Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Populační vývoj České republiky a světa RNDr. Mgr. Lucie Vítková, Ph.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Populační vývoj České republiky a světa RNDr. Mgr. Lucie Vítková, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 Populační vývoj České republiky a světa RNDr. Mgr. Lucie Vítková, Ph.D.

2 I.Vývoj historických populací •Dlouhé období od vzniku člověka do moderní doby, koevoluce přírody a kultury (Cliquet 2010) •Z hlediska pramenů dat pro demografické zkoumání: tzv. předstatistické období - až do zavedení pravidelných moderních sčítání lidu a kvalitní evidence přirozené měny –paleodemografie a historická demografie – jiné prameny a jiné postupy studia historického populačního vývoje než současná demografie •Hmotné pozůstatky člověka, jeho osídlení a činnosti, odvozené úvahy o reprodukčních otázkách •Ačkoliv sčítání lidu jsou známa už ze starověku, v průběhu středověku byly soupisy obyvatelstva velmi řídké, až do 18. století buď nejsou, jsou ojedinělé nebo nekvalitní (viz účel sčítání, postup, archivace) •Postupně od 16. stol. jsou zachovány matriční záznamy – řídké, krátký časový interval – a metody jejich zpracování jsou naprosto odlišné od moderní evidence přirozené měny

3 Vývoj člověka •Proces hominizace studuje především antropologie, dále paleobiologie, archeologie, paleodemografie atd. –stále mnoho nezodpovězených otázek o vývoji člověka, jeho předchůdcích, rozšíření atd. •Před 5-6 mil. let se na V a J Afriky oddělil od Australopithéků Homo habilis, před okolo 2-1,5 mil. let se transformoval na Homo erectus, před 1,5-1 mil. let se rozšířil do všech oblastí starého světa, diferencoval se do několika variant a vyvinul se Homo sapiens •Okolo 40 tis. př.n.l. se po celém starém světě rozšířil Homo sapiens sapiens •V mladším paleolitu 40 – 10 tis. př.n.l. se člověk rozšířil i do Ameriky a Austrálie •Jako jediný biologický poddruh osídlil současný člověk celou Zemi (díky myšlení je člověk schopen adaptace a využití daných přírodních podmínek) •Člověk je živočich a lidská reprodukce má své biologické zákonitosti (vrozené fyzické i psychické faktory partnerského a reprodukčního chování)

4 Pravěk – nejdelší a nejméně probádané období vývoje lidstva – data a metody •Chybí písemné památky, výsledky paleodemografického bádání mají spíše přibližný a hypotetický charakter •2 způsoby určení lidnatosti pravěkých populací: 1. Na základě způsobu obživy (organizace výroby, používaných pracovních nástrojů), lze odhadnout max. velikost populace, té však zpravidla dosahováno nebylo. Pravěký člověk se nejprve zdržoval jen v nejpříhodnějších oblastech. Na druhé straně minimum velikosti populace je dáno biologicky (izolát nemůže z hlediska zatížení genetickými nemocemi dlouhodobě existovat, minimum při promiskuitě je a při monogamii jedinců). Určitá analogie se současnými předliterárními společnostmi. 2. Na základě počtu a velikosti obydlí a počtu kosterních pozůstatků. Problém s odhadnutím délky jedné generace, struktura pohřbených podle pohlaví a věku bývá nevyrovnaná (někteří jedinci bývali pohřbeni jinde). Zřejmě neznáme ani všechna tehdejší sídliště.

5 Pravěk – pokr. •Migrace – směry, čas, intenzita, důsledky – mnoho nezodpovězeného •Prostorová mobilita lidí a jejich komunikace – významný faktor rozvoje •Otázka, zda nová kultura souvisí s vystřídáním etnik •Teorie superpoziční – při střetu dvou kultur zřejmě nebyla poražená skupina zlikvidována (vyhnána) úplně, alespoň nějaké ženy a děti zůstaly s novými lidmi

