Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vybran é druhy z čeledí mandl oňovit ých a růžovit ých.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vybran é druhy z čeledí mandl oňovit ých a růžovit ých."— Transkript prezentace:

1 Vybran é druhy z čeledí mandl oňovit ých a růžovit ých

2 Kliknutím lze upravit styly předlohy textu. Druhá úroveň Třetí úroveň Čtvrtá úroveň Pátá úroveň Hlo h ( Crat aegus ) Je početný rod keřů a stromů z čeledi růžovité. Květy jsou pětičetné, bílé, růžové nebo červené, plody jsou červené malvice (hložinky). Sbírají se květy a listy, méňe často pak plody. Hlavními obsahovými látkami hlohových drog jsou flavonoidy a triterpenické kyseliny. Dále jsou obsaženy aminopuriny regulující krevní oběh, třísloviny, saponiny, v plodech také karoteny, sacharidy a vitamíny C aB.

3 Kliknutím lze upravit styly předlohy textu. Druhá úroveň Třetí úroveň Čtvrtá úroveň Pátá úroveň vy uži tí Hlohové drogy se používají hlavně v léčivech ke snížení krevního tlaku a majících uklidňující účinek na nervovou soustavu. V lidovém léčitelství se hloh používá proti skleróze, vysokému krevnímu tlaku, nespavosti, předrážděnosti, bušení srdce, arytmiích, srdeční neuróze, klimakterických potížích, migrénách apod. Příznivě působí zejména při dlouhodobém užívání ve stáří svým tonizujícím účinkem při srdeční slabosti. V minulosti byly z dřeva vyráběny topory seker. V dnešní době jej můžete potkat jakožto rostlinu okrasnou.

4 Kliknutím lze upravit styly předlohy textu. Druhá úroveň Třetí úroveň Čtvrtá úroveň Pátá úroveň Hloh jedno seme nný (Crat aegus monog yna) Až 10 m vysoký strom.Bílé květy, červené plody, zelené listy.

5 Kliknutím lze upravit styly předlohy textu. Druhá úroveň Třetí úroveň Čtvrtá úroveň Pátá úroveň Hloh obec ný (crata geus laevig ata)

6 Kliknutím lze upravit styly předlohy textu. Druhá úroveň Třetí úroveň Čtvrtá úroveň Pátá úroveň Hloh pětis emen ný (crata egus pentag yna)

7 Kliknutím lze upravit styly předlohy textu. Druhá úroveň Třetí úroveň Čtvrtá úroveň Pátá úroveň Hlo h čer ný ( Cr atae gus nigr a)

8 Kliknutím lze upravit styly předlohy textu. Druhá úroveň Třetí úroveň Čtvrtá úroveň Pátá úroveň Hloh střed omoř ský (Crat aegus azarol us)

9 Kliknutím lze upravit styly předlohy textu. Druhá úroveň Třetí úroveň Čtvrtá úroveň Pátá úroveň Ma ndl oň ovit é (A my gd ala cea e) Opadavé nebo vzácně vždyzelené keře nebo stromy. Listy střídavé, řapíkaté,jednoduché, celistvé, s palisty nejčastějiopadavými. Květy jednotlivé, v párech,hroznech, svazečcích nebo zdánlivýchokolících na jednoletých větévkách.Květy oboupohlavné, pravidelné.Kališních a korunních lístků zpravidla 5;tyčinek i více ve dvou kruzích,volné; semeník svrchní, nejčastěji jeden,jednopouzdrý s 2 vajíčky a s jedinoučnělkou zakončenou víceméně kulovitoubliznou. Plod dužnatá nebo zasychavápeckovice s tvrdým, dřevnatýmendokarpem. Semena bez endospermu.Rozšíření po celém světě, předevšímvšak na severní polokouli. Neobsahují ellagotaniny (hydrolyzovatelné třísloviny), ale kyanogenní glykosidy apolyfenoly. Kyanogenní glykosidy mohouza katalytického působení směsnéhoenzymu emulsinu uvolňovat kyanovodík.

10 Kliknutím lze upravit styly předlohy textu. Druhá úroveň Třetí úroveň Čtvrtá úroveň Pátá úroveň Ma ndl oň obe cná (Pru nus dulci s) Pochází ze severní Afriky a západní Asie.Keřovitá nebo stromovitá rostlina dosahující výšky 5 metrů. Květy jsou velké (průměr 3,5 cm), barvu mají bílou až narůžovělou.

