Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Makroekonomie PhDr. Ing. Lucie Severová, Ph.D. Katedra ekonomických teorií, PEF ČZU.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Makroekonomie PhDr. Ing. Lucie Severová, Ph.D. Katedra ekonomických teorií, PEF ČZU."— Transkript prezentace:

1 Makroekonomie PhDr. Ing. Lucie Severová, Ph.D. Katedra ekonomických teorií, PEF ČZU

2 Makroekonomie  Skripta:  Brčák, J.,Sekerka, B.: Makroekonomie. Praha 2010  Cvičebnice:  Kolektiv autorů: Makroekonomie - cvičebnice. Praha 2010  Další literatura:  Soukup, J., Pošta, V., Neset, P., Pavelka, T.: Makroekonomie. Praha 2010  Pavelka, T.: Makroekonomie. Základní kurz. Praha 2007  Mach, M.: Makroekonomie I. A II. Praha

3 Makroekonomie  Zápočet:  5 neřešených příkladů z různých kapitol, které nebyly počítány na cvičení, vypočítat je a předat na podepsaném listu před písemnou částí zkoušky  Zkouška:  1) písemná část (teorie, kvízové otázky, příklady, grafy)  2) ústní část (z otázek, které budou umístěny na Moodlu pod kódem ENE05E či pod vaším kódem) 3

4 4 EKONOMIE  z řeckého slova oikonomia (oikos-dům a nomos- zákon, řídit, spravovat) a znamenalo původně vedení domácnosti.  autorem termínu je Aristoteles, který ji zařadil do systému věd jako samostatnou disciplínu.  jako samostatná věda se konstituovala od poloviny 18. století  rozdělení na makroekonomii a mikroekonomii se přisuzuje Johnu Maynardu Keynesovi ( )  věda, která zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní využití.

5 5 EKONOMIE  Předmět zkoumání  zabývá se chováním ekonomických subjektů  zkoumá, jak lidé vyrábějí a spotřebovávají vzácné statky  zkoumá, jak lidé rozhodují o využívání omezených vzácných zdrojů k výrobě určitých statků a jak je mezi sebe rozdělují

6 6 EKONOMICKÉ TEORIE Lze dělit do dvou základních skupin:  Pozitivní ekonomie  je pouhý popis ekonomiky např. kolik je nezaměstnaných, jakých hodnot dosahuje HDP, jaká je míra inflace  zkoumá realitu takovou jaká doopravdy je a odhaduje zákonitosti jejího fungování  odmítají změnu systému (tržní ekonomiky) a náhradu jiným systémem

7 7 EKONOMICKÉ TEORIE  Normativní ekonomie  dává doporučení k výrazným změnám systému, chce vytvořit novou lepší realitu  jsou hodnotové soudy, je to stanovení určité normy, pravidla např. měly by se snížit daně, stát by měl poskytovat podpory v nezaměstnanosti  Ekonomie, jež se v současné době vyučuje u nás i ve světě má povahu pozitivní ekonomie

8 8 EKONOMICKÉ TEORIE  Neoklasická ekonomie  základním předpokladem jsou trhy, které se samy automaticky čistí a spějí k rovnováze  její příslušníci jsou odpůrci státních zásahů a stoupenci koncepce laissez faire tzn. ekonomická zásada, aby hospodářskému dění byla ponechána volnost a aby stát do něj nezasahoval nebo se maximálně omezil na arbitra a tvůrce pravidel, jejichž dodržování by od ekonomických subjektů vymáhal

9 9 EKONOMICKÉ TEORIE  Neoklasická ekonomie  v ekonomice funguje vnitřní vyrovnávací mechanismus, který bez zásahů státu uvádí ekonomiku do rovnováhy  případné nerovnováhy v ekonomice chápe jako důsledky určitých rigidit způsobených opět zejména státní regulací  odstartovala široké zapojení matematických nástrojů a grafů v ekonomii  představitelé: Carl Menger ( ), Alfred Marshall ( ), Milton Friedman ( )

10 10 EKONOMICKÉ TEORIE  Keynesiánská ekonomie  název dostala dle zakladatele britského ekonoma Johna Maynarda Keynese (profesora ekonomie na Cambridgeské univerzitě, ), jež napsal stěžejní dílo: „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz”  vznikla jako reakce na velkou hospodářskou krizi z přelomu dvacátých a třicátých let 20. století  ekonomika trpí stavy nerovnováh, které nebudou odstraněny bez zásahů státu  zastánci státních zásahů

11 11 EKONOMICKÉ TEORIE  Keynesiánská ekonomie  doporučuje jako hlavní formy státních zásahů regulaci podnikatelské činnosti zvyšováním nebo snižováním úrokové míry, ovlivňování množství peněz v oběhu určováním diskontních sazeb, operacemi na volném trhu a kontrolou bankovních rezerv, uskutečňováním státních investic v oblastech nedostatečně rentabilních pro soukromé podnikání

12 12 EKONOMICKÉ TEORIE  Keynesiánská ekonomie  Státní zásahy zejména v oblasti:  Fiskální politiky – zásahy vlády prostřednictvím příjmové a výdajové stánky veřejných rozpočtů (rozpočtových organizací př. soudy, obce, kraje)  Monetární politiky – zásahy ČNB prostřednictvím množství peněz v ekonomice  Kurzové politiky - zásahy ČNB prostřednictvím ovlivňování měnového kurzu  Obchodní politiky – zásahy vlády prostřednictvím cel a kvót

13 13 MAKROEKONOMIE  Předmět zkoumání  Makroekonomie studuje chování ekonomiky jako celku. Zkoumá celkovou úroveň národního produktu, zaměstnanosti, cen a zahraničního obchodu země.  Makroekonomie se zabývá ekonomickou výkonností země a s ní spojenou problematikou dosažené ekonomické úrovně, hospodářským růstem a hospodářskými cykly.

14 14 MAKROEKONOMIE  Předmět zkoumání  Makroekonomie zkoumá celkovou produkci statků a služeb v zemi a s tím související problematiku spotřeby a investic, postihuje fungování agregátních trhů např. trh práce, a odhaluje příčiny nestabilit těchto trhů, k nimž patří takové jevy jako inflace či nezaměstnanost.

15 15 MAKROEKONOMIE  sleduje chování velkých ekonomických subjektů (HDP, inflace, nezaměstnanost, obchodní bilance), studuje jejich vývoj a následné dopady  zabývá se ekonomikou jako celkem, pokládá otázky:  Kolik zboží se vyrobí v souhrnu celé ekonomiky?  Jaká bude průměrná cenová hladina v ekonomice?  Kolik bude v ekonomice nezaměstnaných?  Kolik zboží se do ekonomiky doveze a kolik se z ní vyveze?

16 16 MAKROEKONOMIE  je významná pro hospodářskou ekonomiku, neboť dává návody, jak se vyhnout vysoké míře inflace, jak zabránit ekonomické recesi, jak odstranit vysokou nezaměstnanost, jakými opatřeními podpořit ekonomický růst a s tím související ekonomický blahobyt

17 17 MAKROEKONOMICKÉ SUBJEKTY Makroekonomické subjekty (sektory národního hospodářství) jsou domácnosti, firmy, vláda a zahraničí  Domácnosti  představují sektor národního hospodářství, který sdružuje všechny jednotky, jejichž funkcí je spotřeba.  vlastní výrobní faktory (půda, práce a kapitál), které jsou využívány ve firmách při výrobě statků  domácnostem plynou od firem důchody (mzdy, renty, zisky, dividendy, nájemné atd.).

18 18 MAKROEKONOMICKÉ SUBJEKTY  Podniky, firmy  jsou jednotky ekonomického rozhodování, které používají výrobní faktory k tvorbě statků (výrobků a služeb), které prodávají ostatním sektorům a získávají za ně důchody  důchody podniků jsou využity na úhradu nákladů za výrobní faktory (mzdy, renty, úroky, vyplacení dividend a podobných podílů na zisku) včetně nákladů na suroviny, energii apod. a na zaplacení daní.

19 19 MAKROEKONOMICKÉ SUBJEKTY  Vláda  je představována soustavou veřejných rozpočtů. Tato soustava je tvořena např. rozpočty ústředních a místních vlád (státní rozpočty, místní rozpočty), rozpočty fondů hospodařících s povinnými odvody (státní fondy, fondy zdravotního pojištění aj.) a dalšími.  příjmy vlády jsou tvořeny zejména daněmi a povinnými platbami na sociální a zdravotní pojištění.  výdaje vlády se dělí na vládní nákupy výrobků a služeb G a na vládní transferové platby TR.

20 20 MAKROEKONOMICKÉ SUBJEKTY  Vláda  Transferové platby – platby, za které není získána odpovídající protihodnota (ekvivalent)  nejdůležitějšími vládními transfery jsou transfery domácnostem (různé sociální dávky, příspěvky, podpory apod.)  část vládních transferů má podobu subvencí podnikům (výrobci v zemědělství, železniční doprava aj.).  mezi vládní transfery patří i úroky z vládního dluhu

21 21 MAKROEKONOMICKÉ SUBJEKTY  Zahraničí  zahraniční subjekty (domácnosti, podniky a vlády) tedy (nerezidenty,cizozemce) označíme souhrnně jako sektor zahraničí  bývá odběratelem domácích výrobků a služeb (vývoz, export)  domácí subjekty dovážejí výrobky a služby ze zahraničí (dovoz, import).  sleduje se zejména saldo těchto obchodů, tj. export minus import (tzv. čistý export).

