Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Modularizace – tvorba, výuka, studijní opory, kompetence a jejich rozvoj Ing. Lucie Paulovčáková, Ph.D. 2012 Projekt „Inovace akreditovaného studijního.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Modularizace – tvorba, výuka, studijní opory, kompetence a jejich rozvoj Ing. Lucie Paulovčáková, Ph.D. 2012 Projekt „Inovace akreditovaného studijního."— Transkript prezentace:

1 Modularizace – tvorba, výuka, studijní opory, kompetence a jejich rozvoj Ing. Lucie Paulovčáková, Ph.D Projekt „Inovace akreditovaného studijního programu VŠP do modulárního členění“, CZ.1.07/2.2.00/

2 Obsah 1) Modul – mapa jeho tvorby a rozvoje 2)Zásady pro tvorbu studijních textů  Struktura písemných textů  Hlavní zásady pro srozumitelnost textu  Doporučení pro grafické zpracování studijního textu  Podpora pro definování studijních cílů  Doporučení pro prvky zpětné vazby 3) Myšlenkové mapy k rozvoji kompetencí  Doporučená literatura Lucie Paulovčáková, 20122

3 1) Modul a mapa jeho rozvoje  Modul vyjadřuje uzavřenou jednotku kurikula, která je relativně samostatná a má určité znaky.  Modul může obsahovat jeden předmět nebo skupinu předmětů, avšak vždy takových, které spolu tematicky souvisí.  Modul je možné zapojit do více studijních oborů/programů nebo ho využít jako samostatný kurz např. v rámci celoživotního učení. Lucie Paulovčáková, 20123

4  Východiskem je popis obsahu vzdělávání příslušného celku (úrovňové deskriptory).  Tento obsah se převádí na předmětové deskriptory (ukazatele popisující předmět/kurz) a dostává podobu učiva.  Pro jednotlivé moduly je třeba stanovit vstupy v podobě předpokládaných znalostí a dovedností pro absolvování modulu, pokud takové existují. Lucie Paulovčáková, 20124

5 Pro modul se stanoví:  cíle vztahující se k obsahu;  vyučovací metody;  předpokládané výsledky (learning outcomes);  způsob ukončení;  kritéria a metody hodnocení;  počet kreditů;  seznam zdrojů (literatury, studijních opor apod.). Modulu je přiřazen kód pro snadnou identifikaci a jeho umístění ve studijním plánu s označením povinný (A), povinně volitelný (B) nebo volitelný (C). Lucie Paulovčáková, 20125

6 Mapa tvorby a rozvoje modulu Zdroj: MOON, J. The module and programme development s. 16. Lucie Paulovčáková, 20126

7 2) Zásady pro tvorbu studijních textů ZLÁMALOVÁ, H.) Cíle  vyjadřují výsledky vzdělávací aktivity; výsledky, kterých má studující po prostudování textu dosáhnout;  stanoveny tak, aby bylo možné je měřit, ověřit jejich dosažení. Členění textu  na studijní jednotky, které odpovídají přednáškách/cvičením – tématům a jejich rozdělení do časových bloků výuky; v distančním studiu odpovídá studijní jednotka 1 – 2 hodinám samostatného studia;  rovnoměrné rozdělení co do obsahu a rozsahu učební látky, pro samostudium ještě rozčlenění do časových úseků, kdy se studiu studující může věnovat, aby udržel koncentraci. Lucie Paulovčáková, 20127

8 Psaní textu  Text je psán více strukturovanou formou, využívány jsou kratší odstavce, vhodně je kombinován lineární a nelineární způsob psaní. Úprava textu  Vhodné je zařazování volného místa pro poznámky studujícího, názory, připomínky, otázky, které studujícího napadnou při studiu, popř. ponechat v celém textu širší vnější okraj. Lucie Paulovčáková, 20128

9 Zpětná vazba  vedení studentů k častému opakování nastudovaného učiva - otázky, zpracování úkolů, případové studie;  formulování otázek tak, aby odpověď byla konkrétní (ne ve smyslu „Pochopili jste … ?“, ale např. „Vyjmenujte, popište … “);  případné zabudování klíče k některým úkolům, aby si studující mohl ověřit správnou odpověď sám a v klidu pokračovat ve studiu dál – posilování motivace;  aktivní zapojování do procesu učení především řešením praktických úkolů a cvičení, zpracováním případových studií Příklady  usnadňují učení se na základě zkušeností Lucie Paulovčáková, 20129

