Bankovní dohled a stabilita finančního systému

Bankovní dohled a stabilita finančního systému
Jan Frait Hradec Králové březen 2004

Obsah přednášky Cíle a organizace bankovní regulace a dohledu
Mezinárodní praxe v dozorování Trendy k integraci dozorů Bankovního dohled a centrální banka Budoucnost uspořádání dozoru v ČR Český bankovní sektor a EU

Bankovní regulace a dohled
Regulace a dohled mají mezinárodní charakter a podléhají mezinárodním standardům Klíčová role: Basel Committee on Banking Supervision, BCBS ( Evropa transponuje dokumenty BSBC do Direktiv EU Standardy nejsou tvořeny státními úředníky, ale „odvětvím“ Současným standardem je dohled na konsolidované bázi Současná výzva: Nová basilejská dohoda (NBCA) Bankovní dohled ČNB má před sebou nicméně ještě řadu úkolů. Legislativa a regulace potřebují zpřesnění a zjednodušení, zlepšit se musí vynucování zákonů a pravidel, je nutno implementovat změny v oblasti účetních standardů a zlepšit podnikatelské prostředí. Jedním z významných kroků bude implementace nového Basilejského kapitálového akordu (Basel 2). Ten reaguje na rychlý rozvoj finančních trhů. Mezi jeho záměry patří citlivější přístup k měření rizika ve vztahu k rizikovému profilu jednotlivých bank a používání přesnějších metod pro stanovení výše regulačního kapitálu. Nová pravidla by měla vstoupit v platnost v roce Dopad nového přístupu na kapitálovou přiměřenost bank byl odhadován v rámci mezinárodního projektu organizovaného Basilejským výborem pro bankovní dohled. Pro ČR byl předběžně naznačován pokles kapitálové přiměřenosti o 1 až 4 procentní body ve srovnání se stávajícím přístupem. Tento pokles bude primárně spojen se zavedením kapitálového požadavku ke krytí operačního rizika a s přísnějším posuzováním úvěrového rizika. Současné vysoké úrovně kapitálové přiměřenosti českých bank jsou však dobrým základem pro absorpci dopadu nového přístupu bez jakéhokoli ohrožení finanční stability bankovního sektoru.

Bankovní regulace a dohled
Regulace představuje stanovení pravidel, dohled pak kontrolu jejich dodržování Co když pravidla nejsou dodržována? Je dohled státní kontrolou nebo veřejnou službou? Aktivity dohledu sestávají z dohlídek na dálku (zaměřené na vlastníky a manažery, dodržování regulačních pravidel, finanční situaci apod.), z dohlídek na místě (komplexní či částečné dohlídky) a z informačních návštěv (zaměřené např. na kvalitu úvěrového portfolia, informační systémy nebo vnitřní audit).

Cíle regulace a dohledu
Snížení pravděpodobnosti materializace rizika tržních selhání, tj. snížení pravděpodobnosti: destabilizace finančního systému nedobytnosti vkladů, investic, pojistného plnění z titulu insolvence bankovní instituce výskytu neférových obchodů

Mezinárodně uznávané vnitřní předpoklady efektivního dohledu
Vysoký stupeň implementace uznávaných mezinárodních standardů Nezávislost na politickém cyklu a lobování dohlížených institucí (rozhodovací, finanční a personální) Adekvátní finanční a lidské zdroje Transparentnost - zveřejňování informací o stavu finančního systému a dohledu nad ním, dialog s veřejností i s její politickou reprezentací Zodpovědnost regulátora včetně odvolání jeho vedoucích představitelů v zákonem vymezených případech

Vnější faktory podmiňující dosažení cílů regulace a dohledu
Makroekonomická a měnová stabilita Právní rámec a vymahatelnost práva Kvalita správy a řízení finančních institucí (tzv. corporate governance), zejména systémů řízení finančních rizik a systému vnitřní kontroly Transparentní účetní standardy a postupy, Kvalitní externí audit, Úroveň etiky podnikání

