Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Návrh nových nařízení pro politiku soudržnosti Doc. RNDr. Jiří Blažek, Ph.D., katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Návrh nových nařízení pro politiku soudržnosti Doc. RNDr. Jiří Blažek, Ph.D., katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta."— Transkript prezentace:

1 Návrh nových nařízení pro politiku soudržnosti Doc. RNDr. Jiří Blažek, Ph.D., katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK Brno,

2 2 Měnící se kontext •1) krize eurozóny – tlak na rozpočty mj. i čistých plátců---posílení snahy o omezení rozpočtu EU, zejm. na úkor politiky soudržnosti (špatný image) •2) dlouhodobá rel. ztráta pozice EU (Čína, Indie, Turecko…) •Existují 2 zákl. strategie konkurenceschopnosti firem: •high-road (neustálé inovace) •vs. low-road (nízká cena) •EU ani ČR nemůže dlohodobě konkurovat nízkou cenou --- proto důraz na inovace

3 3 Současné přístupy k podpoře konkurenceschopnosti: •V současnosti existují 2 základní přístupy k podpoře konkurenceschopnosti: •1) regionální inovační systémy (RIS) •2) teorie globálních produkčních sítí, resp. globálních hodnotových řetězců, (GPN, resp. GVC). •společné je přesvědčení, že aktivita aktéra (např. firmy nebo VaV instituce) a její výsledky jsou ovlivněny okolním prostředím.

4 4 „okolní prostředí“ •V případě regionálních inovačních systémů je okolní prostředí chápáno především jako uznání role prostorové blízkosti a geografické koncentrace aktérů (firem, VaV institucí apod.) •tj. široce chápané aglomerační výhody •Základní myšlenka RIS: •cílená podpora konkurenceschopnosti firem a zlepšování jejich pozice na trhu prostřednictvím RIS •je podstatným doplňkem existujících spontánních synergických efektů vyplývajících z aglomeračních výhod.

5 5 Struktura RIS •V RIS lze rámcově rozlišit dva základní subsystémy, které jsou zapojeny do interaktivního učení: •1) subsystém tvorby znalostí (podpůrná infrastruktura - veřejné i soukromé výzkumné instituce, VŠ, centra pro TT, specializované vzdělávací instituce apod.). •2) subsystém znalosti ekonomicky zhodnocující, tj. výrobní základna regionu, tvořená především firmami. •Klíčová je nejen kvalita těchto subsystémů, ale i způsob jejich propojení

6 6 Globální produkční sítě (GPN/GVC) •Zatímco RIS apod. zdůrazňují především význam vazeb v rámci regionu •teorie GVC/GPN explicitně zdůrazňují význam nadlokálních, resp. přímo globálních vazeb. •Teorie GVC/GPN vycházejí mj. ze skutečnosti, že mnoho výrobků je vyráběno prostřednictvím spolupráce mnoha firem.

7 7 •Výrobu řídí vedoucí firmy, kterými jsou zpravidla velké nadnárodní firmy. •Tyto vedoucí firmy si pak organizují a řídí řetězec či síť subdodavatelů různých typů. •Zastánci GPN proto tvrdí, že hlavní podněty pro rozvoj firmy přicházejí od odběratelů příp. i dodavatelů působících v rámci daného řetězce či sítě, přičemž tyto firmy se často nacházejí mimo region.

8 8 Základní struktura GPN •Vedoucí firmy stojí buď na vrcholu produkční pyramidy (Ford či Volkswagen) •nebo na konci odbytového řetězce (v případě nákupem řízených GPN; (Tesco či Ahold). •Různé úrovně dodavatelů: •Dodavatel 1. stupně dodává celé složité funkční celky, např. přístrojovou desku a řídí dodavatele nižších stupňů •dodavatel 2. stupně (např. tachometr) •dodavatel 3. stupně dodává jen jednoduché dílčí komponenty, např. spojovací materiál (extrémní cenový tlak). •Častá výrazná mocenská asymetrie - vedoucí firma např. specifikuje nejen parametry výrobku, ale často i výrobní proces, nastavení kontrolních mechanizmů i formu balení a uspořádání dodávky).

