Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Komunikace s osobami se sluchovým postižením. Sluchové postižení  = sociální důsledek takové ztráty sluchu, kterou již není možné kompenzovat technickými.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Komunikace s osobami se sluchovým postižením. Sluchové postižení  = sociální důsledek takové ztráty sluchu, kterou již není možné kompenzovat technickými."— Transkript prezentace:

1 Komunikace s osobami se sluchovým postižením

2 Sluchové postižení  = sociální důsledek takové ztráty sluchu, kterou již není možné kompenzovat technickými pomůckami a která negativně ovlivňuje kvalitu života člověka

3 Osoby se sluchovým postižením  Nedoslýchavý  jedinec, jehož sluchová ztráta dosahuje takového stupně, že s využitím kompenzačních pomůcek je schopen slyšet mluvenou řeč a rozumět jí  Neslyšící  slyšení je poškozeno v takovém rozsahu, že nemohou vnímat zvuky mluvené řeči  Ohluchlý  ke ztrátě sluchu došlo v období dokončování vývoje řeči nebo po jeho ukončení  (Aktuálně se začíná formovat skupina uživatelů kochleárního implantátu)

4 Komunikační systémy osob se SP  závisí především na stupni sluchové ztráty  době, kdy ke sluchovému postižení došlo

5 Prostředky komunikace osob se sluchovým postižením  Mluvená řeč  Čtení a psaní  Zdánlivě nebrání efektivní výměně informací  Komunikace pomocí grafické podoby jazyka je opět komunikace pomocí českého jazyka (pro prelingválně těžce SP člověka je čeština stejně cizí jazyk, jako pro slyšícího Čecha např. Maďarština)  Odezírání  Vizuální percepce řeči  Vnímání omezeno vzájemnou podobností tzv. kinémů (faciálních obrazů hlásek)

6

7 Prstová abeceda (daktylní abeceda)  vyjadřují jednotlivá písmena polohami a tvarem prstů, z nichž se tvoří slova  Podobá se komunikaci v psané podobě jazyka, jen se jednotlivá písmena nepíší na papír, ale „vtiskávají“ se do vzduchu.

8

9  Znakovaná čeština  Uměle vytvořený komunikační systém na rozhraní českého jazyka a českého znakového jazyka  Znakový jazyk  V našem případě český znakový jazyk  Přirozený jazyk osob s těžkým sluchovým postižením

10 Obecná doporučení pro komunikaci s osobami se sluchovým postižením  Klidné, dobře osvětlené místo  Osvětlená tvář mluvčího  omezená hlučnost prostředí  tvář mluvčího směrem k jedinci se SP + ve zhruba stejné výšce  vhodná vzdálenost (0,5 až 4 m)  Před samotným sdělením upozornění dotekem či zamáváním

11  seznámení jedince se SP s tématem hovoru - usnadňuje odezírání  Pomalejší mluva, neslabikujeme, děláme krátké pauzy mezi mluvními celky  nezvyšujeme hlasitost a snažíme se mluvit přirozeně  při mluvení nežvýkáme a nedáváme si ruce k ústům  Ověřování si porozumění kontrolními otázkami  pokud došlo k neporozumění – neopakujeme stejnou větu, snažíme se slova nahradit synonymy  ve skupině - sluchově postižený - vidí na tváře všech komunikujících  trpělivost a pozornost – neodkazujme jej na pozdější dobu

12 Tlumočnické služby  Osoby se sluchovým postižením mají dle ustanovení zákona č. 155/1998 Sb. ve znění novely č. 384/2008 Sb. o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob a zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách právo na tlumočníka ve všech situacích stejně jako na svobodnou volbu kteréhokoli v zákoně definovaných komunikačních systémů  Neslyšící a hluchoslepé osoby mají při návštěvě lékaře, vyřizování úředních záležitostí a při zajišťování dalších nezbytných potřeb právo na tlumočnické služby zajišťující tlumočení v jimi zvoleném komunikačním systému uvedeném v tomto zákoně.“