Typy institucionálního uspořádání regulace a dohledu
Tradiční sektorový (odvětvový) model - bankovní dohled (v centrální bance nebo mimo ni), instituce pro dohled nad pojišťovnictvím a penzijním připojištěním, instituce pro dohled nad kolektivním investováním a kapitálovým trhem Funkcionální model - instituce pro dohled férovým obchodováním na kapitálovém trhu, instituce pro dohled nad obezřetným podnikáním finančních institucí Jedna instituce pro všechna odvětví a trhy (centrální banka nebo samostatná instituce)

Uspořádání dohledu ve světě (2002)

Uspořádání dohledu ve světě
Centrální banky ve většině zemí participují na dohledu nad bankami nebo nad finančním sektorem jako celkem, převažuje sektorové uspořádání V OECD mírně převažuje umístění bankovního dohledu v instituci mimo centrální banku V řadě zemí je integrovaný dozor buď autonomní součástí centrální banky nebo ta je nadále pověřena samotným výkonem dohledu

Uspořádání dohledu v EU

Uspořádání dohledu v kandidátských zemích
Převažuje sektorový model s centrální bankou jako regulátorem bank: Česká republika, Litva, Kypr, Slovenská republika (dva regulátoři), Slovinsko Specifický sektorový model se silným postavením centrální banky - Polsko Jeden regulátor (Estonsko, Lotyšsko, Maďarsko, Malta) Role centrálních bank je většinou velká (přímo vykonávají dohled nebo se na něm podílejí - např. Estonsko, Lotyšsko (řízení dohledu a výkon dohledu jejími zaměstnanci)

Uspořádání dohledu ve světě - zhodnocení a trendy
Je výsledkem historického vývoje v každé zemi Universální, optimální a všeobecně doporučený model neexistuje Tendence k menšímu počtu institucí v posledních letech V několika zemích vznikly integrované dohledy (FSA - Financial Supervisory Authority), lze to považovat za dlouhodobý trend (i když s ne zcela zřejmými důsledky)

Integrace dohledů (Twin-Peaks Approach)
Jedna instituce dohlíží na systémovou stabilitu finančního sektoru (dodržování obezřetnostních pravidel) a druhá na ochranu zákazníků (férové zacházení a praktiky) určité překrývání aktivit přetrvává oba typy aktivit jsou dosti odlišné a vyžadují jiné znalosti a přístupy Tomuto přístupu se částečně blíží USA (FED a SEC), v Evropě zejména Nizozemí a částečně Itálie a Francie

Integrace dohledů (role pro centrální banky)

Integrace dohledů do CB?
Existuje konflikt mezi cenovou a finanční stabilitou? příliš velké množství náročných úkolů najednou dohled nad bankami je navíc nevděčná záležitost ohrožující kredibilitu měnové instituce Dilemata pro centrální banku jako integrovaného regulátora na které instituce a do jaké míry vztahovat funkci věřitele v poslední instanci, pojištění aktiv a implicitních či explicitních záruk

Centrální banka a bankovní dohled
Důvody pro umístění dohledu v centrální bance podmínkou pro dosažení makroekonomické stability je zajištění finanční stability - stability bank, jiných finančních institucí a platebních systémů centrální banky vykonávají funkci věřitele v poslední instanci centrální banky dohlížejí nad platebními systémy, podporují jejich hladké fungování a často je provozují v transmisním mechanismu měnové politiky je klíčová role bankovního zprostředkování Pro zajištění těchto cílů potřebuje centrální banka adekvátní a včasné informace z bankovního sektoru

Jedním z hlavních rizik separace dohledu nad bankami od centrální banky je snížení kvality informačních toků pokud zaměstnanci bankovního dohledu pouze přejdou do nové instituce, nedochází k problémům v komunikaci instituce mají přirozenou tendenci uzavírat se do sebe a zaměstnanci rychle přejímají "podnikovou kulturu" nové instituce neexistují dostatečné zkušenosti s fungováním institucí typu FSA

