Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Politologie a mezinárodní vztahy

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Politologie a mezinárodní vztahy"— Transkript prezentace:

1 Politologie a mezinárodní vztahy
Ozbrojené konflikty a média Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/

2 Obsah přednášky Definice médií Role, charakter a funkce médií
Sekuritizace a média Média a ozbrojený konflikt Role a vliv novináře Shrnutí

3 Definice médií Média (masová média, masmedia, hromadné sdělovací prostředky) jsou komunikační kanály, jejichž prostřednictvím jsou šířeny zpravodajství, zábava, vzdělanost i propagační informace Nejvýznamnějšími médii současnosti je televize, internet, tištěná periodika, rozhlas a další komunikační a sdělovací prostředky Média jsou charakterizovatelná produkcí, reprodukcí a distribucí znalostí široce chápaných souborů symbolů, majících důležitý význam pro zkušenost v sociálním světě – zprostředkovávají a vytvářejí obraz světa (doplňují anebo nahrazují vlastní nezprostředkovanou zkušenost příjemce informace)

4 Role a charakter současných médií
Média jsou druhem podnikání, jehož smyslem je prodej informací Posláním médií není zprostředkovávání „objektivní informace“, ale „zajímavé informace“ Většina médií je vlastněna soukromými subjekty, jejichž prvořadým zájmem je generování zisku Kritérium sledovanosti / nákladovosti je významné i pro veřejnoprávní média Uživatelé současných médií upřednostňují zábavu před informacemi – zábavné pořady v TV mají vyšší sledovanost než zpravodajství Klesá míra informovanosti uživatelů médií a zároveň jejich zájem o informace - veřejné mínění je ovlivňováno zkratkovitým a povrchním zpravodajstvím

5 Role a charakter současných médií
Klasická tištěná média (noviny) a rozhlas ztrácí na významu a klesá jejich náklad / sledovanost Čtenáři tištěných periodik se rekrutují z řad starší generace – mladší lidé preferují televizi a tzv. nová média (internetové zpravodajství, sociální sítě aj.) Historickým problémem masmédií byla vždy otázka odpovědnosti za šířenou/vytvářenou informaci S příchodem internetu se charakter této otázky výrazně změnil - zatímco zhruba do konce 20. století získával jedinec možnost prezentovat své myšlenky v masmédiích na základě výběrových kritérií, resp. vytvoření ekonomicky významné osobní pozice, je dnes přístup do masmédií umožněn širokým vrstvám obyvatel To na jedné straně rozšiřuje rozsah svobody slova, na druhé straně usnadňuje šíření nepravdivých, zavádějících nebo lživých informací

6 Funkce masmédií Orientační a informační funkce → jsou zdrojem informací × dezinformací; určují priority, o kterých se mluví Interpretační funkce → vykládají souvztažnosti a formují veřejné mínění × manipulují s veřejným míněním; nutí lidem, jak mají informace chápat Veřejná kontrola moci pomocí médií → významný nástroj formování společenských a politických postojů lidí Socializační funkce → předávají informace dalším kulturám a pokolením × výběrem toho, co reprodukují, ovlivňují kulturu někdy negativně Zábavná a oddechová → nabízejí běžnému člověku zábavu × snižují úroveň zábavy, kultura se v nich stává předmětem komerce

7 Sekuritizace a média Sekuritizace je dynamickým procesem sociálního konstruování hrozby, kdy se určitý jev stává tématem bezpečnostním problémem na základě skutečně existujícího nebezpečí (objektivistický přístup), ale protože je jako hrozba prezentován a tato prezentace je přijata (subjektivistický přístup) Bezpečnostní hrozbou se daný jev stává tehdy, když lze přesvědčivě (nikoliv nutně pravdivě a objektivně) argumentovat, že je významnější než jiné jevy a měla by mu být přiznána priorita Takto prezentovaný jev je pak často prezentován jako existenční nebo mimořádně aktuální hrozba. Aktéři, kteří prohlašují referenční objekty za existenčně ohrožené a jsou tak hybateli procesu sekuritizace, jsou označováni jako aktéři sekuritizace (Waisová) nebo činitelé bezpečnostní politiky (Eichler) Významnými aktéry sekuritizace jsou, kromě politických elit nebo expertní komunity, rovněž média

8 Sekuritizace a média Média hrají mimořádnou roli při interpretaci bezpečnostních problémů, neboť vhodně prezentované otázky bezpečnosti přitahují větší pozornost než informace z jiných oblastí každodenního dění, zejména lze-li vytvořit v příjemci informace představu či přesvědčení, že takový bezpečnostní problém má nebo může mít dopad i na jeho vlastní bezpečnost Atraktivita témat souvisejících s kriminalitou, násilím a konflikty je médii vnímána a zohledňována (speciálně zaměřené krimi zprávy, klíčové zprávy v hlavním zpravodajství, titulky a grafická úprava bulvárního tisku apod.)

