Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Finanční perspektiva českého zemědělství v EU pro období 2007-2013.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Finanční perspektiva českého zemědělství v EU pro období 2007-2013."— Transkript prezentace:

1 Finanční perspektiva českého zemědělství v EU pro období 2007-2013

2 Finanční perspektiva 2007-2013 •podepsána za předsednictví Rakouska –17. května 2006 •Pro období 2007-2013 vyčleněno celkem 864.316 mld € ve výdajových závazcích •Možnost revize v roce 2009 (EU předsedají ČR a Švédsko)– Komise musí prezentovat zprávu o fungování FP a případně navrhnout revizi

3 Výdaje finanční perspektivy 2007- 2013 pro EU-27 v mil. € 2007200820092010201120122013 1. Udržitelný růst 51267524155331654294553685687658303 1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost 84049097975410434112951215312961 1b: Koheze pro růst a zaměstnanost 42863433184386243860440734472345342 2. Ochrana a správa přírodních zdrojů 54985543225366653035524005177551161 2a. Životní prostředí, rybářství a rozvoj venkova 11865116251138711171109471072810516 2b. Zemědělství-tržní operace a přímé platby 43120426974227941864414534104740645 3. Občanství, svoboda, bezpečnost a právo 1199125813801503164517971988 4. EU jako globální aktér 6199646967397009733976798029 5. Správa 6633681869737111725574007610 6. Kompenzace 419191190**** CELKEM 120702121473122564122952124007125527127091 Jako % z HND EU 1,10%1,08%1,07%1,04%1,03%1,02%1,01%

4 Celkový podíl jednotlivých položek na výdajích v letech 2007-2013

5 Zemědělství ve FP 2007-2013: přímé platby Dle Přístupové smlouvy pokračuje přechodné období a možnost omezeného dorovnávání přímých plateb z vlastních zdrojů prostřednictvím TOP-UP RokPřímé platby z rozpočtu EU jako podíl přímých plateb EU-15 Doplňkové platby z vlastních zdrojů 200740%30% 200850%30% 200960%30% 201070%30% 201180%20% 201290%10% 2013100%0%

6 Zemědělství ve FP 2007-2013: přímé platby •Dle Přístupové smlouvy ČR dorovnává max. 30 procentních bodů a nesmí překročit 100 % výše přímých plateb v EU-15

7 Přímé platby – SAPS versus SPS •Od vstupu do EU využívá ČR přímých plateb ve formě jednotné platby na plochu/hektar (SAPS) •Spolu s ČR uplatňují tento systém všichni noví členové s výjimkou Slovinska a Malty (již přešly na jednotnou platbu na farmu – SPS) •Přístupová smlouva – nový členský stát může používat režim SAPS do konce r.2006 s dvojí možností prodloužení o 1 rok – tedy do začátku roku 2009; Komise může rozhodnout o prodloužení používání režimu SAPS •Listopad/prosinec 2006 – zástupcům ČR a dalších států Visegrádské skupiny se podařilo u Komise dojednat prodloužení této lhůty do roku 2010 (EU-10 poprvé dosáhne 100% přímých plateb při plném dorovnávání) •Původní záměr – prodloužit SAPS až do r.2013, kdy EU- 10 dosáhne 100% přímých plateb z rozpočtu EU – Komise a Rada zatím takovou možnost nepřijímají

8 Přímé platby – SAPS •Přímé platby zavedla tzv. MacSharryho reforma SZP v roce 1992 ve snaze kompenzovat plošnou redukci garantovaných cen komodit ( okamžité snížení garantovaných cen některých produktů, např. obilovin o 35 %, mléka o 10 %, hovězího masa o 15 %) •Reforma vedla k postupnému odstraňování dosavadní podpory svázané majoritně s cenovou regulací trhu s jednotlivými komoditami (vyvolávalo to nadprodukci a nadměrně zatěžovalo rozpočet ES) •Jednotná platba na plochu SAPS = „zjednodušený“ mechanismus přímých plateb

