Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Hospodářsky významné rostliny Mgr. Hana Sloupová.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Hospodářsky významné rostliny Mgr. Hana Sloupová."— Transkript prezentace:

1 Hospodářsky významné rostliny Mgr. Hana Sloupová

2 •Technické plodiny bavlna juta •Obilniny kukuřice rýže pšenice ječmen •Hlíznaté brambory maniok batáty •Tabák •Přírodní kaučuk •Pochutiny káva čaj kakao •Ovoce banány pomeranče vinná réva jablka kokosové ořechy •Zelenina rajská jablka •Luštěniny sója ostatní •Olejniny slunečnice podzemnice olejná řepka olejka •Cukr cukrová třtina řepa cukrová

3 Tabák virginský – Nicotiana tabacum Obývá mimotropické kraje Ameriky. Většinou jednoleté přímé silné byliny (1-3 m) s velkými celokrajnými listy (10-40 cm) a květy v konečné bohaté latě; jejich dlouhá korunní trubka má okraj slabě souměrný, plodem je 2pouzdrá tobolka. Čeleď: lilkovité

4 TABÁKdruhy:  tabák virginský  tabák selský  tabák křídlatý Tabák virginský (Nicotiana tabacum L) Tabák selský Tabák selský (N. rustica L.) T abák křídlatý (N. alata L.) (N. alata L.)

5 Kaučukovník brazilský – Hevea brasiliensis Čeleď: pryšcovité Statný strom rostoucí planě v jižní části povodí Amazonky s 3četnými dlouze řapíkatými listy. Z kmenů pralesových stromů ze zářezů, jen do kůry v podobě V, opakovaných po 2-3 dnech, sběrači zachycují bílé mléko (latex). Mléko obsahuje 56% vody, asi 32-40% kaučuku, 7% vosku a tuku, 1-3% pryskyřice, do 2% bílkovin, třísloviny, stopy kyselin a minerální soli.

6 Kaučukovník brazilský

7 Sladký maniok – Manihot Aipi Čeleď: pryšcovité Brazilský strom se štítovitě 3-5 laločnými listy, je s 5 podobnými druhy dalším dodavatelem kaučuku. Tvoří svazky hlízovitě ztlustých kořenů, 3-5 dm dlouhých, zevně hnědých, uvnitř bílých a moučnatých, které jsou jednou z hlavních potravních plodin v tropech.

8 Sladký maniok

9

10 Pochutiny

11 Stálezelený, polotropický keř, původem z horských lesů Etiopie. Nyní je rozšířen ve všech oblastech tropů, kam se dostal jako významná potravinářská plodina. Pěstuje se v Brazílii, Africe, na Madagaskaru, na Cejlonu, v Indii a Vietnamu. Kávovník arabský – Coffea arabica Čeleď: mařinovité

12 Semena dozrávají po dvou ve fialovočervených peckovicích velikosti třešně. Každé ze semen je v chrupavčité pecce. Pecky i semena přiléhají k sobě stranami. Oplodí je ve zralosti jasně červené, existují také rostliny se žlutým oplodím. Plody zrají 9 až 14 měsíců po odkvětu, na rostlině mohou růst květy i plody současně.

13 Kávovník arabský

14 Dřeviny se střídavými jednoduchými listy, které jsou většinou trvalé s nápadnou zpeřenou žilnatinou a celým nebo mělce zubatým okrajem. Květy pravidelné, 5četné, mají sklon k rozmnožení korunních plátků a k srůstání tyčinek v rourku nebo ve skupiny, plodem je obyčejně dřevnatá tobolka o 3-5 pouzdrech. Pro pěstování mají největší význam čajovník čínský a čajovník assámský. Čajovník čínský je menší (asi 6 m) než assamský (až 15 m), má menší listy a hodí se pro pěstování ve vyšších polohách se subtropickým a mírnějším podnebím (snáší dobře i teploty mírně po bodem mrazu). Čajovník čínský – Camellia sinensis Čeleď: čajovníkovité

15 Čajovník čínský plantáž čajovníku:

16 Kakaovník pravý - Theobroma cacao Čeleď: kakaovníkovité Vždyzelený strom dosahující výšky 6-10 m, kmen má průměr až 30 cm a koruna je bohatě rozvětvená. Mladé stromy mají borku bělošedou, starší hnědavou, dřevo kakaovníku je žluté až červené. Velké lesklé kožovité listy jsou podlouhle vejčité. Žlutavé až červené květy jsou pětičetné, malé. Plod je zpočátku zelený, později žlutý až hnědý, je dlouhý cm a v průměru má 5-10 cm. Obsahuje pět svislých řad velkých semen. Semena jsou hnědočervená až fialová, s papírovitým osemením, velikosti mandle. Uložena jsou v bělavé až načervenalé chutné dužině.