22 22 EKONOMIKA  Ekonomika  otevřenost / uzavřenost je měřitelná, je to poměrový ukazatel, který vyjadřuje poměr mezi vývozem a dovozem a HDP  uzavřená – neexistuje zahraniční obchod a výměna kapitálu, je typická pro velké, silné ekonomiky  otevřená – existuje zahraniční obchod a výměna kapitálu, je typická pro malé státy s malým počtem obyvatel  významná (nezávislá) - ekonomiky ostatních zemí nemají na ni zásadní vliv  závislá - na ostatních ekonomikách

23 23 UKAZATELÉ VÝKONNOSTI NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ  HDP – hrubý domácí produkt je tržní hodnota veškerých finálních statků a služeb vyprodukovaných v dané ekonomice za dané časové období - statky a služby, které byly vyrobeny rezidenty (Čechy) i nerezidenty (cizinci) na našem území  HNP – hrubý národní důchod (hrubý národní produkt) je tržní hodnota veškerých finálních statků a služeb vyprodukovaných rezidenty dané země (Čechy) doma i v zahraničí - statky a služby, které byly vyrobeny rezidenty (Čechy) na našem území i v zahraničí

24 24 UKAZATELÉ VÝKONNOSTI NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ  Přesné měření hodnoty vyrobené produkce vyžaduje, aby všechny vyrobené statky a služby byly započítávány do této hodnoty v daném roce pouze jednou. Proto rozlišujeme finální produkt a meziprodukt.  Finální produkt představuje výrobky (statky a služby), které byly prodávány konečnému uživateli.  Meziprodukt tvoří statky (vstupy podniků), které byly v daném roce vyrobeny, ale současně byly v tomto období ve výrobě spotřebovány např.: suroviny, materiály, energie, polotovary, služby podnikům apod.  Do konkrétního výstupu pak počítáme pouze finální produkt. Meziprodukt se do konkrétního výstupu nezahrnuje.

25 25 UKAZATELÉ VÝKONNOSTI NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ  1) výrobní metoda : HDP = suma přidaných hodnot na jednotlivých stupních výroby  2) výdajová metoda: HDP = výdaje domácností na spotřebu + výdaje na investice + výdaje vlády na nákup výrobků a služeb + čistý export HDP = C + Ig + G + NX  3) důchodová metoda: HDP = mzdy + renty + úroky + zisky + odpisy + (nepřímé daně – subvence) HDP = w + r + i + π + a + T

26 26 VÝROBNÍ METODA (ODVĚTVOVÁ)  Produkt získáme jako sumu přidaných hodnot v jednotlivých hospodářských odvětvích tj. v sektorech:  primárním (prvovýroba, tj. zemědělství, těžba nerostů)  sekundárním (zpracovatelská odvětví, tj. průmysl, stavebnictví)  terciálním (sektor služeb)

27 27 VÝROBNÍ METODA (ODVĚTVOVÁ)  Sčítáme přidané hodnoty na jednotlivých výrobních stupních tzn. vyhneme se dvojímu započítávání meziproduktů  HDP = sektor prvovýroby + zpracovatelský sektor + sektor služeb + daně z produktů – dotace na produkty

28 28 VÝROBNÍ METODA (ODVĚTVOVÁ) Spotřeba meziproduktů Přidaná hodnota Příjem z prodeje Lesní společnost 0100 Dřevařský závod Papírny Tiskárna Prodejna knih Σ

29 29 VÝDAJOVÁ METODA (SPOTŘEBNÍ)  Sčítají se všechny výdaje vynaložené na nákup finálních statků a služeb  HDP = výdaje domácností na spotřebu + výdaje na investice + výdaje vlády na nákup výrobků a služeb + čistý export HDP = C + Ig + G + NX

30 30 VÝDAJOVÁ METODA (SPOTŘEBNÍ)  C – Výdaje domácností na spotřebu  statky krátkodobé spotřeby (potraviny, oblečení)  statky dlouhodobé spotřeby (auta, TV)  služby (vzdělávání, doprava)  I – Výdaje na investice  jsou financované podniky či domácnostmi  investice do fixního kapitálu (výdaje na nákup strojů, vybavení závodu, nákup domů či bytů)  investice do zásob

31 31 VÝDAJOVÁ METODA (SPOTŘEBNÍ)  G – Vládní výdaje na nákupy zboží a služeb  vláda za ně dostává určitou protihodnotu  výdaje vlády na: školství, zdravotnictví, obranu, platy státních zaměstnanců, ale i investiční výdaje vlády např. výdaje na stavbu dálnic či železnic atd.  NX – Čistý export  vypočítáme, když od exportu odečteme import: NX = X - M

32 32 VÝDAJOVÁ METODA (SPOTŘEBNÍ)  Transferové platby  patří do celkových vládních výdajů (G)  např. podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky, důchody (starobní, invalidní)  za jejich poskytnutí vlády nedostává žádnou protihodnotu  nezapočítávají se do celkových výdajů pro výpočet HDP  nejsou započítány do HDP také proto, že je dostávají domácnosti jako dávky, které použijí na spotřební výdaje (C), jež jsou v HDP již započítány

33 33 DŮCHODOVÁ METODA (NÁKLADOVÁ)  Sčítají se důchody, které plynou majitelům výrobních faktorů před jejich zdaněním  Hrubý domácí důchod = mzdy + renty + úroky + zisky + odpisy  HDP = mzdy + renty + úroky + zisky + odpisy + (nepřímé daně – subvence) HDP = w + r + i + π + a + T

34 34 DŮCHODOVÁ METODA (NÁKLADOVÁ)  Odpis je částka, která vyjadřuje opotřebení majetku za určité období. Protože odpis představuje snížení ekonomického prospěchu (ve formě poklesu aktiv) jedná se o náklad.  Odepisování je metoda, jak rozložit pořizovací cenu majetku jako náklad do více období. Pořízení majetku tedy neovlivní výsledek hospodaření firmy hned, ale poměrně po celou dobu životnosti majetku.

35 35 HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT  Nominální HDP  vyjádřený v běžných cenách, tedy v tržních cenách aktuálního, právě probíhajícího období  Reálný HDP  vyjádřený ve stálých cenách, tedy v cenách základního výchozího roku  Deflátor HDP = nominální HDP/reálný HDP * 100  Dle ČSÚ v roce 2009 byl nominální HDP 3625 mld.Kč.

36 36 HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT  Ve výchozím roce se stálé a běžné ceny shodují tzn. nominální a reálný produkt je stejný.  V ostatních letech vypočítáme reálný produkt tak, že oceníme zboží a služby vyrobené v příslušném roce cenami základního období  získáme produkt očištěný o vliv změn cenové hladiny.

37 37 ČISTÝ DOMÁCÍ PRODUKT  Čistý domácí produkt (ČDP)  získáme jej, pokud od hrubého domácího produktu odečteme znehodnocení kapitálu (odpisy)  čistý domácí produkt = hrubý domácí produkt – odpisy: ČDP = HDP – a

38 38 HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT A EKONOMICKÝ BLAHOBYT  často se ztotožňují  čím vyšší HDP, tím se občané mají lépe  není zcela přesné, neboť ekonomický blahobyt je ovlivňován i jinými faktory než pouhým množství produkce  ukazatelé, které nejsou v HDP zachyceny:  volný čas – přispívá ke kvalitě života, lidé se mohou věnovat zálibám, vzdělávání atd.  práce doma – posekání zahrady, uvaření jídla  škody na ŽP – mají negativní dopad na kvalitu života

39 39 OSOBNÍ A DISPONIBILNÍ DŮCHOD  Osobní důchod (PI)  vyjadřuje celkové příjmy, které skutečně domácnosti obdrží  ze svého osobního důchodu platí domácnosti osobní daně (daň ze mzdy) a po jejich odečtení zůstává domácnostem disponibilní osobní důchod  Disponibilní důchod (YD)  důchod, který výsledně získávají domácnosti  je složen ze všech důchodů (mzdy, renty, úroky, vyplácené dividendy a transferových plateb) – daně  domácnosti jej používají na spotřebu či na úspory

40 40 UKAZATELÉ VÝKONNOSTI NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ  čistý export = export – import: NX = X – M  čistý domácí produkt = hrubý domácí produkt – odpisy: ČDP = HDP – a  čisté soukromé investice = hrubé soukr. investice – odpisy: In = Ig – a  hrubý národní produkt = hrubý domácí produkt – důchody z výrobních faktorů nerezidentů (cizinců) dosažených v tuzemsku + důchody z výrobních faktorů rezidentů (Čechů) dosazených v cizině  čistý národní důchod = hrubá národní důchod – odpisy: ČND = HND - a

41 41 Příklad 1 (18/4) – zadání:  Jsou známé ekonomické ukazatele: spotřební výdaje domácností (C): 2000; odpisy (a): 150; důchody rezidentů dané země dosažené v cizině: 300; důchody nerezidentů dosažené v dané zemi: 250; hrubé soukromé investice (Ig): 900; mzdy (w): 2000; transferové platby vlády (TR): 250; import (M): 700; export (X): 600; vládní nákupy statků a služeb (G): 1000; nepřímé daně (zmenšené o subvence) (T): 150; renty (r): 500; čisté úroky (i): 300.

42 42 Příklad 1 (18/4) – zadání: Zjistěte: a) čistý export b) čisté soukromé investice c) hrubý domácí produkt d) hrubý národní důchod e) čistý národní důchod f) celkové vládní výdaje g) zisky firem

43 43 Příklad 1 (18/4) - řešení a) čistý export se vypočítá, když od exportu odečteme import: NX = X – M NX = 600 – 700 = -100 b) čisté soukromé investice dostaneme, když od hrubých soukromých investic odečteme znehodnocení kapitálu: In = Ig – odpisy In = 900 – 150 = 750 c) hrubý domácí produkt spočítáme výdajovou metodou, neboť známe všechny její složky, které sečteme. Jde o spotřební výdaje domácností, hrubé soukromé investice, vládní nákupy statků a služeb a čistý export: HDP = C + Ig + G + NX HDP = – 100 = 3800

44 44 Příklad 1 (18/4) - řešení d)hrubý národní důchod dostaneme tak, že k hrubému domácímu produktu přičteme důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví rezidentů, které získali v zahraničí a odečteme důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví nerezidentů, které získali na daném území: HND = – 250 = 3850 e)čistý národní důchod dostaneme tak, že od hrubého národního důchodu odečteme odpisy: ČND = HND – a ČND = 3850 – 150 = 3700

45 45 Příklad 1 (18/4) - řešení f)celkové vládní výdaje vypočítáme, když sečteme vládní nákupy statků a služeb a transferové platby: celkové vládní výdaje = G + TR = = 1250 g)zisky firem spočítáme z důchodové metody zjištěním HDP. Od HDP odečteme mzdy, čisté úroky, renty, odpisy a nepřímé daně zmenšené o subvence, čili složky důchodové metody: π = HDP – w – i – r – a - T π = 3800 – 2000 – 300 – 500 – 150 – 150 = 700

46 46 Příklad 2 (17/2) – zadání:  Hrubý domácí produkt ekonomiky činil (HDP): 4862 p.j., nepřímé daně (T): 393 p.j., odpisy (a): 505 p.j., důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví rezidentů, které získali v zahraničí 280 p.j. a důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví nerezidentů, které získali na daném území 320 p.j.

