Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."— Transkript prezentace:

1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ Politologie a mezinárodní vztahy Ozbrojené konflikty a média

2 Obsah přednášky  Definice médií  Role, charakter a funkce médií  Sekuritizace a média  Média a ozbrojený konflikt  Role a vliv novináře  Shrnutí

3 Definice médií  Média (masová média, masmedia, hromadné sdělovací prostředky) jsou komunikační kanály, jejichž prostřednictvím jsou šířeny zpravodajství, zábava, vzdělanost i propagační informace  Nejvýznamnějšími médii současnosti je televize, internet, tištěná periodika, rozhlas a další komunikační a sdělovací prostředky  Média jsou charakterizovatelná produkcí, reprodukcí a distribucí znalostí široce chápaných souborů symbolů, majících důležitý význam pro zkušenost v sociálním světě – zprostředkovávají a vytvářejí obraz světa (doplňují anebo nahrazují vlastní nezprostředkovanou zkušenost příjemce informace)

4 Role a charakter současných médií  Média jsou druhem podnikání, jehož smyslem je prodej informací  Posláním médií není zprostředkovávání „objektivní informace“, ale „zajímavé informace“  Většina médií je vlastněna soukromými subjekty, jejichž prvořadým zájmem je generování zisku  Kritérium sledovanosti / nákladovosti je významné i pro veřejnoprávní média  Uživatelé současných médií upřednostňují zábavu před informacemi – zábavné pořady v TV mají vyšší sledovanost než zpravodajství  Klesá míra informovanosti uživatelů médií a zároveň jejich zájem o informace - veřejné mínění je ovlivňováno zkratkovitým a povrchním zpravodajstvím

5 Role a charakter současných médií  Klasická tištěná média (noviny) a rozhlas ztrácí na významu a klesá jejich náklad / sledovanost  Čtenáři tištěných periodik se rekrutují z řad starší generace – mladší lidé preferují televizi a tzv. nová média (internetové zpravodajství, sociální sítě aj.)  Historickým problémem masmédií byla vždy otázka odpovědnosti za šířenou/vytvářenou informaci  S příchodem internetu se charakter této otázky výrazně změnil - zatímco zhruba do konce 20. století získával jedinec možnost prezentovat své myšlenky v masmédiích na základě výběrových kritérií, resp. vytvoření ekonomicky významné osobní pozice, je dnes přístup do masmédií umožněn širokým vrstvám obyvatel  To na jedné straně rozšiřuje rozsah svobody slova, na druhé straně usnadňuje šíření nepravdivých, zavádějících nebo lživých informací

6 Funkce masmédií  Orientační a informační funkce → jsou zdrojem informací × dezinformací; určují priority, o kterých se mluví  Interpretační funkce → vykládají souvztažnosti a formují veřejné mínění × manipulují s veřejným míněním; nutí lidem, jak mají informace chápat  Veřejná kontrola moci pomocí médií → významný nástroj formování společenských a politických postojů lidí  Socializační funkce → předávají informace dalším kulturám a pokolením × výběrem toho, co reprodukují, ovlivňují kulturu někdy negativně  Zábavná a oddechová → nabízejí běžnému člověku zábavu × snižují úroveň zábavy, kultura se v nich stává předmětem komerce

7 Sekuritizace a média  Sekuritizace je dynamickým procesem sociálního konstruování hrozby, kdy se určitý jev stává tématem bezpečnostním problémem na základě skutečně existujícího nebezpečí (objektivistický přístup), ale protože je jako hrozba prezentován a tato prezentace je přijata (subjektivistický přístup)  Bezpečnostní hrozbou se daný jev stává tehdy, když lze přesvědčivě (nikoliv nutně pravdivě a objektivně) argumentovat, že je významnější než jiné jevy a měla by mu být přiznána priorita  Takto prezentovaný jev je pak často prezentován jako existenční nebo mimořádně aktuální hrozba. Aktéři, kteří prohlašují referenční objekty za existenčně ohrožené a jsou tak hybateli procesu sekuritizace, jsou označováni jako aktéři sekuritizace (Waisová) nebo činitelé bezpečnostní politiky (Eichler)  Významnými aktéry sekuritizace jsou, kromě politických elit nebo expertní komunity, rovněž média

8 Sekuritizace a média  Média hrají mimořádnou roli při interpretaci bezpečnostních problémů, neboť vhodně prezentované otázky bezpečnosti přitahují větší pozornost než informace z jiných oblastí každodenního dění, zejména lze-li vytvořit v příjemci informace představu či přesvědčení, že takový bezpečnostní problém má nebo může mít dopad i na jeho vlastní bezpečnost  Atraktivita témat souvisejících s kriminalitou, násilím a konflikty je médii vnímána a zohledňována (speciálně zaměřené krimi zprávy, klíčové zprávy v hlavním zpravodajství, titulky a grafická úprava bulvárního tisku apod.)