17 Kakaovník pravý

18 Ovoce

19 Banánovník ovocný – Musa sapientum Čeleď: banánovité Největší rostlina bylinného vzrůstu. Pochvy četných listů se vzájemně těsně objímají, tvoří tak zdánlivý kmen, i několik metrů vysoký, a přecházejí v řapík a obrovskou čepel (2-4 m dlouhou, 6-10 dm širokou). Čepel rovnoběžně žilnatou, ale měkkou, větrem se štěpící podél žilek. Za květu prorůstá osa středem pochvové trubice a mezi listy vzniká převislé květenství, složené ze širokých, růžově až fialově zbarvených listenů, které kryjí samičí květy; jejich 3pouzdrý spodní semeník nese 2pyské souměrné okvětí. Toto květenství zakončuje listenový strboul se samčími květy, z jejichž 6 tyčinek je jedna proměněna v plátkovité staminodium (= patyčinku) doplňující souměrné okvětí. Po opylení hmyzem vzrostou pestíky v mnohosemenné bobule, nadzemní část rostliny celá uhyne, ale z oddenku se obnovuje.

20 Banánovník ovocný

21 Citroník pomerančový = pomerančovník čínský – Citrus sinensis Čeleď: routovité Stromek s křídlatým řapíkem jednoduchých trvalých listů a bílými květy; kulaté bobule „pomeranče“ mají pouzder. Oranžové vnější oplodí (pomerančová kůra - flavedo) má četné nádržky s vonnou silicí. Střední oplodí je tlustší, bělavé a měkce houbovité (tzv. albedo) a vnitřní tvoří blanité obaly oddělitelných dílků pomeranče ve tvaru kulových výsečí.

22 Citroník pomerančový

23 Vinná réva – Vitis vinifera Čeleď: révovité Tlustokmenná liana vysoká m, s borkou v dlouhých pruzích, letními listy, srdčitě 3-5laločnými. Zelenavé vonné kvítky v bohaté latě mají 5četnou korunu na vrcholu srostlou tak, že při rozkvětu je tyčinkami vyzvednuta a odpadne. Větvité úponky zachycují rychle rostoucí uzlinaté prýty na podporách. Liánovitá rostlina, jež původně rostla v divokých formách na okrajích lesů, začala být využívána člověkem asi 3000 roků př.n.l. na Blízkém východě, či v oblasti středomoří.

24 Vinná réva

25 Jabloň – Malus communis Čeleď: růžovité Je strom středních rozměrů, široce rozkladitě větvený, význačný zimními pupeny, s listy na rubu plstnatými a srůstem čnělek na bázi; korunní plátky jsou alespoň vně narůžovělé, malvice, jablka, vždy zřetelně vmáčklé jak u stopky, tak při vrcholu (při zbytku kališních cípů); semena jsou ve zralosti hnědá.

26 Jabloň

27 Kokosovník ořechoplodý – Cocos nucifera Čeleď: palmy Kokosovníky zvedají na oblém kroužkovaném a často pokřiveném kmenu (10-20 m) chochol dlouhých listů (do 5 m). Větvité laty, založené mezi listy, nesou na konci samčí kvítky shloučené po 3, na bázi s několika samičími květy, z nichž se zakládají veliké peckovice tzv. “kokosové ořechy“, vnější tenká kožovitá blána (exokarp) kryje tlustou vrstvu tuhých hnědých vláken (mezokarp), která objímá kulatou nebo elipsoidní pecku; ta má poměrně tenkou, křehkou skořápku černohnědou, velmi tvrdou (endokarp), v níž je těsně uzavřeno semeno; jehož ztuha dužnatý bílý a olejnatý endosperm má velkou dutinu, která je před dozráním vyplněna nasládlou vodnatou kapalinou (kokosové mléko); embryo je uloženo pod jedním ze 3 otvorů, jimiž je skořápka na bázi opatřena.

28 Kokosovník ořechoplodý

29 Zelenina

30 Lilek rajče – Solanum lycopersicum Čeleď: lilkovité Jednoletá rychle rostoucí, větvitá bylina, celá měkce žláznatě chlupatá a zápašná s přetrhovaně lichozpeřenými listy, v jejichž úžlabí rozkvétají ve vijanových svazcích hvězdovité žluté květy. Bobule - „rajská jablíčka“, jsou oblíbené ovoce a zelenina.