47 47 Příklad 2 (17/2) – zadání: Zjistěte: a) hodnotu hrubého národního důchodu b) hodnotu čistého národního důchodu

48 48 Příklad 2 (17/2) - řešení a)HND = HDP +důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví rezidentů, které získali v zahraničí – důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví nerezidentů, které získali na daném území HND = – 320 = 4822 b)ČND = HND – odpisy = 4822 – 505 = 4317

49 49 Příklad 3 (20/4) – zadání:  V ekonomice za sledované období činily mzdy (w): 2905 p.j., spotřební výdaje domácností (C): 3226 p.j., hrubé investice (Ig): 765 p.j., čisté úroky (i): 392 p.j., renty(r): 20 p.j., státní výdaje (G): 964 p.j., nepřímé daně zmenšené o subvence (T): 393 p.j., odpisy (a): 505 p.j., import (M): 250 p.j., zisky firem ( π ): 647 p.j.

50 50 Příklad 3 (20/4) – zadání: Zjistěte: a) hodnotu hrubého domácího produktu b) jakou metodu jste použili c) kolik činí export

51 51 Příklad 3 (20/4) - řešení a) důchodová metoda: HDP = mzdy + renty + úroky + zisky + odpisy + (nepřímé daně – subvence) HDP = w + r + i + π + a + T HDP = HDP = 4862 b) důchodová metoda c) NX = HDP – C – G –Ig NX = 4862 – 3226 – 964 – 765 NX = -93 NX = X – M X = NX + M X = X = 157

52 52 UKAZATELÉ VÝKONNOSTI NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ  Magický čtyřúhelník  Výsledky ekonomiky jsou závislé na vývoji čtyř veličin: růstu HDP, míry inflace, míry nezaměstnanosti, vyrovnanosti obchodní bilance

53 53 SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)  Model produkt-výdaje či důchod-výdaje či model 45 stupňů  Je modelem krátkého období a platí pro něj:  Ekonomika pracuje pod úrovní potenciálního produktu, je dostatečná zásoba kapitálu a dostatečná nabídka práce  Cenová hladina je fixní, nominální mzdy jsou fixní, reálný a nominální produkt je totožný  Dvousektorový model – existují pouze domácnosti a firmy  Třísektorový model – existují domácnosti, firmy a stát  Čtyřsektorový model – existují domácnosti, firmy, stát a zahraničí

54 54 SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)  Rovnovážný HDP (Y) je takový produkt, kdy se plánované výdaje rovnají skutečně vytvořenému produktu, neboli neexistují neplánované investice  Rovnovážný HDP (Y) ve dvousektorové ekonomice získáme, jestliže součet autonomních výdajů (Ca + I) vynásobíme jednoduchým výdajovým multiplikátorem   Disponibilní důchod (YD) je takový důchod, který mají domácnosti skutečně k dispozici, je součtem všech důchodů, které domácnosti získávají (mzdy, renty, úroky…a transferových plateb od vlády), ale odečítají se od něj daně, které musí platit domácnosti státu  Ve dvousektorové ekonomice platí, že disponibilní důchod je totožný se skutečně vytvořeným důchodem (YD = Y)

55 55 SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)  Existují pouze domácnosti a firmy  Produkt je tvořen ze spotřeby a investic Y= C + I  Celková spotřeba = autonomní spotřeba + indukovaná spotřeba C=Ca+Ci  Spotřeba autonomní (Ca) – je nezávislá na úrovni důchodu  máme vždy, i když disponibilní důchod je nulový  např. výdaje na potraviny  Spotřeba indukovaná (Ci) – je závislá na důchodu, s rostoucím důchodem poroste  je určena vynásobením mezního sklonu ke spotřebě disponibilním důchodem Ci=cY

56 56 SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)  Mezní sklon ke spotřebě (c) – říká, jak se změní spotřeba, změní-li se disponibilní důchod o jednotku  Spotřební funkce: C = Ca + cY  Velikost mezního sklonu ke spotřebě se pohybuje mezi nulou a jedničkou tzn. Pokud z dodatečného důchodu neutratí domácnost nic a vše uspoří  mezní sklon ke spotřebě je 0, pokud naopak za spotřebu utratí celý dodatečný důchod  mezní sklon ke spotřebě je 1  Mezní sklon ke spotřebě a mezní sklon k úsporám jsou rovny jedné: c + s = 1

57 57 SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)  Mezní sklon ke spotřebě (c) – čím je vyšší, tím je křivka strmější, čím je nižší, tím je křivka plošší  Průměrný sklon ke spotřebě (APC)  říká nám, jaká část celého disponibilního důchodu připadá na spotřebu  APC = C/YD

58 58 SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)  Keynesova teorie spotřeby  „…lidé jsou ochotni zvyšovat svou spotřebu, zvětšuje-li se jejich důchod, ale nikoliv ve stejné míře, v jaké roste důchod.“  s růstem disponibilního důchodu spotřeba sice absolutně roste, ale její podíl na disponibilním důchodu klesá, což znamená, že průměrný sklon ke spotřebě klesá  čím vyšší je disponibilní důchod, tím nižší je průměrný sklon ke spotřebě  tempo růstu spotřeby je nižší než tempo růstu důchodu (podíl spotřeby na důchodu klesá s jeho růstem) – základní psychologický zákon J.M.Keynese

59 59 SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)  Keynesova teorie spotřeby  platí pro krátké období  v dlouhém období platí jiné teorie:  1) teorie životního cyklu 2) teorie permanentního důchodu  tyto teorie říkají, že dlouhodobě je podíl spotřeby na důchodu je konstantní  z krátkodobých dat vyplývá klesající podíl spotřeby na běžném důchodu (klesající APC), kdežto na základě dlouhodobých dat je tento podíl stabilní (konstantní APC)

60 60 SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)

61 61 SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)  Teorie životního cyklu (hypotéza životního cyklu)  Autoři: Franco Modigliani, Richard Brumberg, Albert Ando (2. pol. 20.stol.)  předpokládá, že jedinec chce realizovat přibližně rovnoměrnou spotřebu během celého svého života. Spotřeba zde závisí na jeho celoživotním důchodu  spotřebitel chce maximalizovat svůj užitek během celého života  v mládí má člověk nižší důchod, než činí jeho spotřeba  bere si úvěr či si půjčuje od rodičů

62 62 SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)  Teorie životního cyklu (hypotéza životního cyklu)  v produktivním věku má člověk vyšší důchod, než činí jeho spotřeba a spoří (část úspor jde na splácení úvěru, část si ponechá na penzi)  v penzi spotřebitel vybírá z našetřených úspor  na makroekonomické úrovni – pokud dojde k výraznému stárnutí populace  pokles podílu úspor a růst podílu spotřeby, naopak pokud dojde k růstu počtu obyvatel v produktivním věku  růst podílu úspor a pokles podílu spotřeby na disponibilním důchodu

63 63 SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)  důchod (příjem) v průběhu života kolísá, ale spotřeba je stabilní  dlouhodobě důchod v průběhu života kolísá, ale spotřeba je stabilní  rozpor s Keynesovou fcí spotřeby  z krátkodobých dat vyplývá klesající podíl spotřeby na běžném důchodu (klesající APC), kdežto na základě dlouhodobých dat je tento podíl stabilní (konstantní APC)

64 64 SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)

65 65 SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)  Teorie permanentního důchodu  autor: Milton Friedman  spotřeba závisí pouze na permanentním důchodu Y p tedy na očekávaném celoživotním důchodu  spotřeba je funkcí permanentního důchodu C = c Y p  subjekty mění svou spotřebu pouze v reakci na změny důchodu, které považují za trvalé (permanentní)  permanentní důchod je odhadovaná výše důchodu, kterou by domácnosti dostávaly dlouhodobě po vyloučení krátkodobých výkyvů

66 66 SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)  Teorie permanentního důchodu  permanentní důchod závisí na - výši bohatství - minulých příjmech, současných příjmech a očekávaných příjmech v budoucnu  je-li běžný důchod vyšší než permanentní, průměrný sklon ke spotřebě se snižuje (Y p /Y‹1)  je-li běžný důchod nižší než permanentní, průměrný sklon ke spotřebě se zvyšuje (Y p /Y›1)

67 67 SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)  Teorie permanentního důchodu  Permanentní důchod je důchod, který člověk dlouhodobě očekává. Závisí na jeho bohatství a na očekávaných pracovních příležitostech.  Běžný důchod rozdělujeme na permanentní složku Y p a přechodovou Y T  Y = Y p + Y T  Krátkodobá spotřební funkce ukazuje vztah mezi spotřebou a běžným důchodem  spotřeba přitom reaguje pouze na změny permanentního důchodu

68 68 SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)  Teorie permanentního důchodu  Spotřebitel změny důchodu rozděluje na změny přechodné a stálé  přírůstek přechodně zvýšeného důchodu uspoří, aby mohl pokrýt budoucí ztrátu  změny důchodu způsobené stálými vlivy spotřebitel může pokládat za permanentní, a proto na ně reaguje změnami spotřeby.  Ekonomové sledují závislost spotřeby na běžném důchodu. V krátkém období ale běžný důchod zahrnuje permanentní i přechodnou část, ale v dlouhém období se přechodné výkyvy důchodu ruší a pozorujeme pouze změny permanentní  proto má v krátkém období spotřební funkce jiný průběh než v období dlouhém.

