Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Monitoring řešení dětské problematiky v ČR II – děti se zdravotním postižením Konference Ohrožené dítě II Andel’s Hotel, Praha, 12. května 2010 VÝZKUM.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Monitoring řešení dětské problematiky v ČR II – děti se zdravotním postižením Konference Ohrožené dítě II Andel’s Hotel, Praha, 12. května 2010 VÝZKUM."— Transkript prezentace:

1 Monitoring řešení dětské problematiky v ČR II – děti se zdravotním postižením Konference Ohrožené dítě II Andel’s Hotel, Praha, 12. května 2010 VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ, VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ A DISTRIBUCE SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, CZ Praha 9, tel.: , fax: , http: //www.median.cz, Oficiální partner KANTAR MEDIA GROUP pro Českou republiku a Slovenskou republiku

2 Obsah prezentace – Úvodní slovo za MEDIAN s.r.o. – Cíle a postup projektu Monitoring řešení dětské problematiky v ČR II - děti se zdravotním postižením – Popis realizace jednotlivých částí projektu – Struktura jednotlivých vzorků respondentů – Východiska projektu – Výsledky monitoringu • Problémy péče o děti se zdravotním postižením v ČR • Postoje rodičů dětí se zdravotním postižením • Postoje profesionálů ze státního sektoru a neziskového sektoru • Postoje veřejnosti – Závěrečné shrnutí 2

3 Cíle a postup projektu 3

4 Cíle projektu • Hlavním cílem Monitoringu II. bylo vytvořit popis problémů péče o děti se zdravotním postižením v České republice. • Projekt navazuje na podobný projekt realizovaný v roce 2008, který se týkal dětí ohrožených sociálním prostředím. • Cílem projektu dále bylo: – Popsat nejpalčivější problémy péče o děti se zdravotním postižením z perspektivy: • Rodičů dětí se zdravotním postižením • Zástupců státních a příspěvkových organizacích, kteří se věnují péči o děti se zdravotním postižením • Zástupců neziskového sektoru, kteří se věnují problematice dětí se zdravotním postižením • Veřejnosti v České republice 4

5 Postup projektu 5 • Projekt byl realizován kombinací kvalitativní a kvantitativní výzkumné metodologie: – A. Kvalitativní část: • Hlavním cílem této části bylo získat vhled do problematiky, databáze jako opory výběru pro kvantitativní část a podklady pro tvorbu dotazníků. Jednalo se o: – Analýzu veřejně dostupných zdrojů a shromáždění databází (tzv. desk research) – Expertní rozhovory s experty v oblasti péče o děti se zdravotním postižením – Hloubkové individuální rozhovory s rodiči dětí se zdravotním postižením – B. Kvantitativní část: • Hlavním cílem této části bylo kvantifikovat zjištění z kvalitativní části pomocí dotazníkových šetření. Jednalo se o: – Výzkum na cílové skupině rodičů dětí se zdravotním postižením – Výzkum na cílové skupině profesionálů pracujících ve státním sektoru – Výzkum na cílové skupině profesionálů pracujících v neziskovém sektoru – Výzkum na cílové skupině běžné populace České republiky • Z kvalitativní části je k dispozici souhrnná zpráva a z každé části kvantitativního výzkumu je k dispozici samostatná zpráva

6 Popis realizace jednotlivých částí projektu 6

7 Získání opory výběrů (desk research) • Podkladem pro tvorbu databází pro výběr organizací byly: – MPSV - Registr poskytovatelů sociálních služeb – MŠMT – Rejstřík škol – MZ – Registr zdravotnických zařízení – Další internetové stránky (např. a webové stránky neziskových organizací samotných • Výsledná databáze, která sloužila jako opora výběru pro kvantitativní výzkumy čítá: – 569 nestátních neziskových organizací • 243 má zařízení určené pro děti • 173 má zařízení, které nemá věkové omezení pro klienty • 84 má zařízení pouze pro nejvyšší věkovou skupinu let • 6 hospicových zařízení (splňující věkové podmínky) • 63 nepřímo pomáhající organizace – 722 státních zařízení • 598 určené pro děti • 101 nemá věkové omezení pro klienty • 23 pouze pro nejvyšší povolenou věkovou skupinu let 7