11 Kliknutím lze upravit styly předlohy textu. Druhá úroveň Třetí úroveň Čtvrtá úroveň Pátá úroveň Druh se vyskytuje ve dvou odrůdách - sladké a hořké, A. communis. var. dulcis a A.communis var. amara. Ve druhé z nich je vyššíobsah kyanogenního glykosidu amygdalinu. Ze semen obou se získává farmaceutická surovina – mandlový olej. Mandle jsou oblíbenou pochoutkou jak syrové, tak pražené. Oblíbené jsou zejména v doběvánočních svátků. Kromě toho mandle našly své využití při výrobě kosmetiky (olej přísadou mnoha přípravků). Semena mandlí jsou bohatá na vitamín B, B2, E, kyselinu listovou, vápník, železo a draslík.Snižují hladinu cholesterolu v krvi, zbavují tělovolných radikálů (antioxydanty). Zatímco užívání hořkých madlí bychom měli omezovat (vyšší obsah amygdalinu), sladkýchmandlí si můžeme dopřávat co hrdlo ráčí.

12 Kliknutím lze upravit styly předlohy textu. Druhá úroveň Třetí úroveň Čtvrtá úroveň Pátá úroveň Sliv oň trnk a (Pru nus spin osa) Opadavý keř, 1–3 m vysoký. Větve tmavošedé až červenohnědé, hustětrnité. Listy střídavé, řapíkaté. Plodem jemodrofialová až černofialová, většinouojíněná, kulovitá peckovice.

13 Kliknutím lze upravit styly předlohy textu. Druhá úroveň Třetí úroveň Čtvrtá úroveň Pátá úroveň Trnka se dříve používala v lidovém léčitelství na snížení krevního tlaku neboproti zánětům v cévách. Plody, které jsouvětšinou trpké a až po seschnutí bývajísladké, se zpracovávají na výrobu vínnebo marmelád. Květy jsou tradiční drogou s obsahem flavonoidů.

14 Kliknutím lze upravit styly předlohy textu. Druhá úroveň Třetí úroveň Čtvrtá úroveň Pátá úroveň Stře mc ha obe cná (Pru nus pad us) V keřovité formě vyrůstá do výšky 2 metrů, ve stromové téměř 15 m, Listy jsou velké až 12 cm a mají tmavě zelenou až modrozelenou barvu. Tvaremse podobají listům třešně. Plody jsoudrobné šťavnaté peckovice s tenkýmmezokarpem, veliké asi 1 cm, barvyčervenohnědé až černé obsahující jednosemeno. Plody se pro trpkou chuť k přímé konzumaci nehodí, používají se jako přísada dokompotových směsí a při výroběmarmelád. Oblíbenou potravou lesníhoptactva. Strom obsahuje kyanogenníglykosidy (amygdalin, prunasin) ve všechčástech, kromě dužniny peckovic (pouzemenší koncentrace) - toxická dřevina. Má vysoký obsah látek s baktericidními a hmyz odpuzujícími účinky v kůře,pupenech, listech i semenech. V lidovémlékařství se kůra užívala jakomočopudný a potopudný prostředek.

15 Kliknutím lze upravit styly předlohy textu. Druhá úroveň Třetí úroveň Čtvrtá úroveň Pátá úroveň

16 Bro skv oň sp. (Pru nus persi ca) Původní vlastí broskvoní je nejspíše Čína, odtud se dostaly do západníAsie, zvláště Persie, kde brzyzdomácněly, odtud se dostaly doŘíma, kde byly plané plodyoznačovány jako perská jablka (malapersica). S Římany se dostaly doGalie a přes Alpy.

17 Kliknutím lze upravit styly předlohy textu. Druhá úroveň Třetí úroveň Čtvrtá úroveň Pátá úroveň V semenech relativně vysoký obsah kyanogenních glykosidů. Konzumacevětšího množství může přivodit otravu. Olej získaný ze semen je využíván jako korigens vůně a chuti. Plody pěstovány pro svou sladkou dužninu. V nabídce obchodů najdetejak tzv. pravé broskve s plstnatouslupkou tak i nektarinky, které majíslupku lysou.

18 Kliknutím lze upravit styly předlohy textu. Druhá úroveň Třetí úroveň Čtvrtá úroveň Pátá úroveň Jeřá b pta čí (Sor bus aucu pari a) Jeřáb dorůstá až 15 metrů. Kvete bíle v 7–12 cm širokýchchocholících. Původem z Evropy, Malé Asie a Sibiře.