69 69 DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA  Investice (I)  provádějí zejména soukromé firmy  Fixní investice (nákup strojů, budov) a investice do zásob  Plánované investice a neplánované investice  Plánované či Autonomní investice – nezávisí na výši HDP, jsou neustále stejné (fixní investice)  Neplánované investice – neplánovaný růst či pokles zásob  kladné – zásoby rostou  záporné – zásoby klesají  nulové – zásoby se nemění

70 70 DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA  Agregátní poptávka a skutečně vytvořený produkt  Plánované výdaje označíme jako agregátní poptávku  Agregátní poptávka (AD) je souhrn plánovaných výdajů – spotřeby a investic (C + I)  Skutečně vytvořený produkt je souhrn spotřeby a skutečných investic (součet plánovaných a neplánovaných investic)

71 71 DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA  Rovnovážný produkt  pokud firmám neplánovaně vzrostou zásoby, budou v následujícím období omezovat produkci  naopak pokud firmám neplánovaně klesnou zásoby, budou v dalším období zvyšovat produkci  firmy nemusí měnit rozsah své produkce pouze tehdy, když se zásoby nijak neplánovaně nezmění  firmy i ekonomika se nacházejí v rovnováze  ekonomika v rovnováze pracuje na určité úrovni produktu tzn. rovnovážného produktu

72 72 DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA  Rovnovážný HDP (Y) je takový produkt, kdy se plánované výdaje (agregátní poptávka) rovnají skutečně vytvořenému produktu, neboli neexistují neplánované investice (či jsou nulové)  Rovnovážný HDP (Y) ve dvousektorové ekonomice získáme, jestliže součet autonomních výdajů (Ca + I) vynásobíme jednoduchým výdajovým multiplikátorem 

73 73 DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA  Úspory (S)  domácnosti mohou svůj disponibilní důchod použít na spotřebu či úspory  pokud je disponibilní důchod nulový, přesto máme jistou autonomní spotřebu tzn. financujeme ji z našich autonomních úspor  Mezní sklon k úsporám (s) – říká, jak se změní úspory, změní-li se disponibilní důchod o jednotku  Úsporová funkce: S = -Sa + sYD

74 74 DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA  Autonomní úspory Sa – jejich výše v absolutní hodnotě bude stejná jako výše autonomní spotřeby, mají znaménko minus, protože autonomní spotřeba je financovaná z autonomních úspor  Indukované úspory sYD – zavisejí na velikosti disponibilního důchodu  Průměrný sklon k úsporám APS – říká, jak velká část z celého disponibilního důchodu připadá na úspory  APS = S/YD  Součet průměrného sklonu ke spotřebě a průměrného sklonu k úsporám je roven jedné: APC + APS = 1

75 75 DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA  Základní makroekonomická identita  za základní makroekonomickou identitu se v ekonomii označuje rovnost úspor a investic  z hlediska výdajů lze produkt zapsat jako: Y = C + I  Tento důchod (neboli produkt) dostávají domácnosti, které ho využijí buď na spotřebu nebo na úspory: Y = C + S  C + I = C + S  I = S

76 76 SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)  Spotřební funkce: C = Ca + cY C = Ca + Ci  Úsporová funkce: S = -Sa + sY S = - Ca + sY  Mezní sklon ke spotřebě a mezní sklon k úsporám jsou 1: c + s = 1 Y = YD C + S = Y S = I  Jednoduchý multiplikátor:  Národohospodářský produkt : Y = . (Ca + I)

77 77 SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)

78 78 DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA

79 79 DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA  Rovnovážného produktu je dosaženo tehdy, když se křivka AD protne s křivkou pod úhlem 45 °  Na křivce AD nalevo od průsečíku s křivkou pod úhlem 45 ° je agregátní poptávka vyšší než skutečně vytvořený produkt a firmám by neplánovaně klesly zásoby  Firmy by časem zvýšily výrobu a produkt by vzrost na úroveň rovnovážného produktu  Na křivce AD napravo od průsečíku s křivkou pod úhlem 45 ° je agregátní poptávka nižší než skutečně vytvořený produkt a firmám by neplánovaně vzrostly zásoby  Firmy by reagovaly poklesem výroby až na úroveň rovnovážného produktu

80 80 Příklad 4 - zadání Je-li spotřební funkce C = ,8Y, výše investic I = 700. Zjistěte: a)výši rovnovážného produktu b)výši celkové spotřeby

81 81 Příklad 4 - řešení a) Y = Y = 4000

82 82 Příklad 4 - řešení b) C = , C = 3300

83 83 Příklad 5 - zadání Spotřební funkce ve dvousektorové ekonomice je C = ,8Y, výše autonomních investic je I = 550. Zjistěte: a) výši jednoduchého multiplikátoru b) výši rovnovážného produktu Y c) výši celkové spotřeby d) výši celkových úspor e) výši autonomní a indukované spotřeby

84 84 Příklad 5 - řešení a) b) Y = 4000

85 85 Příklad 5 - řešení c) C = , = 3450 d) S = -Sa + sY = , = 550 S = Y – C = 4000 – 3450 = 550 e) C = ,8Y  Ca = 250, Ci = 0, = 3200 C = = 3450

86 86 TŘÍSEKTOROVÁ EKONOMIKA  V třísektorovém modelu k dosavadním sektorům – domácnostem a firmám – přistupuje další sektor – stát, jež je reprezentován různými orgány a institucemi. Sledujeme-li finanční hospodaření státních orgánů v celku, zabýváme se veřejnými financemi.  Veřejné finance můžeme rozdělit na:  státní rozpočet - centralizovaný peněžní fond, který je vytvářen, rozdělován a používán ústředními státními orgány  rozpočty orgánů místní správy  speciální fondy - vytvářejí státní orgány k přesně vymezeným účelům. Nejvýznamnější jsou fondy související se sociálním zabezpečením. Fondy mohou být vykazovány v rámci státního a místních rozpočtů i mimo ně.  finance státních podniků - se v tržních ekonomikách blíží svým charakterem financím soukromých firem.

87 87 TŘÍSEKTOROVÁ EKONOMIKA  Příjmy a výdaje státního rozpočtu  Příjmy – daně - celkové daně (T) rozdělíme pro účely modelu do dvou skupin:  Daně, jejichž výše závisí na důchodu (tY). Jde zejména o daně z příjmů (z mezd, zisků, úroků apod.). Sazba důchodové daně či daňová sazba (t) představuje přírůstek daní, závislých na důchodu na jednotku přírůstku celkového produktu (důchodu). Daňová sazba nabývá hodnoty v intervalu (0,1).  Daně na důchodu nezávislé, autonomní, označené (Ta) jako např. daň z nemovitostí, daň dědická, daň darovací apod.  Celkové daně: T = Ta + tY  Výdaje – transfery a výdaje na nákup výrobků a služeb

88 88 TŘÍSEKTOROVÁ EKONOMIKA  Stát (vláda) – ovlivňuje ekonomiku dvěma způsoby:  provádí nákupy statků a služeb (G) – nejsou závislé na velikosti produktu tzn. jsou autonomní  působí na spotřebu domácností tím, že ovlivňuje disponibilní důchod domácností  disponibilní důchod již není totožný se skutečným produktem (důchodem), neboť část důchodu musí domácnosti odvést státu ve formě daní a stát naopak poskytuje domácnostem transfery (TR)  YD = Y – Ta – tY + TR

89 89 TŘÍSEKTOROVÁ EKONOMIKA  Základní makroekonomická identita  produkt v třísektorové ekonomice je součtem spotřeby, investic, vládních nákupů Y = C + I + G  domácnosti dostávají disponibilní důchod, který využijí na spotřebu a úspory, získáme jej, když od produktu odečteme celkové daně a přičteme transfery YD = Y – T + TR  C + S = Y – T + TR  Y = C + S + T – TR  Nyní položíme výše uvedené rovnice sobě rovné:  C + I + G = C + S + T – TR  I + G = S + T – TR   I = S + (T – TR – G) – saldo stát. rozpočtu či úspory vlády  opět platí rovnost investic a úspor

90 90 ČTYŘSEKTOROVÁ EKONOMIKA  Model produkt-výdaje je rozšířen o poslední sektor – zahraničí tedy čistý export NX  Čistý export je dán rozdílem mezi exportem a importem:  NX = X – M  Export je autonomní ( nezávislý na velikosti produktu) X a - je ovlivněn jinými faktory:  Nominální měnový kurz – při znehodnocení měny export vzroste, při zhodnocení export klesá  Vývoj produktu v zahraničí – pokud vzroste produkt v zahraničí, část tohoto zvýšení bude věnována na dovoz z domácí ekonomiky a proto export ze sledovaného hospodářství vzroste, při poklesu produktu v zahraničí export klesá

91 91 ČTYŘSEKTOROVÁ EKONOMIKA  Export je autonomní ( nezávislý na velikosti produktu) X a - je ovlivněn jinými faktory:  Poměr cenových hladin doma a v zahraničí  pokud cenová hladina v domácí ekonomice roste  stává se domácí zboží pro zahraničí dražší a export klesne, pokud v domácí ekonomice cenová hladina klesne  export vzroste  Cla, kvóty a jiná ochranářská opatření  Import (M) – má dvě složky:  Indukovaný import – závisí na domácím produktu, závislost je dána mezním sklonem k importu (m), který udává, jak se změní import, pokud se změní domácí produkt o jednotku

92 92 ČTYŘSEKTOROVÁ EKONOMIKA  Autonomní import (M a ) – nezávislý na velikosti domácího produktu  Import: M = M a + mY  Čistý export: NX = X a – M a – mY  Křivka čistého exportu je klesající a její sklon je dán mezním sklonem k importu. Se vzrůstajícím produktem reste import a čistý export se zhoršuje.

