EVALUACE OPATŘENÍ 3.3 SROP Výňatky z návrhu závěrečné zprávy Pro zasedání Výboru pro regiony RVNNO – Jihlava, 09.01.2009 PhDr. Oldřich Čepelka, Bc. Roman.

Prezentace na téma: "EVALUACE OPATŘENÍ 3.3 SROP Výňatky z návrhu závěrečné zprávy Pro zasedání Výboru pro regiony RVNNO – Jihlava, 09.01.2009 PhDr. Oldřich Čepelka, Bc. Roman."— Transkript prezentace:

1 EVALUACE OPATŘENÍ 3.3 SROP Výňatky z návrhu závěrečné zprávy Pro zasedání Výboru pro regiony RVNNO – Jihlava, 09.01.2009 PhDr. Oldřich Čepelka, Bc. Roman Haken Zpracovatelé: Tima Liberec, s. r. o., Evasco, s. r. o., CpKP střední Morava, o. s.

2 O evaluaci  Cíl: vyhodnocení výsledků realizace krajských projektů v opatření 3.3 SROP „Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů“  Stěžejní aktivity opatření 3.3 SROP:  Vytváření partnerství  Vzdělávání potenciálních předkladatelů projektů a administrátorů programů  Tvorba analýz  Zpracování strategických dokumentů  Vytvoření zásobníku projektů  Příprava na programové období 2007 – 2013

3 O evaluaci  Použité metodické nástroje (techniky):  intenzivní rozhovory s klíčovými aktéry  rozhovory se členy řídících týmů a partnery  diskusní skupiny  dotazníkový průzkum  kontrolní dotazování  studium a obsahová analýza dokumentace

4 Realizace opatření 3.3 SROP  odlišnost od ostatních operačních programů:  „prvoplánové“ uplatnění principu partnerství na úrovni krajů, vzdělávání a příprava na nové programovací období  v českém právním řádu není pojem partner definován (důsledek: max. 2 mil. Kč na partnera)  předsudky a bariéry u politiků a úředníků v krajích  nestejný start a průběh v krajích  sjednocení koncepce metodikou řídícího orgánu  vícesektorové složení partnerských orgánů

5 Analýza krajských projektů (pro 1. a 7. výzvu v rámci 3.3 SROP) 21 cílů:  realizované obecné cíle: (ve všech krajích)  zvýšení absorpční kapacity  zvýšení administrativní kapacity  příprava na období 2007-13  plně dosažené dílčí cíle: (ve většině krajů)  zlepšení informovanosti potenciálních žadatelů i veřejnosti o možnostech využívání prostředků z fondů EU  vznik rozvojových partnerství, v nichž byli většinou zastoupeni klíčoví aktéři rozvoje kraje  posílení kapacity místních a krajských orgánů pro plánování a realizaci programů a projektů  vyškolení dostatku osob ve znalostech problematiky čerpání fondů EU  vytvoření, ale především udržení vzniklých pracovních míst a funkcí euromanažerů

6 Analýza krajských projektů (pro 1. a 7. výzvu v rámci 3.3 SROP)  částečně splněné dílčí cíle: (ve 2-3 krajích)  zvýšení úrovně partnerské spolupráce v krajích  zavedení procesů strategického plánování do rozvoje území  vytvoření jednotného systému implementace veřejných zdrojů v regionu  zajištění efektivní komunikace a zapojení veřejnosti  implementace nástrojů kvality řízení organizací veřejné správy na obecních úřadech a v rozpočtových organizacích  nesplněný dílčí cíl: (ve 3 krajích)  vytváření kvalitnějších a integrovaných projektů na bázi partnerství  ojedinělé specifické dílčí cíle (v 7 krajích po 1 cíli – nebyly vyhodnocovány)

7 Souhrn hlavních závěrů k partnerství  Struktura partnerství:  působení projektů bylo pozitivní, přesto si mnoho pracovníků a politiků princip partnerství neosvojilo anebo krajský projekt ignorovalo  partneři sdíleli nejen informace a kontakty, ale také celý projekt a jeho rozpočet  zastoupení všech sektorů v krajském partnerství bylo běžné a stalo se průkopnickým nástrojem mezisektorové spolupráce na úrovni krajů, umožňujícím vzájemné „obohacení“  uskutečnilo se zapojení partnerů a veřejnosti do přípravy strategických dokumentů, minimálně do stupně sběru reakcí a připomínek od občanů a zástupců organizací  projektoví partneři se přímo nepodíleli na rozhodování a partnerství nepřevzalo odpovědnost za rozhodnutí o rozvoji kraje či plánovaném využití prostředků SF EU

8 Souhrn hlavních závěrů k partnerství  Fungování partnerství:  nepodařilo se dosáhnout vzniku krajských rozvojových partnerství založených na partnerských sítích a strukturách  vznik partnerství minimálně na úrovni správních obvodů obcí III. typu se ve většině krajů naplnil jen zčásti  nevznikla společná multilaterální smlouva mezi všemi partnery, ale s jednotlivými partnery byla uzavírána bilaterální smlouva mezi krajem a partnerem  kraj se nepovažoval za jednoho z partnerů, z partnera se stával dodavatel  opatření 3.3 SROP vystihlo poptávku partnerů v krajích (zejména obcí a NNO) po spolupráci s krajskými institucemi  partnerské orgány v krajích sice vznikly, ale někdy byly hodnoceny jako formální a po ukončení projektu většinou zanikly

