Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vítáme Vás na Informačním oddělení Regionální knihovny Karviná.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vítáme Vás na Informačním oddělení Regionální knihovny Karviná."— Transkript prezentace:

1 Vítáme Vás na Informačním oddělení Regionální knihovny Karviná

2 Historie knihoven a knihovnictví

3 Předpoklady vzniku knihy  Písmo a psací látky - složitý a dlouhý vývoj - složitý a dlouhý vývoj - písmo je jedním z pozoruhodných výtvorů - písmo je jedním z pozoruhodných výtvorů lidského ducha, fixuje sdělení a vzpomínky lidského ducha, fixuje sdělení a vzpomínky - zachovává jazyky národů, které již neexistují - zachovává jazyky národů, které již neexistují - potřeba komunikace je úzce spjata s výtvarným projevem - potřeba komunikace je úzce spjata s výtvarným projevem - nelze přesně určit, kdy přesně se již jednalo o - nelze přesně určit, kdy přesně se již jednalo o písmo a kdy o umělecký projev písmo a kdy o umělecký projev - písmo se vyvíjelo 5 tisíc let a vyvíjí se dodnes - písmo se vyvíjelo 5 tisíc let a vyvíjí se dodnes

4 Vývoj psací techniky  Na počátku stály pamatovací neboli mnemotechnické značky, které měly především praktický ráz. značky, které měly především praktický ráz.  Číselné vztahy a pojmy (Čína, Střední a Jižní Amerika) - např. uzly na šňůrkách nazývané Kipu, význam měla i vzdálenost mezi uzly. Podle nových výzkumů bylo zjištěno, - např. uzly na šňůrkách nazývané Kipu, význam měla i vzdálenost mezi uzly. Podle nových výzkumů bylo zjištěno, že Kipu nesloužilo jen k statistickým potřebám, ale i pro záznam textů že Kipu nesloužilo jen k statistickým potřebám, ale i pro záznam textů  Zářezy na hůlkách (Řím) - byly platné jako stvrzenka o zaplacení daní - byly platné jako stvrzenka o zaplacení daní

5 Vývoj písma v jednotlivých zemích Egypt  Obrázkové písmo vývojem přechází v hláskové. Jedna hláska = jeden znak  Hieroglyfické písmo, slouží především k monumentálním nápisům.  Zjednodušení písma na hieratické písmo knězích a démonické písmo lidové  Zjednodušení přinesla výroba papyru a také výroba svitků kolem roku – 1500 před naším letopočtem. Mezopotámie  Písmo Sumerů je písmo klínové  Odlišnost je v psací látce, kterou je u Sumerů hliněná tabulka  Klínové písmo se vyvíjelo 3 tisíciletí  Písmo klínové rozluštil profesor Bedřich Hrozný  Egyptské písmo však bylo dokonalejší

6 Vývoj knihovnictví ve středověku  Ve středověku knihy vznikaly ručně v tzv. skriptoriích. Tato skriptoria byla především soustředěná u klášterů.  Kniha dostává tvar kodexu  Výroba knihy byla zdlouhavá práce při niž uplatnili svá zaměstnání písaři, iluminátoři, knihvazači a rubrikátoři  Psacími látkami středověku byly pergameny nebo palimpsesty  Středověké knihy nekladly důraz na původnost textu spíše na původnost textu spíše reprezentovaly své majitele reprezentovaly své majitele

7 Počátky knihtisku  V prvopočátcích se používaly matrice ze dřeva, pálené hlíny a okrajově se používala i měď  Nejvýznamnější osobnost, která má zásluhy na vzniku knihtisku je Johannes Gutenberg. Zabýval se výrobou matric pro tištění z kovu  Roku 1453 světlo světa spatří první tištěná bible a to právě zásluhou Gutenberga  Za první tištěnou knihu v českých zemích je považována Kronika Trojánská jež byla vydána v Plzni. Tento latinský překlad je datován svým vznikem na rok 1468

8 Významní čeští knihtiskaři  Jiří Melantrich z Aventina ( )  Daniel Adam z Veleslavína ( ) ( )  Jan Blahoslav ( ) ( )  Václav Matěj Kramerius  ( )