Mezinárodní instituce doporučují zachování bankovních dohledů v centrálních bankách struktura finančního trhu je založena na komerčním bankovnictví centrální banky jsou schopny zajistit kvalifikaci zaměstnanců a adekvátní financování centrální banky disponují znalostí operací na mezinárodních finančních trzích "pověřit centrální banku dohledem nad finančním sektorem je účelné zejména v zemích, kde jsou veřejné instituce slabé, koordinace mezi nimi vázne a nejsou schopny zajistit dostatek špičkových expertů“ - Charles Goodhart

Alternativy uspořádání dohledu v ČR
V ČR převládá sektorové uspořádání ČNB KCP MF- odbor 32 ÚDDZ R R S R S R S S R R S R Komerční banky Stavební spořitelny Investiční společnosti Investiční fondy Obchodníci s CP Pojišťovny Penzijní fondy Družstevní záložny investiční obchody bank R - Regulace S -Supervize

Nedostatky současného systému
Zmíněno např v FSAP (WB&IMF,2001), Peer Review (EC, 2001): překrývání kompetencí (KCP a ČNB?, …) nezávislost (rozdílná mezi jedn. supervisory) rozdíly v kvalitě výkonu dohledu různé tempo v implementaci mezinár. standardů nevyhovující regulace a dohled u družstevních záložen určité mezery ve spolupráci mezi supervisory Add A) Překrývání KCP vs. ČNB, KCP vs. MF (penzijní fondy) hlavně činnosti banky jako obchodníka s CP (další překrývání- banka jako depozitář, správce části evidence CP, emitent CP- nejsou zásadní problémy) -dvojí licenční řízení, možnost dvojího rozhodnutí, vyšší náklady -posuzování osob navržených do představenstva či DR obchodníka s CP- odlišná metodika (formální schvalování KCP, neformální ČNB), přitom nutnost širších kvalifikačních předpokladů, pokud je posuzovaným obchodníkem s CP banka -překrývání regulace ČNB a KCP a samoregulačních mechanismů v bankovnictví z hlediska pravidel obezřetného podnikání -odlišný obsah informační povinnosti Add B) u ČNB nejvyšší, KCP omezena finanční nezávislost, postavení Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištěšní (MF) a Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami nevyhovuje mezinárodním standardům AddC) FSAP&Peer Review- ČNB největší zkušenosti; spolu s D) deformace konkurenčního prostředí, Add D) obdobně jako c) Add E) Z hlediska Evrop. práva jsou DZ úvěrové instituce- nutnost regulace dle evr. Standardů; návrh novely z. 87/1995; rel. Kvalitní ale zásadní problémy neřeší Add F) FSAP&Peer Review nedpoporučují vytvfoření jednotného regulátora ale posílení kooperace stávajících regulátorů

Faktory ovlivňující změny v institucionálním uspořádání
vývoj finančních trhů, růst váhy finančních skupin, konsolidovaný dohled trend k harmonizaci regulace subjektů finančního trhu a výkonu dohledu úspory nákladů (lidské zdroje,vzdělávání,IT systémy, statistika atd.) využití klíčových odborníků další důvody (lepší předpoklad pro prosazování statutárních cílů - stabilita,ochrana klienta, jasná informace veřejnosti kdo reguluje a dohlíží, krize ve finančním sektoru ….) Centrální banka hraje významnou roli téměř ve všech zemích. Bankovní dohled v zemích OECD je ze 40% vykonávaný centrální bankou, ze 60% samostatným úřadem. Je třeba ale dodat, že v zemích, kde došlo ke spojení regulátorů a vznikl samostatný úřad jako jsou např. Německo, Rakousko a další je výkon dohledu (kromě regulace) stále vykonáván centrálními bankami, které pracují pro FSA. Všechny dohlédací úřady nějakým způsobem spolupracují s centrální bankou - poskytuje jim administrativní zázemí, lidské zdroje, účastní se na řízení či dohlížení FSA. Nezávislost jako základní předpoklad pro efektivní fungování supervize: Pod tímto pojmem se rozumí nezávislost personální - zejména způsob jmenování členů nejvyššího orgánu instituce finanční - výdaje na supervizi nejsou financovány ze státního rozpočtu (jsou hrazeny např.účastníky trhu) operační - instituce vydává podzákonnné regulační normy usměrňující chování subjektů na trhu, provádí dohled nezávisle pokynech vlády Splňují Dánsko, Finsko a Irsko tato kriteria nezávislosti? částečně, úplná nezávislost v praxi zřejmě možná není. Shrnutí : ve světě ani v jednotlivých seskupeních .- OECD,EU nefunguje jeden model institucionálního uspořádání regulace, přesto je zřejmý trend ke sjednocování po linii odvětví:bankovnictví,pojišťovnictví a kapitálový trh, funkcí(cílů) dohled nad institucemi (stabilita) a dohled nad trhem (ochrana spotřebitele), regulace a výkon