31 Lilek rajče

32 Obilniny

33 Kukuřice setá- Zea mays Čeleď: lipnicovité (trávy) Kukuřice má tlusté plné a dužnaté stéblo s 2 řadami širokých listů, obloukem převislých; dvoukvěté samčí klásky skládají dlouhé klasy a z nich bohatou všestrannou konečnou latu, samičí kvítky jsou ve velkém počtu v podélných řadách hustě stěsnány na tlusté houbovité ose (palici), která sedí v úžlabí listu a je objata těsně svinutými pochvami, takže jen ze špičky jejich obalu vyčnívá chvost předlouhých nitkovitých čnělek přecházejících v třásnitou bliznu, na konci dvojdílnou. Obilky jsou velmi různé velikosti (5-25 mm), tvaru a barev, tvrdé, na povrchu hladké a lesklé nebo svraskalé a tvoří stěsnané podélné řady na ztlustlé a prodloužené ose („palice“, cm) proloženy blanitými plevami a pluchami.

34 Kukuřice setá

35 Rýže setá – Oryza sativa Čeleď: lipnicovité (trávy) Jednoletá tráva (5-12 dm) s jednostranně mírně překloněnou latou 1květých, osinatých kvítků, se 6 tyčinkami. Obilky rýže se po sklizni loupou a ohlazují a tím se ochuzují o vitamín B. Obchodní bílou rýží je pouze bílek semen – rýžový škrob. Trvalé a výhradní požívání bílé rýže může zavinit avitaminózní onemocnění zvané beri-beri. Nověji se obchodní rýže uměle obohacuje o vitamíny a minerály. Oblíbené burisony jsou rýžová zrna nabobtnalá v oslazené vodě a nafouklá krátkým slabým napražením.

36 Rýže setá

37

38 Pšenice setá – Triticum sativum Čeleď: lipnicovité (trávy) Má v hustém 4hranném klasu široké oploštělé klásky, 2-4květé, silně vyklenuté tvrdé pluchy, s volnou obilkou. Známo 20 druhů, původně z oblasti Kavkazu, Arménské a Iránské vysočiny. Pšenice je starý rod kulturně pěstovaných rostlin, k nimž patří například pšenice jednozrnka, pšenice dvouzrnka, pšenice naduřelá, pšenice habešská, pšenice perská, pšenice shloučená, pšenice špalda. V ČR se pěstuje hlavně v Polabí a na Hané. Pšenice je surovinou k výrobě mouky, krupice a škrobu.

39 Pšenice setá

40 Ječmen setý – Hordeum sativum Čeleď: lipnicovité (trávy) Má na nelámavé ose klasu ve 2 řadách střídavě přisedlé skupinky po 3 jednokvětých kláscích podepřených úzkými plevami; obilku těsně objímá pluška a dlouze osinatá plucha. Ječmeny se podle uspořádání klásků v klasu dělí na dvouřadé, čtyřřadé a šestiřadé. Dvouřadý ječmen je nejlepší surovinou pro výrobu pivního sladu. Některé druhy ječmene jsou plevelné, například ječmen myší - Hordeum murinum.

41 Ječmen setý

42 Hlíznaté

43 Trsnatá bylina s přímou hranatou lodyhou, která nese lichozpeřené listy z jařem větších a menších lístků a konečný vrcholík světle fialových hvězdovitých květů se žlutým kuželem tyčinek; plody jsou visuté kulaté, žlutozelené bobule. Pod zemí tvoří paprskovitě rozbíhavé oddenkové větve, jejichž konce tvoří hlízy různé velikosti a velmi rozličného tvaru a barev. Bramborám vyhovuje chladnější vlhké klima jaké panuje na severu Evropy a USA, v Rusku případně ve vyšších polohách teplejších klimatických zón. Lilek brambor – Solanum tuberosum Čeleď: lilkovité

44 Lilek brambor

45 Sladké brambory neboli batáty jsou podlouhlé, vřetenovité, bělavé, žlutavé až purpurové hlízy s větším obsahem škrobu a cukru, než mají brambory, ale „vodnatější”. V tropických oblastech nahrazují brambory. Pěstují se v Asii, Africe a Americe. Batátovník jedlý – Batatas edulis Čeleď: svlačcovité

46 sběr batátů:

47 Luštěniny

48 Soja luštinatá – Glycine max. Čeleď: bobovité Je prastará čínská kulturní rostlina, vysoká přímá lodyha s listy i 2-5semennými lusky je hustě chlupatá, květy světle modré, elipsoidní semena jsou hnědá, černá, žlutavá i bílá, velmi výživná a tučná.