9 Sekuritizace a média „Redukce složitého problému bezpečnosti na otázku osobní bezpečnosti má ještě jiné politické výhody. To, co lze dělat ohledně bezpečnosti, je nesrovnatelně efektnější, senzačnější a vhodnější pro televizní zpracování než jakýkoliv krok mířící k hlubším, ale proto i méně hmatatelným a zdánlivě abstraktnějším zdrojům zneklidnění…. Kdybychom měli na stav společnosti soudit z toho, jak se dramaticky zobrazuje (což většina z nás dělá, ať už jsme nebo nejsme ochotni to sobě či jiným přiznat), zdálo by se, že poměr zločinců k „obyčejným lidem“ dalece přesahuje podíl lidí, kteří jsou skutečně ve vězení, a že svět jako celek se dělí na zločince a strážce pořádku. A nejen to. Celý lidský život pak vypadá jako proplouvání úžinou mezi hrozbou fyzického napadení a bojem proti potenciálním útočníkům.“ BAUMAN, Zygmunt. Globalizace : Důsledky pro člověka. Allan Plzák; Jana Ogrocká. 1. vyd. Havlíčkův Brod : Mladá fronta, Souvislosti; sv. 17. ISBN  s. 138 – 139.

10 Média a ozbrojený konflikt
Ozbrojený konflikt je pro média atraktivním zdrojem informací, avšak pouze tehdy, pokud je rovněž možné jej interpretovat jako konflikt mající vazbu na osobní bezpečnost nebo ekonomický statut příjemce informace – běžného občana Ve světě paralelně probíhají desítky ozbrojených konfliktů, jejich mediální pokrytí je však nevyvážené (Sýrie, Afghánistán, Irák…???) Dramaticky stoupá zájem médií o konflikt v okamžiku, kdy je do konfliktu zainteresován stát, na jehož území média podnikají – v případě dlouhodobého konfliktu však tento zájem stejně dramaticky opadá Při informování o konfliktu se zvýrazňují orientační, informační a interpretační funkce médií Veřejná kontrola moci pomocí médií může v emocionálně vypjatých okamžicích souvisejících s konfliktem selhávat

11 Média a ozbrojený konflikt
Při informování o konfliktu média tendují k zaujatému zpravodajství, které může být důsledkem přímého nebo nepřímého vlivu státu nebo politických elit, které konflikt podporují, masové hysterie a emocionálních nálad, které dopadají i na novináře cílené manipulace a PR některé ze stran konfliktu Média určují priority, o kterých se v souvislosti s konfliktem mluví Vykládají souvztažnosti a formují veřejné mínění × manipulují s veřejným míněním - nutí lidem, jak mají informace chápat Mobilizují a sjednocují veřejné mínění za účelem získání podpory a legitimity (ne nutně legality) vojenské akce („národ si to žádá…“) Kdo nepodporuje válku, není vlastenec…

12 Média a ozbrojený konflikt
Mediální válka – představuje formu manipulace s médii se záměrem ovlivnit nebo zmanipulovat domácí nebo mezinárodní veřejné mínění za účelem získání podpory pro vlastní politické cíle a/nebo narušení morálky populace, vůči níž jsou tyto cíle prosazovány (= propaganda) Úspěšné vedení současného ozbrojeného konfliktu dnes není možné bez úspěšné mediální kampaně Účastníci konfliktu aktivně ovlivňují jak vlastní, tak zahraniční média – nabízejí pro média atraktivní informace (vzbuzující emoce - uprchlíci, masové hroby aj.), které je vykreslují jako oběti zasluhující podporu nebo jako vítězící a zároveň jedinou spravedlivou stranu konfliktu

13 Média a ozbrojený konflikt
Význam médií ve válečném úsilí neustále roste úměrně s jejich technologickým rozvojem a možnostmi aktivního a rozšiřujícího se ovlivňování veřejného mínění Díky schopnosti a moci interpretovat ozbrojený konflikt a zároveň vytvářet obraz jeho viníků a obětí se média stávají jeho významným účastníkem Napoleon: noviny Rheinisher Merkur označil za pátou velmoc, proti níž bojuje (kromě Ruska, Pruska, Velké Británie a Rakouska) – odtud k dnešnímu pojmu „sedmá“ velmoc „Více strachu mi nahání troje noviny nežli sto tisíc bajonetů.“ Zásadní roli však média v konfliktu začínají hrát až ve 20. století, s nástupem rozhlasu, filmu, televize a dnes i internetu – tj. prostředků masového a rychlého (okamžitého) šíření informace