8 Expertní rozhovory 8 • Obsahem rozhovorů bylo: – Mapování přístupu organizace k problematice dětí se zdravotním postižením. – Diskuse nad problémy péče o děti se zdravotním postižením • Výběr respondentů: – Experti vytipovaní v průběhu desk research – Zástupci zainteresovaných resortů státní správy – Zástupci různých druhů a typů péče o děti se zdravotním postižením • Rozhovory probíhaly kontinuálně od 16. června do 11. prosince • Celkem bylo uskutečněno 31 expertních rozhovorů: – 6 rozhovorů s představiteli státní správy na centrální úrovni – 1 rozhovor s představiteli Všeobecné zdravotní pojišťovny – 2 rozhovory s řediteli veřejných ústavních zařízení – 1 rozhovor s představitelem významné nadace – 6 rozhovorů s experty – 15 rozhovorů s řediteli významných neziskových organizací • Problém posudkové služby.

9 Hloubkové rozhovory s rodiči dětí se ZP 9 • Obsahem rozhovorů bylo: – Mapování situace dítěte a rodiny. – Diskuse nad problémy péče o děti se zdravotním postižením z pohledu konkrétních zkušeností těch, kterých se tato péče týká. • Výběr respondentů: – Respondenti byli rekrutováni podle typu a závažnosti postižení dítěte. • Rozhovory probíhaly od 23. listopadu do 1. prosince • Celkem bylo uskutečněno 8 hloubkových rozhovorů: – Rodič dítěte s vrozeným tělesným postižením pohybového aparátu – Rodič dítěte s vrozeným tělesným postižením genetickým – Rodič dítěte se zrakovým postižením – Rodič dítěte se sluchovým postižením – Rodič dítěte s mentálním postižením – Rodič dítěte s duševním postižením – Rodič dítěte s kombinovaným postižením – Rodič dítěte s vnitřním postižením

10 Dotazování v kvantitativní části projektu 10 • Kvantitativní části projektu byly realizovány pomocí osobních rozhovorů tazatelů s respondenty na základě dotazníků se záznamem odpovědí respondenta do papírového dotazníku (PAPI). • Dotazníky obsahovaly: – Identifikační údaje respondenta – Identifikační údaje organizace (pro státní a neziskové organizace) – Společnou část (stejnou ve všech dotaznících) týkající se problémů péče o děti se zdravotním postižením u nás – Speciální část týkající se dané cílové skupiny. • Výběr respondentů byl realizován: – Metodou nepravděpodobnostního kvótního výběru (rodiče dětí se ZP, veřejnost České republiky) – Metodou náhodného pravděpodobnostního výběru z databází (státní a příspěvkové organizace, neziskové organizace) • Terénní sběr dat probíhal v únoru a březnu • Problém při sběru dat mezi neziskovými organizacemi!!!

11 Počty získaných dotazníků 11 • Rodiče dětí se zdravotním postižením = 200 respondentů • Státní a příspěvkové organizace = 200 respondentů • Neziskové organizace = 188 respondentů • Veřejnost = 1200 respondentů

12 Struktura vzorků respondentů Struktura vzorku rodičů Struktura vzorku státních a příspěvkových organizací Struktura vzorku neziskových organizací Struktura vzorku populace 12

13 Regionální struktura vzorku rodičů dětí se ZP 13 PHA 38 ÚSTECKÝ 17 KARLOVARSKÝ 6 PLZEŇSKÝ 8 JIHOČESKÝ 14 STŘEDOČESKÝ 26 VYSOČINA 16 LIBERECKÝ 5 KRÁLOVÉ- HRADECKÝ 7 PARDUBICKÝ 8 JIHOMORAVSKÝ 10 OLOMOUCKÝ 10 ZLÍNSKÝ 14 MORAVSKO- SLEZSKÝ 21 POČET DOTÁZANÝCH RODIČŮ V KRAJÍCH Celkem dotázáno: 200 rodičů ZP dětí Procentuální zastoupení respondentů odpovídá rozložení populace ČR podle regionů.

