Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Transatlantické vztahy EU Čína v transatlantických vztazích.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Transatlantické vztahy EU Čína v transatlantických vztazích."— Transkript prezentace:

1 Transatlantické vztahy EU Čína v transatlantických vztazích

2 Přehled vzájemných vztahů  V minulosti ovlivnily Č ínu dv ě zem ě – Velká Británie (19. století) a USA ve 20. století  USA navázaly obchodní vztahy na konci 18. století, od po č. 20. století vliv misioná řů (úsilí o zcivilizování Č íny)  V 30. letech navázány vztahy s č ínským režimem gen. Č ankajška (k ř es ť ané)  Spojenci v druhé sv ě tové válce proti Japonsku  Komunistický p ř evrat v r znamená totální obrat

3 Přehled vzájemných vztahů  1972 – b ě hem Nixonovy administrativy zlepšování vztah ů  1979 formalizace vztah ů za Carterovy administrativy  Od 70. let v Č ín ě politika reformy a otev ř ení  Prom ě na národních zájm ů – otev ř en ě jší zahrani č ní politika  vzestup nových lídr ů – vzd ě laných technokrat ů  Od 90. let nová sousedská politika (snaha p ř ekonat mezinárodní izolaci po zásahu na Tiananmen)  po r – vzestup role Č íny jak regionáln ě, tak globáln ě (ekonomická váha)  hlavní obchodní partner Japonska a Koreje  zvýšení č ínských investic v celém regionu  odpoušt ě ní dluhu mnoha chudým zemím, nabídka výhodných p ů j č ek

4 Přehled vzájemných vztahů  USA – Obama – up ř ednostn ě ní Asie, zárove ň posílena spolupráce s Ruskem jako mocností, která vyvažuje Č ínu  EU – vztahy s Č ínou obvykle bilaterální (Francie, N ě mecko, Velká Británie)

5 Čínská zahraniční politika  D ů raz na tradi č ní národní suverenitu, nezasahování do vnit ř ních záležitostí jednotlivých stát ů  Č ína se dlouhodob ě orientovala dovnit ř, mén ě se zapojovala do sv ě tového d ě ní  Modifikace této politiky od 90. let:  Zvýšení významu RB OSN v č ínské politice  Podpora mezinárodních aktivit v Afghánistánu a ve Východním Timoru  podpora peacekeepingových operací OSN, ú č ast na v ě tšin ě misí OSN (zejména v Africe)

6 Čínská zahraniční politika  Č len WTO  Od po č. 90. let se více ú č astní boje proti neší ř ení ZHN a kontroly zbraní (je smluvní stranou Smlouvy o neší ř ení jaderných zbraní)  Na regionální úrovni je hlavní zm ě nou zapojení do regionálních organizací  po r aktivní spolupráce s ASEAN – dohody v oblasti obchodu a bezpe č nosti  úsilí o vytvo ř ení bilaterálních bezpe č nostních aliancí (Thajsko, Laos, Kambodža, Jižní Korea, Vietnam, Malajsie a Indie)

7 Hlavní problémy - Tchajwan  Jeden z klí č ových problém ů vztah ů mezi USA a Č ínou  Od r na Tchaj-wanu nacionalistický režim gen. Č ankajška a Kuomitangu (proamerický)  Od r b ě hem Korejské války americká flotila obsadila tchajwanskou úžinu, aby zabránila konfliktu mezi Č ínou a Tchajwanem  V r uzav ř ena aliance mezi Tchajwanem a USA, která trvala do r  Tchajwan byl p ř ekážkou normalizace vztah ů mezi USA a Č ínou.  Po uzav ř ení dohody v r došlo k p ř erušení diplomatických vztah ů s Tchajwanem, avšak Kongres USA schválil Zákon o vztazích s Tchajwanem, kterým ustavil neformální vztahy s ostrovem a USA se zavázaly k zajišt ě ní tchajwanské bezpe č nosti  Od konce 80. let se Tchajwan demokratizoval, což posílilo podporu ze strany USA

8 Tchajwan  Č ína chápe Tchajwan jako sou č ást svého území – politika ned ě litelnosti Č íny (jedné Č íny)  V r p ř ijala tzv. antisecesionistický zákon – pokud by Tchajwan vyhlásil nezávislost, Č ína by neváhala použít vojenské prost ř edky  Č ínský útok na Tchajwan by pravd ě podobn ě znamenal konfrontaci s USA  USA proto usiluje o to, aby ani jedna strana nem ě nila status quo – jak ze strany Č íny, tak ze strany Tchajwanu

9 Tchajwan  Pozice Evropské unie je odlišná.  Uznává politiku jedné Č íny, žádný č lenský stát neuznává Tchajwan, na druhé stran ě se udržují a rozvíjejí obchodní vztahy s Tchajwanem, probíhají i kontakty s diplomaty a vojenskými p ř edstaviteli.  EU vyzývá k mírovému ř ešení, ale nechce si znep ř átelit Č ínu.  Vztahy s Č ínou jsou nahlíženy z ekonomické perspektivy, ne politické  USA jsou vnímány jako p ř irozený arbitr – náklady z podpory Tchajwanu nesou USA

