Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

HYDROSFÉRA • řec. hydor = voda → vodní obal Země voda: ◦ povrchová - světový oceán (96,54 %) - vodní toky - přirozené vodní útvary (jezera, bažiny, ra-

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "HYDROSFÉRA • řec. hydor = voda → vodní obal Země voda: ◦ povrchová - světový oceán (96,54 %) - vodní toky - přirozené vodní útvary (jezera, bažiny, ra-"— Transkript prezentace:

1 HYDROSFÉRA • řec. hydor = voda → vodní obal Země voda: ◦ povrchová - světový oceán (96,54 %) - vodní toky - přirozené vodní útvary (jezera, bažiny, ra- šeliniště, slatiniště) - umělé vodní nádrže (rybníky, přehrady) - led a sníh (1,74 %) ◦ podpovrchová ◦ v atmosféře - vodní pára - déšť - sněhové vločky a kroupy (0,001 %) ◦ v živých organismech - součást rostlinných a živočiš- ných organismů

2 • vědy: hydrologie - vody na souši hydrogeologie - podzemní vody v horninách hydrogeografie - vztahy mezi hydrosférou a ostatními složkami FGS oceánografie - světový oceán • Oběh vody na Zemi (hydrologický cyklus) - způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí výpar - odnos - srážky - odtok, vsak, výpar ◦ velký - výměna vody oceán - pevnina ◦ malý - nad oceány nebo nad pevninami průměrné roční srážky:oceány1 140 mm pevniny 910 mm nad pevninami spadne jen 8,3 % srážek ◦ bezodtokové oblasti (21,5 % souše; 32 mil. km 2 ) výpar + vsak jsou větší než srážky

3

4

5

6 • Světový oceán řec. Ókeanos = velká řeka obtékající celou Zemi = všechny oceány a moře = 361 mil. km 2 (71 % povrchu Země) - severní polokoule (61 %) - jižní (81 %) - mezi 55° j.š. - 65° j.š. není pevnina = podnebí vyrovnanější a oceaničtější než severní střední hloubka m oceány - mezi kontinenty, pánve ( m hluboké), uzavřený sys- tém proudění vody mil. km 2 z. povrch nehlubší příkop ◦ Tichý (Pacifik) 179,7 35,2 % Mariánský, m ◦ Atlantský 94,2 18,5 % Portorický, m ( m) ◦ Indický 76,2 14,9 % Jávský, m ( m) ◦ Severní ledový (Arktický) 11,4 2,2 % Nansenova pánev, m (◦ Jižní, 20,3 mil. km 2, hranice = 60°j.š.; od roku 2 000)

7 Jižní oceán

8 ◦ moře menší části oceánů, vnikají do pevniny - odděleny řetězem ostrovů → okrajová - oddělena poloostrovy, ostrovy - Beringovo, Sever- ní, Filipínské, Korálové (největší, 4,791 mil. km 2 ), Arabské → středozemní - spojena průlivy, hluboko do pevniny, odlišné vlastnosti vod - vnitřní = Baltské - středozemní = Středozemní, Černé, Rudé, Marmarské (nejmenší, km 2 ) ◦ zálivy menší části oceánů, moří - vnikají do pevniny Biskajský, Botnický Bengálský, Guinejský, Mexický - vlastnosti okrajových moří (his- torický název) ◦ průlivy - zúžené části moří, oceánů mezi pevninou, souše - ostrovy úzké: Bospor (660 m), Dardanely široké: Drakeův (1 100 km), Davisův, Mosambický (nejdelší, km )

