Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

JIŘÍ Z PODĚBRAD A JAGELLONSKÁ DYNASTIE (1437 – 1526)  SITUACE PO SMRTI ZIKMUNDA LUCEMBURSKÉHO V ROCE. 1437:  Po husitských válkách:  Katolická církev.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "JIŘÍ Z PODĚBRAD A JAGELLONSKÁ DYNASTIE (1437 – 1526)  SITUACE PO SMRTI ZIKMUNDA LUCEMBURSKÉHO V ROCE. 1437:  Po husitských válkách:  Katolická církev."— Transkript prezentace:

1 JIŘÍ Z PODĚBRAD A JAGELLONSKÁ DYNASTIE (1437 – 1526)  SITUACE PO SMRTI ZIKMUNDA LUCEMBURSKÉHO V ROCE. 1437:  Po husitských válkách:  Katolická církev ztrácí ekonomické a politické pozice  Povolení užívat kalich  Postavení posílila šlechta – husitská i katolická a města  Dominantní postavení má zemský sněm – volba panovníka

2 V roce 1437 nastupuje Albrecht II, ale v r umírá. Zanechává Ladislava Pohrobka Do r – bezvládí – katolíci a kališníci LANGFRÝDY:  Krajské politicko-vojenské svazky pánů, rytířů a měst  V období bezvládí vláda langfrýdů nahrazovala zemský sněm  Moc si rozdělily jednotlivé mocenské skupiny  Volili si hejtmana  Jiří z Poděbrad – vrchní hejtman, byl zvolen zemským správcem

3 LADISLAV POHROBEK (1453 – 1457)  Narodil se až po smrti Albrechta II.  V r jako 13tiletý je korunován za krále  Hlavní mocenskou pozici si udržel Jiří z Poděbrad – regent Ladislava  Opíral se o kališníky a města  Usiloval o rovnováhu mezi ve vztazích mezi kališnickým a katolickým panstvem na základě vzájemné tolerance obou vyznání  Své katolické odpůrce se snažil pacifikovat a získávat. Umožnil jim zastávat významná a výnosná místa ve státě.  V r Ladislav Pohrobek namísto svatby s francouzskou princeznou Magdalenou, dcerou Karla VII. náhle umírá na leukémii.

4 JIŘÍ Z PODĚBRAD (1458 – 1471)  Po Ladislavově smrti měl největší šanci stát se českým králem francouzský princ Karel  2. března 1458 – zvolen českou šlechtou na Staroměstském náměstí za českého krále Jiří z Poděbrad  Nepocházel z řádného královského rodu, ale vzešel z domácí šlechty  První skutečná volba českého panovníka byla činem vskutku převratným, tkvícím svými kořeny v husitské revoluci.  Ve složitých podmínkách vládl rozvážně a takticky. Dodržoval basilejská kompaktáta a usiloval o smír a pořádek v zemi.

5  Sám byl kališníkem, avšak oženil se s katolickou šlechtičnou Johanou z Rožmitálu  Z českých katolických rodů pocházeli jeho přední rádci  Chtěl být vladařem „obojího lidu“  PAPEŽ: - doufal, že Jiří obnoví jednotu katolické církve - doufal, že Jiří obnoví jednotu katolické církve - když viděl, že Jiří dává přednost snášenlivému soužití katolíků s kališníky v jednom státě, obrátil se proti němu - když viděl, že Jiří dává přednost snášenlivému soužití katolíků s kališníky v jednom státě, obrátil se proti němu 1462 – prohlásil kompaktáta za neplatná  českého krále obvinil z kacířství a dokonce vyhlásil proti němu křížovou výpravu

6 MÍROVÁ UNIE KŘESŤANSKÝCH STÁTŮ (Mírový svaz evropských států)  Nastolit mírové vztahy mezi křesťanskými státy v Evropě a odstranit války  Strany neměly proti sobě válčit, ale řešit vzájemné spory smírnou cestou.  Unie měla zajistit Evropě mír a obranu před tureckým nebezpečenstvím  Jiří chtěl uchránit Čechy před vlivem a úklady papeže  Struktura podobná dnešnímu OSN

7  V nové organizaci se nepočítalo s papežem a ani římský císař neměl mít výsadní postavení.  Jiřího projekt překonal koncepci středověké univerzální monarchie v čele s těmito dvěma hlavami křesťanstva a pokusil se o koncepci zcela novou, světskou  Evropští panovníci však o projekt neprojevili vážnější zájem. Myšlenka předstihla svou dobu o několik století.  Papežská diplomacie projekt zmařila.