93 93 ČTYŘSEKTOROVÁ EKONOMIKA Export - toky statků a služeb, které vedou k přílivu peněz do země Činitelé podporující export:  zvýšení zahraničního důchodu  relativně rychlejší pokles domácí cenové hladiny vůči zahraniční  znehodnocení nominálního kurzu domácí měny  vládní podpora  spotřebitelské preference

94 94 ČTYŘSEKTOROVÁ EKONOMIKA Import - toky statků a služeb, které vedou k odlivu peněz ze země Činitelé podporující import  zvýšení domácího důchodu  výše mezního sklonu k dovozu  relativně rychlejší růst domácí cenové hladiny vůči zahraniční  zhodnocení nominálního kurzu domácí měny  vládní podpora  spotřebitelské preference

95 95 ČTYŘSEKTOROVÁ EKONOMIKA  Graf čistého exportu

96 96 ČTYŘSEKTOROVÁ EKONOMIKA  Rovnovážný produkt – na úrovni rovnovážného produktu se agregátní poptávka rovná skutečně vytvořenému produktu. Pokud je dosaženo rovnovážného produktu, jsou neplánované investice nulové, tzn. Skutečné investice a plánované investice jsou totožné.

97 97 ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT VE TŘÍSEKTOROVÉM A ČTYŘSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD – VÝDAJE  Rovnovážný HDP (Y) ve dvousektorové ekonomice získáme, jestliže součet autonomních výdajů (Ca + I) vynásobíme jednoduchým výdajovým multiplikátorem (  ) dvousektorové ekonomiky  Rovnovážný HDP (Y) ve třísektorové ekonomice získáme, jestliže součet autonomních výdajů (Ca + I+ G + cTR - cTa) vynásobíme jednoduchým výdajovým multiplikátorem třísektorové ekonomiky  Rovnovážný HDP (Y) ve čtyřsektorové ekonomice získáme, jestliže součet autonomních výdajů (Ca + I+ G + cTR - cTa + X - Ma ) vynásobíme jednoduchým výdajovým multiplikátorem čtyřsektorové ekonomiky

98 98 ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT VE DVOUSEKTOROVÉM, TŘÍSEKTOROVÉM A ČTYŘSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD – VÝDAJE  multiplikátor ekonomiky  dvousektorové:  třísektorové:  čtyřsektorové:

99 99 ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT VE DVOUSEKTOROVÉM, TŘÍSEKTOROVÉM A ČTYŘSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD – VÝDAJE  multiplikátor ekonomiky  dvousektorové – je největší, proto je křivka nejstrmější  třísektorové – je menší než u dvousektorové, proto je křivka plošší než křivka dvousektorové ekonomiky  čtyřsektorové – je menší než u třísektorové, proto je křivka nejplošší

100 100 ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT VE DVOUSEKTOROVÉM, TŘÍSEKTOROVÉM A ČTYŘSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD – VÝDAJE  autonomní výdaje dvousektorové ekonomiky: A = Ca + I  autonomní výdaje třísektorové ekonomiky: A = Ca + I + G + cTR - cTa  autonomní výdaje čtyřsektorové ekonomiky: A = Ca + I + G + cTR – cTa + X - Ma

101 101 ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT VE DVOUSEKTOROVÉM, TŘÍSEKTOROVÉM A ČTYŘSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD – VÝDAJE  Rovnovážný produkt  Y*=. (Ca+I)  Y* =. (Ca + I + G + cTR – cTa)  Y* =. (Ca + I + G + cTR – cTa + X – Ma)

102 102 ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT VE DVOUSEKTOROVÉM, TŘÍSEKTOROVÉM A ČTYŘSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD – VÝDAJE  funkce importu:  funkce daní: T = Ta + tY  rovnovážný produkt:  disponibilní důchod:  funkce spotřeby:

103 103 Příklad 6 - zadání Dvousektorová ekonomika je charakterizována spotřební funkcí C = ,9YD a plánovanými investicemi I = 650. Vypočítejte: a) výši jednoduchého výdajového multiplikátoru b) výši rovnovážného produktu c) výši spotřeby na úrovni rovnovážného produktu

104 104 Příklad 6 - řešení a) jednoduchý výdajový multiplikátor: b) rovnovážný produkt:

105 105 Příklad 6 - řešení c) výše spotřeby na úrovni rovnovážného produktu: C = ,9YD = , = 9850

106 106 Příklad 7 - zadání  Máme k dispozici následující informace o třísektorové ekonomice: investiční výdaje: I = 800; funkce úspor: S = ,3YD; vládní nákupy statků a služeb: G = 720; transferové platby vlády: TR = 240; autonomní daně: Ta = 300; sazba daně: 0,1.

107 107 Příklad 7 - zadání Vypočítejte: a) výdajový multiplikátor třísektorové ekonomiky b) rovnovážný produkt c) výši daní na úrovni rovnovážného produktu d) jak se změní rovnovážný produkt, jestliže klesnou investiční výdaje o 100

108 108 Příklad 7 - řešení a) výdajový multiplikátor pro třísektorovou ekonomiku: b) rovnovážný produkt: Y* = . (Ca + I + G + cTR – cTa) Y* = 2,7. ( ,7.240 – 0,7.300) = 2, = 4935,6

109 109 Příklad 7 - řešení c) výše daní na úrovni rovnovážného produktu: T = Ta + tY T = , ,6 = 793,56 d) investiční výdaje klesnou o 100 I = 700 Y2 = 2,7. ( ,7.240 – 0,7.300) = 2, = 4665,6 Δ Y* = Y2 – Y1 = 4665,6 – 4935,6 = -270 Δ Y* = . Δ A Δ Y* = . Δ I Δ Y* = 2,7. (-100) = -270

110 110 Příklad 8 - zadání Ve čtyřsektorové ekonomice jsou známy tyto údaje: investiční výdaje: I = 850; funkce úspor: S = ,1YD; transferové platby státu: TR = 30; funkce daní: T = ,2Y; vládní nákupy statků a služeb: G = 400; funkce čistého exportu: NX = 2000 – 0,25Y. Vypočtěte: a) výdajový multiplikátor pro čtyřsektorovou ekonomiku b) rovnovážný produkt c) čistý export na úrovni rovnovážného produktu

111 111 Příklad 8 - řešení a) výdajový multiplikátor pro čtyřsektorovou ekonomiku: b) rovnovážný produkt:

112 112 Příklad 8 - řešení c) čistý export na úrovni rovnovážného produktu:

113 113 ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT VE DVOUSEKTOROVÉM, TŘÍSEKTOROVÉM A ČTYŘSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD – VÝDAJE  Graf - křivky plánovaných výdajů

114 114 ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT ČTYŘSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD – VÝDAJE  Graf - křivky plánovaných výdajů

115 115 ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT ČTYŘSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD – VÝDAJE  Změny sklonu křivky plánovaných výdajů  Sklon křivky plánovaných výdajů je ovlivněn velikostí multiplikátoru.  V multiplikátoru se vyskytuje:  Mezní sklon ke spotřebě (c) – jeho růst zvyšuje hodnotu multiplikátoru a díky tomu bude křivka plánovaných výdajů strmější a rovnovážný produkt vyšší. Jeho snížení by vedlo k opačnému výsledku  Daňová sazba (t) – její zvýšení snižuje hodnotu multiplikátoru a díky tomu bude křivka plánovaných výdajů plošší a rovnovážný produkt menší.

116 116 ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT ČTYŘSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD – VÝDAJE  Změny sklonu křivky plánovaných výdajů  Mezní sklon k importu (m) – jeho zvýšení snižuje hodnotu multiplikátoru a díky tomu bude křivka plánovaných výdajů plošší a rovnovážný produkt menší. Pro jeho snížení platí opak.

117 117 ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT ČTYŘSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD – VÝDAJE  Změny polohy křivky plánovaných výdajů  Poloha křivky plánovaných výdajů je ovlivněna výší autonomních výdajů.  Autonomní spotřeba (Ca) – její zvýšení posune křivku plán.výdajů rovnoběžně nahoru a rovnovážný produkt vzroste.  Investice (plánované) (I p ) – jejich zvýšení posune křivku plán.výdajů rovnoběžně nahoru a rovnovážný produkt vzroste.  Transferové platby (TR) – jejich zvýšení posune křivku plán.výdajů rovnoběžně nahoru a rovnovážný produkt vzroste.

118 118 ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT ČTYŘSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD – VÝDAJE  Změny polohy křivky plánovaných výdajů  Autonomní daně (Ta) – jejich zvýšení posune křivku plán.výdajů rovnoběžně dolů a rovnovážný produkt klesne.  Vládní nákupy (G) - jejich zvýšení posune křivku plán.výdajů rovnoběžně nahoru a rovnovážný produkt vzroste.  Export (X) – jeho zvýšení posune křivku plán.výdajů rovnoběžně nahoru a rovnovážný produkt vzroste.  Autonomní import (Ma) - jeho zvýšení posune křivku plán.výdajů rovnoběžně dolů a rovnovážný produkt klesne.