9 Marmarské moře - nejmenší ( km 2 )

10 Korálové moře - největší (4,791 mil. km 2 )

11 • vlastnosti mořské vody - mořská voda = roztok minerálních a organických látek a plynů ◦ salinita (slanost) = celkové množství rozpuštěných minerálních látek v 1 kg mořské vody udává se v promile (‰, tj. v g/ 1 kg mořské vody) průměrná = 35 ‰ chloridy (88,8 %), sírany (10,8 %), uhličitany ( 0,3 % x sladká voda 79,9 % ) chlorid sodný - chlorid hořečnatý - síran hořečnatý; látky - iont:chlór 55 % sodík 30,6 % síra 7,7 % magnezium 3,7 % vápník 1,2 % draslík 1,1 % = celkem 99,3 %  hořkoslaná chuť ovlivňují ji: výparatmosférické srážky přítok říční vody zamrzánírozmrzání hloubka pohyby mořské vody

12 - rovník = menší (mnoho srážek) - obratníky (subtropy) - největší (velký výpar, málo srážek, vy- soké teploty)Rudé moře (42 ‰), Perský záliv - polární oblasti - nejmenší (přítoky řek, tající sníh a led, nízká teplota a výpar)Baltské moře (0,8 ‰), Černé moře (1,6 - 1,8 ‰) brakická voda - při ústí řek = smíšená (vrstva sladké na slané vodě) chlorinita = jen obsah soli (po vypaření veškeré vody světového oceánu by se vytvořila vrstva soli 150 m silná)

13 ◦ hustota závisí na:teplotě (s rostoucí klesá), salinitě a tlaku (s rostoucími roste) nejmenší v tropických oblastech x největší v polárních obecně vyšší než u sladké maximální při teplotě 4 °C a 35 ‰ salinitě (s rostoucí salinitou pod 4 °C) ◦ barva závisí na: obsahu minerálních a organických látek hloubce → žlutohnědá = velké množství anorganických látek = Žluté moře (spraše  Huang He) → zelená = bohatá na plankton = Severní, Baltské moře → modrá = chudé na plankton = 40° s.š. - 40° j.š. - Rudé moře (barva jen při rozmnožování červených řas)

14 ◦ teplota zdroje:pohlcování slunečního záření (85 %) = oceán je hlavní regulátor teploty zemské atmosféry teplo:ze dna oceánů, zemské kůry z chemických a biologických procesů vznikající při kondenzaci vodních par ztráty:vyzařování tepelné energie z hladiny výpar neustále probíhá transport (přenos) tepla: horizontální → mořské proudy (hlavně z nižších do vyšších ze- měpisných šířek - teplé) vertikální → konvekční proudění (teplejší voda je slanější, větší hustota = klesá a přináší teplo ke dnu) výkyvy - denní: zasahají do hloubek m - roční: závisí na zeměpisné šířce, do m průměrná teplota povrchové vrstvy světového oceánu = 17 °C nejteplejší je Tichý oceán (19 °C)

15 teplejší je severní polokoule - důvody: Antarktida - ochlazuje teplé mořské proudy z jižní polokoule přes rovník na severní dno hlubokomořských pánví = 0 °C - 2 °C (všude) mořská voda zamrzá při teplotě -1,9 °C (35 ‰ salinita) → tabulový led (maximální mocnost 2 - 2,5 m; při zamrzání se vylučují soli a voda pod ledem je slanější, což znesnadňuje další zamrzání) → ledové kry (1/6 nad hladinou)

16 • pohyby mořské vody mořská voda je v neustálém pohybu - příčiny: kosmické vlivy (přitažlivost Měsíce a Slunce) fyzikálně chemické vlivy (souvisejí se slunečním zářením, obě- hem vzduchu, rozdělením srážek, výparem) pohyby zemské kůry 3 druhy:dmutívlněníproudění ◦ mořské dmutí (příliv a odliv) - slapové jevy ◦ vlnění hlavní příčinou je vítr = vlny eolického původu → příboj výška vln závisí na ploše, na kterou vítr působí a na jeho rych- losti:zálivy, vnitřní moře = menší - Baltské moře 5 m Atlantský oceán 25 m nejvyšší 34 m (vítr 126 km/ hod)