14 Média a ozbrojený konflikt
Informace o konfliktu a jeho průběhu může mít zásadní dopad na jeho výsledek, a proto válečnému zpravodajství věnují zainteresované strany mimořádnou pozornost David Lloyd George (premiér VB v době I. světové války): „Kdyby lidé znali skutečnou pravdu o tom, co se děje (na frontě), válka by musel skončit zítra. Ale oni to samozřejmě nevědí a nemohou vědět.“ V souvislosti se zapojením USA do I. světové války lze datovat první aktivní, masové a komplexní využívání masmédií ze strany oficiálních míst za účelem získání podpory veřejnosti pro vstup USA do války (Edward Bernays – Committee on Public Information, ) Jak otevřené propagandistické využívání médií ze strany státu, tak i jejich skrytá manipulace, se stávají součástí válečného úsilí všech stran konfliktu

15

16 Média a ozbrojený konflikt
V meziválečném období, s nástupem prvního masově rozšířeného elektronického média – rozhlasu (a později i zvukového filmu), roste i jeho úloha v propagandistickém působení na obyvatelstvo Německo po roce 1933: rozhlas a ostatní média se dostávají pod kontrolu státu a jejich úlohou je: ideologické a mobilizační působení, získávání podpory pro vládnoucí režim, zdůvodňování jeho politiky a agresívních způsobů prosazování zahraničněpolitických cílů vykreslování obrazu nepřítele a zdrojů ohrožení, obecná psychologická příprava na válečný konflikt a jeho následné vedení

17 SB-2, 1937

18 Média a ozbrojený konflikt
„Rozhlas se prvním a nejvlivnějším prostředníkem mezi duchovním hnutím a lidem, mezi ideou a člověkem.“ „Je naším přáním od srdce, aby technika, průmysl a duchovní vedení německého rozhlasu od nynějška vykročily odhodlaně novou cestou, na jejímž konci stojí nám všem společný velký cíl: jeden národ, jedna říše, jedna vůle, krásnější německá budoucnost.“ Joseph Goebbels, 1933 Gliwice/Gleiwitz 1939, Praha 1945

19 Média a ozbrojený konflikt
V průběhu II. světové války sehrávají média, která jsou pod vlivem a kontrolou vlád obou válčících stran, výraznou a zásadní roli při mobilizaci veškerého úsilí a zdrojů pro vedení války Jak Osa, tak Spojenci, využívají obdobných technických a psychologických postupů jak k mobilizaci vlastního obyvatelstva, tak získání mezinárodní podpory a sympatií Zásadní roli při informování a ovlivňování veřejnosti přebírá zvukový film (týdeníky, propagandistické filmy) Why We Fight (USA )

20

21 Média a ozbrojený konflikt
Mechanismus mediální interpretace II. světové války stanovil dodnes fungující a využívané možnosti využití/zneužití médií S technologickým pokrokem sice dochází ve II. polovině XX. století i v současnosti ke kvantitativnímu nárůstu médii sdělovaných informací, k jejich rychlé a permanentní obměně, avšak formy a účel mediálního působení zůstávají v zásadě stejné, tj. získávání zajímavých (a prodejných) informací získávání podpory pro vedení konfliktu nebo pro některou ze zúčastněných stran

22 Média a ozbrojený konflikt
Technologicky nový přístup ke zprostředkování informací o válečném konfliktu představila CNN – 24 hodinové televizní zpravodajství o válce v Iráku (operace Pouštní štít/Pouštní bouře, /1991) Poprvé dochází k masivnímu a přímému novinářskému pokrytí probíhajícího konfliktu – informace jsou permanentně předávány v přímém přenosu z první linie Model CNN je dále využíván při medializaci i dalších konfliktů (invaze do Iráku 2003), je však v praxi oproti minulosti omezován potřebami ozbrojených sil i politického vedení (USA, VB), které si osobují právo kontrolovat šířené informace Nezávislé nebo cizí zpravodajství je omezováno či se stává terčem vojenského zásahu (2001 – vybombardování redakce Al-Džazíra v Kábulu)

23 Média a ozbrojený konflikt
Klíčová média přistupují na omezující podmínky ozbrojených sil, které vedou válečný konflikt, z důvodu zachování přístupu k atraktivním informacím Embedded journalism x Independent journalism Embedded (začleněný, zapojený) – model, v němž se novinář stává součástí bojové jednotky v první linii – média získávají exklusivní audiovizuální materiál a novináři základní fyzickou ochranu výměnou za svoji novinářskou nezávislost – ozbrojené síly kontrolují, kdy a kde se novinář pohybuje, co může zaznamenat atd. Např. z doby irácké kampaně i afghánské mise vznikla řada populárních „nezávislých“ dokumentů (Restrepo, 2010), jejichž objektivita je však nutně sporná (Evan Wright – Generation Kill) Skutečně nezávislé zpravodajství nedisponuje tak atraktivními informacemi a má ztížený přístup na mediální trh

