Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Škola CSOS Spálené Poříčí Třída 3.A Členové skupiny: Vojta, Uzel, Klír, Kalina, Chladová, Krýslová, Altmanová, Polívková, Černá, Baierlová.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Škola CSOS Spálené Poříčí Třída 3.A Členové skupiny: Vojta, Uzel, Klír, Kalina, Chladová, Krýslová, Altmanová, Polívková, Černá, Baierlová."— Transkript prezentace:

1 Škola CSOS Spálené Poříčí Třída 3.A Členové skupiny: Vojta, Uzel, Klír, Kalina, Chladová, Krýslová, Altmanová, Polívková, Černá, Baierlová

2  Krajina je příroda, kterou člověk změnil a přizpůsobil  Opravdová nedotčená příroda kolem nás není  Jestli nám má krajina sloužit musíme se o ni starat  Krajina každého města je jedinečná, specifická, neopakovatelná  Ze zdánlivě nezajímavé krajiny lze vytvořit prostor, který přitahuje lidi vybudováním vhodné infrastruktury a dotvořením krajiny. Důležité je maximálně využívat potenciál krajiny.

3  Územní systém ekologické stability  Nástroj na ochranu biodiverzity  Účelově navržená soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, která vytváří základní podmínky pro dosažení trvalé ekologické rovnováhy kulturní krajiny, kde plošně převažují méně stabilní a nestabilní ekosystémy  ÚSES je tvořen funkčním propojením biocenter, biokoridorů a interakčních prvků  Vychází z kostry ekologické stability krajiny

4  Biocentrum - část krajiny (krajinná složka), která svou velikostí a ekologickým stavem umožňuje trvalou existenci druhů i společenstev  Biokoridor - krajinná složka, která propojuje biocentra mezi sebou a umožňuje migraci, šíření a kontakty organismů navzájem  Interakční prvek - ekologicky významnější části krajiny, které příznivě působí na ostatní (okolní) krajinu  Lokální – vyhlašují a zřizují obce s rozšířenou působností  Regionální –vymezuje a vyhlašuje Krajský úřad  Nadregionální – vymezuje a vyhlašuje MŽP

5 1) Určení potenciálního stavu vegetace (biocenózy), určení potenciální trofie prostředí a hydrických poměrů 2) Určení současného stavu vegetace – mapování fytocenózy (vertikálně i horizontálně) a biotopů 3) Ekologická stabilita – antropogenní ovlivnění 4) Vytyčení kostry ekologické stability – mapují se cennější části krajiny -> VKP, VKC, VKO 5) Navrhování ÚSESU - Projednání s příslušným úřadem - Projednání s realizační firmou - Vlastní realizace

6  Krajinná složka, která propojuje biocentra mezi sebou a umožňuje migraci, šíření a kontakty organismů navzájem  Z izolovaných Biocenter utvářejí síť – samy neumožňují trvalou existenci druhů  typy koridorů lokální -> 1-2 km dlouhý, m široký, maximální přerušení 15 m regionální -> maximálně 1 km, m široký, maximální přerušení 150 m nadregionální -> na okraji má nárazníkovou zónu, vnitřní osu, kde by měla být stabilnější prostředí

7  Biokoridor se nachází severně od Spáleného Poříčí směrem na Struhaře  Město nám určilo (z velké části obecní – pouze pár okrajových pozemků patří fyzickým či právnickým osobám) parcelu -> a proběhla beseda se zástupcem stavebního úřadu  V minulosti již proběhla v biokoridoru výsadba prostokořenných stromů -> měla by se provést probírka stromů a odstranění provázků, plastových krytů…

8  Poté (klady)  Propojený a funkční biokoridor  Dosadba rychlerostoucí i dlouhorostoucí dřeviny -> zvýšení biodiverzity (rostlinné a živočišné)  Prostředí obohatíme o tůňku (biodiverzita ve vodě)  Odstranění černé skládky  Odstranění plotu znemožňující zvířatům pohyb  Předtím (zápory)  Nepropojený a nefunkční biokoridor  Malá různorodost dřevin  Zcela nefunkční vodní prostředí  Černá skládka  Ohrada (plot) znemožňující přístup zvěře