10 Struktura písemných textů Titulní list  graficky přehledný, jednotně upravený pro všechny moduly, obsahuje min. název vzdělávací instituce, název modulu, jméno autora, rok vydání/zpracování. Přehled o zařazení modulu v rámci studijního oboru  na jaké moduly navazuje v rámci studijního plánu, předpokladem pro studium jakých modulů je, jedná-li se o modul povinný nebo povinně volitelný, volitelný. Lucie Paulovčáková,

11 Úvod a poučení o studiu  úvod ke studiu formou průvodce textem, návod jak studovat podle studijní opory, upozornění na problémové části odkazy na další zdroje informací, organizační pokyny. Učební cíle  jedná se o obecné, rámcové cíle celého modulu. Studijní cíle  jedná se o konkrétní jasně formulované a kontrolovatelné studijní cíle každé dílčí studijní jednotky (kapitoly, podkapitoly, studijní jednotky odpovídající přednášce, cvičení apod.) Lucie Paulovčáková,

12 Odhad studijní zátěže  vyjádření času potřebného k úplnému zvládnutí každé dílčí studijní jednotky – pro distanční texty. Pojmy k zapamatování (klíčová slova) Učební text  učivo k prostudování rozdělené do kratších dílčích studijních jednotek, vyhnout se rozsáhlým obsahovým celkům. Vzorová dílčí řešení – praktické příklady, příklady z praxe, modelová řešení  prokládání textu jednoduchými řešeními pro ilustraci, konkretizace obsahu, motivace – praktická použitelnost studovaného obsahu Lucie Paulovčáková,

13 Písemné úkoly na konci studijní jednotky  formulování úkolů problémově, návaznost na bezprostředně předcházející text studijní jednotky;  cíl – přimět studujícího, aby přemýšlel, konstruoval, hledal řešení, používal indukce a dedukce. Otázky k sebehodnocení  umístění na vhodném místě v textu (na konci studijní jednotky, na konci kapitoly) k informování studujícího o jeho pokrocích. Odpovědi na otázky, klíč  většinou na konci studijního textu. Lucie Paulovčáková,

14 Průvodce textem (průvodní slovo autora)  krátké textové pasáže s pomocným slovem autora k podpoře studia, jak si počínat, na co se soustředit;  cíl – navození kontaktu autora (učitele) se studujícím, rady, zpříjemnění samostudia, studující „není sám“, upozornění na nutnost odpočinku, povzbuzení;  dialogový styl. Shrnutí  na konci každé studijní jednotky uvedení krátkého, výstižného, upevňujícího shrnutí, přehledu;  zařazení shrnutí i na závěr celého modulu. Lucie Paulovčáková,

15 Samostatné práce (opravované)  eseje, projekty, případové studie, testy zadávané v rámci textu;  cíl – kromě úkolů zadávaných průběžně v textu pro samostatnou zpětnou vazbu studujícího tyto opravované práce dávají zpětnou vazbu od učitele, tutora. „Slepá zkouška“  Ověření si studujícím před závěrečnou zkouškou, zda má dostatečné předpoklady k jejímu úspěšnému složení – okruhy, otázky, zkušební testy apod. Seznam literatury  u titulů, které mohou být značně rozsáhlé uvádět výběr konkrétních stránek;  členění na povinnou a doporučenou literaturu.  Další studijní zdroje Lucie Paulovčáková,

16 Hlavní zásady pro srozumitelnost textu  Text je členěn na krátké odstavce;  Odstavec obsahuje pouze jednu hlavní myšlenku;  Věty jsou krátké, bez rozsáhlých souvětí;  Co nejhojnější využívání českých výrazů tam, kde je to možné;  Přejatá slova nebo zkratky okamžitě v textu definovat;  Srozumitelnost a názornost podpořit obrázky, schématy, tabulkami, grafy, poznámkami, vysvětlivkami apod. Lucie Paulovčáková,

17 Další obecné psychologické, pedagogické a didaktické zásady:  přiměřenost;  postupnost;  názornost;  aktivizace studujícího;  soustavnost;  trvalost vědomostí – kontrolní otázky a testy v průběhu textu apod. Lucie Paulovčáková,

18 Doporučení pro grafické zpracování studijního textu  větší formát stránek i písma – dobrá čitelnost;  optimální rozsah textu („tloušťka“) – pokud text přesahuje 100 – 120 stran, měl by být rozdělen do dvou částí;  bezpatkové písmo, snadněji se čte;  prvky grafického vyjádření obsahu – grafy, tabulky, obrázky, schémata apod.);  rozdělení na hlavní sloupec (vlastní studijní text) a popisný sloupec (na poznámky pro studujícího, 20 – 30% šířky, vnější okraj stránky);  využití piktogramů a marginálií – usnadnění orientace v textu;  jednotnost ve všech studijních textech – studijní obor, kurz. Lucie Paulovčáková,