24 Média a ozbrojený konflikt
V honbě za atraktivními a senzačními informacemi, stejně jako z důvodu zachování přístupu k jejich exklusivním zdrojům, jsou média ochotna rezignovat na svoji tradiční roli v demokracii – přestávají být „hlídacím psem demokracie“ Informace poskytované mediálními společnostmi (Fox, CNN, ITW News atd.) v průběhu zahájení invaze do Iráku byly nevyvážené a často „officially inspired“, tj. oficiálně získávané informace od vlády USA a Velké Británie nebyly kriticky vyhodnocovány z obavy ze ztráty přístupu k jejich zdroji (The War You Don´t See – John Pilger) Kritické zpravodajství = žádné zpravodajství Kritické zpravodajství = nevlastenecké zpravodajství

25

26 Média a ozbrojený konflikt
Zkušenost establishmentu s „pružností“ mainstreamových médií z doby irácké války, jejich částečnou rezignací na kritické vyhodnocování informací i relativní nezájem většiny veřejnosti toužící především po zábavě hrozí nastolením situace, kdy ve jménu bezpečnosti státu a jeho občanů mohou být ohrožovány jeho demokratické základy Kritický postoj k oficiálním zprávám a autoritám je spojován se zpochybňováním vlastenectví a hodnotové integrity osob, které poukazují na dříve neakceptovatelné nebo utajované aktivity ozbrojených sil, zpravodajských a bezpečnostních složek státu (Wikileaks - Manning, Snowden) „Kdo se vzdá svobody, aby získal bezpečí, ztratí nakonec obojí!“ Benjamin Franklin

27 Média a ozbrojený konflikt
Nutnost získávat a dodávat na mediální trh stále zajímavé, snadno vysvětlitelné a jednoznačné informace nutí média vytvářet velmi zkratkovitý až zavádějící obraz světa – např. zpravodajství o ozbrojeném konfliktu se redukuje na obraz zápasu dobra se zlem (nás, hodných s těmi druhými, zlými) Zpravodajství, má-li si udržet atraktivitu a srozumitelnost (a tedy i sledovanost a komerční úspěch), musí nutně složité problémy redukovat do podoby symbolů, které nadlouho utvářejí stereotypy přetrvávající v myšlení občanů V důsledku oslabení kontrolní funkce médií, výše uvedené potřeby a v porovnání s minulostí odlišných priorit příjemců informací je pak možná snadnější manipulace s veřejným míněním Lze vytvářet mediální konstrukce zaměňované za realitu, na jejichž základě je možné prosazovat takové cíle, které by při podrobnějším a objektivním posouzení neměly šanci získat veřejnou podporu

28

29 Role a vliv novináře Podobu, obsah, načasování, emocionální podání informace apod. ovlivňuje rovněž osobnost reportéra – novináře Subjektivní postoj, zkušenosti, vzdělání, zážitky, momentální fyzická a psychická kondice, fyzický zjev aj., to vše ovlivňuje podobu informace a její dopad Profesionální váleční reportéři jsou výsadou velkých mediálních a globálně působících společností – jimi získané informace jsou distribuovány / prodávány do dalších zemí Malý mediální trh = malý počet specializovaných novinářů = neúměrný mediální vliv odborníků nebo osob za odborníky považované Menší konkrétní osobní odpovědnost původce produkované informace si vyžaduje více kritický přístup jejího konzumenta

30 Shrnutí Média jsou komunikačním prostředkem, který zásadním způsobem vytváří a ovlivňuje naše vnímání světa Hrají zásadní roli v procesu sekuritizace, tj. vytváření přesvědčení o ohrožení bezpečnosti státu, společnosti, jednotlivce Zkušenost s uplatněním médií v průběhu ozbrojených konfliktů ve XX. století je v současnosti stále více prohlubována – přes technologický pokrok je důvod a smysl využívání médií stále stejný, tj. mobilizace společnosti a získání podpory pro zapojení do konfliktu Primárním posláním většiny médií je zaujmout, nikoliv pravdivě informovat…

31 Politologie a mezinárodní vztahy
Ozbrojené konflikty a média Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/


Stáhnout ppt "Politologie a mezinárodní vztahy"

Podobné prezentace


Reklamy Google