9 Renesanční knihovny předbělohorské doby Pražská metropolitní kapitulní knihovna - Nejvýznamnější církevní knihovna - Nejvýznamnější církevní knihovna - Rukopisné fondy budované od 10. století - Rukopisné fondy budované od 10. století - Více jak tištěných knih - Více jak tištěných knih - Jan Hartemberger z Lokte daroval 172 rukopisů - Jan Hartemberger z Lokte daroval 172 rukopisů - Jiří Barthold Montana z Brejtenbergu daroval knihovně 93 kodexů - Jiří Barthold Montana z Brejtenbergu daroval knihovně 93 kodexů

10 Renesanční knihovny předbělohorské doby Břevnovská benediktinská knihovna - Břevnovský klášter založen již roku Ztráta knihovny za husitských bouří - Dochováno jen 28 prvotisků - Spolupráce s klášterem v Broumově - Vzácný kodex Gigas ( největší rukopisná kniha)

11 Renesanční knihovny předbělohorské doby Strahovská knihovna - Strahovský klášter založen roku Po husitských válkách dochováno minimum - Obnovitel knihovny Jan Lohelius - Spisy zachovány v originálních renesančních vazbách - Knihovna řádu Premonstrátů

12 17. Století doba temna  Třicetiletá válka úpadek knihtisku, doba inkvizice.  Poněmčování literatury, odchod knihtiskařů do zahraničí  Gotická písma, švabach a fraktura  Barokní sloh se uplatňuje hlavně v obsahu a výzdobě  Nejvýznamnější jezuitská tiskárna – Svatováclavská bible

13 Zámecké a měšťanské knihovny v dobách humanismu  Knihovna Jana z Rabštejna  Knihovna Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic  Knihovna Alexia z Třeboně  Knihovna Václava z Rovného  Knihovna Jana Žáka  Knihovna Václava Vřesovce z Vřesovic

14 Šlechtické knihovny  Kvalita obsahu a vazeb těchto knih prudce převyšuje kvalitu knih z ostatních knihoven  Knihovna Petra Voka posledního z Rožmberků  Knihovna Karla staršího ze Žerotína  Kralická knihovna Jednoty bratrské  Knihovna Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic (z rodu Lobkoviců)

15 Zámecké knihovny století  Buchlovská knihovna (nejstarší, uložená v gotickém hradním paláci)  Knihovna olomouckého arcibiskupství v Kroměříži  Knihovna zámku Mikulov  Hradní knihovna v Křivokládě  Nosticova knihovna na Malé Straně  Palácová knihovna Kinských na Staroměstském náměstí  Dačická knihovna

16 Počátky veřejných knihoven v Čechách  Vznik Pražské univerzitní knihovny  Vznik knihoven vědeckých ústavů  Vývoj pokračuje až do roku 1918  Zámecké a klášterní knihovny jen pro úzký okruh uživatelů  Doba Marie Terezie a Josefa II. – rozšiřování vzdělanosti pro širší vrstvy  Snaha zpřístupnění knižního bohatství minulosti, ale i přítomnosti

17 Univerzitní knihovna  1773 nejdůležitějším okamžikem chápeme založení a zpřístupnění této knihovny  1777 ke Klementinu připojena Karolínská knihovna  Spravována klementinským exjezuitem Charuelem a karolinským Mendem  18. století obrovský příliv knih ze zrušených klášterů  1801 knihovna čítá na 147 tisíc svazků  V roce 1920 je to již 400 tisíc svazků, včetně 4 tisíc rukopisů a prvotisků.

18 Univerzitní knihovna Olomouc  1775 se datuje založení UK jako veřejného ústavu  Existence od roku 1566, kdy byla založena Olomoucká Jezuitská kolej  Za třicetileté války okupována Švédy – pozastaven růst  Fondy z 5 zrušených jezuitských knihoven a 34 moravských klášterů  1807 povinný výtisk z Moravy a některých obdobích i Slezska

19 Univerzitní knihovna Brno  Jako univerzitní ústav zřízena univerzitou až v roce 1919  1770 zřízena Hospodářská společnost pro Moravu.  1883 otevřena knihovna k obecnému užívání  1899 knihovna vystupuje samostatně jako Zemská knihovna Moravská  počátek 20. století – vzrůstá kulturní autorita knihovny.