9 Přímé platby - SAPS •SAPS ve formě jednotné platby na hektar se stanoví 1x ročně výpočtem: roční finanční rámec/zemědělská plocha členského státu •Roční finanční rámec = stanoven pro každý nový stát na zákl. rozpočtových prostředků vyčleněných EU pro daný rok pro přímé platby v nových čl.státech (dle postupného percentuelního navyšování) a •zemědělská plocha členského státu = část celkové plochy orné půdy, trvalých pastvin, trvalých kultur a zelinářských zahrad, která byla udržována v dobrém zemědělském stavu k 30.6.2003 •K zisku platby stačí dodržovat minimální velikost plochy na podnik •Půda, na niž je SAPS poskytována nemusí sloužit k zem.produkci, ale musí být uchovávána v dobrém zemědělském stavu v souladu s ochranou ŽP – viz dodržování Zásad správné zemědělské praxe (Nařízení č. 1782/2003)

10 Přímé platby - SPS •Režim jednotné platby na farmu (single-farm payment scheme - SPS) zaveden na základě Střednědobé revize CAP z roku 2003 komisaře Franze Fischlera (předvídána už Agendou 2000 a rozhodnutím na Berlínském summitu v roce 1999) •Ministři zemědělství EU schválili kompromis ohledně radikální střednědobé reformy CAP 26. června 2003. •Zavedení SPS ve snaze o úplné oddělení přímých plateb od produkce (decoupling) •platba založena na systému oprávnění, která berou v úvahu předešlé zisky na přímých platbách za urč. referenční období (při zavádění SPS stanoveno ref.období 2000-2002) •Platba fixována pro další období •Systém SPS vstoupil v platnost v roce 2005 s možností dvouletého odkladu pro členské státy (do roku 2007) •Členské státy dnes mohou za určitých definovaných podmínek udržovat omezenou vazbu mezi podporou a produkcí prostř. národních podpor a uplatňovat některé výjimky – diskuse v Komisi o minimalizaci těchto výjimek v rámci další chystané střednědobé revize

11 Přímé platby SPS – podmínky •cross-compliance („křížová shoda“): k zisku přímých plateb je třeba, aby farmáři plnili legisl. podmínky, které se týkají ochrany životního prostředí, bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a standardů „pohody zvířat“ •V ČR se počítá s postupným zaváděním povinného dodržování 19 legisl.předpisů cross-compliance •Po zavedení systému SPS bude nedodržování cross- compliance přinášet vysoké pokuty rovnající se de facto ztrátě nároku na velkou část přímých plateb •modulace: postupný odsun peněz z prvního pilíře CAP (přímé platby a podpory trhu) ke „druhému pilíři“ rozvoje venkova – týká se větších farem •V současnosti diskuse o navýšení modulace z 5 % na 15-20% a zda má být tato modulace povinná •Zavedení komplexního systému zemědělského poradenství •Další kontrolní a inspekční mechanismy v souvislosti s kontrolou dodržování cross-compliance

12 Přímé platby SPS - budoucnost •SPS má nahradit dosavadní SAPS i systém TOP-UP v nových členských státech, které SPS dosud nepřijaly •Z podmínek střednědobé revize z r. 2003 a zavedení SPS byly vyňaty některé strategické sektory: cukr (reforma až v roce 2006 s implementací od 1.7.2006); víno (reforma v přípravě a diskusi); ovoce a zelenina (diskuse o maximálním převedení oblasti čerstvého OaZ na režim SPS, reforma oblasti zpracovaného OaZ až v dalším sledu) •Komise v současnosti chystá vyhodnocení a střednědobou revizi dosavadních zkušeností se SPS na základě zpráv jednotlivých členských států

