Vybrané druhy z čeledí mandloňovitých a růžovitých

Prezentace na téma: "Vybrané druhy z čeledí mandloňovitých a růžovitých"— Transkript prezentace:

1 Vybrané druhy z čeledí mandloňovitých a růžovitých

2 Hloh (Crataegus) Je početný rod keřů a stromů z čeledi růžovité.
 Květy jsou pětičetné, bílé, růžové nebo červené, plody jsou červené malvice (hložinky). Sbírají se květy a listy, méňe často pak plody. Hlavními obsahovými látkami hlohových drog jsou flavonoidy a triterpenické kyseliny. Dále jsou obsaženy aminopuriny regulující krevní oběh, třísloviny, saponiny, v plodech také karoteny, sacharidy a vitamíny C aB.

3 využití Hlohové drogy se používají hlavně v léčivech ke snížení krevního tlaku a majících uklidňující účinek na nervovou soustavu. V lidovém léčitelství se hloh používá proti skleróze, vysokému krevnímu tlaku, nespavosti, předrážděnosti, bušení srdce, arytmiích, srdeční neuróze, klimakterických potížích, migrénách apod. Příznivě působí zejména při dlouhodobém užívání ve stáří svým tonizujícím účinkem při srdeční slabosti. V minulosti byly z dřeva vyráběny topory seker. V dnešní době jej můžete potkat jakožto rostlinu okrasnou.

4 Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna)
Až 10 m vysoký strom. Bílé květy, červené plody, zelené listy.

5 Hloh obecný (cratageus laevigata)

6 Hloh pětisemenný (crataegus pentagyna)

7 Hloh černý (Crataegus nigra)

8 Hloh středomořský (Crataegus azarolus)

9 Mandloňovité (Amygdalaceae)
Opadavé nebo vzácně vždyzelené keře nebo stromy. Listy střídavé, řapíkaté, jednoduché, celistvé, s palisty nejčastěji opadavými. Květy jednotlivé, v párech, hroznech, svazečcích nebo zdánlivých okolících na jednoletých větévkách. Květy oboupohlavné, pravidelné. Kališních a korunních lístků zpravidla 5; tyčinek i více ve dvou kruzích, volné; semeník svrchní, nejčastěji jeden, jednopouzdrý s 2 vajíčky a s jedinou čnělkou zakončenou víceméně kulovitou bliznou. Plod dužnatá nebo zasychavá peckovice s tvrdým, dřevnatým endokarpem. Semena bez endospermu. Rozšíření po celém světě, především však na severní polokouli. Neobsahují ellagotaniny (hydrolyzovatelné třísloviny), ale kyanogenní glykosidy a polyfenoly. Kyanogenní glykosidy mohou za katalytického působení směsného enzymu emulsinu uvolňovat kyanovodík.

10 Mandloň obecná (Prunus dulcis)
Pochází ze severní Afriky a západní Asie. Keřovitá nebo stromovitá rostlina dosahující výšky 5 metrů. Květy jsou velké (průměr 3,5 cm), barvu mají bílou až narůžovělou.

11 Druh se vyskytuje ve dvou odrůdách - sladké a hořké, A. communis. var
Druh se vyskytuje ve dvou odrůdách - sladké a hořké, A. communis. var. dulcis a A. communis var. amara. Ve druhé z nich je vyšší obsah kyanogenního glykosidu amygdalinu. Ze semen obou se získává farmaceutická surovina – mandlový olej. Mandle jsou oblíbenou pochoutkou jak syrové, tak pražené. Oblíbené jsou zejména v době vánočních svátků. Kromě toho mandle našly své využití při výrobě kosmetiky (olej přísadou mnoha přípravků). Semena mandlí jsou bohatá na vitamín B, B2, E, kyselinu listovou, vápník, železo a draslík. Snižují hladinu cholesterolu v krvi, zbavují tělo volných radikálů (antioxydanty). Zatímco užívání hořkých madlí bychom měli omezovat (vyšší obsah amygdalinu), sladkých mandlí si můžeme dopřávat co hrdlo ráčí.

12 Slivoň trnka (Prunus spinosa)
Opadavý keř, 1–3 m vysoký. Větve tmavošedé až červenohnědé, hustě trnité. Listy střídavé, řapíkaté. Plodem je modrofialová až černofialová, většinou ojíněná, kulovitá peckovice.