6 Pravěk – neolitická revoluce •Změna klimatu, rozšíření osídlení člověka •Přechod od sběru a lovu k zemědělství •Vymanění člověka z bezprostřední závislosti na přírodě •Lepší výživa •Sociální diferenciace – rozvoj ve všech oblastech života •Příznivé podmínky pro natalitní růst •Hustější osídlení ale mohlo znamenat i častější infekční nákazy (období zvýšené úrovně úmrtnosti) •Před 11 tis. lety v Přední Asii, pak Čína a střední Amerika •7. tis. př.n.l. kolonisté z Anatolie do E •V pol. 5. tis. př.n.l. na území Česka •Vývoj v jednotlivých oblastech velmi diferencovaný, rozdílné přírodní podmínky, drsnost klimatu

7 Pravěk – odhad počtu obyvatel •Odhady počtu obyvatel Země: –7500 př.n.l mil. –5000 př.n.l. okolo 20 mil. –1000 př.n.l. okolo 80 mil –rok 0okolo mil (z toho Evropa: 35 mil %)

8 Antika •Otrokářská společnost - otroci vyřazeni z reprodukčního procesu (zpravidla nemohli založit rodinu) •Mezi otroky převaha mužů – vychýlení struktury podle pohlaví •Otrokyně – sex. morálka •V antických státech probíhala sčítání (Římané ho pojmenovali census) –pouze svobodní M – daňové a vojenské účely

9 Starověké Řecko •Svého populačního maxima dosáhlo v 5. stol. př.n.l., kdy mělo asi 2 mil. obyvatel •O demografickém režimu Řecka mnoho dokladů není, zřejmě byl velmi odlišný od středověkého •Manželství monogamní, rozlučitelná, účelem manželství bylo zajistit dědice •Bezdětným ženatým M byl umožněn konkubinát k zajištění dědice •Sexuální styk mimo manželství byl zřejmě běžný a tolerovaný, podobně jako homosexualita •Velký počet dětí považován za přítěž, běžně byla praktikována prevence početí – otázkou je její účinnost, rozšířené byly potraty a odkládání „přebytečných“ a neduživých dětí, eugenicky motivovaná infanticida (Sparta) •Populační klima spíše antinatalitní

10 Starověké Řecko – pokr. •Platón i Aristoteles nastolili otázku populačního optima – ideál spatřovali v zachování početní stability obce – navrhli opatření na podporu i omezení růstu populace: sň. věk, omezování porodů, potraty, odkládání dětí atd. •Zatím otázkou zůstává populační úpadek Řecka ve 4 stol.př.n.l. –Možná vliv epidemií (mor aj.) –Zhoršující se pop. klima – např. historik Polybios vysvětloval populační úpadek sklonem svých současníků k okázalosti, bohatství a pohodlí. „Lidé se nechtěli ženit a ženatí nechtěli děti, nanejvýš jedno či dvě.“ •Zdroje dat: např. náhrobky, antropologické studium koster

11 Starověký Řím •Demografické otázky byly v Římě i předmětem zákonů (př. min. sň. věk 12 let u Ž, ale průměr se odhaduje 18Ž a 26M), propopulační politika s mocenským zájmem •Mnoho mužů se neženilo vůbec (odkládání, infanticida Ž a posléze tedy jejich nedostatek?) •Augustovy zákony nutily např. prostřednictvím daní všechny dospělé, aby vstoupili do manželství a měli děti •Konstantin (pod vlivem křesťanství) zrušil zákonné postihy svobodných, ale zpřísnil tresty za zabití novorozeně •Přesto i v Římě zaznamenán populační úbytek

12 Křesťanská manželská doktrína •Křesťanství zasahovalo do populačního procesu mnohem výrazněji než ostatní náboženství, křesťanství se záhy stalo státním náboženstvím •Protože biblická tradice byla v populačních otázkách nesystematická, bylo třeba ji doplnit podněty z antické filozofie •Křesťanská morálka: –oslava pohlavní zdrženlivosti, ideál panenství a panictví –Odsudky smilstva (mimomanželských styků), antikoncepce, potratů, infanticidy, homosexuality a sodomie –Asketický život jako příprava pro posmrtný život, odevzdaný přístup ke smrti (odklon od vymožeností antické medicíny a hygieny)


Stáhnout ppt "Populační vývoj České republiky a světa RNDr. Mgr. Lucie Vítková, Ph.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google