49 Sója luštinatá

50 Olejniny

51 Slunečnice obecná – Helianthus annuus Čeleď: hvězdnicovité Jednoletá bylina, velmi rychle a bujně rostoucí, jejíž pevná lodyha s tlustou sněhobílou dření nese veliké, srdčité, drsné listy a jediný konečný veliký úbor; přečetné květy terče jsou žlutohnědé, četné široké květy jazykové svítivě jasně žluté; úžlabní slabé větévky nesou někdy menší úbory; klínovité, oble žebernaté nažky mají na vrcholu šupinkovité štětinky, které snadno opadají.

52 Slunečnice obecná

53 Podzemnice olejná – Arachis hypogaea Čeleď: bobovité Nízká jednoletá bylina se žlutavými květy v úžlabí 2jařmých listů. Stopky se po odkvětu ohýbají dolů, prodlužují se a zatlačují základ plodu do země, kde zraje nepukavý 1-3 semenný lusk s hrubě důlkatým oplodím. Lusky jsou rozšířeny v obchodě pod jménem „burské oříšky“ pražené jako potravina.

54 Podzemnice olejná

55 Řepka olejka - Brassica napus napus Čeleď: brukvovité Ozimá kulturní plodina pěstovaná pro svá olejnatá semena využívaná zejména pro výrobu olejů. Řepka se pěstuje ve dvou formách - jako ozimá a jarní, přičemž v našich podmínkách se téměř 100% pěstuje jako ozimá. Řepka olejka je jednoletá až dvouletá 60 – 120 cm vysoká bylina rostoucí ze silného, kůlovitého kořenu. Dolní listy jsou lyrovitě peřenosečné a řapíkaté, horní listy jsou jednoduché a přisedlé, všechny listy jsou šedozeleně zbarvené. Květenství vytváří řídký hrozen obsahující až 30 květů. Jednotlivé květy jsou žluté, veliké asi 1 cm, mají obvykle čtyři korunní plátky. Kvete v průběhu května, doba květu je asi 25 dní. Plodem je dvouřadá šešule obsahující asi 20 drobných černých semen palčivé chuti semen váží okolo 5 g.Původní areál rozšíření řepky byl v oblasti Středomoří, nyní se však pěstuje po celém světě.

56 Řepka olejka

57 Zdroje cukru

58 Cukrová třtina – Saccharum officinarum Čeleď: lipnicovité Cukrová třtina je statná, 2-6 m vysoká tráva, stébla jsou vyplněna dření obsahující % sacharidů, hlavně sacharózy. Pěstuje se na plantážích, kde se ponechává obvykle pro 1-2 sklizně. Cukrová třtina se sklízí těsně před kvetením v době, kdy má nejvyšší obsah sacharidů ve dřeni. Ze stébel se lisuje šťáva, z níž se získává třtinový cukr, po rafinaci čistá sacharóza. Vedlejšími produkty, které se dále zpracovávají, je bagasa a melasa, používaná k výrobě rumu.

59 Cukrová třtina

60 Řepa cukrovka – Beta altissima Čeleď: merlíkovité Je známo asi 12 druhů rostoucích od Přední Indie až k západnímu pobřeží Evropy. Kulturně, v mnoha odrůdách, se pěstuje řepa obecná Beta vulgaris, která byla vyšlechtěna z původních planých forem řepy Beta maritima a Beta perennis. Jako krmivo se pěstuje řepa krmná, Beta vulgaris poddruh crassa, řepa polocukrovka, Beta vulgaris poddruh altissima odrůda semisaccharifera. Jako kořenová zelenina se pěstuje řepa jedlá (červená), Beta vulgaris poddruh esculenta. Jako listová zelenina se pěstuje řepa cvikla (mangold), Beta vulgaris poddruh cicla.

61 Řepa cukrovka

62 Technické plodiny

63 Bavlníky – Gossypium sp. Čeleď: slézovité Větvité byliny nebo keře s 5-7laločnými listy a velkými úžlabními květy, jejichž kalíšek tvoří 3 velké dřípaté lístky; tobolky (do 5 cm) pukají 3-5 chlopněmi a uvolňují semena hustě porostlá dlouhými bělostnými vlákny, která u divokých druhů jsou žlutavá až hnědá, u kulturních plemen čistě bílá. Tyto 2 až 4 cm dlouhé, jednobuněčné, pentlicovité zploštělé a šroubovité chlupy se stěnami skoro z čisté celulózy vyrůstají z osemení bavlníkových semen.