17 tsunami (jap. tsu = zaplavující, nami = vlna) - ničivé, výbuch pod- mořské sopky, podmořské sesuvy (mořetřesení); až 800 km/ hod.; desítky metrů vysoké ◦ mořské proudy přenos velkého množství vody, tepla na velké vzdálenosti (ho- rizontálně i vertikálně) = regulace teploty velký vliv na podnebí oceánů, moří, přilehlých pevnin hlavní příčina = cirkulace atmosféry (pravidelné větry) - nucené proudy (hnané větrem) teplé - relativně - přinášejí teplejší vodu z nižších zeměpisných šířek do vyššíchGolfský (Severoatlantský; 80 mil. m 3 /s, 26 °C = 60 x více vody než všechny světové řeky),Brazilský, Kuro šio (50 mil. km 3 /s, 22 °C), Východoaustralský studené - Západní příhon (100 mil. km 3 /s; 6 °C), Benguelský a Peru- ánský (pouště Namib, Atacama), Labradorský, Kanárský, Kaliforn- ský

18 • význam světového oceánu: oběh vody (atmosférické srážky) zdroj potravin (živočišné bílkoviny) kyslík, rozklad CO 2 odsolováním → pitná voda nerostné suroviny: soli, ropa, zemní plyn, uhlí, rudy přílivové elektrárny lodní doprava nebezpečí: znečištění (odpady, )ropa ukládání nebezpečných odpadů

19

20

21

22 V Tichém oceánu plave ostrov odpadků větší než ČR Ve vodách Tichého oceánu plave ostrov. A není to jen tak ledajaký ostrov. Tvoří jej totiž igelitové obaly, uzávěry, zapalovače, pneumatiky a další vesměs plastové předměty. V prostoru mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy se vlivem mořských proudů nahromadilo největší smetiště světa o průměru 1600 kilometrů a hmotnosti 3 miliony tun. Syntetický ostrov se svou rozlohou vyrovná státům střední Evropy. Odhodí-li někdo v Japonsku do moře plastovou láhev, je vysoce pravděpodobné, že zhruba za rok doputuje láhev k Havaji. Mořské proudy tam přinášejí odpad z celého Pacifiku. Na vysokou koncentraci nebezpečných látek doplácejí ptáci, ryby i celá řada dalších druhů organismů. "V žaludcích mrtvých ptáků a ryb je všechno, včetně zboží ze vzdálených zemí," posteskl si ekolog Charles Moore. "Devadesát procent uhynulých zvířat má v těle stopy plastu." Je smutnou skutečností, že většina plastových výrobků vyhozených lidmi končí v oceánech. (Recyklováno je méně než 5 procent.) Odhaduje se, že miliardy tun odpadů usmrtí ročně nejméně 100 tisíc mořských savců, ptáků a želv. Obchod s toxickým odpadem je pro mnoho pochybných firem ideální příležitostí, jak získat peníze. Místo řádného zpracování končí odpad v mořích, řekách, na ilegálních skládkách nebo se vyváží do rozvojových zemí. "Striktní předpisy pro nakládání s toxickým odpadem v USA a Evropě zakazují jeho skládkování. Export do Asie je proto nejjednodušším řešením," napsal deník Asia Times. Jen do Indie se každý rok doveze několik miliónů tun odpadu. Ještě více odpadu končí v Číně. Při jeho zpracování jsou místní dělníci vystavení značnému zdravotnímu riziku a mnozí z nich později umírají. USA, Austrálie a další hospodářsky vyspělé státy odmítají podepsat mezinárodní úmluvu o zákazu obchodu s toxickým odpadem. V chudých zemích třetího světa tak končí 80 procent vyřazených elektronických výrobků.

23


Stáhnout ppt "HYDROSFÉRA • řec. hydor = voda → vodní obal Země voda: ◦ povrchová - světový oceán (96,54 %) - vodní toky - přirozené vodní útvary (jezera, bažiny, ra-"

Podobné prezentace


Reklamy Google