Kritéria pro rozhodování o integraci dohledu v ČR
Nezávislost a odpovědnost Očekávané přínosy Rizika a náklady

Nezávislost a odpovědnost
Nezávislost personální - jmenování a odvolání vrcholových představitelů upraveno zákonem, zákaz politických funkcí Nezávislost operační - oprávnění k vydávání sekundární legislativy formou vyhlášek a opatření, plánování a realizace vlastního výkonu dohledu včetně ukládání nápravných opatření ve správním řízení Nezávislost finanční - zákonem vymezený zdroj financování, dostatek prostředků k zabezpečení plnění statutárních cílů Odpovědnost - vůči zákonem stanovenému orgánu, jako de facto součást exekutivy nejspíše parlamentu

Očekávané přínosy Přehlednost systému regulace a dozoru nad finančním trhem Řešení problému překrývání kompetencí či “šedých” zón v dozoru Vytvoření předpokladů pro efektivnější monitoring finančního systému Zkvalitnění předpokladů pro výkon konsolidovaného a doplňkového dozoru Efektivnější využití omezených lidských zdrojů zejména klíčových specialistů Snížení nákladů na dozor díky společnému využívání provozní infrastruktury

Rizika Riziko neúčelné integrace, vytváření nových institucí
Riziko snížení efektivnosti dozoru jako celku a zpomalení jeho vývoje Riziko vysokých finančních nákladů integrace Riziko neprověřené koncepce Reputační riziko pro orgány dozoru a celou ČR

Budoucí uspořádání dohledu v ČR
Diskutované návrhy uvažují do budoucnosti s jedním regulátorem, v mezidobí se dvěma institucemi Stěžejní otázkou je umístění a výkon dohledu nad bankami ČNB měla mít nadále významnou roli v dozorování nad bankami a dalšími finančními institucemi český finanční systém je založen na bankovním sektoru, který se na celkových aktivech podílí téměř 80 % základem finančního systému jsou bankovní skupiny ČNB provádí dohled na subkonsolidované bázi nad bankovními skupinami

Budoucí uspořádání dohledu v ČR - struktura aktiv finančního sektoru
Podívejme se, jaká je situace v ČR z hlediska těchto jmenovaných faktorů? Podíl aktiv jednotlivých sektorů českého finančního trhu na celku: viz. graf Rozhodující podíl cca 80% na celkových aktivech finančního sektoru má bankovní sektor, pojiš´tovny …. %, pensijní fondy …… %, ostatní (obchodníci ne-banky a další ……%. úloha ve finančním zprostředkování je v ČR nejvyšší u bank (cca 45%), nicméně ve srovnání s průměrem v EU (97%) je nízká. Finanční skupiny tvoří víc než polovinu aktiv finančního trhu.Existuje 9 bankovních skupin (ČS,KB,ČSOB a HVB a další), 2 finanční holdingy, 1 smíšený holding. Největší bankovní skupina (ČSOB? ) má bilanční sumu cca 600 mld.a ve skupině jsou kromě banky : pojišťovna,obchodník CP,leasingová společnost, pensijní fond.Aktiva bank jsou však rozhodující z hlediska velikosti skupiny. Bankovní skupiny mají většinou mateřskou banku v zahraničí, takže domácí autorita provádí dohled na konsolidované bázi. ČNB provádí dohled nad subkonsolidované bázi nad skupinou, která je pod bankou se sídlem v ČR. Konsolidovaný dohled znamená, že sledování a regulace rizik u konsolidačních celků (posuzuje se kapitálová vybavenost, úvěrová angažovanost a investice skupiny jako celku). ČNB začala provádět konsolidovaný dohled v letošním roce.Princip konsolidovaného dohledu nad celky v jejichž čele stojí obchodník, resp.pojiš´tovna nebyl dosad do právního řádu zakotven, v praxi takové skupiny neexistují, resp. jsou nevýznamné). Struktura finančního trhu hovoří pro integraci