13 Zemědělství ve FP 2007-2013: rozvoj venkova •Zavedení nového fondu pro rozvoj venkova EAFRD od ledna 2007 postupně doplní a převezme část stávajícího financování z EAGGF •Celkem pro období 2007-2013 má být v jeho rámci rozděleno 69.75 miliard € mezi 25 zemí + Bulharsko a Rumunsko (rozhodnutí Rady pro zemědělství 19. června 2006) •27.699 miliard € povinně pro regiony, které spadají do konvergenčního cíle strukturální politiky (včetně ČR) •Programy založeny na kofinancování z národního rozpočtu + různá míra spoluúčasti žadatele v závislosti na typu programu •Nárok na zisk prostředků svázán s plněním cross- compliance •Nová definice LFA

14 Zemědělství ve FP 2007-2013: rozvoj venkova •EU stanovila 3 cíle, kterým odpovídají Osy I. – III (Osa IV. = programy LEADER) a povinné minimální stropy, které musí být věnovány z celk. rozpočtu EAFRD na přísl. program: •I. Osa investic do zemědělství a podpora konkurenceschopnosti (dříve dotační tituly převážně v rámci OP Zemědělství) – min. 10 % příspěvku z EAFRD •II. Osa ochrany přírody a kultivace krajiny (dříve v rámci HRDP) – min. 25 % •III. Osa kvalita a diverzifikace života na venkově (některé programy spadající dříve do obnovy venkova v gesci MMR) – min. 10 % •IV. Osa LEADER - rozvoj mikroregionů (zapojení místních akčních skupin) – min. 5 % (u nových členů lze zavádět postupně) •Dle těchto požadavků vznikaly národní plány rozvoje venkova: V ČR užití EAFRD pro všechny regiony krom Prahy •V současnosti český národní plán rozvoje venkova projednáván Komisí z hlediska kompatibility dotačních titulů, zapracovávání technických připomínek Komise

15 Prostředky z EARFD pro ČR v období 2007-2013 •Celkem na 7 let 2 506,20 mil. € •Jedná se o podporu jednotlivých programů ve výši 70%-80% v závaznosti na typu osy a též na faktu, zda se jedná o LFA •zbytek je dofinancováván z veřejných (nár. rozpočet) a soukromých zdrojů Rok2007200820092010201120122013 Suma (mil. €) 336,8343,7350,7357,9365372,3379,8

16 Zemědělské výdaje v r. 2007 dle schváleného rozpočtu EU •Celkem výdaje pro zemědělství a rozvoj venkova: 52,4 mld. € •Strukturace výdajů: •Přímé platby: 36,9 mld. €: z toho SAPS 2,1 mld. € ; SPS 27,9 mld. € •Rozvoj venkova: cca 10 mld. € •Intervence na zemědělských trzích: 5,6 mld. €

17 Strukturace zemědělských výdajů v EU pro rok 2007 (v euro)

18 Zemědělství v rozpočtu ČR Vývoj výdajů v kapitole zemědělství a lesní hospodářství rozpočtu ČR v l. 2003-2007 (v tis. Kč)

19 Problematické body členství ČR v SZP – mléčné kvóty •V říjnu 2006 – ČR již podruhé na seznamu členských zemí, na něž uvalila Komise pokutu za překročení produkčních kvót na mléko v období 2005/2006 •Celková výše pokuty: 377 mil. € (o 22 mil. € více než na období 2004/2005) •Další postižené státy: Itálie, Německo, Polsko, Česká republika (5,128 mil. €), Španělsko, Kypr, Lucembursko, Rakousko, Portugalsko •Kvóta na mléko = první produkční kvóta v ES (od 1984) •V ČR celková kvóta na mléko (Přístupová smlouva): 2 682 143 t •V nových členských státech nastavena kvóta na dodávky relativně nízko vzhledem k produkci – každoroční překračování = pokuty (kvóta na přímý prodej přitom nebývá naplněna)

20 Mléčné kvóty a ČR Mléko na dodávky Mléko na přímý prodej Počet aktivních producentů 2 871 Kvóta na dodávky v t 2 678 932 Referenční obsah tuku v mléce g/kg (Příst.smlouva) 42,1 Vyrobené množství na dodávky v t 2 695 521 Míra překročení kvóty v t 16 590 Výše pokuty v mil.€ 5,128 Počet producentů 264 Kvóta na přímý prodej v t 3 211 Přímý prodej v t 2 600 Míra překročení kvóty v t -611 Pokuta v € 0