19 Kliknutím lze upravit styly předlohy textu. Druhá úroveň Třetí úroveň Čtvrtá úroveň Pátá úroveň Plody se suší nejdříve ve stínu a na závěr se dosuší na plném slunci. Jeřabinyobsahují organické kyseliny (např.kyselinu parasorbinovou, sorbovou,jablečnou, vinnou, citronovou aj.), cukry,sorbit, sorbózu, karotinoid sorbusin,vitamin C, třísloviny, pektiny, antokyany,silice, flavonoidy a hořčiny. Květy obsahují látky podobné, navíc je však přítomna sloučenina podobná ženskýmhormonům. Jeřabiny působí mírně projímavě a močopudně, zvyšují vylučování žluče,užívají se jako antirevmatikum, krozrušování a vyplavování močovéhopísku a menších kaménků nebo jakoprostředek regulující činnost střev.

20 Kliknutím lze upravit styly předlohy textu. Druhá úroveň Třetí úroveň Čtvrtá úroveň Pátá úroveň Bo bko više ň léka řská (Pru nus laur ocer asus ) Keř či malý stromek u nás pěstovaný jako okrasný, původem zeStředozemí. Ve farmacii akosmetickém průmyslu sevyužívají listy obsahujícíkyanogenní glykosidy (prunasin) scharakteristickou vůní po hořkýchmandlích.

21 Kliknutím lze upravit styly předlohy textu. Druhá úroveň Třetí úroveň Čtvrtá úroveň Pátá úroveň Ve farmacii a kosmetickém průmyslu se využívají listy obsahující kyanogenníglykosidy (prunasin) s charakteristickouvůní po hořkých mandlích. Prunasin přítomný ve 100 g drogy uvolňuje působením enzymuamygdalasy až 200 mg HCN. Drogapůsobí jako tonikum pro žaludek acelkové sedativum, nicméně je značněobsolentní a v alopatické terapii setéměř nepoužívá. Při nahodilémpředávkování hrozí kyanidová otrava.Příznaky otravy: mdloby,kardiovaskulární kolaps, křeče, úmrtí,rychlý průběh.

22 Kliknutím lze upravit styly předlohy textu. Druhá úroveň Třetí úroveň Čtvrtá úroveň Pátá úroveň Vřele vám děkuji, že jste to přetrpěli.

23 Kliknutím lze upravit styly předlohy textu. Druhá úroveň Třetí úroveň Čtvrtá úroveň Pátá úroveň Zd roj e: riant=photo_description&show_sp_descr=true&spec_syntax=species