19 Podpora pro definování studijních cílů (BEDNAŘÍKOVÁ, I. in ZLÁMALOVÁ, H.) Cílová kategorie - Znalost (zapamatování si)  konkrétních poznatků;  postupů a prostředků zpracování konkrétních vědomostí;  všeobecných a abstraktních poznatků.  Aktivní slovesa nebo vazba:  definovat, doplnit, napsat, opakovat, pojmenovat, popsat, reprodukovat, vysvětlit, určit, apod. Lucie Paulovčáková,

20 Cílová kategorie – Porozumění  převod (překlad z jazyka, převod z jedné formy do druhé apod.);  interpretace (přeskupení, nový pohled, vysvětlení vlastními slovy apod.;  extrapolace (odvození, odhad důsledků apod.).  Aktivní slovesa nebo vazba:  dokázat, interpretovat, objasnit, opravit, přeložit, vyjádřit vlastními slovy, vypočítat, změřit apod. Lucie Paulovčáková,

21 Cílová kategorie – Aplikace  využití abstraktních a všeobecných vědomostí (pravidel, principů, zákonů, teorií, metod, technik, postupů) v konkrétních situacích.  Aktivní slovesa nebo vazba:  aplikovat, demonstrovat, diskutovat, navrhnout, použít, řešit, vyčíslit, prokázat, uvést vztah mezi … apod. Lucie Paulovčáková,

22 Cílová kategorie – Analýza (rozbor konkrétní situace, informace, procesu)  na prvky (části);  na vztahy mezi prvky;  z hlediska principů uspořádání prvků a jejich vztahu.  Aktivní slovesa nebo vazba:  analyzovat, provést rozbor, rozhodnout, rozlišit, specifikovat, rozčlenit apod. Lucie Paulovčáková,

23 Cílová kategorie – Syntéza Složení prvků a částí do nového celku, plánu, projektu, modelu formou:  vypracování individuálně specifické informace;  vypracování operačního plánu;  odvození souboru abstraktních vztahů.  Aktivní slovesa nebo vazba:  Kategorizovat, klasifikovat, modifikovat, navrhnout, shrnout, napsat zprávu, zorganizovat, vyvodit všeobecné závěry apod. Lucie Paulovčáková,

24 Cílová kategorie – Hodnotící posouzení Posouzení hodnoty myšlenek, dokumentů, výtvorů, metod, postupů apod. z hlediska nějakého účelu podle:  vnitřních kritérií (věcná správnost, návaznost myšlenek, přesnost údajů apod.)  vnějších kritérií (srovnání s jinými analogickými výtvory).  Aktivní slovesa nebo vazba:  argumentovat, obhájit, ocenit, oponovat, porovnat, posoudit, zdůvodnit, srovnat (s normou), uvést klady a zápory, najít rozdíly, vybrat apod. Lucie Paulovčáková,

25 Doporučení pro prvky zpětné vazby Dva základní typy otázek:  Otázky pro přitažení pozornosti k určitým místům v textu – řečnické otázky jako např. „Co na to říci?“ „Jak to hodnotit?“ „Už jste se setkali s tímto pojmem?“  Otázky k aktivnímu přemýšlení a opakování – otázky kontrolní, problémové a sebehodnotící. Lucie Paulovčáková,

26 Kontrolní otázky  vztahují se k učivu určitého celku, bývají umístěny na konci s cílem pomoci opakovat učivo. Problémové otázky (určené k zamyšlení)  takové formulace, které studujícího vedou k vytvoření odpovědi na základě pochopení prostudované učební látky, odpověď nenalezne přímo v textu; otázky nutí studujícího k přemýšlení, syntetizování, aplikaci apod.;  často se uplatňují jako zadání pro písemnou podobu k odevzdání pedagogovi/tutorovi – externí zpětná vazba. Lucie Paulovčáková,

27 Sebehodnotící (autokorektivní) otázky  cílem je přimět studujícího k zopakování, ověření si zapamatování a porozumění. Správné odpovědi lze nalézt v textu (klíč, správné odpovědi v závěru celého studijního textu). Lze využít elektronický test, který je hned po napsání a odeslání vyhodnocen – zpětná vazba - studující přímo vidí, kde byl úspěšný a kde se mýlil. Lucie Paulovčáková,