V bankovních skupinách se v loňském roce nacházelo 63 % aktiv finančního trhu, 53 % ve 4 největších skupinách Vytvoření integrovaného dozoru mimo ČNB by tak v podstatě znamenalo zase jen nákladné vybudování "rozšířeného" bankovního dohledu ČNB splňuje základní předpoklad pro dozorování - má dostatečnou nezávislost, lidské a technické kapacity ČNB je jako provozovatel systému mezibankovních plateb zodpovědná za stabilitu platebních systémů

Zachování bankovního dohledu v ČNB neznamená nutně zafixování současného uspořádání bankovní dohled lze transformovat do relativně autonomní složky ČNB, kterou lze pověřit výkonem dohledu i nad jinými částmi finančního trhu řídící a rozhodovací pravomoci lze svěřit radě složené za zástupců centrální banky, dalších dozorových institucí, vládních orgánů a reprezentantů finančního trhu eliminace konfliktu mezi měnovou politikou a dohledem nad bankovním sektorem a rizika nadměrné moci delegované na bankovní radu jako nevolený orgán podobný přístup zvolen ve Finsku, Irsku a na Slovensku

V první fázi mohou být relativně snadno konstituovány dvě dozorové instituce (ČNB a KCP) s rozšířenou působností V delším období dojde k legislativně náročnému spojení do jedné instituce. Ve směru posílení spolupráce ČNB, KCP a MF byl učiněn v posledních měsících určitý pokrok Výbor pro koordinaci dozoru nad finančním trhem stanovuje strategii spolupráce a řeší problémové situace týkající se více regulátorů

České bankovnictví po vstupu do EU
Český bankovní systém patří mezi relativně největší z kandidátských zemí V současnosti je plně mezinárodní Český bankovní sektor patří mezi relativně největší v rámci kandidátských zemí, i když ve srovnání se stávajícími členskými zeměmi EU je stále malý (viz tab. 1). Jedním z jeho strukturálních rysů je zásadní pozice zahraničních investorů. Zahraniční subjekty se podílely na konci roku 2002 zhruba 82 % na celkovém kapitálu bank. Zahraniční kapitál ještě více dominuje, pokud jde o přímou a nepřímou kontrolu celkových aktiv sektoru. Na konci roku 2002 zahraniční akcionáři kontrolovali 93 % celkových aktiv. Mezi hlavní instituce patří Erste Bank a Raiffeisen Bank z Rakouska, KBC z Belgie, Société Générale z Francie, HVB z Německa, UniCredit z Itálie a Citibank s GE Capital z USA. Typickým rysem českého bankovního sektoru je dominantní role velkých bank. V současnosti hrají na domácím trhu rozhodující roli čtyři banky, které soustřeďují 65 % aktiv a vytvářejí více než 80 % provozního zisku. Všechny větší banky jsou v rukou zahraničních vlastníků z členských zemí EU. Po několika letech lze konstatovat, že pozitivní vliv zahraničních vlastníků převažuje. Jejich stabilizující vliv je na jedné straně spojen s jejich účastní na relevantním trhu a na straně druhé s kvalitativními faktory ve smyslu reputačním, obezřetnostním a znalostním. Klíčovými prvky, které mají pozitivní vliv na bankovní sektor, jsou zlepšené řízení rizik a vnitřní kontrola a také expanze bankovních služeb, produktů a distribučních kanálů. Jsou dány možností přímé aplikace know-how mateřských bankovních společností.