24 Kliknutím lze upravit styly předlohy textu. Druhá úroveň Třetí úroveň Čtvrtá úroveň Pátá úroveň bm=isch&tbnid=53KIG73JdkKl4M:&imgrefurl=http://fr.wikipedia.org/wiki/Fichier:Crataegus_monogyna_hagtorn.jpg &docid=9- sP3e8bFTMDHM&imgurl=http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/52/Crataegus_monogyna_hagtorn.jpg &w=488&h=660&ei=HRbOUPKrN5DLtAbdzIDYDQ&zoom=1&iact=rc&dur=449&sig= &p age=1&tbnh=144&tbnw=107&start=0&ndsp=33&ved=1t:429,r:5,s:0,i:101&tx=68&ty=96 d=xji0SeMBMzijSM:&imgrefurl=http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp%3Fimageno%3D88850&docid=NaAJ UTKSVCJbQM&imgurl=http://www.gapphotos.com/images/WebPreview/0088/ jpg&w=382&h=382&ei=Jx vOUIO1DoftsgaU74CgAg&zoom=1&iact=hc&vpx=756&vpy=210&dur=3886&hovh=224&hovw=224&tx=105&ty=13 7&sig= &page=1&tbnh=131&tbnw=120&start=0&ndsp=40&ved=1t:429,r:13,s:0,i:128 d=wELcK7PSAwmtsM:&imgrefurl=http://www.cambridge2000.com/gallery/html/P html&docid=TbevR_Ei Qd1TDM&imgurl=http://www.cambridge2000.com/gallery/images/P jpg&w=800&h=600&ei=JxvOUIO1D oftsgaU74CgAg&zoom=1&iact=hc&vpx=440&vpy=77&dur=5576&hovh=194&hovw=259&tx=89&ty=117&sig= &page=1&tbnh=140&tbnw=186&start=0&ndsp=40&ved=1t:429,r:3,s:0,i:98 d=z6UEA9Z3EPsMKM:&imgrefurl=http://it.wikipedia.org/wiki/File:Crataegus_pentagyna_BotGardBln1105Fruits.jp g&docid=fWsLc3tMhQmJXM&imgurl=http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ec/Crataegus_pentagyna_ BotGardBln1105Fruits.jpg&w=2029&h=1751&ei=JxvOUIO1DoftsgaU74CgAg&zoom=1&iact=hc&vpx=263&vpy=7 0&dur=916&hovh=209&hovw=242&tx=119&ty=130&sig= &page=1&tbnh=140&tbnw=16 1&start=0&ndsp=40&ved=1t:429,r:2,s:0,i:95 bm=isch&tbnid=_XYooIzhjP7UyM:&imgrefurl=http://www.pfaf.org/user/plant.aspx%3FLatinName%3DPrunus%2B dulcis&docid=8cXEKjtqdQx6iM&imgurl=http://www.pfaf.org/Admin/PlantImages/AmygdalusCommunis.jpg&w=240 &h=356&ei=GSjOULH2G4bJswaD2oD4Dw&zoom=1&iact=hc&vpx=426&vpy=295&dur=18&hovh=274&hovw=184 &tx=83&ty=164&sig= &page=1&tbnh=148&tbnw=101&start=0&ndsp=35&ved=1t:429,r:9, s:0,i:116 bm=isch&tbnid=D1Yx5WrLESREXM:&imgrefurl=http://3fatpigs.co.uk/index.php%3Fmain_page%3Dproduct_info% 26products_id%3D388&docid=cH6LGm1RjWMaVM&imgurl=http://3fatpigs.co.uk/images/prunus_dulcis.jpg&w=75 0&h=566&ei=GSjOULH2G4bJswaD2oD4Dw&zoom=1&iact=hc&vpx=83&vpy=186&dur=969&hovh=142&hovw=20 0&tx=150&ty=106&sig= &page=1&tbnh=142&tbnw=200&start=0&ndsp=35&ved=1t:429,r :1,s:0,i:92 bm=isch&tbnid=75qUnDWb9H674M:&imgrefurl=http://botany.cz/cs/prunus- padus/&docid=W1mPtWVlrWMd6M&imgurl=http://botany.cz/foto/prunuspadusherb3.jpg&w=570&h=457&ei=ijLOU NHGL4fMsgbDwoGAAw&zoom=1&iact=hc&vpx=634&vpy=177&dur=1259&hovh=201&hovw=251&tx=152&ty=120 &sig= &page=1&tbnh=147&tbnw=187&start=0&ndsp=35&ved=1t:429,r:4,s:0,i:98 bm=isch&tbnid=M3- d7mmgpr9gjM:&imgrefurl=http://cs.wikipedia.org/wiki/St%25C5%2599emcha_obecn%25C3%25A1&docid=- kM3M_1ykkGjQM&imgurl=http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Prunus_padus_st%2525C5 %252599emcha_obecn%2525C3%2525A1_1.jpg/300px- Prunus_padus_st%2525C5%252599emcha_obecn%2525C3%2525A1_1.jpg&w=300&h=281&ei=ijLOUNHGL4fM sgbDwoGAAw&zoom=1&iact=hc&vpx=829&vpy=91&dur=154&hovh=217&hovw=232&tx=103&ty=116&sig= &page=1&tbnh=147&tbnw=159&start=0&ndsp=35&ved=1t:429,r:5,s:0,i:101 grefurl=http://www.havlis.cz/karta.php%3Fkytkaid%3D750&docid=ioRUy8bHTPNVeM&imgurl=http://www.havlis.c z/img/750_3.jpeg&w=709&h=549&ei=vzfOUMOmEs3Ksgbm14HABQ&zoom=1&iact=rc&dur=327&sig= &page=1&tbnh=135&tbnw=175&start=0&ndsp=34&ved=1t:429,r:6,s:0,i:120&tx=108&ty=79 XjjNHM:&imgrefurl=http://trees.stanford.edu/ENCYC/PRUNUSlau.htm&docid=vtD8Nek1CQ6j3M&imgurl=http://tre es.stanford.edu/images/Prunus/Prunus- laurocerasus.jpg&w=750&h=563&ei=RD7OUJivFsjPsgaMvIHoCA&zoom=1&iact=hc&vpx=80&vpy=485&dur=2757 &hovh=194&hovw=259&tx=138&ty=112&sig= &page=2&tbnh=145&tbnw=189&start=34 &ndsp=43&ved=1t:429,r:42,s:0,i:219


Stáhnout ppt "Vybran é druhy z čeledí mandl oňovit ých a růžovit ých."

Podobné prezentace


Reklamy Google