119 119 Příklad 9 - zadání Uvažujeme třísektorovou ekonomiku. Graficky zachyťte, co se stane s funkcí plánovaných výdajů (model 45°), jestliže dojde k následujícím změnám, a určete, jaké mají tyto změny vliv na rovnovážný produkt: a) růst vládních nákupů b) pokles plánovaných investic c) růst autonomní spotřeby d) růst autonomních daní e) pokles mezního sklonu k úsporám f) růst sazby daně g)pokles transferových plateb

120 120 Příklad 9 - řešení  Graf - křivky plánovaných výdajů

121 121 Příklad 10 - zadání Uvažujeme čtyřsektorovou ekonomiku. Graficky zachyťte, co se stane s funkcí plánovaných výdajů (model 45°), jestliže dojde k následujícím změnám, a určete, jaké mají tyto změny vliv na rovnovážný produkt: a) růst plánovaných investic b) pokles autonomního importu c) růst autonomních daní d) růst mezního sklonu ke spotřebě e) růst sazby daně f) pokles transferových plateb

122 122 Příklad 10 - řešení  Graf - křivky plánovaných výdajů

123 123 PENÍZE A TRH PENĚZ  Definice peněz  peníze jsou vše, co funguje jako všeobecně přijímaný prostředek směny  Funkce peněz  Prostředek směny – peníze slouží ke směně statků a služeb  Zúčtovací jednotka – v penězích jsou vyjadřovány ceny statků a služeb (jak ceny minulé, současné i budoucí)  Uchovatel hodnoty – v penězích mohou lidé udržovat své bohatství, výhodou této formy bohatství je, že peníze mohou být téměř okamžitě použity na nákup statků a služeb tzn. Peníze jsou likvidní

124 124 PENÍZE A TRH PENĚZ  Historie vzniku peněz a formy peněz  Barterová směna (směna jednoho zboží za druhé) - vzájemná výměna věcí stejné hodnoty, často označovaná jako barterový obchod, tento způsob je neefektivní → chce-li člověk získat nějakou věc musí najít někoho, kdo danou věc nabízí a zároveň je ochoten akceptovat nabízenou protihodnotu  Zbožové (komoditní) peníze - jako peníze se zprvu používaly věci, které v dané společnosti byly vysoko oceňované a nebyl problém je proto směnit za jakékoli zboží např. dobytek, sůl, kožešiny nebo plátno

125 125 PENÍZE A TRH PENĚZ  Drahé kovy – výhodou drahých kovů je jejich trvanlivost, tvárnost a dělitelnost, nejvýznamnější pozici mezi nimi získalo zlato a stříbro.  nejstarší známé použití váženého stříbra jako platidla pochází z Mezopotámie z 5. a 4. tisíciletí př. n. l.  za první mince bývají považovány lýdské mince z elektra (přírodní směs zlata a stříbra), které byly raženy v 7. století př. n. l. v městských střediscích Malé Asie.

126 126 PENÍZE A TRH PENĚZ  Papírové peníze - vznik se klade do Číny v 10.stol., lidé si uschovávali těžké kovové mince u obchodníků kteří jim vydávali ručně psané potvrzení, že jsou peníze u nich uloženy → tyto stvrzenky byly používány k obchodu → v 11.stol. tento systém převzal stát a začal vydávat obdobné stvrzenky v pevně stanovených hodnotách.  Depozitní peníze (bankovní, účetní či žirové peníze) představují zápisy na účtech, dnes jde o převažující formu peněz.

127 127 PENÍZE A TRH PENĚZ  Multiplikace depozit  proces vytváření bankovních peněz  majitel hotovostních peněz uloží u obchodní banky částku ve výši D → obchodní banka tak získá vklad (depozitum) ve výši D → pokud by banka udržovala své rezervy ve výši depozita, pak by se množství peněz v ekonomice nezměnilo → za normálních okolností je nepravděpodobné, že by se všichni majitelé vkladů naráz rozhodli své peníze z banky vyzvednout.  obchodní banka nemusí držet rezervu ve výši celkových vkladů, které obdržela, ale drží jen určitou část depozit jako rezervu → tato rezerva je uložena na účtu u centrální banky, která stanovuje její minimální výši, stanovenou poměrem (mírou) k depozitům nebankovních vkladatelů → z každého vkladu je tedy banka povinna odvést stanovené povinné minimální rezervy centrální bance a zbytek může půjčit ve formě úvěru klientům.

128 128 PENÍZE A TRH PENĚZ  Peněžní zásoba (M) či nabídka peněz je množství peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku  Zvýšení peněžní zásoby (posun křivky MS doprava): 1) poskytováním úvěru komerční bance 2) snížení sazby minimálních povinných rezerv 3) nákupem vládních cenných papírů za hotovost  Snížení peněžní zásoby (posun křivky MS doleva): 1) splácení úvěru ze strany komerční banky 2) zvýšení sazby minimálních povinných rezerv 3) prodejem vládních cenných papírů za hotovost

129 129 PENÍZE A TRH PENĚZ  Graf - nabídka peněz

130 130 PENÍZE A TRH PENĚZ  Graf – změny nabídky peněz

131 131 PENÍZE A TRH PENĚZ  Peněžní agregáty  značí se velkým písmenem M a číslicí.  čím vyšší číslice - tím roste výnosnost dané peněžní zásoby, ale klesá likvidita  agregát s vyšším číslem obsahuje všechny položky, které obsahuje agregát nižší a něco navíc  eurosystém definuje 3 typy agregátů:  úzký peněžní agregát (M1) – v sobě zahrnuje oběživo (bankovky, mince) a vklady na požádání (či jednodenní vklady) - lze z nich vybrat peníze okamžitě

132 132 PENÍZE A TRH PENĚZ  Peněžní agregáty  střední peněžní agregát (M2) - zahrnuje úzký peněžní agregát (M2) a navíc termínované vklady (vklady se splatností do dvou let a vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců) → v závislosti na likvidnosti lze tyto vklady převést na složky úzkých peněz, ale v některých případech se mohou objevit určitá omezení, jako např. nutnost dát výpověď, prodlení, penále nebo poplatky  široký peněžní agregát (M3) - zahrnuje v sobě střední peněžní agregát (M2) a navíc repo operace, akcie, podílové listy fondů peněžního trhu a emitované dluhové cenné papíry do 2 let

133 133 PENÍZE A TRH PENĚZ  Repo operace  jedná se o půjčky, zajištěné převodem cenných papírů, přičemž cenné papíry nemění majitele, pouze je u nich v registru CP vyznačeno, že jsou předmětem repo operace  poskytnutí úvěru se zajišťovacím převodem cenných papírů  dlužník se zavazuje věřiteli, že na něj převede dohodnuté množství zastupitelných cenných papírů proti zaplacení určitých finančních prostředků (zajišťovací převod proti čerpání úvěru)  věřitel se zavazuje k určitému datu nebo na požádání dlužníka převést cenné papíry zpět na dlužníka proti zaplacení sjednané částky peněz (jistiny s úroky)

134 134 PENÍZE A TRH PENĚZ  Likvidita  1) z pohledu finanční analýzy poměrový ukazatel, který lze definovat jako momentální schopnost ekonomických subjektů plnit v termínech platební závazky  2) z pohledu firmy bývá uvažována jako schopnost firmy získat prostředky pro úhradu svých závazků přeměnou jednotlivých složek majetku do hotovostní formy tzn. schopnost finančního aktiva přeměnit se rychle a bez velkých transakčních nákladů v jinou formu aktiva (nejčastěji M1)

135 135 PENÍZE A TRH PENĚZ  Poptávka po penězích (MD) (L)  je funkcí klesající úrokové míry  pokud úroková míra roste → ekonomické subjekty budou dávat přednost cenným papírům a poptávané množství peněz klesá  pokud úroková míra klesá → lidé opouštějí cenné papíry a dávají přednost penězům  změna úrokové míry znamená posun po křivce poptávky po penězích – mění se poptávané množství peněz

136 136 PENÍZE A TRH PENĚZ  Poptávka po penězích  jestliže se mění cokoliv jiného než úroková míra → posouvá se celá křivka poptávky po penězích – mění se poptávka.  mezi tyto faktory lze zařadit:  změnu důchodu: roste-li důchod → poptávají lidé více peněz a křivka MD se posune doprava, klesá-li důchod → křivka poptávky po penězích MD se posune doleva  změnu cenové hladiny: vzroste-li cenová hladina → lidé budou pro nákup statků a služeb potřebovat více peněz a křivka MD se posune doprava, klesne-li cenová hladina → posune se křivka MD doleva

137 137 PENÍZE A TRH PENĚZ  Graf – poptávka po penězích

138 138 PENÍZE A TRH PENĚZ  Graf – změny poptávky po penězích

139 139 PENÍZE A TRH PENĚZ  Rovnováha na trhu peněz  nabízené množství přesně odpovídá poptávanému množství, na peněžním trhu se ustanovila rovnovážná úroková míra  pokud by se úroková míra nacházela pod rovnovážnou úrokovou mírou např. i 1 → vznikl by na trhu peněz přebytek poptávky nad nabídkou tzn. lidé chtějí držet více peněz než ve skutečnosti drží → aby je získali, začnou prodávat cenné papíry → cena cenných papírů klesá a roste úroková míra → růst úrokové míry povede k poklesu poptávaného množství peněz (posun po křivce MD nahoru) → na trhu se opět ustanoví rovnováha

140 140 PENÍZE A TRH PENĚZ  Rovnováha na trhu peněz  pokud by se úroková míra nacházela nad rovnovážnou úrokovou mírou např. i 2 → vznikl by na trhu peněz přebytek nabídky nad poptávkou tzn. lidé drží více peněz, než si přejí → začnou nakupovat cenné papíry → cena cenných papírů roste a klesá úroková míra → pokles úrokové míry povede ke zvýšení poptávaného množství peněz (posun po křivce MD dolů) → na trhu se opět ustanoví rovnováha

141 141 PENÍZE A TRH PENĚZ  Graf – rovnováha na trhu peněz

142 142 PENÍZE A TRH PENĚZ  Úroková míra  Nominální – vyjadřuje procentní přírůstek z uložené částky, např. pokud uložíme v bance na roční termínovaný vklad 1000 Kč a po roce dostaneme zpátky 1050 Kč, činila nominální úroková míra 5% (úrok je 50 Kč)  Reálná – vyjadřuje procentní změnu kupní síly, neboli o kolik procent zboží si můžeme koupit více, bereme v úvahu změnu cenové hladiny (míry inflace), vypočítáme ji, když od nominální úrokové míry odečteme procentní změnu cenové hladiny (míru inflace)  i R = i N - 

143 143 PENÍZE A TRH PENĚZ  Teorie poptávky po penězích  Kvantitativní teorie peněz – je základem neoklasických teorií:  Fisherova verze peněžní poptávky  Cambridgeská verze peněžní poptávky (Alfred Marshall)  Friedmanova teorie poptávky po penězích  Fisherova teorie peněžní poptávky – formuloval na zač.20 stol. americký ekonom Irwing Fisher  transakční přístup

144 144 PENÍZE A TRH PENĚZ  Fisherova teorie peněžní poptávky  vycházel z toho, že během daného období (roku) se v ekonomice uskuteční určitý objem peněžních transakcí (nákupů a prodejů)  tyto transakce se uskuteční prostřednictvím peněžní zásoby, která se během roku několikrát obrátí  lze to vyjádřit rovnicí, kterou Fisher nazval rovnicí směny  MV = Y n  Mpeněžní zásoba  Vrychlost obratu peněz (kolikrát se jedna peněžní jednotka během daného období účastnila ekon. transakcí)  Y n nominální domácí produkt