13 Hluchoslepota  Hluchoslepota je jedinečné postižení dané různým stupněm souběžného postižení zraku a sluchu

14 Osoby s hluchoslepotou  Osoby se souběžným postižením zraku a sluchu od narození nebo raného dětství  Nevidomí od narození nebo raného dětství se získaným postižením sluchu  Neslyšící od narození nebo raného dětství se získaným postižením zraku  Osoby se získaným postižením zraku a sluchu během života

15 Označení osob s hluchoslepotou  označení osoby hluchoslepé je hůl s bílými a červenými pruhy o šířce 100 mm 

16

17 Komunikace s osobami s tělesným postižením

18 Osoby s poruchou hybnosti  Osoby s tělesným postižením  Osoby se zdravotním znevýhodněním  Osoby se zdravotním oslabením

19 Osoba s tělesným postižením  Omezení pohybu způsobené vadou nebo poškozením pohybového či nosného aparátu  Snížená pohybová schopnost má vliv na:  Celkový rozvoj  Schopnost cestovat  Navazování nových vztahů  Pracovní uplatnění

20 Zásady - role - pravidla komunikace s pacientem s tělesným postižením  Komunikujte s osobou s tělesným postižením, ne s jejím doprovodem  Časté chyby – „ať si jde ta paní dál“  Zjišťování anamnézy

21 Nechte se vést …  při nezbytné fyzické pomoci se nechte vést pokyny osoby s postižením  Přesun, vstávání, oblékání, pomoc do schodů

22 Nebojte se faux pas  slova chodit, dojít apod.

23 Zvyšujte jistotu a pocit soběstačnosti  Vozík, berle, antidekubitní podložky  Bezbariérové WC, plošiny, výtahy

24 Zjistěte rozsah postižení a s tím související možná omezení v komunikaci  Osoby s DMO - symptomatické poruchy řeči – dysartrie  Důsledek - postižení svalstva mluvních orgánů  Narušena respirace, fonace, artikulace, plynulost a koordinace mluvního projevu  Možnost AAK  Cíl – jedinec = rovnocenný komunikační partner

25 Nemanipulujte s vozíkem bez vědomí pacienta, buďte připraveni na odmítnutí  Neberte manipulaci s jedincem na vozíku jako automatickou povinnost  Důvody – i zdravotní

26 Pokuste se zachovat běžná společenská pravidla v komunikaci  Ne každý jedinec s tělesným postižením má jiné postižení  Symetrie vztahu  Zdrobněliny  Nepřiměřené projevy

27 Přizpůsobte svoji pozici při komunikaci  Výškový rozdíl  Komunikace „tváří v tvář“

28 Pacienti se získaným tělesným postižením  Nejvčasnější komplexní rehabilitace  Motivace  Akceptování psychického stavu jedince a rodiny  Spolupráce s rodinou, odborníky, lidmi s obdobnými obtížemi

29 Asistenční pes  Balanční psi  Pomoc osobám, které mají obtíže s rovnováhou  asistenční psi  Nedílnou součástí jejich pobytu v domácnosti je canisterapie

30 Komunikujte!  Vzájemná komunikace usnadní mnohé  Neostýchejte se optat na pohybové možnosti  Chtějte od svých pacientů zpětnou vazbu – inspirace, motivace do další práce

31 ?  Mluvili jste se svými pacienty o jejich potřebách?  Zamyslete se nad tím, zda-li jste obdobným situacím čelili…  Řešili byste je nyní jinak?

