Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

(Učebnice strana 96 – 99) Měření času Člověk začal čas měřit pravděpodobně tehdy, když se naučil počítat. Základem měření času bývaly odedávna jevy svázané.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "(Učebnice strana 96 – 99) Měření času Člověk začal čas měřit pravděpodobně tehdy, když se naučil počítat. Základem měření času bývaly odedávna jevy svázané."— Transkript prezentace:

1 (Učebnice strana 96 – 99) Měření času Člověk začal čas měřit pravděpodobně tehdy, když se naučil počítat. Základem měření času bývaly odedávna jevy svázané s rotací Země, nejčastěji pozorování pohybu nebeských objektů po obloze. Již odpradávna lidé cítili potřebu měřit čas. Zpočátku stačil kalendář, který plus minus většinou vycházel, a který se "seřizoval" pomocí objektů na nebi. z Čas měříme pomocí hodin, které využívají pravidelně se opakující děje.

2 S přibývajícími možnostmi však bylo nutné měřit čas stále přesněji a přesněji, a tak není divu, že došlo k vynálezu, který doslova ovlivnil chod doby - hodiny. Nejstaršími hodinami jsou patrně sluneční hodiny, které však fungovaly pouze když svítilo slunce. Jejich vznik připisujeme starým Egypťanům. Používaly se asi od roku 3 500 př. n. l. Sluneční hodiny využívaly pravidelné otáčení Země kolem Slunce. Čas byl sledován podle posunu stínu tyče ozářené Sluncem.

3 Římané pak již od 1. stol. n. l. měřili čas přesýpacími hodinami. Vodní hodiny – voda protéká soustavou nádob a měnící se výška vodní hladiny nebo pohybující se plovák ukazuje plynutí času. Tyto čínské vodní hodiny jsou přibližně ze 14. století. Přesýpací hodiny byly velmi jednoduché: dvě průhledné nádoby postavené na sobě a spojené úzkým otvorem. Z horní se zvolna sype písek do dolní nádoby a na stupnici můžeme odečíst, kolik času uběhlo. Klepsydra - antické vodní hodiny

4 V 9. stol. zavedl král Anglie Alfréd Veliký hodiny svíčkové. Princip svíčkových hodin spočívá v tom, že za určitou dobu uhoří část svíčky. První mechanické hodiny se podle nejistých zpráv objevily snad ve 12. století, spolehlivé zprávy jsou však až z přelomu 13. a 14. století z anglických a francouzských klášterů. První hodiny užívaly jako zdroj energie závaží a měly i bicí zařízení. Pražský orloj ukazuje kromě našeho času i staročeský čas, doby západu a východu slunce, postavení měsíce a slunce na obloze, fáze měsíce.

5 Od 14. století se vyráběly přenosné a kapesní hodiny s pružinou. Galileo Galilei krátce před smrtí zkonstruoval velmi důmyslné hodiny s využitím kyvadla. Kyvadlové hodiny však poprvé realizoval až roku 1657 holandský fyzik Christiaan Huygens. Roku 1754 zavedl Angličan T. Mudge dodnes používaný kotvový krok. A již roku 1790 vyrobila společnost Jaquet-Droz a Leschot ve Švýcarsku první náramkové hodinky.

6 Přesnost mechanických hodin se dále zvyšovala a v 18. století se podařilo změřit nerovnoměrnosti v pohybu Země. Tím byl zdánlivý pohyb Slunce jako časový normál nahrazen mechanickými oscilátory a hodinami. Ve 20. století se začaly používat i jiné pohony a oscilátory. Nejrozšířenější jsou dnes hodiny s elektrickým pohonem a piezoelektrickým či křemenným (quartzovým) oscilátorem. Ten má vysokou přesnost, nízké výrobní náklady a snadno se propojuje s elektronickými obvody. Nejpřesněji měří čas atomové hodiny.

7 První atomové hodiny byly postaveny v roce 1949 v USA. První přesné atomové hodiny byly postaveny Louisem Essenem v roce 1955. Princip atomových hodin byl vypracován v roce 1946 Willardem Frankem Libbym. Jeho základem je kmitání atomů plynného čpavku, resp. cesia. Objev principu atomových hodin položil základy pro novou definici času: od roku 1967 je sekunda oficiálně popsána jako 9 192 631 770 kmitů atomů cesia. Do té doby byla charakterizována jako 1/86 400 středního slunečného dne. Atomové hodiny se používají při kontrole jiných hodin a pro vědecké účely ve hvězdárnách, v laboratořích, ve vysokorychlostních letadlech pro sladění s navigačními signály na rádiové frekvenci. Atomové hodiny jsou velmi přesné hodiny, měřící čas na základě rezonanční frekvence atomů. Jejich přesnost je taková, že může dojít k odchylce maximálně jedné sekundy za 150 milionů let. Údaje hodin kontrolujeme pomocí časových znamení, tj. signálů mezinárodní časové služby, které vysílá televize, rozhlas nebo telefon.

8 K přesnému měření doby trvání krátkých dějů užíváme obvykle stopky. Stopky mají dvě kruhové stupnice : Hlavní stupnice s větším průměrem je rozdělena na 60 dílů, tzn. 60 sekund. Každý jeden dílek, tedy 1 sekunda, je ještě rozdělen na 5 dílků ( 1 dílek = 0,2 s). Vedlejší stupnice je rozdělena na 30 dílků, 1 dílek určuje posunutí o 1 minutu. Mohou mít i třetí stupnici rozdělenou na 100 dílků. Jeden dílek této stupnice odpovídá jedné setině minuty, tj. 0,01 min = 0,01· 60 s = 0,6 s. Stopky ukazují 40 min 54,6 s = 40,91 min Měření stopkami: Nejprve se přesvědčíme, že obě ručičky směřují na počátek stupnic. Při startu uvedeme obě ručičky stisknutím tlačítka do pohybu. V okamžiku, kdy proběhl měřený čas, stisknutím tlačítka ručičky zastavíme. Na malé stupnici určíme počet minut, na velké sekund a desetin sekund.

9 Dnes se převážně používají stopky digitální, které jsou velmi přesné a naměřený čas zobrazují samy. Metronom měří čas pomocí zvukových signálů. Dobu, která proběhne mezi dvěma následujícími signály, lze měnit nastavením kyvadla. Užívá se hlavně v hudbě pro nastavení tempa. K odměřování stejných dob používáme metronom. Otázky a úlohy k opakování – učebnice strana 99 – 100.


Stáhnout ppt "(Učebnice strana 96 – 99) Měření času Člověk začal čas měřit pravděpodobně tehdy, když se naučil počítat. Základem měření času bývaly odedávna jevy svázané."

Podobné prezentace


Reklamy Google