64 Bavlník

65 Štíhlé jednoleté lodyhy nesou v úžlabí střídavých jednoduchých pilovitých listů svazečky žlutých kvítků; dosahuje výšky kolem 2 m, sklízí se po odkvětu a po máčení se lýková vlákna ručně sloupnou, perou a suší. Juta je dlouhé, měkké, lesklé rostlinné vlákno, které může být točeno do hrubých, silných nití. Jutová vlákna jsou složena primárně z materiálů rostliny: celulóza (hlavní součást vlákna rostliny) a lignin (hlavní součást vlákna dřeva). Jutovník tobolkatý – Corchorus capsularis Čeleď: lípovité

66 Jutovník tobolkatý

67 Ostatní

68 Mák setý – Papaver rhoeas Čeleď: mákovité Byliny různého vzhledu se střídavými listy bez palistů; pravidelné květy mají 2 plátky kališní, 2 střídavé páry korunních plátků, mnoho tyčinek, semena s olejnatým endospermem (výživným pletivem). Je známo asi 100 druhů. Rostou hlavně na severní polokouli.

69 Mák setý

70 Bambus - Bambusa Čeleď: lipnicovité Bambus je název dřevnatých stonků (stébel) stromovitých trav, jež ve stech druzích mnoha rodů dodávají tropickým lesům Asie a Ameriky typický ráz. Rostou velmi rychle, s přírůstkem až 1 m za den. Dutá článkovaná stébla, plná ve zdužnatělých kolénkách, tvoří kmeny až 35 m vysoké.

71 Bambus

72 Blahovičník kulatoplodý – Eucalyptus globulus Čeleď: myrtovité Ve všech vzrůstových typech od keřů až do nejvyšších stromů. Trvalé, kožovité, šedozelené listy, v mládí u některých druhů vstřícné a rozdílného tvaru (heterofylie) jsou v koruně střídavé a zaujímají profilové postavení (plochou čepele ve vertikální rovině). Květy v úžlabí po 1 nebo ve svazcích mají tlustou až dřevnatou číšku, kalich jen jako kruhový límec na jejím obvodě, koruna tvoří tlustou, miskovitě kuželovitou čepičku, která se od obvodu čéšky utrhne a jako víčko odpadá; tyčinky se pak rozvinou v bohatý věnec nebo štětec; pestík srostlý s číškou vytváří plod proti květní číšce, který puká křížovou nebo hvězdovitou skulinou.

73 Blahovičník kulatoplodý

74 Smokvoň ovocná- Ficus carica Čeleď: morušovité Květenství tvořené kulatým nebo hruškovitým lůžkem, uzavřeným až na vrcholový vstup do vnitřní dutiny, která je vystlána těsně sestavenými kvítky (pestíky a trojice tyčinek s nepatrným okvětím) různě rozdělenými podle pohlaví. Po opylení (zprostředkovává žlabatka hálková) vzrůstá a zdužnaťuje lůžko, hromadí rezervní látky (cukr) a úplně uzavře uvnitř maličké nažky (plodenství: „fík“).

75 Smokvoň ovocná

76 Je to keř nebo malý strom s prutovitými větvemi krytými červenohnědou borkou (odtud i staré české jméno „rudodřev“). Má podlouhlé až kopinatě podlouhlé listy, asi 3-6 cm dlouhé a 0,8-1,2 cm široké, celokrajné, slabě kožovité s charakteristickou žilnatinou. Drobné bělavé květy vyrůstají v chudokvětých svazečcích. Mají pěticípý kalich a korunu složenou z pěti plátků, k nimž na vnitřní straně přirůstá stejný počet jazykovitých, dvouklaných lupínků. Dále je v květu deset tyčinek a svrchní trojpouzdrý semeník se třemi čnělkami. Plodem je podlouhle vejcovitá, asi 0,7-1 cm dlouhá jednosemenná peckovice, v době zralosti červená. Nažloutlé až světlehnědé vřetenovité semeno má velký endosperm. Čeleď: rudodřevité Kokainovník pravý- Erythroxylon coca

77 Kokainovník pravý

78 ZŠ Lerchova ulice nedaleko sušického náměstí v roce 2007 oslaví 25 let.Učí se v ní cca 650 žáků prvního a druhého stupně. ©Hana Sloupová 2006,


Stáhnout ppt "Hospodářsky významné rostliny Mgr. Hana Sloupová."

Podobné prezentace


Reklamy Google