20 Soukromá společnost nauk  Přepokládaný vznik roku 1769  Nejvýznamnější osobností Ignác Rytíř Born  Sdružují se zde přední čeští badatelé jako G. Dobner, F. M. Pelcl, M. A. Voigt, J. Dobrovský, K. R. Unra  1790 společnost povýšena císařem Leopoldem II na Královskou českou společnost nauk  dnes začleněna do Základní knihovny Akademie věd ČR

21 Veřejná vědecká knihovna v Těšíně  1802 – iniciativa Leopolda Jana Šeršníka  Královský úřad v Opavě, ani Moravské gubernium – nemají pro tuto knihovnu pochopení  vytváření osobní nadace, která by knihovnu zachovala i po jeho smrti jako majetek města Těšína  1824 – 12 tisíc svazků filozofických, teologických, právnických, pedagogických i jiných spisů.

22 Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin  Zaměřeny především na odbornou, vědeckou literaturu, díla klasiků minulosti i své doby  Beletrie vesměs nebyla veřejnosti přístupná  Zájem o knihy chtěli pokrýt knihkupci, v Praze, Brně, Plzni  Nakladatelé zřizovali půjčovny a čítárny knih a novin.  Z důvodu cenzury zakázána francouzská literatura  Wolfgang Gerle založil jako první roku 1772 LEARNED CLUB – nakonec upadl díky nedostatku financí roku 1772 LEARNED CLUB – nakonec upadl díky nedostatku financí

23 Výčet nejznámějších čítáren v Čechách  1781 zřízena čítárna knih a časopisů Ondřeje Gerleho  půjčovna knih závodu Františka Haase  1811 půjčovna Barthova v Železné ulici  1843 Zápůjční knihovna synů Bohumila Haase  1774 otevírá čítárnu Jakub Bianchi v Brně  Johann Georg Gastl vlastnil na 922 knih  1811 Josef Georg Trassler – v roce tisíc svazků  Hudební půjčovna i v Brně  Půjčovny také v Plzni, Opavě, Českých Budějovicích

24 Vývoj knihoven a knihovnictví v Československu v létech Vývoj knihoven a knihovnictví v Československu v létech  V českých zemích rozsáhlá síť knihoven  1910 v Čechách 4451 všeobecně přístupných lidových knihoven z toho českých a 566 německých  Na 100 obyvatel české národnosti připadalo 30 svazků knih v českém jazyce  Výpůjčky – 2 a půl miliónů svazků čeští čtenáři za rok  15. březen 1919 Morava a Slezsko – veřejných knihoven  Snaha o zákonnou úpravu veřejného knihovnictví  Vše poznamenáno vlivem anglo-amerického a skandinávského knihovnictví  Snaha vymanit se z vlivů německo-rakouských vzorů  L. J. Živný propaguje s výhradami desetinné třídění, usiluje o domácí bibliografický ústav  Poslední etapa přípravy zákona od 14. října 1918 – Knihovnický odbor Osvětového svazu

25 Založení československé národní knihovny  Po roce 1918 snaha o Národní knihovnu, která by zahrnovala vše co se týká jak původem tak obsahem Československa.  Využití pro uživatele bylo velmi omezené  Myšlenka Z. V. Tobolky - Veřejné a univerzitní knihovny – nápad však jen z poloviny splňoval požadavky pro NK  1935 NK plní svoji funkci v plném rozsahu a dostává povinný výtisk  Její založení je spojeno s oslavou 75. narozenin Tomáše Garyka Masaryka

26 Národní knihovna České Republiky  Je centrální knihovnou České Republiky  Vykonává řídící funkce v systému českých státních veřejných knihoven  Její knižní fond je univerzální, uchovává i speciální sbírky a konzervační fond  Samostatnou součástí je Slovenská knihovna  Zřizovatelem je Ministerstvo kultury  Je největší a zároveň jednou z nejstarších českých veřejných knihoven  Celkem uchovává a zpřístupňuje více než 6 milionů dokumentů s ročním přírůstkem titulů  V knihovně je registrováno ca čtenářů.  V současnosti sídlí knihovna v historické jezuitské koleji Klementinu v Praze na Starém Městě

27 Nádvoří Klementina součastného sídla Národní knihovny

28 Historie Regionální knihovny Karviná  Knihovna vznikla v roce 1923 na základě 1. knihovnického zákona  28. května roku 1923 konala ve Fryštátě schůze knihovních výborů tří národností (Čechů, Poláků a Němců  Byla zahájena činnost všech tří knihoven v jedné budově v Panském hotelu  V roce 1934 byla česká knihovna ve všech ukazatelích své činnosti považována za třetí největší knihovnu ve fryštátském okrese  Její vývoj byl však násilně přerušen událostmi 2. světové války.  Znovuotevření knihovny se uskutečnilo 4. června 1945 pod vedením učitele Jana Rohla a Jana Jelínka  V letech nesla knihovna název Okresní knihovna Karviná, od 1. května 1992 byla přejmenována na Regionální knihovnu Karviná  Zřizovatelem knihovny byl od roku 1950 Okresní úřad v Karviné a od 1. dubna 1996 Město Karviná, nyní statutární město Karviná  Od roku 1968 vyvíjí při knihovně nepřetržitě svou činnost Filmový klub v Karviné