Jednotná bankovní licence
Jednotná bankovní licence po vstupu do EU ČNB bude udělovat bankovní licence výlučně pro nové tuzemské subjekty a subjekty vstupující ze zemí mimo EU Dohled nad pobočkami bude primárně zajišťován domovským bankovním dohledem, hostitelský dohled bude dohlížet na likviditu pobočky a AML ČNB bude provádět konsolidovaný dohled nad celým finančním sektorem Dopad do sektoru nebude okamžitý a dramatický Se vstupem do EU začne být aplikován princip jednotné bankovní licence. Banky z EU budou schopny působit v ČR a ostatních členských zemích jako pobočka, aniž by k tomu potřebovala licenci od národního regulátora. Ve smyslu principu dohledu domovské země bude za bankovní dohled zodpovídat regulátor země, v níž má banka centrálu. Domácí regulátor bude dohlížet např. na likviditu nebo aplikaci opatření proti praní špinavých peněz.

Jednotná bankovní licence - pobočky zahr. bank
V ČR k dnešnímu dni působí 9 poboček zahraničních bank, k přechodu do režimu jednotné licence dochází automaticky k 1. květnu 2004 bez nutnosti jakýchkoli úkonů ze strany zahraničních centrál. Postavení některých bank operujících v ČR se nyní nezmění (české banky, státní banky, banky s vlastnictvím mimo EU), u velkých a středních bank se zahraničním vlastnictvím je přeměna na pobočku nepravděpodobná, u některých dceřiných společností zahraničních bank je přeměna na pobočku pravděpodobná.

Jednotná bankovní licence - likvidita
Výkon dohledu nad pobočkami působícími na základě jednotné licence v oblasti likvidity vychází z Direktivy EU Hlavní zodpovědnost za dohled nad pobočkami zahraničních bank v oblasti likvidity leží na domovském regulátorovi, role ČNB bude doplňková a bude spočívat ve: 1. vyhodnocování vývoje a trendů v likviditní situaci pobočce 2. prověření systému řízení rizika likvidity

Situace bank v roce 2003 banky mají dostatek zdrojů i dostatek kapitálu existuje prostor pro obnovení úvěrové dynamiky klientské úvěry na úrovni 43 % HDP, v EU téměř 100 % HDP orientace bank na státní dluhopisy a poukázky (banky drží více než 60 % emise státních c.p., dluhopisy tvoří 10 % bilanční sumy) firemní úvěry stagnují úvěry vs. alternativní zdroje financování firem dynamický růst úvěrů obyvatelstvu

Co lze očekávat od bank? Oživení české ekonomiky v posledních třech letech se projevil v obnovené úvěrové aktivitě (viz obr. 2). Ta se však koncentruje především do úvěrů domácnostem, což je důsledek změn v produktové orientaci privatizovaných bank, které si nyní konkurují zejména v oblasti retailového bankovnictví. V polovině roku 2003 rostly úvěry domácnostem meziročním tempem 30 % a dosáhly 18,5 % celkových úvěrů. Významnou část úvěrů domácnostem přitom tvořily úvěry spojené s financováním bydlení. Úvěry podnikovému sektoru naopak stále stagnují. To je dáno především opatrným přístupem bank k úvěrování, což je logickým odrazem negativním zkušeností z 90. let. Je zřejmé, že banky preferují vysoce úvěruschopné podniky. Finanční situace podniků ve smyslu ziskovosti, zadluženosti, odbytových možností a jiných ukazatelů se zlepšuje pouze pozvolna. V případě podniků se zahraničními vlastníky se za omezenou nabídkou podnikových úvěrů skrývá rovněž dostupnost fondů od mateřských společností nebo zahraničních bank.