9  Tůňka (větší a menší) -> zpestření biodiverzity vodními rostlinami  Dosadba stromů a keřů  Probírka starší výsadby stromů a odstranění jejich oplocenky  Odstranění plotu  Odstranění černé skládky

10  Tůň je sladkovodní ekosystém tvaru kruhu či oválu nacházející se v nivách řek a potoků  Je naplněná vodou, která není za normálního stavu vodu spojená se samotným tokem, nebo jiným aquatickým ekosystémem  Hloubka tůní bývá různá, vzhledem k jejich omezené ploše však bývá poměrně velká  Ekosystém tůně skrývá velké množství rostlinných i živočišných druhů a mikroorganismů  Tůně jsou nejčastěji syceny průsakem z propustných vrstev, vodou při záplavách či velkých deštích  Charakteristikou tůní je jejich zastínění okolními stromy a značné množství spadaného listí na dně -> rozkladem u dna se vytváří značně anaerobní podmínky

11  1 znakoplavka obecná (Notonecta glauca)  2 klešťanka velká (Corixa punctata)  3 jehlanka válcovitá (Renatra linearis)  4 splešťule blátivá (Nepa cinerea)  5 larva motýlice (Zygoptera)  6 larva šídla (Anisoptera)  7 vodomil černý (Hydrophilus piceus)  8 bahenka živorodá (Viviparus contectus)  9 okružák ploský (Planorbarius corneus)  10 plovatka bahenní (Lymnaea stagnalis)

12  1 žábronožka sněžní (Chirocephalopsis grubii) nahoře samec, pod ním samice  2 listonoh jarní (Lepidurus apus)  3 škeblovka zobcovitá (Lynceus brachyurus)

13

14  V podmáčeném porostu by bylo vhodné umístit menší tůňku, která by mohla sloužit k rozmnožování obojživelníků (např. kuňky žlutobřiché)

15 TYPHA ANGUSTIFOLIA - orobinec úzkolistý - velikost cm - hlavně vody 0-30cm - kvete VII-X

16 SCIRPUS SYLVATICUS - skřípina lesní - velikost cm - hlavně vody cm - kvete V-VII

17 CAREX RIPARIA - ostřice pobřežní - velikost 60-80cm - hlavně vody cm - kvete VII -VIII

18 SCHOENOPLECTUS LACUSTRIS - skřípinec jezerní - velikost cm - hlavně vody cm - kvete VI - X

19 CALLA PALUSTRIS - Ďáblík bahenní - velikost 15-30cm - hlavně vody 0 cm - plovoucí, kvete V - VI

20 SAGITTARIA SAGITTIFOLIA - šípatka střelolistá - velikost 35-60cm - hlavně vody 5-30cm - kvete VI-VIII

21 IRIS PSEUDACORUS - kosatec žlutý - velikost cm - hlavně vody cm - kvete V-VI

22 LYSIMACHIA NUMMULARIA - vrbina penízkovitá plazivá - hlavně vody cm - kvete VI-VIII

23 CALTHA PALUSTRIS - blatouch bahenní - velikost cm - hlavně vody cm - kvete IV-V

24 LYTHRUM SALICARIA - Kyprej - velikost cm - hlavně vody cm - kvete VII -VIII

25 SYMPHYTUM OFFICINALE - kostival lékařský - velikost cm - hlavně vody +20-0cm - kvete V-VIII

26  Prostokořennými neboli volnokořennými dřevinami nazýváme takové, které nemají kořenový bal - nejsou tedy obaleny v okolí kořenů vrstvou zeminy. Mezi takové dřeviny řadíme růže, některé druhy ovocných (jabloně, hrušně, rybíz, angrešt, třešně), listnatých (javor, habr, jasan) a jehličnatých stromů.