13 Trnka se dříve používala v lidovém léčitelství na snížení krevního tlaku nebo proti zánětům v cévách. Plody, které jsou většinou trpké a až po seschnutí bývají sladké, se zpracovávají na výrobu vín nebo marmelád. Květy jsou tradiční drogou s obsahem flavonoidů.

14 Střemcha obecná (Prunus padus)
V keřovité formě vyrůstá do výšky 2 metrů, ve stromové téměř 15 m, Listy jsou velké až 12 cm a mají tmavě zelenou až modrozelenou barvu. Tvarem se podobají listům třešně. Plody jsou drobné šťavnaté peckovice s tenkým mezokarpem, veliké asi 1 cm, barvy červenohnědé až černé obsahující jedno semeno. Plody se pro trpkou chuť k přímé konzumaci nehodí, používají se jako přísada do kompotových směsí a při výrobě marmelád. Oblíbenou potravou lesního ptactva. Strom obsahuje kyanogenní glykosidy (amygdalin, prunasin) ve všech částech, kromě dužniny peckovic (pouze menší koncentrace) - toxická dřevina. Má vysoký obsah látek s baktericidními a hmyz odpuzujícími účinky v kůře, pupenech, listech i semenech. V lidovém lékařství se kůra užívala jako močopudný a potopudný prostředek.

15

16 Broskvoň sp. (Prunus persica)
Původní vlastí broskvoní je nejspíše Čína, odtud se dostaly do západní Asie, zvláště Persie, kde brzy zdomácněly, odtud se dostaly do Říma, kde byly plané plody označovány jako perská jablka (mala persica). S Římany se dostaly do Galie a přes Alpy.

17 V semenech relativně vysoký obsah kyanogenních glykosidů
V semenech relativně vysoký obsah kyanogenních glykosidů. Konzumace většího množství může přivodit otravu. Olej získaný ze semen je využíván jako korigens vůně a chuti. Plody pěstovány pro svou sladkou dužninu. V nabídce obchodů najdete jak tzv. pravé broskve s plstnatou slupkou tak i nektarinky, které mají slupku lysou.

18 Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia)
Jeřáb dorůstá až 15 metrů. Kvete bíle v 7–12 cm širokých chocholících. Původem z Evropy, Malé Asie a Sibiře.

19 Plody se suší nejdříve ve stínu a na závěr se dosuší na plném slunci
Plody se suší nejdříve ve stínu a na závěr se dosuší na plném slunci. Jeřabiny obsahují organické kyseliny (např. kyselinu parasorbinovou, sorbovou, jablečnou, vinnou, citronovou aj.), cukry, sorbit, sorbózu, karotinoid sorbusin, vitamin C, třísloviny, pektiny, antokyany, silice, flavonoidy a hořčiny. Květy obsahují látky podobné, navíc je však přítomna sloučenina podobná ženským hormonům. Jeřabiny působí mírně projímavě a močopudně, zvyšují vylučování žluče, užívají se jako antirevmatikum, k rozrušování a vyplavování močového písku a menších kaménků nebo jako prostředek regulující činnost střev.

20 Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus)
Keř či malý stromek u nás pěstovaný jako okrasný, původem ze Středozemí. Ve farmacii a kosmetickém průmyslu se využívají listy obsahující kyanogenní glykosidy (prunasin) s charakteristickou vůní po hořkých mandlích.

21 Ve farmacii a kosmetickém průmyslu se využívají listy obsahující kyanogenní glykosidy (prunasin) s charakteristickou vůní po hořkých mandlích. Prunasin přítomný ve 100 g drogy uvolňuje působením enzymu amygdalasy až 200 mg HCN. Droga působí jako tonikum pro žaludek a celkové sedativum, nicméně je značně obsolentní a v alopatické terapii se téměř nepoužívá. Při nahodilém předávkování hrozí kyanidová otrava. Příznaky otravy: mdloby, kardiovaskulární kolaps, křeče, úmrtí, rychlý průběh.

22 Vřele vám děkuji, že jste to přetrpěli.

23 Zdroje: riant=photo_description&show_sp_descr=true&spec_syntax=species

24 http://www. google. cz/imgres