145 145 PENÍZE A TRH PENĚZ  MV = Y n  tento vztah je identitou, která je vždy splněna, levá strana rovnice vyjadřuje agregátní výdaje na zboží a služby a pravá strana vyjadřuje peněžní hodnotu těchto zboží a služeb  rozložíme-li nominální produkt na součin cenové hladiny P a reálného produktu, dostaneme  MV = PY  cenová hladina se může změnit jedině prostřednictvím změny některé z veličin M, V nebo Y

146 146 PENÍZE A TRH PENĚZ  Fisherova teorie peněžní poptávky  V - rychlost obratu peněz je stabilní veličina, která se mění v dlouhém období jen pomalu a v závislosti na technologických faktorech (např. na produkčních periodách) nebo institucionálních faktorech (zejména na fungování institucích peněžního trhu).  M - změny peněžní zásoby mají za následek proporcionální změny nominálního produktu Y n  pokud předpokládáme, že se ekonomika dlouhodobě udržuje na potenciálním produktu Y  změny M mají za následek proporcionální změny cenové hladiny P, což je základní tvrzení kvantitativní teorie

147 147 PENÍZE A TRH PENĚZ  Hlavním přínosem Fisherovy verze kvantitativní teorie je úvaha o neutralitě peněz  neutralita peněz = peníze neovlivní reálné veličiny (reálné HDP, reálnou mzdu, zaměstnanost), ale ovlivní pouze nominální veličiny (nominální HDP, nominální mzdu, cenovou hladinu)  neutralita peněz = změny množství peněz v oběhu ovlivňují převážně jen hladinu cen a kupní sílu peněz, ale nevyvolávají změny v reálných veličinách (AS, národním důchodu, zaměstnanosti)

148 148 PENÍZE A TRH PENĚZ  Cambridgeská teorie peněžní poptávky  vychází z rovnováhy trhu peněz, kterou lze vyjádřit vztahem: M = M d  M - peněžní zásoba (nabídka peněz)  M d - poptávka po penězích (poptávané peněžní zůstatky)  zabývá se otázkou, proč chtějí lidé držet peněžní zůstatky?  důvod vidí v nutnosti zabezpečování běžných transakcí  Cambridgeská teorie je teorií transakční poptávky po penězích a předpokládá, že peněžní zůstatky, které chce člověk držet, závisejí pouze na výši jeho důchodu

149 149 PENÍZE A TRH PENĚZ  Cambridgeská teorie peněžní poptávky  rovnováha je porušena jen v důsledku změn v nabídce peněz a je okamžitě transformována přizpůsobením poptávky, tj. změnou velikostí držených hotovostí, cenovou hladinou a nominálním národním důchodem  vyjádříme-li peněžní zůstatky lidí jako podíl na jejich důchodech, dostáváme: M d = kY n  M d - poptávka po penězích  Y n - představuje nominální domácí produkt  k - koeficient, který udává, jak velký podíl důchodu chtějí lidé (v průměru) držet ve formě peněžních zůstatků

150 150 PENÍZE A TRH PENĚZ  Cambridgeská teorie peněžní poptávky  Y n = PY,  kde P je cenová hladina a Y reálný domácí produkt, dostaneme cambridgeskou rovnici peněz ve tvaru:  M d = kPY.  lze vidět, že koeficient k je převrácenou hodnotou rychlosti obratu peněz V  protože k = 1/V  cambridgeská rovnice je formálně přepsáním Fisherovy rovnice směny

151 151 PENÍZE A TRH PENĚZ  Cambridgeská teorie peněžní poptávky  Ekonomický smysl obou rovnic je však odlišný. Cambridgeská rovnice naznačuje, že rychlost obratu peněz není dána jen technologickými a institucionálními faktory, ale také faktory, které ovlivňují poptávku po penězích - jmenovitě úrokovou mírou.  Rozhodování lidí o výši jejich peněžních zůstatků na úrokové míře závisí. Protože úroková míra podléhá častým změnám, může být i rychlost obratu peněz proměnlivou a nestabilní veličinou.

152 152 PENÍZE A TRH PENĚZ  Friedmanova teorie poptávky po penězích  M. Friedman v práci The Quantity Theory of Money spatřoval v monetární teorii rozšíření obecné teorie poptávky, která se v mnohém podobá uvažování Cambridgeské školy.  M. Friedman nevysvětluje, proč jednotlivci drží peníze ale analyzuje faktory, které determinují, kolik peněz jednotlivec drží.  Friedman ukázal, že poptávka po penězích nezávisí jen na důchodu a na úrokové míře, ale je mnohem složitější veličinou.

153 153 PENÍZE A TRH PENĚZ  Friedmanova teorie poptávky po penězích  Lidé drží své bohatství jako portfolio mnoha různých aktiv (oběživo, bankovní vklady, dluhopisy, akcie, nemovitosti, automobily, lidský kapitál aj.) a optimální skladbu svého portfolia si vytvářejí v závislosti na výnosech, likviditě a riziku jednotlivých aktiv.  Samotná změna úrokové míry má proto na poptávku po penězích mnohem slabší vliv.  Friedman nazval svou teorii novou kvantitativní teorií a ta se pak stala základním východiskem nového vlivného myšlenkového proudu v makroekonomii - monetarismu.

154 154 PENÍZE A TRH PENĚZ  Friedmanova teorie poptávky po penězích  1) Existuje vztah mezi velikostí peněžní zásoby M a velikostí nominálního domácího produktu Y n, tj. změny M promítají do změn Y n s přihlédnutím ke vztahům M/P = M d /P a MV=PY. Tento vztah je těsnější v dlouhém období než v krátkém období.  2) Peníze nejsou neutrální v krátkém období (1 až 2 roky). Změny peněžní zásoby v krátkém období mají účinek na změny reálných veličin (na reálnou úrokovou míru, na reálný měnový kurz a na reálný domácí produkt) (ve vztazích MV=PY a M = kPY se změny M promítají zčásti do P a zčásti do Y).

155 155 PENÍZE A TRH PENĚZ  Friedmanova teorie poptávky po penězích  3) Peníze jsou však neutrální v dlouhém období. Změny peněžní zásoby ovlivňují pouze cenovou hladinu, zatímco reálné ekonomické veličiny se nemění (ve vztazích MV=PY a M = kPY se změny M promítají pouze do změn P).  4) Inflace je výlučně peněžní jev. To znamená, že jedinou konečnou příčinou inflace je nadměrný růst peněžní zásoby.

156 156 PENÍZE A TRH PENĚZ  Keynesiánské teorie poptávky po penězích  Tradiční (Keynesova teorie)  Moderní keynesovské teorie transakční poptávky po penězích (Baumolův-Tobinův model)  Moderní keynesovské teorie spekulativní poptávky po penězích (Tobinův model)  Tradiční keynesiánská teorie zdůrazňuje význam peněz jako uchovatele bohatství a rozebírá motivy poptávky po penězích a dělí je na motiv transakční, opatrnostní a spekulativní.

157 157 PENÍZE A TRH PENĚZ  Transakční motiv – peníze jsou drženy a poptávány za účelem provádění běžných transakcí, vzniká z důvodu časového nesouladu mezi příjmy a výdaji, např. domácnosti dostanou výplatu jednou měsíčně, ale výdaje mají v průběhu celého měsíce, firmy nakupují suroviny, platí mzdy a proto poptávají peníze.  Důchodový motiv – domácnosti získávají svůj důchod vždy pro určité období jednorázově a musí z něj realizovat platby v rámci celého období, pokud mají být schopny realizovat postupně tyto transakce  musí část svého důchodu držet v penězích  Podnikatelský motiv – firmy musí hradit náklady, ale své příjmy nerealizují v časové shodě s úhradou nákladů, proto část svých příjmů drží v podobě peněz, aby byly schopny hradit očekávané náklady

158 158 PENÍZE A TRH PENĚZ  Opatrnostní motiv – ekonomické subjekty drží peníze z důvodu neočekávaných výdajů, např. domácnost si ponechává peníze na možnou opravu auta či na eventuální neplánovanou koupi statku  Spekulační motiv – je spojen s funkcí peněz jako uchovatele hodnoty, lidé mohou své bohatství držet v penězích nebo cenných papírech  peníze nepřináší výnos, ale jsou bezrizikové, cenné papíry jsou méně likvidní a rizikovější než peníze, avšak jejich výnosnost je vyšší

159 159 PENÍZE A TRH PENĚZ  Nabídka peněz  M – množství peněz v ekonomice, peněžní zásoba   - sazba (míra) povinných minimálních rezerv  C – oběživo  cr – podíl oběživa na vkladech  D – depozita  R – rezervy  MB – měnová báze

160 160 PENÍZE A TRH PENĚZ  množství peněz v ekonomice (peněžní zásoba = M): MB = C + R M = C + D

161 161 PENÍZE A TRH PENĚZ  Poptávka po penězích  L – poptávka po penězích  P – cenová hladina  k – citlivost (koeficient závislosti) poptávky po penězích na změny důchodu  h - citlivost (koeficient závislosti) poptávky po penězích na změny úrokové míry  i – úroková míra  i N – nominální úroková míra  i R – reálná úroková míra   - míra inflace

162 162 PENÍZE A TRH PENĚZ  poptávka po penězích (L):  úroková míra (i):

163 163 Příklad 11 - zadání Sazba povinných minimálních rezerv byla centrální bankou snížena z 10 % na 6 %. Vypočtěte starou a novou výši povinných minimálních rezerv, jestliže počítáme s depozitem 2,1 mil. Kč. % = 0,1 % = 0,06 D = 2,1 mil.Kč.