9 Sekuritizace a média  „Redukce složitého problému bezpečnosti na otázku osobní bezpečnosti má ještě jiné politické výhody. To, co lze dělat ohledně bezpečnosti, je nesrovnatelně efektnější, senzačnější a vhodnější pro televizní zpracování než jakýkoliv krok mířící k hlubším, ale proto i méně hmatatelným a zdánlivě abstraktnějším zdrojům zneklidnění…. Kdybychom měli na stav společnosti soudit z toho, jak se dramaticky zobrazuje (což většina z nás dělá, ať už jsme nebo nejsme ochotni to sobě či jiným přiznat), zdálo by se, že poměr zločinců k „obyčejným lidem“ dalece přesahuje podíl lidí, kteří jsou skutečně ve vězení, a že svět jako celek se dělí na zločince a strážce pořádku. A nejen to. Celý lidský život pak vypadá jako proplouvání úžinou mezi hrozbou fyzického napadení a bojem proti potenciálním útočníkům.“  BAUMAN, Zygmunt. Globalizace : Důsledky pro člověka. Allan Plzák; Jana Ogrocká. 1. vyd. Havlíčkův Brod : Mladá fronta, Souvislosti; sv. 17. ISBN s. 138 – 139.

10 Média a ozbrojený konflikt  Ozbrojený konflikt je pro média atraktivním zdrojem informací, avšak pouze tehdy, pokud je rovněž možné jej interpretovat jako konflikt mající vazbu na osobní bezpečnost nebo ekonomický statut příjemce informace – běžného občana  Ve světě paralelně probíhají desítky ozbrojených konfliktů, jejich mediální pokrytí je však nevyvážené (Sýrie, Afghánistán, Irák…???)  Dramaticky stoupá zájem médií o konflikt v okamžiku, kdy je do konfliktu zainteresován stát, na jehož území média podnikají – v případě dlouhodobého konfliktu však tento zájem stejně dramaticky opadá  Při informování o konfliktu se zvýrazňují orientační, informační a interpretační funkce médií  Veřejná kontrola moci pomocí médií může v emocionálně vypjatých okamžicích souvisejících s konfliktem selhávat

11 Média a ozbrojený konflikt  Při informování o konfliktu média tendují k zaujatému zpravodajství, které může být důsledkem  přímého nebo nepřímého vlivu státu nebo politických elit, které konflikt podporují,  masové hysterie a emocionálních nálad, které dopadají i na novináře  cílené manipulace a PR některé ze stran konfliktu  Média určují priority, o kterých se v souvislosti s konfliktem mluví  Vykládají souvztažnosti a formují veřejné mínění × manipulují s veřejným míněním - nutí lidem, jak mají informace chápat  Mobilizují a sjednocují veřejné mínění za účelem získání podpory a legitimity (ne nutně legality) vojenské akce („národ si to žádá…“)  Kdo nepodporuje válku, není vlastenec…

12 Média a ozbrojený konflikt  Mediální válka – představuje formu manipulace s médii se záměrem ovlivnit nebo zmanipulovat domácí nebo mezinárodní veřejné mínění za účelem získání podpory pro vlastní politické cíle a/nebo narušení morálky populace, vůči níž jsou tyto cíle prosazovány (= propaganda)  Úspěšné vedení současného ozbrojeného konfliktu dnes není možné bez úspěšné mediální kampaně  Účastníci konfliktu aktivně ovlivňují jak vlastní, tak zahraniční média – nabízejí pro média atraktivní informace (vzbuzující emoce - uprchlíci, masové hroby aj.), které je vykreslují jako oběti zasluhující podporu nebo jako vítězící a zároveň jedinou spravedlivou stranu konfliktu

13 Média a ozbrojený konflikt  Význam médií ve válečném úsilí neustále roste úměrně s jejich technologickým rozvojem a možnostmi aktivního a rozšiřujícího se ovlivňování veřejného mínění  Díky schopnosti a moci interpretovat ozbrojený konflikt a zároveň vytvářet obraz jeho viníků a obětí se média stávají jeho významným účastníkem  Napoleon: noviny Rheinisher Merkur označil za pátou velmoc, proti níž bojuje (kromě Ruska, Pruska, Velké Británie a Rakouska) – odtud k dnešnímu pojmu „sedmá“ velmoc  „Více strachu mi nahání troje noviny nežli sto tisíc bajonetů.“  Zásadní roli však média v konfliktu začínají hrát až ve 20. století, s nástupem rozhlasu, filmu, televize a dnes i internetu – tj. prostředků masového a rychlého (okamžitého) šíření informace