9 9 •Typ mocenské asymetrie v rámci GPN výrazně ovlivňuje možnost upgradingu (tj. zlepšování pozice) na úrovni jednotlivých zapojených firem, případně i celých regionů. •Upgrading - mimořádně velký potenciál pro praxi. •Hlavní typy upgradingu: • 1. aplikace efektivnějších metod výroby (procesní upgrading) („vždy a všude“), (a lá Toyota) •2. zvyšování kvality výrobků (produktový upgrading), (časté) •3. rozvoj funkcí s vyšší přidanou hodnotou (funkční upgrading) (žádoucí, ale těžké, Panasonic) •4. mezisektorový upgrading (využití znalostí pro výrobu jiného produktu s vyšší přidanou hodnotou) Karsit •Ex. také downgrading (např. odběratel požaduje již jen surovinu a sám si jí zpracuje, Čína)

10 10 Nová Nařízení - úvod •Jedná se jen o návrh prostor pro změny – zřetelný vývoj, viz někt. změny provedené „na poslední chvíli“ •Řada nových prvků •Relativně málo velkých překvapení •Silná vazba na Agendu 2020 (inovace, ŽP a soc. soudržnost) x tradiční zaměření politiky soudržnosti (zejm. infrastruktura)

11 11 Hlavní změny •1) Tematická koncentrace v rámci ERDF i ESF (viz dále) •2) Kondicionality (ex ante, makroek, ex post) •3) Měřitelnost výstupů i výsledků

12 12 Některé dílčí změny •Capping zatím 2,5% HDP ČS •Velké projekty (50 MEUR+) se nebudou započítávat do N + 2 •DPH nemá být uznatelná pro infrastrukturní projekty (de facto snížení míry spolufinancování) •Požadavek předložit návrhy velkých projektů současně s OP •+ soubor indikátorů (může vést k výrazné koncentraci v rámci tématických cílů, někt. indik. vágní, např. kapacita podpoř. zdrav. služeb, v někt. sférách indikátory chybí, např. vzdělávání, inkluze) •Zavádí 5% výkonnostní rezervu •Křížové financování jen 5% dané prioritní osy (čl. 88 (2))

13 13 Některé další změny •Joint Action Plan •„malý OP“ v rámci OP, schvaluje EK •Podobná struktura jako OP, mohou být i prioritní osy •Návrh bud současně s OP nebo i později, schválen může být nejdříve s daným OP •Může být financován i z více než 1 OP •Příjemcem je veř. subjekt •Min. velikost 10 MEUR nebo alespoň 20% OP

14 14 Joint Action Plan (čl. 93) •Řídící výbor (min 2x ročně), složení dle partnerství •Smysl - dosažení předem definovaných výstupů a výsledků schválených EK •- Náročná příprava i reporting (tj. složité na řízení) •+ Velmi jednoduché pro konečné příjemce (platba dle jednotkových nákladů či paušálů def. EK) bez dokladování výdajů a bez fin. limitů •Nepodléhá auditu ani kontrole EK •? Témata •? 1 region nebo i pro 1 typ území •? Max. počet na OP (25?) •EK připraví modelový JAP, •především pro ESF (vysloveně vylučuje infrastrukturní projekty, ale teor. by šlo pro podporu podnikání)

15 15 Podpora lokálního rozvoje (zejm. čl. 28 – 31 Společného Nařízení) •Strategie pro městské či jiné regiony (a lá LEADER, založeno na MAS) •z jednoho nebo více OP, •z 1 nebo více fondů •Přesně def. obsah strategií i zodpovědnost MAS •ČS musí definovat kritéria pro výběr lok. strategií •Výběr- komise zřízená ŘO příslušných OP •Až 25% může jít na náklady na admin. a řízení

16 16 Integrované investice do území (ITI) čl. 99 •Pro rozvoj měst či jiných území, které vyžadují integrovaný přístup podporou z více než 1 prioritní osy 1 nebo více OP •Řídit může 1 nebo více ZS (obec, RRA,…) •Relevantní OP musí identifikovat plánované ITI, včetně plánované alokace pro každý ITI.

17 17 Některé klíčové problémy: 1. Tématická koncentrace •u méně vysp. regionů 50% ERDF na 3 určené oblasti, v případě vyspělých regionů (Praha) 80%, a to na: •1) R&I (výzkumná a inovační infra, TT, klastry, proof of concept fund atd. ) •2) konkurenceschopnost MSP (vznik nových firem, internacionalizace atd.) •3) nízkouhlíková ekonomika (OZE, úspory energie u MSP, veř. budov a bytů atd.). •Otázkou je zda neponechat např. volbu, na které 3 priority z 11 uvedených by se daný podíl koncentroval (tj. 50% či 80%)?

18 18 2. „Opentličkování“ fin. prostředků •– tj. stanovení min. podílů na různé typy aktivit, alespoň 3 dimenze: •i) z různých fondů (např. min. 25% pro Cíl 1 z ESF, 52% pro Prahu) •ii) na různé typy aktivit (min. 6% / 20% na energ. úspory a OZE) ( viz tématická koncentrace ) •iii) pro různé typy příjemců (5% pro int. plány měst) •X různé regiony mají nepochybně různé potřeby, tato preskripce je v rozporu s partnerstvím, programováním i bottom-up přístupy).