14 Struktura rodičů podle typu postižení dítěte 14  18% dotázaných rodičů uvádí, že jejich ZP dítě má více postižení % dotázaných Poruchy jsou kombinované:  %> 100% HRUBŠÍ KATEGORIE KOMBINOVANÁ POŠKOZENÍ

15 Struktura vzorku rodičů – stupeň postižení, věk 15  většina mladších děti z výběrového souboru (do 14 let) má přiznán nižší stupeň postižení (1. nebo 2.), naopak u mladistvých 15 – 18 let má většina přiznán vyšší stupeň ZP (3. nebo 4.) Který stupeň postižení byl vašemu dítěti přiznán?Věk dítěte se zdravotním postižením stupeň ZP: 62% stupeň ZP: 36% let let let let % dotázaných

16 Regionální struktura vzorku státních organizací 16 PHA 14 (2 / 0 / 8 / 4) ÚSTECKÝ 19 (5 / 2 / 8 / 4) KARLOVARSKÝ 4 (0 / 2 / 0 / 2) PLZEŇSKÝ 11 (3 / 3 / 2 / 3) JIHOČESKÝ 18 (5 / 5 / 4 / 4) STŘEDOČESKÝ 12 (0 / 4 / 5 / 3) VYSOČINA 13 (4 / 4 / 4 / 1) LIBERECKÝ 7 (0 / 3 / 2 / 2) KRÁLOVÉ- HRADECKÝ 13 (5 / 2 / 6 / 0) PARDUBICKÝ 8 (2 / 1 / 5 / 0) JIHOMORAVSKÝ 28 (12 / 1 / 10 / 5) OLOMOUCKÝ 6 (4 / 1 / 0 / 1) ZLÍNSKÝ 27 (10 / 3 / 11 / 3) MORAVSKO- SLEZSKÝ 20 (8 / 4 / 6 / 2) POČET RESPONDENTŮ CELKEM (KÚ a MÚ / SZ / ŠKOLY a SPC / PPP) 200 (60 / 35 / 71 / 34) Struktura respondentů v krajích byla stanovena podle počtu jednotlivých subjektů v databázi, která byla shromážděna během úvodní části projektu.

17 Struktura státních organizací – typ organizace 17 Uzavřená otázka. Jedna možná odpověď (součet odpovědí je 100%). Seskupení do 4 kat.

18 Struktura vzorku státních organizací – pozice 18 Pozice respondenta v organizaci: Délka praxe v oblasti péče o děti se zdravotním postižením: % Ø =17 let

19 Regionální struktura vzorku neziskových organizací 19 PHA 43 ÚSTECKÝ 10 KARLOVARSKÝ 5 PLZEŇSKÝ 12 JIHOČESKÝ 12 STŘEDOČESKÝ 17 VYSOČINA 9 LIBERECKÝ 5 KRÁLOVÉ- HRADECKÝ 8 PARDUBICKÝ 9 JIHOMORAVSKÝ 19 OLOMOUCKÝ 16 ZLÍNSKÝ 10 MORAVSKO- SLEZSKÝ 13 POČTY DOTÁZANÝCH ORGANIZACÍ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH CELKEM V ČR DOTÁZÁNO: 188

20 Struktura vzorku neziskových organizací 20 Stáří organizace: Právní forma organizace:

21 Struktura vzorku neziskových organizací - pozice 21 Pozice v organizaci: sociální pracovník(ce) management organizace manažer(ka) projektů Délka praxe v oblasti péče o děti se ZP: Praxe v různých úrovních neziskové organizace: Ø =12let

22 Struktura vzorku veřejnosti ČR 22 Struktura vzorku N=1200 dotázánováženo počet% % Pohlavímuž žena Věk let let let let Vzdělánízákladní vyučen(a) bez maturity vyučen(a) s maturitou, vyšší odborná škola vysokoškolské KrajHl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Velikost místa bydlištědo 999 obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel a více Rodinný stav: Svobodný(á) = 28 % Ženatý / vdaná = 51 % Rozvedený(á) = 13 % Vdovec / vdova = 7 %

23 Struktura vzorku veřejnosti – rodičů dětí 23 Počet dětí v rodině do 18 let: Rozložení počtu dětí podle věku = „Kolik mají rodiče dětí v daném věku?“ = „Kolik mají rodiče dětí v daném věku?“ Rozložení rodičů podle věku jejich dětí = „Kolik rodičů má dítě v daném věku?“ = „Kolik rodičů má dítě v daném věku?“ N = 390

24 24 Východiska monitoringu

25 Výchozí model 25

26 Zdravotní postižení – typologie a počty 26 • Našli jsme 3 typologie: – MKN – Typologie ICF (International Classification of Functioning, Disability and Health, WHO) – Typologie, kterou používá ČSÚ (Výběrové šetření osob se zdravotním postižením 2007) • Data jsou pro ČR pouze podle typologie ČSÚ (2007): • O 91 % dětí se stará rodina (rodiče), a proto byl pro nás velmi důležitý výzkum mezi rodiči dětí se ZP