Co lze očekávat od bank? využití růstového potenciálu bankovního sektoru - výrazně nižší podíl bankovních aktiv na HDP (120 % ČR, 270 % Eurozóna) nízká úroveň poskytování hypotéčních úvěrů a spotřebních úvěrů prostor pro rozvoj používání platebních karet nedostatečné využívání produktů pojištění prostor pro rozvoj depozitních produktů důsledné uplatňování kvalitního know-how mateřské banky s cílem zhodnocení investic ve středním a dlouhém období

Co lze očekávat od bank? stagnace úvěrů podnikům v roce 2004 s mírně optimistickými dlouhodobými očekáváními pokračování orientace bank na státní dluhopisy a poukázky malá zahraniční orientace českých bank z hlediska alokace zdrojů velmi nízké marže pro bonitní podniky úvěrový registr podpoří další růst úvěrů obyvatelstvu V roce 2002 vznikly v ČR dva úvěrové registry. Ke konci roku zahájil ostrý provoz Centrální registr úvěrů provozovaný Českou národní bankou (ČNB). Ten obsahuje závazky právnických osob a fyzických osob-podnikatelů. V průběhu roku zahájil činnost také komerční registr úvěrů fyzickým osobám. Ten je provozovaný společností založenou bankami (CRCB). Úvěrové registry umožňují bankám efektivně sdílet informace o zadluženosti jednotlivých subjektů a kvalitě jejich závazků. Banky používají jejich informace zejména pro řízení úvěrových rizik, při schvalování úvěrů, pro hodnocení úvěruschopnosti klientů a pro posuzování ekonomicky propojených skupin.

Finanční stabilita bankovního sektoru
kvalita úvěrového portfolia se zlepšila - během ozdravění převedeny z bank úvěry za 220 mld. Kč podíl ohrožených úvěrů na úvěrech celkem 6 % (mírně nad 2 % v EU) vážená klasifikace poklesla na 4 % více než dostatečné pokrytí potenciálních ztrát z úvěrového portfolia vysoká likvidita a slušná kapitálová přiměřenost růst ziskovosti Bankovní sektor v ČR prošel v letech 1997 až 2000 rozsáhlou krizí. Ta byla důsledkem nadměrného zapojení státem vlastněných bank i nových soukromých bankovních ústavů do poskytování měkkých úvěrů strategicky důležitým firmám a financování privatizace velkého počtu slabých firem během prvního období privatizace. Po několika letech tohoto vývoje měly banky v bilancích neudržitelně velký rozsah špatných úvěrů a jediným řešením byl zásah státu. S cílem uzdravit a stabilizovat bankovní sektor byly vynaloženy značné fondy veřejných rozpočtů. Velké státní banky byly prodány zahraničním vlastníkům s dobrou pověstí a rozsáhlou zkušeností. Tento proces byl úspěšný a od roku 2002 jsme svědky významného pokroku v obnovení finanční stability. Restrukturalizační proces je nyní prakticky u konce a bankovní sektor je v dobrém stavu. Jednotlivé banky jsou finančně zdravé a jejich klienti mají přístup k většině produktů obvyklých v ekonomikách EU.

Důkaz zásadně zlepšeného stavu českých bank lze najít v grafech v obr. 1. Za prvé vidíme vysokou kapitálovou přiměřenost, která významně převyšuje minimální limit 8 % a ve většině případů také úroveň %, která je považována za znak dobře fungující banky. Co je ještě důležitější, rapidně se zlepšila kvalita úvěrového portfolia, zejména díky vyčistění bilancí před privatizací velkých bank. Pozitivní efekt má také zlepšené řízení úvěrových rizik a silně obezřetný přístup k úvěrování. Díky tomu můžeme pozorovat prudký pokles podílu klasifikovaných úvěrů a ohrožených úvěrů a více než dostatečné krytí vážené klasifikace oprávkami a rezervami. Za třetí, vysoký podíl vysoce likvidních aktiv k celkovým aktivům svědčí o více než dostatečné likviditě důležité pro další rozvoj podnikatelských aktivit bank.