32 Sdělování nepříznivých zpráv

33 Reakce rodiny na sdělení závažné diagnózy  Sdělení dg.= hluboký otřes (ať jde o vážné somatické onemocnění nebo dg. smyslového, tělesného nebo mentálního postižení dítěte)  Očekávání problémů, ztráta původního obrazu dítěte, postižení vlastní rodičovské identity  S faktem nemoci se vyrovnává každý individuálním způsobem

34 Emoční reakce na sdělení 1.Šok – s iracionálním myšlením a cítěním 2.Popření (nebo útěk ze situace) – „není to pravda“ nebo „musí existovat lék“ nebo vytěsnění typu „lékaři mi nic neřekli“; u rodičů se v tomto období objevuje magické, mystické zaměření, pokusy smlouvat s Bohem atp.

35 Emoční reakce na sdělení 3.Smutek, zlost, úzkost, pocity viny – hledání viny u druhých, vztek na celý svět, na sebe sama; agresivní sklony směrem k partnerovi, zdravotnickému personálu; v této fázi důležitá podpora rodičům (více viz nepříznivé zprávy)

36 Emoční reakce na sdělení 4.Stadium rovnováhy – snižování úzkosti, deprese, přijetí situace, snaha rodičů starat se o dítě, aktivně se účastnit na léčbě 5.Reorganizace – situace je rodiči přijímána, vyrovnávání se s faktem nemoci, hledání optimální cesty do budoucna; nedosáhnou ho všichni rodiče

37 Odchylky od adaptace 1.Hyperprotektivita – přílišné soustředění na nemocné dítě, častěji ze strany matky, druhý rodič se může cítit odmítán, narušení manželského vztahu 2.Odmítání dítěte – vyhýbání se kontaktu s dítětem; někdy týrání, zanedbávání 3.Přetrvávající vztek – na druhého rodiče, až rozpad rodiny

38 Přijetí faktu nemoci je podmíněno faktory 1.Typ nemoci nebo postižení 2.Etiologie nemoci nebo postižení 3.Individuální charakteristiky dítěte s postižením 4.Individuální charakteristiky dalších členů rodiny 5.Struktura a organizace rodinného systému a kvalita vztahů v rodině, vývojová fáze rodiny 6.Prostředí

39 Pojem „nepříznivá zpráva“  Obvykle ve spojení s onkologickým onemocněním  V praxi však pojem mnohem širší a také hodně neurčitý  Pro každého člověka jiná hranice - za níž vnímá zprávu jako nepříznivou, zásadní, kritickou, závažnou

40 Kdo zprávu sděluje Kdy je vhodné zprávu sdělit?  Kdo?  Koordinovaný a citlivý přístup z řad zdravotnických pracovníků  Kdy?  Je-li diagnóza potvrzena  Vždy je třeba vyčkat na definitivní a objektivní potvrzení diagnózy!

41 Jak má sdělení zprávy probíhat?  Odpovídající prostor umožňující nerušené sdělování  Pacient, rodič musí mít pocit, že pracovník se mu chce věnovat  Jestliže jsou základní podmínky splněny, lze postupovat dále

42 Sdělení nepříznivé zprávy pacientovi se zdravotním postižením  Je pacient s těžkým zdravotním postižením „připraven“ lépe na sdělování nepříznivých zpráv?

43 „Pravidla“ pro sdělování nepříznivých zpráv  Nesdělujeme jen název diagnózy, podáváme zprávu komplexně  Zásadní informace podává lékař  Podstatu sdělení podáváme srozumitelně, pomalu, i opakovaně  V případě dostupné léčby popsat možnosti  Nelze zamlčet nepříznivou prognózu  Zvláštní pozornost věnovat délce přežití – ptá-li se pacient – neslibovat nerealistické údaje, PŘESTO UPOZORNIT na možnosti individuálního průběhu nemoci  Počítat s emočními projevy pacienta a rodiče

44 Spolupráce  Organizace  Poradenské služby  Psychologická podpora


Stáhnout ppt "Komunikace s osobami se sluchovým postižením. Sluchové postižení  = sociální důsledek takové ztráty sluchu, kterou již není možné kompenzovat technickými."

Podobné prezentace


Reklamy Google