27 Koncepční rozhodnutí 27 • Dvě skupiny problémů: – Problémy společné všem typům postižení – Problémy specifické, dané diagnózou (nebo typem diagnózy) • V monitoringu jsme se věnovali společným problémům!!! • Během kvalitativní části jsme vytvořili seznam 77 problémů vnímaných našimi respondenty ze společných oblastí: – Legislativa a podmínky péče – Činnost úřadů a postoj veřejnosti – Problémy systémů sociálních dávek, úhrad zdravotních pomůcek a zdravotní péče ze ZP; hodnocení stupně závislosti (postižení) – Vzdělávání a integrace dětí se ZP do společnosti – Podpůrné služby pro rodinu – Problémy vstupu dětí se ZP do života po dovršení plnoletosti.

28 Výsledky monitoringu: Problémy péče o děti se zdravotním postižením 28

29 Spontánně uváděné problémy péče - rodiče 29 % dotázaných

30 Spontánně uváděné problémy péče – stát 30 % dotázaných

31 Spontánně uváděné problémy péče – NO 31 % dotázaných

32 Srovnání prvních 10 spontánně uváděných problémů 32

33 Srovnání problémových okruhů 33 • Srovnání postojů jednotlivých skupin respondentů k předloženým problémům ukážeme tak, že jsme problémy rozdělili do skupin podle toho, jak spolu obsahově souvisejí a v rámci těchto skupin ukážeme srovnání jednotlivých problémů. • Jedná se o skupiny: – Legislativa – Podmínky péče – Činnost a postoje úřadů – Postoje veřejnosti a bariéry – Informovanost rodičů dětí se ZP – Nedostatek aktivity (stát, kraje, obce, NO) – Systém sociálních dávek, systém úhrad ze zdravotního pojištění a systém hodnocení stupně závislosti (postižení) – Integrace a vzdělávání – Úroveň a síť speciálních škol – Nedostatek přímých služeb – Problémy v oblasti rané péče – Problémy v oblasti odlehčovacích služeb – Problémy v oblasti využití volného času – Jiné nedostatky systému péče – Problémy vstupu do života

34 Srovnání celkové závažnosti a spokojenosti s řešením problémových okruhů 34 Všichni respondenti (rodiče + stát + NO)

35 Srovnání celkové závažnosti problémových okruhů 35

36 Srovnání celkové spokojenosti s řešením problémových okruhů 36

37 Legislativa 37

38 Podmínky péče 38

39 Činnost a postoje úřadů 39

40 Postoje veřejnosti a bariéry 40

41 Informovanost rodičů dětí se ZP 41

42 Nedostatek aktivity aktérů 42

43 Systém dávek, úhrad a posuzování 43

44 Integrace do vzdělávacího systému 44

45 Speciální školy 45

46 Nedostatek přímých služeb 46

47 Raná péče 47

48 Odlehčovací služby 48

49 Volný čas 49

50 Ostatní nedostatky systému 50

51 Problémy vstupu do života 51

52 Významné problémy - rodiče 52 průměrná SPOKOJENOST S ŘEŠENÍM 1 – nespokojen(a), , 5 – velmi spokojen(a) průměrná ZÁVAŽNOST PROBLÉMU 1 – nezávažné, , 5 – velmi závažné

53 Významných problémy – státní sektor 53 průměrná SPOKOJENOST S ŘEŠENÍM 1 – nespokojen(a), , 5 – velmi spokojen(a) průměrná ZÁVAŽNOST PROBLÉMU 1 – nezávažné, , 5 – velmi závažné

54 Významné problémy – NO 54 průměrná SPOKOJENOST S ŘEŠENÍM 1 – nespokojen(a), , 5 – velmi spokojen(a) průměrná ZÁVAŽNOST PROBLÉMU 1 – nezávažné, , 5 – velmi závažné

55 Výsledky monitoringu: Postoje rodičů dětí se zdravotním postižením 55

56 Využívání / navštěvování služeb - rodiče 56

57 Spokojenost se službami / institucemi - rodiče 57

58 Využívání služeb neziskového sektoru - rodiče 58 Do jaké míry využíváte služeb neziskového sektoru (občanských sdružení, obecně prospěšné společnosti…)? Které služby využíváte? Velmi často, alespoň 2x týdně Často, alespoň 1x za 2 týdny Občas, alespoň 1x za měsíc Málokdy, méně než 1x za měsíc NIKDY NEVYUŽÍVÁ % dotázaných VYUŽÍVÁ 59% (n=117) % využívá alespoň občas N=200