14 Média a ozbrojený konflikt  Informace o konfliktu a jeho průběhu může mít zásadní dopad na jeho výsledek, a proto válečnému zpravodajství věnují zainteresované strany mimořádnou pozornost  David Lloyd George (premiér VB v době I. světové války): „Kdyby lidé znali skutečnou pravdu o tom, co se děje (na frontě), válka by musel skončit zítra. Ale oni to samozřejmě nevědí a nemohou vědět.“  V souvislosti se zapojením USA do I. světové války lze datovat první aktivní, masové a komplexní využívání masmédií ze strany oficiálních míst za účelem získání podpory veřejnosti pro vstup USA do války (Edward Bernays – Committee on Public Information, 1917)  Jak otevřené propagandistické využívání médií ze strany státu, tak i jejich skrytá manipulace, se stávají součástí válečného úsilí všech stran konfliktu

15

16 Média a ozbrojený konflikt  V meziválečném období, s nástupem prvního masově rozšířeného elektronického média – rozhlasu (a později i zvukového filmu), roste i jeho úloha v propagandistickém působení na obyvatelstvo  Německo po roce 1933: rozhlas a ostatní média se dostávají pod kontrolu státu a jejich úlohou je:  ideologické a mobilizační působení,  získávání podpory pro vládnoucí režim,  zdůvodňování jeho politiky a agresívních způsobů prosazování zahraničněpolitických cílů  vykreslování obrazu nepřítele a zdrojů ohrožení,  obecná psychologická příprava na válečný konflikt a jeho následné vedení

17

18 Média a ozbrojený konflikt  „Rozhlas se prvním a nejvlivnějším prostředníkem mezi duchovním hnutím a lidem, mezi ideou a člověkem.“  „Je naším přáním od srdce, aby technika, průmysl a duchovní vedení německého rozhlasu od nynějška vykročily odhodlaně novou cestou, na jejímž konci stojí nám všem společný velký cíl: jeden národ, jedna říše, jedna vůle, krásnější německá budoucnost.“ Joseph Goebbels, 1933  Gliwice/Gleiwitz 1939, Praha 1945

19 Média a ozbrojený konflikt  V průběhu II. světové války sehrávají média, která jsou pod vlivem a kontrolou vlád obou válčících stran, výraznou a zásadní roli při mobilizaci veškerého úsilí a zdrojů pro vedení války  Jak Osa, tak Spojenci, využívají obdobných technických a psychologických postupů jak k mobilizaci vlastního obyvatelstva, tak získání mezinárodní podpory a sympatií  Zásadní roli při informování a ovlivňování veřejnosti přebírá zvukový film (týdeníky, propagandistické filmy)  Why We Fight (USA )

20

21 Média a ozbrojený konflikt  Mechanismus mediální interpretace II. světové války stanovil dodnes fungující a využívané možnosti využití/zneužití médií  S technologickým pokrokem sice dochází ve II. polovině XX. století i v současnosti ke kvantitativnímu nárůstu médii sdělovaných informací, k jejich rychlé a permanentní obměně, avšak formy a účel mediálního působení zůstávají v zásadě stejné, tj.  získávání zajímavých (a prodejných) informací  získávání podpory pro vedení konfliktu nebo pro některou ze zúčastněných stran

22 Média a ozbrojený konflikt  Technologicky nový přístup ke zprostředkování informací o válečném konfliktu představila CNN – 24 hodinové televizní zpravodajství o válce v Iráku (operace Pouštní štít/Pouštní bouře, 1990/1991)  Poprvé dochází k masivnímu a přímému novinářskému pokrytí probíhajícího konfliktu – informace jsou permanentně předávány v přímém přenosu z první linie  Model CNN je dále využíván při medializaci i dalších konfliktů (invaze do Iráku 2003), je však v praxi oproti minulosti omezován potřebami ozbrojených sil i politického vedení (USA, VB), které si osobují právo kontrolovat šířené informace  Nezávislé nebo cizí zpravodajství je omezováno či se stává terčem vojenského zásahu (2001 – vybombardování redakce Al-Džazíra v Kábulu)