21 Mléčné kvóty a ČR •Pouze krátkodobé ad hoc řešení situace nových členů – v září 2006 odhlasována změna Nařízení (ES) č. 1788/2003 – noví členové měli možnost jednorázově požádat o převod referenčních množství na přímý prodej na referenční množství na dodávky •Celkové referenční množství (kvóta) pro daný stát se nemění, jen možnost požádat o přerozdělení individuálních kvót pro výrobce (do 10. října 2006) – dočasné řešení •Dlouhodobým řešením je zrušení kvót – diskuse v Komisi (DG Zemědělství), komisařka Boelová hovoří o plánu zrušení mléčné kvóty •Zrušení dalších kvót má být diskutováno v rámci další střednědobé revize SZP

22 Reforma cukerního pořádku a kvóty na cukr •20. února 2006 schválena v Radě reforma cukerního pořádku (proti Polsko – hrozilo vetem; Řecko, Lotyšsko, nerozhodná Litva nakonec pro) •Výsledek: od 1. července 2006 zkrácení minimálních garantovaných cen cukru v EU o 36% během 4 let (poprvé tak masivní snížení za 40 let) •Snížení produkčních kvót během 1 roku o 13,6% v rámci EU (o 2,5 mil.t) •Kompenzace pro pěstitele a Restrukturalizační fond usnadňující „nekonkurenceschopným“ výrobcům ukončit výrobu •Přístupová smlouva: ČR výrobní kvóta A 441 209 t; vývozní kvóta B 13 653 t •Reforma 2006: sloučení obou kvót a její snížení z 454 862 t cukru ročně na 411 332 t

23 Reforma cukerního pořádku a kvóty na cukr •Výsledek pro ČR méně nevýhodný než původní návrh z roku 2004 (vzhledem k zavedení speciální přímé platby na cukr) •X přesto se jí dotklo krácení kvót (výrobu ukončují cukrovary, které jsou v ČR de facto ze 100% v rukou zahr.kapitálu a využívají možností získat kompenzaci z restrukturalizačního fondu– Eastern Sugar X jiné vlastnické poměry v Polsku) •Výrobci se vzdávají výrobní kvóty a „spontánně“ tak dochází ke krácení výrobních kvót v měřítku celé EU – problém: neděje se tak vždy v „nekonkurenceschopných“ oblastech, situace spíše opačná •Ukončení výroby hlásí cukrovary i v dalších členských státech (Itálie, Polsko, Slovinsko – jediný fungující cukrovar bude konvertován na výrobu bioethanolu) •Přesto Komise signalizuje zklamání reformou – úvahy o nahrazení „spontánního principu“ plošným krácením výrobních kvót v EU

24 Další připravované reformy – reforma sektoru vína •Červen 2006: Komise prezentovala první plán reformy trhu s vínem •Snaha: zvýšit konkurenceschopnost EU vůči dovozům zvnějšku; zjednodušit pravidla; odstranit nerovnováhu nabídky a poptávky (nucená destilace milionů hl přebytků vína financovaná z rozpočtu EU – přes 0,5 mld. € ročně – v létě 2006 takto postupovali největší producenti v EU Francie, Itálie a Španělsko) – záměr odstranit podporu těchto praktik •Vstup Rumunska a Bulharska zvýší produkci o 7 mil. hl •ČR malým producentem (520 tis. hl ročně, více než Slovensko a méně než Maďarsko a Slovinsko) •Kontroverzní body: navrhovaná podpora vyklučování s cílem během 5 let snížit plochu vinic v EU o 11% (400 tis. ha), otázka práv na výsadbu, doslazování a jeho podpora (navrhováno zrušení – dotkne se výrobců v sev.částech zóny B – moravská oblast) •Snaha o zlepšení marketingu, ale zachování spec.regulačního režimu v této oblasti •Konkrétní návrh bude zveřejněn během jara 2007 – Komise plánuje nejprve sdělení, které bude debatováno na Radě min.několik měsíců (citlivý sektor, faktor francouzských prezidentských voleb)