28 Varianty kontrolních otázek (ZLÁMALOVÁ, H.)  výběr z několika možností – studující vybírá z několika tvrzení pouze správné;  doplňování chybějících údajů – v textu jsou chybějící údaje, které je nutno doplnit;  přiřazování – studující vyhledává a spojuje informace, které k sobě patří;  kompletace – sestavení celku z částí;  hledání chyb – studující se snaží vyhledat a opravit chybné údaje;  otázky s otevřeným koncem – např. doplnění věty, definice;  otázky ano/ne – studující rozhodne, zda je tvrzení správné;  sekvence – správné seřazení jednotlivých kroků postupu.  Kontrolní otázky mají význam, pokud studující získá okamžitou zpětnou vazbu. Lucie Paulovčáková,

29 3) Myšlenkové mapy k rozvoji kompetencí (BUZAN, T.; BUZAN, B.)  Myšlenková mapa vyjadřuje prostřednictvím obrazů paprskovité myšlení.  Odráží proces, jakým lidský mozek přemýšlí a tvoří nápady. Myšlenková mapa pak vzniká jejich zachycením a znázorněním.  Myšlenková mapa je vizuálním nástrojem pro celistvé myšlení, podporovány jsou funkce mozku jako zejména paměť, kreativita, učení, veškerá přemýšlení. Lucie Paulovčáková,

30 V čem MM pomáhají?  dávají celistvý pohled na řešený problém;  umožňují rozvíjet myšlenky, objevovat nové tvůrčí cesty - podporují tvořivost;  podporují týmovou práci;  umožňují efektivní plánování;  zlepšují organizační schopnosti;  umožňují vytvářet souvislosti;  rozvíjejí schopnost komunikace;  umožňují zviditelnění myšlenek a jejich lepší zapamatování;  a další. Lucie Paulovčáková,

31 Kde využít myšlenkové mapy ve výuce  při strukturování studijního oboru na začátku studia (např. v úvodu do studia, rozdělení na ročníky, moduly, provázanost, výstupy z jednotlivých oblastí – dosažené kompetence);  při strukturování obsahu předmětu v úvodní hodině;  při zpracování problémů v rámci učební látky;  při shrnutí učební látky na závěr přednášky, při souhrnném opakování  při zpracování bakalářské/diplomové práce, apod. Lucie Paulovčáková,

32 Kroky k vytvoření mentální mapy  začínáme uprostřed papíru/plochy, abychom měli prostor pro rozvoj MM;  zaznamenáme problém, na kterém chceme pracovat – nejlépe jako obrázek, může být i text nebo kombinace, obrázky podporují představivost;  používáme barvy, jsou pro mozek podnětné stejně jako obrázky, mapa je živější a tvůrčí myšlení získává další energii navíc;  k centru připojujeme hlavní větve – hlavní myšlenky, které dále rozvětvujeme, začínáme vpravo nahoře (v 1:00) a postupujeme ve směru hodinových ručiček;  větve znázorňujeme jako křivky, jsou zajímavější;  k větvím přiřazujeme klíčová slova nebo obrázky, podporují tvorbu asociací. Lucie Paulovčáková,

33  Ukázky myšlenkových map Program Freemind Doporučená literatura a další zdroje  BYDŽOVSKÁ, J.; MARINKOVÁ, H.; MULAČOVÁ, V.; SLÁMOVÁ, H. K evropským modulárním strukturám. Praha: SŠVS, ISBN  PAULOVČÁKOVÁ, L. Modularizace, její principy a aplikace ve vysokoškolském prostředí. Praha: UJAK,  SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika.Praha: Grada Publishing,2007.ISBN  ŠŤASTNÁ, V.; ROSKOVEC, V.; SKUHRAVÁ, Š. Národní soustava kvalifikací pro terciární vzdělávání - Úvod do diskuse. Praha: MŠMT a NAEP,  ZLÁMALOVÁ, H. Příručka pro autory distančních vzdělávacích opor: jak tvořit distanční studijní text. Praha : Centrum pro studium vysokého školství, ISBN  Bloomova taxonomie (internetový zdroj) Lucie Paulovčáková,


Stáhnout ppt "Modularizace – tvorba, výuka, studijní opory, kompetence a jejich rozvoj Ing. Lucie Paulovčáková, Ph.D. 2012 Projekt „Inovace akreditovaného studijního."

Podobné prezentace


Reklamy Google