Zlepšuje se ziskovost bank
Během posledních let banky výrazně snížily provozní náklady. Pokračující růst produktivity a efektivnosti zdaleka nedosáhl svého limitu a bude tudíž pokračovat i v dalších letech. Bankovní sektor se v posledních třech letech nacházel v černých číslech. Růst čistého zisku je odrazem zlepšené kvality úvěrového portfolia a je dosahován navzdory všeobecnému poklesu úrokových sazeb z úvěrů. Celková rentabilita kapitálu dosáhla v roce 2002 zhruba 27 % a čistý zisk k průměrným aktivům pak asi 1,6 %. Růst čistého zisku se promítl do vyšších dividendových výnosů. Akcionářům připadlo 42 % čistého zisku za rok 2000 a údaj za následující rok byl dokonce o 2 % vyšší.

Problémy úvěrové emise
úvěrová dynamika vůči firmám je suboptimální dlouhodobým problémem je špatná kvalita podnikatelského prostředí - využívání neetických postupů a nedostatek spolehlivých informací podnikatelské prostředí zvyšuje nejistotu věřitelů obecně nízká kapitálová vybavenost potenciálních věřitelů bank a z toho resultující snaha přenést rizika na bankovní sektor a stát

řada institucionálních problémů neúměrná délka soudních řízení neúčinnost zkrácených soudních řízení dlouhé lhůty pro zápisy do obchodního rejstříku a vklady do katastru nemovitostí nelze očekávat obnovení benevolentnějšího přístupu bank podmínkou dynamizace úvěrů podnikům je změna právního a institucionálního rámce

jsou nutné změny především v oblasti úpadkové legislativy a jejího vykonávání je třeba zamezit zřizování práv třetích osob k zastaveným nemovitostem je třeba dosáhnout snížení notářských poplatků za notářské zápisy do registru zástav movitých věcí je nutný pokrok v sekuritizace bankovních pohledávek je nutné zlepšit statistiky o vývoji úvěrů MSP Banky nicméně mění své strategie a zamýšlí půjčovat více malým a středně velkým firmám (MSP) při zachování velmi obezřetného přístupu. Tento typ úvěrů bude poskytován na velmi selektivní bázi. Výběr bude založen na hodnocení úvěruschopnosti, očekávaných hotovostních tocích, ručitelích a zástavách. Významnou součástí řízení úvěrový rizik je vznik dvou úvěrových registrů, návrh registru dlužníků leasingových a splátkových společností a úvahy o podobném registru pro sektor pojišťoven.

zlepšení prostředí v oblasti MSP je dlouhodobý proces - no easy solution banky se potýkají s nedostatečným track-record u nových společností zlepšila se nabídka pro MSP, je ale kvantitativně omezená rozbíhá se financování MSP se zapojením zahraničních zdrojů programy EBRD mírně pomůže zakládání fondů rizikového kapitálu

Stabilita sektoru - silná místa
kvalitní vlastnická strukturu bankovního sektoru udržování relativně vysokého kapitálového krytí aktiv zlepšující se systémy řízení rizik v bankách zlepšení kvality úvěrových portfolií bank uvážlivá úvěrová politika bank růst retailového bankovnictví růst zisku z poplatků a provizí nízkoinflační prostředí a nízké základní úrokové sazby zvýšení kreditibility bankovního sektoru po očištění úvěrových portfolií a pomoci státu

Stabilita sektoru - rizika
převaha krátkodobých zdrojů a stagnace primárních vkladů volatilita zisku z operací na finančních trzích pokles úrokového zisku z operací s klienty rostoucí zadlužení domácností nedostatek efektivní poptávky bonitních klientů prohlubující se vnitřní i vnější nerovnováha ekonomiky snížení úrokových výnosů z dluhopisů posílení desintermediace na straně úvěrů oslabení pozice bankovních finančních skupin na trhu penzijního připojištění a životního pojištění

Bankovní regulace a dohled - zdroje informací
Banka pro mezinárodní platby ( Česká národní banka (ww.cnb.cz) Dohled a regulace ČNB ( Roční zprávy o vývoji bankovního sektoru ( Zpráva o stabilitě bankovního sektoru (

Bankovní dohled a stabilita finančního systému

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Bankovní dohled a stabilita finančního systému"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Bankovní dohled a stabilita finančního systému

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Bankovní dohled a stabilita finančního systému"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář