Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

 Vývoj sociálních služeb v meziválečném období  Sociální služby v kontextu sociálního státu  Sociální služby v tzv. socialistickém státě  Sociální.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: " Vývoj sociálních služeb v meziválečném období  Sociální služby v kontextu sociálního státu  Sociální služby v tzv. socialistickém státě  Sociální."— Transkript prezentace:

1

2  Vývoj sociálních služeb v meziválečném období  Sociální služby v kontextu sociálního státu  Sociální služby v tzv. socialistickém státě  Sociální služby v ČR v transformačním období

3

4  Nejčastější formou sociální služby, která byla u nás za první republiky poskytována, byla ústavní péče.  V období první republiky došlo k výraznému rozmachu dobrovolné sociální péče (založená na koordinace a řízená dělba práce s veřejnou správou).  Mezi nejvýznamnější dobrovolné spolky působící v tomto období na našem území patřily:  Společnost Čs. Červeného kříže.  Organizace Okresních péčí o mládež,  Masarykova liga proti tuberkuloze.

5  Období první republiky bylo rovněž dobou výrazného rozvoje specializovaných poradenských služeb, které původně vznikaly jako nestátní nebo církevní zařízení, ale postupně byly některé z nich přebírány státem. Jednalo se o:  Poradny pro volbu povolání,  Poradny pro duševní zdraví,  Městské sociální poradny,  Poradny pro „úchylné děti“,  Poradny pro matky s dětmi,  Tuberkulozní poradny

6  Úřadovny pro péči o mládež, zřizované při tehdejších soudech, můžeme považovat za předchůdce dnešní probační a mediační služby.  Okresní a městské úřady měly úřadovny sociální péče, v nichž pracovali specialisté na děti, mládež a dospělé.  Postupně se prosazuje nová koncepce pro rozvoj sociálních služeb ( začíná vycházet z nároků potřebného).  Formují se nové formy podpory a vznik nových subjektů poskytujících sociální služby.

7

8  Sociální služby zaznamenaly vývoj v souvislosti s koncepcemi sociálních států.  Ve druhé polovině 19. a ve 20. století se určujícím kontextem sociálních služeb stává státní sociální politika.  Systém sociální ochrany jako reziduální:  stát má zajišťovat jen to, co jednotlivec a rodina zajistit nemůžou.  v tomto systému stát poskytuje jen minimum sociálních služeb,  většina sociálních služeb je nestátních,  stát garantuje jen klíčové podmínky, za nichž mají být služby poskytovány.

9  Systém univerzalistického sociálního státu je opačnou možností než systém reziduální.  Tento systém zajišťuje jednotlivce pro širokou škálu sociálních událostí, u nichž se předpokládá, že je jednotlivec nevyřeší vlastními silami anebo je bude zvládat s nepřijatelnou mírou rizika.  Univerzalistický sociální stát se po druhé světové válce rozvinul zejména ve Skandinávii a v západní Evropě.

10  Korporativistický model, který přenáší břemeno sociální ochrany na kolektivní korporace, hlavně na zaměstnavatele a umožňuje poskytování sociálních služeb za stejných podmínek státním i nestátním subjektům.  Tento model se uplatnil v německy mluvících zemích střední Evropy.

11

12  Ke změně koncepce sociálního zabezpečení(sociálních služeb) přistoupil u nás komunistický režim s jistým zpožděním.  Nový jednotný systém sociálního zabezpečení kodifikoval zákon č.55/1956 Sb.,o sociálním zabezpečení, který převedl veškerou sociální péči na stát a jeho orgány.  Jedinou výjimku tento zákon umožňoval pro činnost jiných než státních subjektů v oblasti sociální péče pro ústavní zaopatření.  I přes existenci tohoto ustanovení byla veškerá odpovědnost za výkon sociální péče převedena na stát.

13  Sociální péče byla centralizovaná.  Samospráva vykonávána v této sféře obcemi zcela vymizela.  Církevní a jiné nestátní ústavy se postupně rušily nebo je přebíral do rukou stát.  Stát svěřil sociální služby do péče několika ministerstev a ta při řešení konkrétních případů uplatňovala nestejná pravidla.  Tento stav je nazýván „rezortismus“.

14  Přijetí nového zákona o sociálním zabezpečení. V zákonu č.101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, se pojednávalo o sociální péči a jedna část (pátá) tohoto zákona se zabývala službami sociálního zabezpečení. (Pojem služby v této době zahrnoval i peněžní dávky).  Služby měly být poskytovány občanům, kteří potřebují pomoc společnosti k překonání nepříznivých životních poměrů.