9 Souhrn hlavních závěrů k partnerství  nedostatek finančních a lidských zdrojů pro plné zapojení do krajského projektu byl typickým problémem pro zástupce podnikatelského i neziskového sektoru  Udržitelnost partnerství:  růst celkové absorpční kapacity, především v oblasti menších projektů a zapojení zainteresované veřejnosti  partnerství založená v krajích se nepodařilo udržet v akceschopném stavu  kdyby byly finanční prostředky, mohly by se některé aktivity obnovit

10 Souhrn hlavních závěrů  Školení a vzdělávání potenciálních předkladatelů projektů  Tvorba analýz  Zpracování strategických dokumentů  Vytvoření zásobníku projektů  Příprava na nastavení implementačních struktur v regionech pro programové období 2007-2013

11 Zhodnocení dopadů a udržitelnosti  Významné a dlouhodobě využitelné dopady:  zvýšila se připravenost různých aktérů v kraji, především členů krajských partnerství, ke spolupráci a k využívání SF EU  zvýšila se schopnost potenciálních žadatelů předkládat k financování samostatné projekty  zastupitelé i úředníci si uvědomili význam partnerství  zvýšila se celková zkušenost partnerů, navázaly se užitečné kontakty  vyšší odbornost pracovníků krajů i partnerských organizací  umožnění vypracování a podání projektových žádostí  vytvoření strategických rozvojových dokumentů plnících svou roli pro cílevědomý rozvoj krajů i míst  zásobníky projektů a účelové publikace

12 Zhodnocení dopadů a udržitelnosti  Dílčí dopady:  pozitivní dopady se objevují jen v některých oblastech  partnerství a školení nepokračují v původní podobě ani rozsahu, nýbrž nepřímo anebo parciálně, nevznikají velké partnerské projekty  zásobníky projektů se jako nástroj řízení programů většinou aktivně nevyužívají  využívají se strategické dokumenty  implementační struktury byly ustaveny, avšak nikoliv v přímé vazbě na výsledky krajských projektů  široké uplatnění principu partnerství se od skončení realizace projektů prosazuje okrajově  konzultace se zástupci potenciálních příjemců nepokračují  nevytvořily se a nepřetrvaly partnerské implementační struktury (pouze ve složení monitorovacích výborů)

13 Zhodnocení dopadů a udržitelnosti  příprava programů, jakož i rozhodování o finančních alokacích, pořadí výzev, výběru projektů atd. probíhá nadále v orgánech veřejné správy, v nichž převažují politici a úředníci (například v samostatných krajských programech, v globálních grantech operačních programů a v regionálních OP)  kraje nepodporují finančně vytvořenou strukturu partnerství a procesy založené na partnerské spolupráci  krajské projekty skončily, aniž by vyústily např. do integrovaného projektu, který by motivoval účastníky v další spolupráci

14 Doporučení k posílení a lepšímu uplatnění principu partnerství a integrovaných projektů:  zajistit přiměřené zastoupení neziskového a podnikatelského sektoru v poradních orgánech (komise aj.) veřejné správy a v řídících týmech a pracovních skupinách pro strategické a komunitní plánování  zajistit zálohové nebo průběžné financování schválených projektových žádostí nestátních neziskových organizací  zabezpečit přípravu integrovaných rozvojových projektů na venkově a v příměstských oblastech  zvýhodňovat v ROP i v ostatních operačních programech při hodnocení projekty, v nichž žadatel pro fázi přípravy nebo realizace projektu doloží věrohodného partnera  aktivně podporovat tvorbu mezisektorových partnerských projektů

15 Doporučení k posílení a lepšímu uplatnění principu partnerství a integrovaných projektů:  zavést pravidlo, aby každý žadatel z veřejné správy (např. kraj, sdružení obcí, obec) před podáním žádosti o financování vlastního záměru z veřejných zdrojů vyzval věcně a územně příslušné NNO, popříp. i podnikatelské subjekty ke spolupráci na přípravě a realizaci projektu, který hodlá navrhnout  zvýšit transparentnost zveřejňováním všech údajů o projektech podporovaných ze Strukturálních fondů EU  zvýšit hospodárnost a účelnost vynaložených prostředků ze Strukturálních fondů EU, zejména  vyhodnocovat efektivnost, včetně průběžného porovnávání výsledků a zkušeností z jednotlivých krajů  proškolit osoby odpovědné za vykazování údajů do jednotlivých monitorovacích systémů s cílem sjednotit definice a výklad indikátorů

16 Doporučení k posílení a lepšímu uplatnění principu partnerství a integrovaných projektů:  při implementaci partnerství používat indikátory kvality a hodnoty partnerství, založené na sebehodnotících indikátorech  hodnotit víceleté partnerské projekty nejen formou monitoringu, ale i evaluace  přizvat partnery již v období příprav programů a výzev globálních grantů a podobných „titulů“ z krajských prostředků  využívat cílevědomě informovanost, zkušenosti a reputaci partnerů ze všech sektorů, kteří věcně a územně k danému programovému záměru příslušejí, především pak zástupce skupin budoucích žadatelů  využívat při definování oblastí podpory zásobníky projektů, které za tímto účelem aktualizovat a zveřejňovat

17 Doporučení k posílení a lepšímu uplatnění principu partnerství a integrovaných projektů:  doporučujeme, aby Ministerstvo vnitra podpořilo princip partnerství a zapojování veřejnosti tím, že bude motivačně působit na veřejnou správu a poskytovat metodiky, vzdělávání a nástroje k posílení partnerství a komunikace s veřejností a cílovými skupinami, oceňovat a šířit výsledky dobré praxe  využívat Integrovaný operační program k finanční podpoře zavádění principu partnerství v rámci zvyšování kvality a modernizace ve veřejné správě