19 19 3. Poměrně malý důraz na zjednodušení systému i procedur •A) zjedndušení: •- např. příjmy generované projekty se mají brát v potaz až od projektů s celk. náklady přes 1 MEUR •dotace na projekt (nebo její část) může mít povahu jednorázové částky ve formě lump-sum ve výši do 100 tis. EUR, bez nutnosti vyúčtování nákladů •příp. možnost použít standardní jednotkové náklady •Toto zjednodušení je u ESF povinné u projektů do 50 tis. EUR •Projekty do 100 tis. EUR mají být kontrolovány auditními orgány max. 1x, větší projekty max. 1x ročně. •U ESF může být použita flat rate až 40% osobních nákladů.

20 20 Zjednodušení či zesložitění? •b) Naopak mnoho nových požadavků a pravidel (kondicionality, integrované plány, koordinace mezi fondy i OP, reporting…), •c) zjednodušení je požadováno po členském státě, resp. po každém ŘO OP.

21 21 4. Zavedení „milestones“ pro r a 2018, ( cíl 2022) •Racionální, ale velmi obtížné •Nebezpečí - přetížení ŘO a ZS novými požadavky na počátku prog. obd. (kondicionality, reporting atd.) •a přitom dosažení milestones vyžaduje oproti současnosti dosti jiný strategický přístup. •Stanovení „milestones“ těžké, jiná pravidla i měnící se vnější podmínky •Možnost tvrdých sankcí….

22 22 Některé dílčí poznámky •1. OP mohou být předloženy jen najednou a jen s Partnerskou smlouvou a současně i s příslušnými ex ante hodnoceními (1 OP tak může blokovat vše). •2. Každý OP (kromě OP TP) musí stanovit indikativní objem prostředků zaměřených mj. na změnu klimatu •3. Podstatné rozšíření záběru ex ante hodnocení přitom některé sféry externí experti mohou jen obtížně hodnotit (posouzení admin. kapacity ŘO a IB řídit OP, procedury pro monitorování atd.). X akreditace •4. Bydlení? Z Nařízení není příliš jasné za jakých podmínek a jakou formou bude možno podporovat bydlení. Physical and ec. regeneration of deprived urban and rural communities?

23 23 Někt. dílčí poznámky •5. Urban development platform? •Poněkud násilná forma shora řízené kooperace. •6. Daleko větší důraz kladen na fin. nástroje – u firem a u projektů generujících příjem se předpokládá dominantní využití fin. nástrojů. •7. Všechny evaluační zprávy mají být veřejné, ale v případě ročních implementačních zpráv jen „shrnutí pro občany“. Proč?

24 24 8. Snížení míry spolufinancování ze strany EU •Kontroverzní bod, nakonec návrh zachovává vysokou míru spolufinancování, tj. 85% v Cíli Konvergence, •75% v případě Evropské územní spolupráce •razantní pokles na 50%v případě vyspělých regionů (Praha) •- větší tlak na veř. rozpočty •- Nemalou admin. zátěží tak bude zatížen větší počet projektů •+ větší tlak na hospodárnost a potřebnost projektů, když se zvýší podíl požadovaných „vlastních“ zdrojů •+ vyhoví se většímu počtu žadatelů (férovost)

25 25 Hl. výzvy pro budoucí politiku soudržnosti v ČR •1. Jak zajistit efektivnost nemalých prostředků? ( výběr strategického zaměření, hodnocení potřebnosti dané intervence a jejího reálného přínosu, souvisí mj. i s tématickou koncentrací), •důležitá otázka je i koncentrace podpory v rámci tématických cílů, mj. i na projekty vhodné velikosti •2. Jak zajistit férovost? (x korupce) •3. Jak systém zjednodušit? (pro příjemce i pro pracovníky IS)…

26 26 Závěry •Před zahájením rozvojové strategie nutná: •1) velmi dobrá znalost problémů hlavních aktérů různých typů •2) uvědomění si pozice v národním i mezinárodním systému osídlení i image regionu/města (i státu!) •3) realistické uvědomění si možností, jak pozici regionu zlepšovat •4) identifikace klíčových aktérů a lídrů, kteří jsou schopni realizaci strategie podpořit, resp. zajistit a získání jejich podpory • na míru šitá regionální rozvojová strategie..

27 27 •Děkuji za pozornost!


Stáhnout ppt "Návrh nových nařízení pro politiku soudržnosti Doc. RNDr. Jiří Blažek, Ph.D., katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta."

Podobné prezentace


Reklamy Google