23 Média a ozbrojený konflikt  Klíčová média přistupují na omezující podmínky ozbrojených sil, které vedou válečný konflikt, z důvodu zachování přístupu k atraktivním informacím  Embedded journalism x Independent journalism  Embedded (začleněný, zapojený) – model, v němž se novinář stává součástí bojové jednotky v první linii – média získávají exklusivní audiovizuální materiál a novináři základní fyzickou ochranu výměnou za svoji novinářskou nezávislost – ozbrojené síly kontrolují, kdy a kde se novinář pohybuje, co může zaznamenat atd.  Např. z doby irácké kampaně i afghánské mise vznikla řada populárních „nezávislých“ dokumentů (Restrepo, 2010), jejichž objektivita je však nutně sporná (Evan Wright – Generation Kill)  Skutečně nezávislé zpravodajství nedisponuje tak atraktivními informacemi a má ztížený přístup na mediální trh

24 Média a ozbrojený konflikt  V honbě za atraktivními a senzačními informacemi, stejně jako z důvodu zachování přístupu k jejich exklusivním zdrojům, jsou média ochotna rezignovat na svoji tradiční roli v demokracii – přestávají být „hlídacím psem demokracie“  Informace poskytované mediálními společnostmi (Fox, CNN, ITW News atd.) v průběhu zahájení invaze do Iráku byly nevyvážené a často „officially inspired“, tj. oficiálně získávané informace od vlády USA a Velké Británie nebyly kriticky vyhodnocovány z obavy ze ztráty přístupu k jejich zdroji (The War You Don´t See – John Pilger)  Kritické zpravodajství = žádné zpravodajství  Kritické zpravodajství = nevlastenecké zpravodajství

25

26 Média a ozbrojený konflikt  Zkušenost establishmentu s „pružností“ mainstreamových médií z doby irácké války, jejich částečnou rezignací na kritické vyhodnocování informací i relativní nezájem většiny veřejnosti toužící především po zábavě hrozí nastolením situace, kdy ve jménu bezpečnosti státu a jeho občanů mohou být ohrožovány jeho demokratické základy  Kritický postoj k oficiálním zprávám a autoritám je spojován se zpochybňováním vlastenectví a hodnotové integrity osob, které poukazují na dříve neakceptovatelné nebo utajované aktivity ozbrojených sil, zpravodajských a bezpečnostních složek státu (Wikileaks - Manning, Snowden)  „Kdo se vzdá svobody, aby získal bezpečí, ztratí nakonec obojí!“ Benjamin Franklin

27 Média a ozbrojený konflikt  Nutnost získávat a dodávat na mediální trh stále zajímavé, snadno vysvětlitelné a jednoznačné informace nutí média vytvářet velmi zkratkovitý až zavádějící obraz světa – např. zpravodajství o ozbrojeném konfliktu se redukuje na obraz zápasu dobra se zlem (nás, hodných s těmi druhými, zlými)  Zpravodajství, má-li si udržet atraktivitu a srozumitelnost (a tedy i sledovanost a komerční úspěch), musí nutně složité problémy redukovat do podoby symbolů, které nadlouho utvářejí stereotypy přetrvávající v myšlení občanů  V důsledku oslabení kontrolní funkce médií, výše uvedené potřeby a v porovnání s minulostí odlišných priorit příjemců informací je pak možná snadnější manipulace s veřejným míněním  Lze vytvářet mediální konstrukce zaměňované za realitu, na jejichž základě je možné prosazovat takové cíle, které by při podrobnějším a objektivním posouzení neměly šanci získat veřejnou podporu

28

29 Role a vliv novináře  Podobu, obsah, načasování, emocionální podání informace apod. ovlivňuje rovněž osobnost reportéra – novináře  Subjektivní postoj, zkušenosti, vzdělání, zážitky, momentální fyzická a psychická kondice, fyzický zjev aj., to vše ovlivňuje podobu informace a její dopad  Profesionální váleční reportéři jsou výsadou velkých mediálních a globálně působících společností – jimi získané informace jsou distribuovány / prodávány do dalších zemí  Malý mediální trh = malý počet specializovaných novinářů = neúměrný mediální vliv odborníků nebo osob za odborníky považované  Menší konkrétní osobní odpovědnost původce produkované informace si vyžaduje více kritický přístup jejího konzumenta

30 Shrnutí  Média jsou komunikačním prostředkem, který zásadním způsobem vytváří a ovlivňuje naše vnímání světa  Hrají zásadní roli v procesu sekuritizace, tj. vytváření přesvědčení o ohrožení bezpečnosti státu, společnosti, jednotlivce  Zkušenost s uplatněním médií v průběhu ozbrojených konfliktů ve XX. století je v současnosti stále více prohlubována – přes technologický pokrok je důvod a smysl využívání médií stále stejný, tj. mobilizace společnosti a získání podpory pro zapojení do konfliktu  Primárním posláním většiny médií je zaujmout, nikoliv pravdivě informovat…

31 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ Politologie a mezinárodní vztahy Ozbrojené konflikty a média


Stáhnout ppt "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."

Podobné prezentace


Reklamy Google