15  V zákonu byl také vyjádřen důraz na služby jako hlavní prostředek péče o potřebné občany.  Toto ustanovení zakotvuje přednost služeb před příspěvky občanům těžce poškozeným na zdraví, když jim zaručuje poskytování služeb, případně peněžitých příspěvků.  Přednost byla rovněž dána věcným dávkám před peněžitými dávkami sociální péče.

16  Přijetím nového zákona o sociálním zabezpečení:  Sociální péče se poskytovala občanům:  se změněnou pracovní schopností,  občanům těžce poškozeným na zdraví a  starým občanům.  Nově byl zaveden pojem „ občané, kteří potřebují zvláštní pomoc“ (ti co se ocitli nebo žijí v mimořádně obtížných životních poměrech).  Byla rozšířena péče o občany těžce poškozené na zdraví. Zákon umožnil těmto občanům účast na společném stravování, poskytování pečovatelské služby a pomůcek k odstranění, zmírnění nebo překonání následků jejich poškození popř. peněžitých příspěvků na jejich opatření.

17  Stát v podstatě zajišťoval veškerou péči,  Občanům se změněnou pracovní schopností stát zajišťoval pracovní uplatnění i pracovní rehabilitaci. V době jejich přípravy pro povolání i před umístěním do zaměstnání bylo poskytováno těmto občanům hmotné zabezpečení.  Řídící a kontrolní pravomoci byly svěřeny Státnímu úřadu sociálního zabezpečení.  Vlastní činnost na úseku sociální péče prováděly národní výbory, kterým zákon dával možnost zřídit tzv.komise sociálního zabezpečení.

18  Na zákon č. 101/1964 Sb. navázal zákon č. 121/1975 Sb.,o sociálním zabezpečení, ve kterém byla sociální péče zakotvena téměř shodně s dosud platnou právní úpravou.  Zákon zavedl péči o společensky nepřízpůsobené občany- povinností zaměstnavatelských organizací bylo přijmout tyto občany do práce a pomáhat jim v zařazení do řádného života.  Další právní předpis č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení upravoval v rámci sociálního zabezpečení i sociální péči.

19  V naší právní úpravě ve druhé polovině 20.st. nebyl poskytnut téměř žádný prostor pro další rozvoj sociálních služeb.  Důraz se kladl převážně na :  ústavní péči,  pečovatelskou službu (jako jedinou terénní službu) a  poradenství.

20  Některé typy služeb, které předtím vznikly v jiných zemích, se u nás zaváděly s očekávanými těžkostmi. Např. dvě terapeutické komunity u nás vznikly ve zdravotnických zařízeních již v padesátých letech, ale bylo třeba jejich principy obhajovat.  V 60-tých letech se rozšířila:  pečovatelská služba,  vznikla stacionární zařízení pro seniory(domovinky),  denní sanatoria (i pro psychiatrické pacienty),  místní kluby důchodců,  síť manželských poraden,  první linky důvěry (při velkých psychiatrických lečebnách).

21

22  Vývoj sociálních služeb velmi úzce souvisí s reformami v oblasti sociální péče a jeho přetvoření v moderní systém sociální pomoci.  V té době se pracovalo s konceptem tzv. záchranné sociální sítě.  V roce 1991 byl přijat zákon o životním minimu a zákon o sociální potřebnosti.  Po roce 1989 v oblasti sociálních služeb nastal dramatický nárůst počtu nestátních neziskových organizací, které poskytovaly tyto služby (většinou byly založeny jako občanská sdružení).

23  Dalšími zřizovateli a poskytovateli sociálních služeb po roce 1989 byly církve (Charita, Diakonie aj.). Církve po roce 1989  preferovaly služby neústavního charakteru na rozdíl od občanských sdružení.  metodické postupy i materiální podporu měly od církevních partnerů ze zahraničí.

24  Situace se po roce 1989 začala měnit i v ústavních zařízeních, i když ještě řadu let po změně politického režimu v některých zařízeních přetrvávaly autokratické způsoby řízení.  Byrokratický model se jevil, alespoň v některých zařízeních, jako běžná norma současného řízení ústavních institucí.  Významnou inovací bylo formulování Standardů kvality sociálních služeb do zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, které, ale byly jen doporučovanou pomůckou.  Některé zařízení sociálních služeb standardy používaly, jen co byly zveřejněny, jiné je nebraly na vědomí.


Stáhnout ppt " Vývoj sociálních služeb v meziválečném období  Sociální služby v kontextu sociálního státu  Sociální služby v tzv. socialistickém státě  Sociální."

Podobné prezentace


Reklamy Google