59 Spokojenost se službami neziskového sektoru - rodiče 59

60 Činnosti nabízené neziskovým sektorem 60 • Polovina dotázaných organizací poskytuje volnočasové aktivity, téměř polovina pak se věnuje osvětě a sociálně-právní pomoci rodinám se ZP dětmi. • Mezi hlavními činnostmi byly především jmenovány osobní asistence a volnočasové aktivity. • ¼ dotázaných organizací nedokázala vybrat jednu hlavní činnost. Stacionáře, aktivizační služby, raná péče, zdravotnické zařízení, nadační příspěvky

61 Zdroje informací o službách - rodiče 61

62 Způsob komunikace služeb – stát a NO 62

63 Podíl na péči o děti se ZP - rodiče 63

64 Přístup státu k péči o děti se ZP, co by měl stát dělat - rodiče 64

65 Do jaké míry je pomoc státu efektivní v následujících situacích - rodiče 65

66 Souhlas s výroky o péči o děti se ZP I/II - rodiče 66

67 Souhlas s výroky o péči o děti se ZP II/II - rodiče 67

68 Zapojení do sdružení rodičů dětí se ZP - rodiče 68 Co je hlavním důvodem, že nejste členem / členkou sdružení rodičů? Jste členem / členkou sdružení rodičů dětí se ZP, kterým trpí Vaše dítě? ANO NE N=170

69 Výsledky monitoringu: Postoje profesionálů ze státních / příspěvkových organizací a neziskových organizací 69

70 Jak by se měla podílet veřejnost na řešení problémů dětí se ZP 70

71 Myslíte si, že se veřejnost dostatečně zajímá o problematiku dětí se ZP: 71

72 Větší publicita problematiky dětí se ZP by vedla: 72

73 Očekávání od neziskového sektoru – spontánně stát 73

74 Očekávání od státního sektoru – spontánně NO 74

75 Které z těchto činností by podle vás měl neziskový sektor vykonávat - stát 75

76 Které z těchto činností by podle vás měl státní sektor vykonávat - NO 76

77 Hodnocení přínosu neziskového sektoru v různých oblastech - stát 77

78 Hodnocení přínosu státního sektoru v různých oblastech - NO 78

79 Spolupráce s neziskovým sektorem - stát 79 Spolupracujete ve své činnosti s nějakou neziskovou organizací ? ANO NE neuvedeno Se kterými NNO spolupracujete? (spontánní odpovědi) Ohodnoťte spolupráci s NNO na škále: 1=velmi spokojen(a), …, 4=velmi nespokojen(a) S NNO spolupracuje téměř polovina státních institucí (bez signifikantních rozdílů, zda se jedná o úřad, SZ, školu nebo PPP). Relativně nejméně často s NNO spolupracují školy a SPC. Ti, kdo spolupracují, většinou spolupracují s několika NNO. Pokud ANO (n=97): Odpovědi jsou velmi individuální a různé dle instituce i lokality. V souhrnu se nejčastěji logicky objevují jména největších NNO: 1. Charita, Oblastní charita (22 resp.) 2. Raná péče, Středisko rané péče (11) 3. Slezská diakonie, Diakonie (10), dále Centrum služeb pro ZP (4), Tyflocentra, Červený kříž, Svaz neslyšících, Apla, Kotec, Duha, Naděje a další jednotlivé názvy. Ve všech případech je spolupráce s NNO označena kladně jako „velmi“ případně „spíše“ spokojen(a). Pouze 3x bylo řečeno „spíše nespokojen(a)“.

80 Provádí vaše organizace průzkum potřeb klientů 80 Z těch organizací, které nikdy neprováděli průzkum potřeb svých klientů je 43 % občanských sdružení, 20 % obecně prospěšných společností a nadací, a 18 % církevních institucí. Téměř polovinu (40%) z těch, kteří nikdy nedělali průzkum zjišťující potřeby klientů, tvoří speciální školy, 27 % tvoří krajské / městské úřady, 20 % tvoří PPP a zbývajících 14 % tvoří speciální zařízení. Nadprůměrně často provádějí průzkum speciální zařízení.