25 Reforma sektoru ovoce a zeleniny •Sektor problematický i z hlediska ČR: od vstupu do EU kvóty na zpracovaná rajčata (12 tis. t/rok), broskve (1287 t/rok) a hrušky (11 t) •Přetlak nabídky čerstvé zeleniny (záporná bilance OaZ ČR, i když stálý trend poklesu tuzemské produkce, zvyšující se dovoz hl. ze Španělska a Polska) a ovoce (hl. Polsko – největší zpracovatel v EU) •První parametry reformy zveřejněny 24. ledna 2007: •Plán plného zavedení systému SPS (větší manévrovací prostor pro čl.státy – určení ref.množství a plochy způsobilé pro podporu je na nich; ref. období: 2001-2007 stanovila Komise) •Další podpora producentských organizací, zohlednění ekologických požadavků, konec vývozních subvencí, návrh postupného rušení intervenčních mechanismů •Původně plánováno zahrnutí brambor do reformy OaZ, nyní chce Komise od tohoto plánu upustit •S implementací reformy se počítá od 1.1.2008 •U zpracovaného OaZ má pokračovat dosavadní systém podpor i v market.roce 2007/2008 •Přetrvávají některé kontroverzní body – např. podpora pěstování banánů v „odlehlých“ regionech (využití programů pro LFA)

26 Nové perspektivy - výroba bioenergie •Právní rámec v EU pro podporu bioenergie (v oblasti SZP i energetické politiky): akční plán pro biomasu z prosince 2005; směrnice o biopalivech z r. 2001 – na jaře 2006 se Evropská rada shodla, že by mohl být přidán cíl 8 % biopaliv v r. 2015 •Revize směrnice o biopalivech se očekává v r. 2008 spolu s celkovou reformou SZP •EU-10: až 30% orné půdy tvoří energetické plodiny, kapacita výrobních zařízení – jen 8-10%, vznikají ale nové výrobní kapacity – dle Komise především Česká republika, Maďarsko, Polsko by se mohly stát významnými producenty bioethanolu

27 Nové perspektivy - výroba bioenergie •Prosinec 2006: Revize Nařízení 1782/2003 – rozšíření možnosti finančních podpor ve výši 45 € na ha i zemědělcům z nových členských zemí, kteří budou pěstovat energetické plodiny (řepka, cukrovka, energetické byliny) •Možnost podpory z národních rozpočtů ve výši 50% nákladů na založení rychle rostoucích dřevin pro výrobu energie •Rozšíření zaručené plochy z 1 500 000 ha pro EU-25 na 2 000 000 ha pro EU-25 – rozdělení ale bude záviset na míře využívání podpory členskými státy •Některá úskalí pro ČR: nárok na podporu energetických plodin vázán na kontrakty mezi zemědělci a zpracovateli; pod vlivem důsledků reformy cukerního pořádku (ukončení činnosti cukrovarů) budou konkurovat při rozdělování zaručené plochy pěstitelům olejnin pěstitelé cukrovky

28 Hlavní body agendy institucí EU v oblasti SZP v nadcházejícím období •Reforma sektoru ovoce a zeleniny •Diskuse o výsledcích implementace reformy cukerního pořádku a možné další kroky •Hodnocení implementace SPS a další kroky •Zjednodušení systému tržních podpor (nahrazení dosavadních 20 přetrvávajících tržních řádů jednotným SOT) •Budoucnost přerušeného kola jednání WTO v Dauhá •Německé předsednictví – ambice (rozvoj venkova, welfare a ochrana zvířat, problematika autorizace GMO) i opatrnost (počítá s možným dokončením reformy OaZ, ale vědomí, že nedokončí reformu vinného sektoru – složité diskuse v Radě očekávány během jara 2007)

29 www.hynek-fajmon.cz


Stáhnout ppt "Finanční perspektiva českého zemědělství v EU pro období 2007-2013."

Podobné prezentace


Reklamy Google