8  1466 – Papež Pavel II. dal Jiřího do klatby a prohlásil ho za sesazeného z trůnu a za kacíře  1468 – Matyáš Korvín vypověděl válku (jako vykonavatel papežské klatby)  Matyášovo vojsko bylo obklíčeno u Vilémova v Železných horách  Jiří svého soka velkoryse propustil za slib, že zanechá nepřátelství a zprostředkuje dohodu s papežskou kurií  Matyáš slovo nedodržel, v Olomouci se nechal v r korunovat českým králem

9  Jiří si uvědomoval, že reálně v této situaci nemůže prosadit na český trůn nikoho ze svých synů a dát tak základ nové panovnické dynastii  Proti Matyášovi prosazoval nástupnictví polských Jagellovců  V polovině roku 1469 Vladislav nástupnictví na český trůn přijal  1471 – Jiří z Poděbrad umírá

10 VLADISLAV JAGELLONSKÝ (1471 – 1516)  Po smrti Jiřího z Poděbrad zvolen českým králem v Kutné Hoře 27. května 1471 Vladislav Jagellonský  Přistoupil na požadavky husitské revoluce  Český stát nástupem Jagellovců vstupuje do období klasické stavovské monarchie  Nastupuje na trůn jako 15tiletý  Mezitím českým králem je Matyáš Korvín – bojuje s Vladislavem

11  1478 – v Olomouci kompromisní dohoda:  Matyáš – vládl ve vedlejších zemích Koruny české (na Moravě, ve Slezsku a Lužici)  Vladislav – vládl v Čechách  V r Matyáš umírá – Vladislav se stává králem uherským  1485 – v Kutné Hoře smlouva o náboženském míru (rovnoprávnost kališnické a katolické církve)

12  MODEL STAVOVSKÉHO STÁTU A SPOLEČNOSTI  Na rozdíl od ostatních evropských států byl v Čechách úpadek ústřední panovnické moci a eliminace či útlum ideologického i politického postavení katolické církve.  Stavovská obec tvořila základ stavovského státu  Pokles panovnické moci a autority za Jagellovců vynesl stavy jako rovnocenného partnera, podílejícího se na vládě (imperium mixtum)  Posiluje aristokracie – úzká vrstva vysoké šlechty

13  Stav panský – 47 starobylých rodů v Čechách, na Moravě 15  Stav rytířský – vladykové a panoši  Stav městský – podílí se na moci  Stav duchovní – mimo přímého podílu na moci  VLADISLAVSKÝ SÁL  PRAŠNÁ BRÁNA

14 LUDVÍK JAGELLONSKÝ (1516 – 1526)  Králem nastoupil nejen v českých zemích, ale také v Uhrách  Většinou se zdržoval v Uhrách, vnitropolitické rozpory v Čechách nebyl schopen řešit.  Narůstající vliv Habsburků v Evropě – protipolská koalice  Turecká expanze

15  1526 – bitva u Moháče  Papežská kurie ani žádný z okolních států neposkytly Ludvíku Jagellonskému účinnou pomoc  Postavil se na odpor vůči převaze, uposlechl neprozřetelné rady a zaútočil na silnějšího nepřítele  29. srpna 1526 – na útěku z bojiště Ludvík Jagellonský zahynul, když zapadl i s koněm do dunajského bahna  Ludvíkova smrt znamená konec vlády Jagellovců na českém trůně


Stáhnout ppt "JIŘÍ Z PODĚBRAD A JAGELLONSKÁ DYNASTIE (1437 – 1526)  SITUACE PO SMRTI ZIKMUNDA LUCEMBURSKÉHO V ROCE. 1437:  Po husitských válkách:  Katolická církev."

Podobné prezentace


Reklamy Google