním zbožím (Darex, Tuzex)

31 9. Léta uvolnění 1955: první celostátní spartakiáda (každých pět let)
napětí mezi mocí a kulturou, postupný zánik monopolu socialistického realismu pronikání západní hudby a kultury (rokenrol, big beat – skupina Olympic) potíže režimu s mladou inteligencí (majálesy)

32 Olympic, 1965

33 Záběr ze skladby starších žákyň (poupata) na Československé spartakiádě 1985

34 V roce 1959 na Malé scéně Ve Smečkách začala umělecká dráha Divadla Sedmi Malých Forem – SEMAFOR. Na fotografii Jiří Suchý a Jiří Šlitr ve hře Jonáš a tingl-tangl.

35 Miloš Forman se narodil v Čáslavi v roce 1932
Miloš Forman se narodil v Čáslavi v roce Vystudoval FAMU a v roce 1963 debutoval jako režisér snímkem KONKURS. V tomtéž roce natočil svůj první film ČERNÝ PETR, který získal mnoho zahraničních ocenění. Velice známým se stal snímek z roku 1965 LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY. O dva roky později natočil jeden z nejznámějších českých filmů, vypovídající o nešvarech české společnosti HOŘÍ MÁ PANENKO. Od roku 1968 žije v USA.

36 Zahájení výroby Škody 1000 MB v Mladé Boleslavi, 1964

37 Velká móda zimy 1964 – kozačky na vysokém podpatku

38 Československá televize začala vysílat Večerníček, 1965

39 Reklamní kampaň za zvýšení konzumace sladkovodních ryb, 1965

40 V lékárnách se objevil antikoncepční přípravek tuzemské výroby Antigest, 1965

41 V obchodech se začal prodávat alobal, 1965

42 Akce Vlasatci, 1966

43 Experiment s mikrojeslemi, 1966

44 Ženy si poprvé mohly koupit lak na vlasy Lybar, 1966

45 10. Pokus o nápravu systému
leden 1968: zvolení Alexandra Dubčeka prvním tajemníkem ÚV KSČ 1968: zvolení Ludvíka Svobody novým prezidentem pražské jaro 1968: etapa demokratizačního úsilí a reforem (Dubček, Černík, Šik, Kriegel, Smrkovský) duben 1968: vyhlášení akčního programu KSČ, uplatňování mnohých zásad tržního hospodářství, diskuse o demokratizaci veřejného a politického života, slib uznání a dodržování občanských práv a politického pluralismu (přesto ale ulpívání na vedoucí úloze KSČ) → budování „socialismu s lidskou tváří“

46 10. Pokus o nápravu systému
červen 1968: manifest Dva tisíce slov – varování před návratem k minulým poměrům (Ludvík Vaculík) červenec 1968: dopis pěti komunistických stran (SSSR, NDR, Polska, Bulharska a Maďarska) adresovaný čs. představitelům, vyzývající k ukončení reforem; nesouhlas Dubčekova vedení červenec/srpen 1968: jednání se sovětskou stranou v Čierné nad Tisou; k dohodě nedošlo

47 10. Pokus o nápravu systému
18. srpen 1968: představitelé Polska, NDR, Bulharska a Maďarska schválili vojenskou invazi do Československa 20./21. srpen 1968: vojenský vpád armád pěti států Varšavské smlouvy do Československa a počátek sovětské okupace země; členové vedení KSČ zatčeni a odvezeni do Moskvy 26. srpen 1968: podpis moskevského protokolu o dočasném pobytu sovětských vojsk na čs. území

48 Alexander Dubček ( ) byl přední komunistický funkcionář a politik, člen Komunistické strany Slovenska a Komunistické strany Československa. V roce 1968 zastával funkci generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa.

49 Jiří Menzel získal Oscara za Ostře sledované vlaky, 1968

50 Na ZOH v Grenoblu získal zlatou medaili Jiří Raška, 1968

51 V Československu proběhl první legální striptýz, 1968

52 Věra Čáslavská triumfovala na LOH v Mexiku, 1968

53 Praha 21. srpna 1968, sovětské tanky na Václavském náměstí

54 11. Normalizace pod tlakem Moskvy z vedení státu a veřejného života postupně odstraňováni stoupenci reforem; nahrazováni zcela loajálními promoskevskými říjen 1968: přijetí zákona o československé federaci (poprvé zakotveno rovnoprávné postavení českých zemí a Slovenska) 16. leden 1969: protestní sebeupálení studenta Jana Palacha; následovali Jan Zajíc a Evžen Plocek březen 1969: „hokejový týden“ v Praze (demonstrace proti sovětské okupaci po vítězství čs. hokejistů nad mužstvem SSSR na mistrovství světa v ledním hokeji ve Švédsku) duben 1969: volba Gustáva Husáka prvním tajemníkem ÚV KSČ