27  bohatosti kořenového obrostu a vlásečnicových (postraních) kořínků  jemné kořínky by neměly být přeschlé  z podnože a kořenů štěpovaných rostlin by neměly vyrůstat žádné postranní výhony  Pro prostokořené dřeviny je nejvhodnější dobou výsadby podzim (od října do zámrazu) nebo jaro (od března do dubna až května). U choulostivějších dřevin a v horších klimatických podmínkách je vhodnější jaro

28  Výsadba prostokořenných dřevin se nejčastěji provádí způsobem zvaným „Do hrobečku." Z dřeviny odstraníme ochrannou fólii, pokud je dřevina obalena jutou - neodstraňujeme ji. Na pařeništi a nebo volném záhoně vykopeme hlubokou jámu tak, aby se do ní vešly všechny kořeny a dřevina po kořenový krček. Zaschlé konečky kořenů seřízneme, u listnatých dřevin zakrátíme kořeny i korunku až na 1/3 původní délky (mezi kořeny a korunkou dodržíme vyrovnaný poměr).  Před výsadbou je dobré jámy dobře prolít, vylepšit zeminu přídavkem humusu a podle potřeby i upravit její reakci (Ph). Poté zatlučeme do jámy dřevěný kůl a dřevinu k němu položíme a zahrneme zeminou po kořenový krček. Následně se vytvaruje mistička aby voda neotékala pryč a stromek se zakrytuje proti vytloukání (pletivem/plastovým krytem) a přiváže.

29  dub letní (Quercus robur), lípa malolistá (Tilia cordata), olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrba křehká (Salix fragilis), vrba nachová (Salix purpurea), vrba košařská (Salix viminalis)  brslen (Euonymus), kalina obecná (Viburnum opulus), hloh dvousemenný (Crataegus oxyacantha)  jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), habr obecný (Carpinus betulus), javor mléč (Acer platanoides), bříza bělokorá (Betula pendula), buk lesní (Fagus sylvatica)  růže šípková (Rosa canina), trnka obecná (Prunus spinosa)

30  Skládka se nachází zhruba v polovině biokoridoru  Nejspíše se jednalo o nedostavěnou dřevěnou chatrč, která mohla plnit funkci bunkru možná obydlí  Materiál, který se na skládce nachází je: sklo, zrezlé hřebíky, lino, plasty, papír, zrezlý plot, gauč, textilie…

31  Na začátek biokoridoru bychom chtěli dosadit 4 duby letní (Quercus robur), (neosázená délka je 40 m)  K tůňce 3 olše lepkavé (Alnus glutinosa), a do jejího okolí umístit pár blatouchů (Caltha palustris)  a kyprejí (Lythrum salicaria)  Rákos není nutné vysazovat -> ničí biodiverzitu tůňky a ostřice pobřežní (Carex riparia) a orobinec úzkolistý (Typha angustifolia) se dostane na lokalitu náletem  Pod elektrické vedení by jsme chtěli vysadit brslen (Euonymus), kalina obecná (Viburnum opulus), hloh dvousemenný (Crataegus oxyacantha) pro zpestření biodiverzity

32  Podle platné legislativy je za odpady vzniklé při činnosti fyzických osob odpovědná obec  Odpad z černých skládek nebyl odložen na místech k tomu určených a z tohoto důvodu není odpadem komunálním, ale odpadem, za který zodpovídá vlastník, resp. uživatel pozemku, na kterém se černá skládka nachází  Odpad lze odvézt do některého ze sběrných dvorů nebo do pravidelně přistavovaných velkoobjemných kontejnerů.

33

34  1772-SJM Jindřich a Jindřichová Marie Ing.  Krňoulová Květa SP  Plachá Milena SP  1800,1801, Jelínek Zdeněk Ing. Praha  Šafránek Jaroslav a Šafránek Václav Plzeň  Janda Václav  1729/15, 1745/40, 1745/41- Hubingerová Miroslava  1745/37- Zdvořáčková Růžena  Křupka Lukáš  1743/44- Wurm Vladimír  1745/42- Zdvořáčková Růžena

35  Pohled na náš biokoridor

36  Místo pro výsadbu

37  Místo pro větší tůňku

38  Místo pro menší tůňku

39  Černá skládka odpadu

40  Biologický odpad

41  Zbytky oplocenky po předchozí výsadbě


Stáhnout ppt "Škola CSOS Spálené Poříčí Třída 3.A Členové skupiny: Vojta, Uzel, Klír, Kalina, Chladová, Krýslová, Altmanová, Polívková, Černá, Baierlová."

Podobné prezentace


Reklamy Google