81 Výsledky monitoringu: Postoje veřejnosti 81

82 Zajímáte se vy osobně o tato témata ze života dětí v České republice 82

83 Kolik podle vás žije v ČR dětí se ZP a více neví, bez odpovědi Podle ČSÚ 2007 je cca dětí se ZP.  V zásadě lze říci, že pouze 27 % respondentů odhadlo relativně správně počet dětí.  Nejpřesnější odhad mají podle očekávání lidé s vysokoškolským vzděláním.  Přesnějším odhadem se také prezentují rodiče alespoň jednoho dítěte ve věku do 18 let.

84 Které postižení podle vás přináší největší omezení a překážky do života dětí 84 15% poruchy pohybového ústrojí 4% poruchy neurologických funkcí 25% poruchy mentálních funkcí 8% poruchy nervového systému 8% postižení zraku 0% postižení sluchu 1% postižení jiných smyslových funkcí 9% kombinované postižení smyslových funkcí 2% poruchy kardiovaskulárních funkcí 1% poruchy hematologických funkcí 2% poruchy imunologických funkcí 1% poruchy respiračních funkcí 0% poruchy zažívání 1% poruchy metabolismu 0% endokrinní (hormonální) poruchy 1% poruchy urologických a reprodukčních funkcí  Za nejzávažnější typ postižení je obecně považováno mentální postižení. Konkrétně poruchy mentálních funkcí uvedla čtvrtina respondentů.  Tento typ postižení uvádějí častěji ženy (27%). U mužů mají oproti ženám vyšší závažnost poruchy pohybového ústrojí (17%).

85 Osobní pocity při setkání dítěte se ZP MUŽI +++ ŽENY  Pocity při setkání se zdravotně postižením dítětem se značně odlišují při porovnání zástupců obou pohlaví. Zatímco u mužů převažuje postoj brát je jako jiné lidi a nevěnovat jim zvláštní pozornost, ženy obecně deklarují vyšší míru soucitu a nabídky pomoci.

86 Postoj k pomoci dětem se ZP 86 Představte si, že přicházíte k přechodu pro chodce a vidíte, že u něho stojí slepá dívka. Co uděláte:  Naprostá většina lidí má tendenci slepé dívce přes přechod pomoci, odpovědi se lišily pouze v konkrétní formě. Polovina lidí uvedla, že by nejprve dívku oslovila nebo jiným způsobem navázala kontakt a nabídla pomoc.  Poznámka: Součet nedává 100%, protože respondenti mohli uvést více odpovědí, více možností toho, co v dané situaci udělají. +++ ŽENY

87 Postoje k výrokům o dětech se ZP ŽENY +++ MUŽI

88 Podíl na péči o děti se ZP 88

89 Jaká by podle vás měla být role státu v péči o děti se ZP 89 Pozn.: Seřazeno sestupně podle „určitě ano“ + „spíše ano“.

90 Informovanost o situaci dětí se ZP 90 Myslíte si, že Vy osobně jste o situaci dětí se zdravotním postižením v ČR informován(a): Zajímáte se o téma dětí se zdravotním postižením?

91 Pomohl(a) jste již někdy dítěti se ZP: 91  Ve veřejné sbírce již někdy dětem se zdravotním postižením přispělo přes 60% respondentů.  Obecně přispívá / pomáhá vyšší počet žen než mužů.  Podíl lidí, kteří přímo pomáhají konkrétním dětem, nepřesahuje 7%.

92 Zdroje informací o situaci dětí se ZP 92

93 Závěrečné shrnutí 93 • Největší napětí mezi závažností a spokojeností s řešením je u: 1.Činnost VZP a ČSSZ (posudkové služby), výše úhrad 2.Vstup dětí se ZP do života 3.Nedostatek přímých podpůrných služeb pro rodiny dětí se ZP, zejména: 1.Dlouhodobá terénní poradenská práce a aktivita 2.Nedostatek služeb akutní pomoci 3.Nedostatek pomoci v oblasti psychologie a práva 4.Nedostatek služeb osobní asistence 5.Nedostatek podpůrných služeb 6.Raná péče 7.Odlehčovací péče 8.Volný čas • Obecně řečeno jde o: 1.Financování a legislativu 2.Systém péče není systém 3.Není společenským tématem

94 Děkujeme za pozornost. 94


Stáhnout ppt "Monitoring řešení dětské problematiky v ČR II – děti se zdravotním postižením Konference Ohrožené dítě II Andel’s Hotel, Praha, 12. května 2010 VÝZKUM."

Podobné prezentace


Reklamy Google