29 Ceny, které obdržela Regionální knihovna Karviná  28.února 2000 v Helsinkách získala Regionální knihovna Karviná Cenu Evropské veřejné knihovny za její vynikající práci v oblasti prosazování literatury a čtení  19.záři 2000 v Seči získala Regionální knihovna Karviná Pamětní medaili Z.V. Tobolky za úspěšnou reprezentaci českého knihovnictví.  Organizační výbor konference INFORUM 2000 udělil Regionální knihovně Karviná 1. místo v anketě o nejvýznamnější český a slovenský produkt, službu nebo čin spojený s elektronickými informačními zdroji za elektronickou MVS

30 Současnost Regionální knihovny Karviná V současné době má Regionální knihovna Karviná 14 poboček  Jsou to pobočky rozmístěné v: - Karviná 1 (Oddělení hudby a umění, polské literatury) - Karviná 1 (Oddělení hudby a umění, polské literatury) - Karviná 4 (Oddělení dětské a dospělé) - Karviná 4 (Oddělení dětské a dospělé) - Karviná 5 (Oddělení dětské a dospělé) - Karviná 5 (Oddělení dětské a dospělé) - Karviná 6 (Oddělení dětské a dospělé) - Karviná 6 (Oddělení dětské a dospělé) - Karviná 7 (Oddělení dětské, informační, studovna, svt) - Karviná 7 (Oddělení dětské, informační, studovna, svt) - Karviná 8 (Oddělení dospělé, dětské, studovna ) - Karviná 8 (Oddělení dospělé, dětské, studovna ) - Karviná 8 (Oddělení rehabilitačního sanatoria Lázně Darkov) - Karviná 8 (Oddělení rehabilitačního sanatoria Lázně Darkov) - Karviná 9 (Oddělení dětské a dospělé) - Karviná 9 (Oddělení dětské a dospělé) - MIC (Městské informační centrum) - MIC (Městské informační centrum) - Odzkf (Oddělení doplňování a zpracování knihovního - Odzkf (Oddělení doplňování a zpracování knihovního fondu + knihařství v Karviné 4) fondu + knihařství v Karviné 4)

31 Prohlídka poboček Regionální knihovny Karviná Karviná 1 Oddělení hudby a umění, polské literatury

32 Prohlídka poboček Regionální knihovny Karviná Karviná 4 Oddělení dětské a dospělé

33 Prohlídka poboček Regionální knihovny Karviná Karviná 5 Oddělení dětské a dospělé

34 Prohlídka poboček Regionální knihovny Karviná Karviná 6 Oddělení dětské a dospělé

35 Prohlídka poboček Regionální knihovny Karviná Karviná 7 Oddělení dětské, informační, studovna, svt

36 Prohlídka poboček Regionální knihovny Karviná Karviná 8 Oddělení dospělé, dětské, studovna

37 Prohlídka poboček Regionální knihovny Karviná Karviná 8 Rehabilitační sanatorium Lázně Darkov

38 Použité zdroje  ŽIVNÝ, Ladislav J. Veřejné knihovny : jejich vývoj a správa. V Praze : Politika, s.  HLAVÁČEK, Ivan. Knihy a knihovny : v českém středověku. 1. vyd. Praha : Karolinum, s. ISBN  VOIT, Petr. Encyklopedie knihy : starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha : Libri, s. ISBN  BRADÁČ, Ludvík, et al. České knihovnictví : o knihách a knihovnách. V Praze : Československý kompas, s.  Regionální knihovna Karviná. Regionální knihovna Karviná [online]. 2004, [cit ]. Dostupný z WWW:.

39 Děkuji Vám za pozornost a nashledanou Zpracovala: Kateřina Kantorová


Stáhnout ppt "Vítáme Vás na Informačním oddělení Regionální knihovny Karviná."

Podobné prezentace


Reklamy Google