55 11. Normalizace srpen 1969: masové protestní akce proti sovětské okupaci prosinec 1970: vydání Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ : stranické pohovory a prověrky, při nichž byli z KSČ vylučování stoupenci reformního hnutí 70. a 80. léta: dlouhodobá hospodářská stagnace, nedostatek spotřebního zboží a některých potravin → rozšíření černého trhu

56 11. Normalizace velké projekty: budování jaderných elektráren (Temelín, Dukovany, Jaslovské Bohunice), plynovodu a ropovodu ze SSSR, zprovoznění první trasy metra v Praze, stavba dálnice úplatkářství, každodenní fronty v obchodech, na úřadech, u lékaře, mládeži předkládán falešný a nepravdivý výklad dějin a událostí většina společnosti netečná, utíkala k chalupaření snaha režimu zajistit klid ve společnosti sociálními reformami: zvýšení přídavků na děti, výstavba panelových sídlišť, zkrácení pracovního týdnu na 5 dní

57 Jan Palach byl studentem historie a politické ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, který na protest proti okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem spáchal 16. ledna 1969 sebevraždu sebeupálením v horní části Václavského náměstí v Praze. Na následky rozsáhlých popálenin tři dny poté zemřel na Klinice popálenin FNKV a LFH UK v Praze.

58 V roce 1969 se Gustáv Husák dostal do čela KSČ – do května roku 1971 byl jejím prvním tajemníkem, poté až do roku 1987 jejím generálním tajemníkem. V roce 1975, po odstranění prezidenta L. Svobody z funkce, se stal na příštích čtrnáct let prezidentem Československa.

59 Svítiplynem se otrávil skladatel Jiří Šlitr, 1969

60 V Mladé Boleslavi byla zahájena výroba automobilu Škoda 100, 1969

61 V obrovské nepokoje vyústilo vítězství československého týmu nad sovětskými hokejisty, 1969

62 Karel Gott na turné v SSSR, 1970

63 Zahájení vysílání 2. programu Československé televize, 1970 (Od května 1973 dokonce v barvě!)

64 Zprovoznění prvního úseku dálnice D1 z Prahy do Mirošovic, 1971

65 Stavba stanice Mládežnická (dnes Pankrác) pražského metra, 1971 (Provoz zahájen roku 1974.)

66 Zahájení výroby osobních automobilů řady Škoda 105 a 120, 1976

67 Nedostatek spotřebního zboží a některých potravin, 1982

68 Móda sbírání céček, 1984

69 Emigrace Waldemara Matušky, 1986

70 Československá televize začala vysílat pořad pro kutily nazvaný Receptář nejen na neděli, 1987

71 12. Na cestě k sametové revoluci
1975: konání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě ve finských Helsinkách; čs. vláda se zavázala dodržovat úmluvu o lidských právech leden 1977: vznik Charty 77 (Jan Patočka, Václav Havel, Jiří Hájek), výzva k režimu k demokratické otevřené diskusi 1978: vznik další opoziční organizace Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných 1987: Gustáv Husák vystřídán v čele KSČ Miloušem Jakešem; neochota nového vedení k zásadním změnám

72 12. Na cestě k sametové revoluci
: demonstrace proti komunistickému režimu u příležitosti výročních dnů červen 1989: vydán manifest Několik vět, v něm vzneseno sedm demokratických požadavků 17. listopad 1989: tvrdý zásah policejních jednotek proti studentské demonstraci na Národní třídě v Praze; vyhlášena stávka vysokoškolských studentů, přidala se i divadla 18. listopad 1989: ustavení protestního hnutí - Občanského fóra v čele s Václavem Havlem

73 12. Na cestě k sametové revoluci
23. listopad 1989: odstoupení předsednictva ÚV KSČ, rezignace prezidenta Gustáva Husáka 27. listopad 1989: generální stávka s požadavkem potrestání viníků policejního zásahu proti demonstrantům, odchod neschopných komunistických politiků a záruky občanských práv a svobod 9. prosinec 1989: jmenování vlády „národního porozumění“, premiérem Marián Čalfa; zrušena vedoucí úloha KSČ ve společnosti

74 12. Na cestě k sametové revoluci
28. prosinec 1989: rekonstrukce Federálního shromáždění, do jeho čela zvolen Alexander Dubček 29. prosinec 1989: Federální shromáždění zvolilo Václava Havla novým československým prezidentem duben 1990: schválen nový název republiky – Česká a Slovenská Federativní Republika

75 Projev Milouše Jakeše na Červeném Hrádku, 1989

76 17. listopad 1989

77 Novým prezidentem ČSSR se stal Václav Havel, 1989

78 Zdroje KUKLÍK, Jan. - KOCIÁN, Jiří. Dějepis. Nejnovější dějiny. Pro 9. ročník základní školy a 4. ročník osmiletého gymnázia. Praha: SPN, 2006. PARKAN, František a kol. Dějepis 9. Učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Praha: Fraus, 2011.


Stáhnout ppt "Vypracoval Mgr. David Mikoláš Aktualizováno"

Podobné prezentace


Reklamy Google