10 Zbrojní embargo  Zbrojní embargo bylo na Č ínu uvaleno v d ů sledku porušování lidských práv (1989-zásah na Tienanmen)  USA a EU zavedly embargo – spole č ná strategie v ůč i Č ín ě  Pokud by jedna strana zrušila embargo, znevýhodnila by tím toho druhého a posílila by pozici Č íny.  Existují rozdíly mezi embargem USA a EU  Americké embargo je právn ě závazné, zatímco evropské není (v dob ě vyhlášení se jednalo o deklaraci), není ani specifikované, na co vše se vztahuje (to je ponecháno na jednotlivých č lenských zemích)

11 Zbrojní embargo  V EU byl v r p ř ijat Kodex na ř ízení zbrojních export ů  snaha harmonizovat politiky jednotlivých zemí  politický dokument, který stanovuje kritéria, která musí být vzata do úvahy, aby byla ud ě lena licence na export zbrojního materiálu (nap ř. dodržování lidských práv, regionální bezpe č nostní situace)  Není právn ě závazný  po r EU uvažovala o uvoln ě ní zbrojního embarga – tlak zejména Francie  Od konce 90. let Francie a Velká Británie fakticky voln ě interpretovaly deklaraci a zbrojní embargo ztratilo na své ú č innosti.

12 Zbrojní embargo  Argumentace pro uvoln ě ní embarga:  Zlepšila se situace v dodržování lidských práv, i když z ů stávají problémy (pracovní tábory, menšiny, Tibet, trest smrti)  Č ína je v EU považována za významného partnera, proto by s ním m ě lo být nakládáno jinak  Význam embarga je p ř edevším symbolický, ne reálný  Uvoln ě ní embarga by bylo podmín ě no závazky Č íny v dodržování lidských práv  R ů zné reakce - n ě které zem ě na národní úrovni odmítly uvoln ě ní embarga, podobn ě i Evropský parlament

13 Zbrojní embargo  USA kritika EU  Pokud by EU uvolnila embargo, Č ína by mohla získat vysp ě lý materiál, který používá NATO  Mohlo by dojít ke spolupráci evropského a č ínského zbrojního pr ů myslu a Č ína by získala vysp ě lé technologie, p ř íp. i americké technologie  Tato technologie by se mohla dostat i k t ř etím stranám (nepovolaným), protože stále není pln ě zakotvena v režimu proti neší ř ení ZHN

14 Ekonomická politika  Č ína profitovala z globalizace – levná pracovní síla, relativn ě kvalifikovaná, dopravní a komunika č ní infrastruktura, dobré prost ř edí pro podnikání  Zapojení do WTO = p ř ijetí mezinárodních pravidel, zvýšení zahrani č ních investic  V USA se uplat ň uje tzv. strategie zadržování – omezení obchodu, embarga na vývoz n ě kterých technologií (seznam tzv. kritických technologií byl vytvo ř en v 70. a 80. letech)  Diskuze s EU se vedou o to, jaké technologie vyvážet do Č íny  USA vyvíjela tlak na EU, aby byla v tomto ohledu restriktivn ě jší

15 Ekonomická politika  USA jsou v obchodním deficitu s Č ínou, na druhé stran ě p ř ebytek v kapitálových investicích  U vztah ů mezi USA a Č ínou se zd ů raz ň uje:  Č ína je výhod ě ve vztahu s USA, protože má rozsáhlé rezervy v dolarech a sponzoruje amerických dluh  USA jsou v obchodním deficitu kv ů li podhodnocení juanu (to by ovšem m ě lo poškozovat i EU, což se tak pln ě ned ě je).

16 Ekonomická politika  ES navázalo vztahy v r  V r uzav ř elo dohodu o obchodu a spolupráci  Č ína je druhý nejvýznamn ě jší obchodní partner, nejvýznamn ě jší dovozce do EU  konají se ro č ní summity – obchodní otázky, ale i životní prost ř edí, vzd ě lání  Od r se vede politický dialog, jehož sou č ástí jsou i lidská práva (zájem EU)  EU – cíl demokratizace Č íny, vláda zákona, lidská práva, integrace do sv ě tové ekonomiky

17 Životní prostředí  Č ína je jeden z nejv ě tších spot ř ebitel ů energie, nejv ě tší spot ř ebitel uhlí na sv ě t ě, druhý nejv ě tší spot ř ebitel ropy.  Emise – Č ína podepsala Kjótský protokol, ale dlouho o snížení emisí neusilovala  Č ína se staví do role mluv č ích rozvojových zemích – snižovat by m ě ly bohaté zem ě, chudé mají právo na hospodá ř ský r ů st  Bezpe č nostní rizika  Č ína nepokryje domácí poptávku po energetických zdrojích, bude sout ě žit o energetické zdroje s ostatními státy a pro zajišt ě ní t ě chto zdroj ů bude p ř ehlížet politická a bezpe č nostní rizika (Sudán, Írán)


Stáhnout ppt "Transatlantické vztahy EU Čína v transatlantických vztazích."

Podobné prezentace


Reklamy Google