164 164 Příklad 11 - řešení Rezervy vypočítáme tak, že depozita vynásobíme sazbou povinných minimálních rezerv  R1 = 2,1. 0,1 = 0,21 mil. Kč. = ,-  R2 = 2,1. 0,06 = 0,126 mil. Kč. = ,-

165 165 Příklad 12 – zadání a řešení Centrální banka nakoupila cenné papíry za 500 mil. Kč. Jak se změní množství peněz v ekonomice. Povinné minimální rezervy jsou stanoveny ve výši 5 %. MB = 500 mil. Kč.

166 166 Příklad 13 - zadání Poptávka po penězích je dána vztahem: Zjistěte: a) jak velká musí být nabídka peněz, aby trh peněz byl v rovnováze, je-li dosažený důchod: Y= mil. Kč a úroková míra: i = 8 % b)jak velká musí být nabídka peněz, aby trh peněz byl v rovnováze, sníží–li se koeficient citlivosti poptávky na změny úrokové míry na polovinu

167 167 Příklad 13 - řešení  Nabídka peněž (M) je rovna poptávce po penězích (L) dělenou cenovou hladinou (P). Cenová hladina je rovna 1, proto nabídka rovná se poptávce M=L.  Nabídku zjistíme dosazením do poptávkové funkce

168 168 Příklad 14 - zadání Pokud víme, že: a) v 1. roce byly dosaženy tyto výsledky: inflace 3 %, nezaměstnanost 7 %, dosažená úroková sazba u vkladů 8 %, b)v 2. roce byly dosaženy tyto výsledky: inflace 5 %, nezaměstnanost 6 %, dosažená úroková sazba u vkladů 7 % Zjistěte: v kterém roce je reálná úroková sazba pro klienty vyšší

169 169 Příklad 14 - řešení  reálnou úrokovou míru vypočítáme tak, že od nominální úrokové míry odečteme inflaci  → vyšší úroková míra je v prvním roce

170 170 TRH STATKŮ A SLUŽEB A TRH PENĚZ (MODEL IS-LM)  John Richard Hicks (britský ekonom, ) ve stati „Keynes a klasikové“(1937) formuloval model SI - LL, který Alvin Harvey Hansen (americký ekonom, ) upravil model na IS - LM.  jde o rozvinutí jednoduchého keynesova modelu, který předpokládal izolovaný trh zboží.  Model stanovení všeobecné rovnováhy – tj. rovnováhy na trhu zboží a služeb a na trhu peněz a ostatních finančních aktiv.  Zachycuje současnou rovnováhu na trhu zboží a služeb a trhu peněz.

171 171 PŘEDPOKLADY MODELU IS-LM  existence fixních cen, což je předpoklad nulové inflace (nominální důchod = reálný důchod)  existence dostatečné zásoby kapitálu k uspokojení poptávky  fixní nominální mzdy a dostatečná nabídka práce  uzavřená (třísektorová) ekonomika (neuvažujeme vnější vlivy)  centrální banka kontroluje nabídku peněz (nominální zásobu peněz)  skutečný produkt je menší než potenciální, zásoba kapitálu je dostatečná, aby mohla být vyrobena poptávaná produkce, křivka agregátní nabídky je horizontální, jde o tzv. extrémní případ keynesiánské AS (existuje produkční mezera, neboť nejsou využity všechny zdroje)  nabídka práce je taková, že postačuje k výrobě poptávané produkce

172 172 MODEL IS-LM  rovnováha se utváří na trzích statků a finančních trzích, které jsou v modelu reprezentovány křivkami IS a LM  změny veličin projevující se v posunech křivek nejsou příliš velké, takže je lze modelovat pomocí lineárních funkcí

173 173 MODEL IS-LM  Křivka IS  je křivkou rovnováhy na trhu zboží a služeb.  vyjadřuje množinu kombinací úrokové míry (sazby) i a produktu (reálného důchodu) Y, při nichž je trh zboží v rovnováze  α – je výdajový multiplikátor třísektorové ekonomiky  - jsou autonomní výdaje nezávislé na úrokové míře  b – je citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru  i – úroková míra.

174 174 MODEL IS-LM

175 175 MODEL IS-LM  V případě nerovnováhy představují body nalevo od křivky IS převis agregátní poptávky nad agregátní nabídkou (AD > AS) a body napravo převis nabídky nad poptávkou (AD < AS)  Křivka IS se posouvá doleva nebo doprava při změně autonomních výdajů, třeba při zvýšení vládních výdajů se posouvá doprava. Při změně multiplikátoru nebo citlivosti na změny úrokové míry se mění sklon křivky IS

176 176 MODEL IS-LM  Sklon IS  čím vyšší je citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru (b), tím plošší je křivka IS (a naopak)- s růstem b se křivka IS pootočí kolem osy x.  čím větší je výdajový multiplikátor (α), tím plošší je křivka IS (a naopak) – s růstem α se křivka IS pootočí kolem osy y.  Posun IS  Je vyvolán změnou autonomních výdajů  vzroste-li Ca, G, TR, I, nebo se sníží TA - křivka IS se posune vpravo  klesne-li Ca, G, TR, I nebo se zvýší TA - křivka IS se posune vlevo

177 177 MODEL IS-LM  Křivka IS vychází ze zkratky investice-úspory a představuje rovnovážný produkt při různých úrovních úrokové míry. Přičemž se jedná hlavně o ty investice, které závisí na úrokové míře.  Křivka IS vychází z křivky plánovaných výdajů v třísektorové tedy uzavřené ekonomice. Jenže tam byly na ose y plánované výdaje a teď je zde úroková míra.  Plánované výdaje v třísektorové ekonomice:  A = Ca + I +G + c.TR –c.TA  U všech veličin není stejná závislost na úrokové míře.  Citlivost jednotlivých složek autonomních výdajů na úrokovou míru není stejná. Zatímco citlivost investic na úrokovou míru může být vysoká a stejně tak velikost autonomní spotřeby může být výší úrokové míry ovlivněna, vládní výdaje jsou na úrokovou míru zcela necitlivé. 

178 178 MODEL IS-LM  Ca = – b (Ca).i  Autonomní spotřeba (která je nezávislá na velikosti důchodu), je však z části závislá na úrokové míře. Ca s čarou je část autonomní spotřeby, která není závislá na úrokové míře ani na velikosti důchodu. b Ca je pak citlivost autonomní spotřeby na změnu úrokové míry. Odečítá se to, protože s rostoucí úrokovou mírou klesá autonomní spotřeba.

179 179 MODEL IS-LM  I = – b I.i  I s čarou je část investic, které nejsou závislé na úrokové míře. b I je pak citlivost investic na změnu úrokové míry. Odečítá se to, protože s rostoucí úrokovou mírou klesají investice, neboť vycházejí pro firmy draze.  b = b Ca + b I  kde b je pak citlivost autonomních výdajů na změnu úrokové míry  A = – b.i  A s čarou jsou autonomní výdaje nezávislé na velikosti úrokové míry a b. i je část autonomních výdajů, které jsou závislé na úrokové míře a s rostoucí úrokovou mírou snižují celkové autonomní výdaje. Tedy výsledná křivka IS je klesající.

180 180 MODEL IS-LM  Křivka LM  představuje rovnováhu na trhu peněz při různých úrovních úrokové míry  vyjadřuje množinu kombinací úrokové míry (sazby) i a produktu (reálného důchodu) Y, pro které je trh peněz a ostatních finančních aktiv (obligací) v rovnováze

181 181 MODEL IS-LM  L……….poptávka po reálných peněžních zůstatcích  k……….citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na důchod  h……….citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na úrokovou míru  i………..úroková míra  Y……….důchod

182 182 MODEL IS-LM

183 183 MODEL IS-LM  z rovnice křivky LM plyne, že když poroste produkt Y, tak poroste i úroková míra  křivka LM je tedy rostoucí  lze to vysvětlit i tím, že pokud roste spotřeba tak roste poptávka po penězích, protože lidé potřebují na svojí spotřebu více peněz, nabídka peněz je pevně daná a poptávka se bude posouvat doprava  poroste rovnovážná úroková míra  v bodech nalevo od křivky LM pak dochází k nerovnováze a to k převisu nabídky nad poptávkou, v bodech napravo pak logicky k převisu poptávky nad nabídkou

184 184 MODEL IS-LM  Sklon LM  Závisí na citlivosti poptávky po penězích na důchod (k) a úrokovou míru (h)  čím nižší citlivost poptávky po penězích na důchod (k), tím plošší LM a naopak  čím vyšší citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru (h), tím plošší LM a naopak  h pro dané ksklon LM  h = 0vertikální  h = maléstrmá  h = velképlochá  h = ∞horizontální

185 185 MODEL IS-LM  Posun LM  Způsoben změnou v nabídce reálných peněžních zůstatků (M/P).  zvýšení nabídky peněz - posun LM vpravo  snížení nabídky peněz - posun LM vlevo.  Posun po LM  změna úrokové míry

186 186 ROVNOVÁHA MODELU IS-LM

187 187 ROVNOVÁHA MODELU IS-LM  Matematické vyjádření rovnováhy  IS:  LM: i = 1/h (k. Y – M/P)  když dosadíme do rovnice IS křivku LM (substituce za i), tak získáme rovnovážný produkt:  multiplikátor gama γ neboli multiplikátor fiskální ekonomiky  multiplikátor β neboli multiplikátor monetární politiky

188 188 ROVNOVÁHA MODELU IS-LM  dostaneme tento rovnovážný produkt:  pokud dosadím rovnici IS do rovnice křivky LM za Y, pak dostaneme rovnovážnou úrokovou míru:

189 189 NEROVNOVÁHA MODELU IS-LM  Nerovnováha v modelu IS-LM

190 190 Příklad 15 (62/2) - zadání  Uzavřená ekonomika je popsána následujícími údaji: spotřební funkce: C = ,75YD; autonomní investiční výdaje: 840; autonomní daně: 260; sazba daně: 0,1; transfery: 400; vládní nákupy statků a služeb: 760; citlivost investic na úrokovou míru: 50.  a) vyjádřete rovnici křivky IS  b) kolik činí rovnovážný produkt, jestliže úroková míra je 3%  c) jak se změní rovnovážný produkt, jestliže se autonomní výdaje (položky nezávislé na produktu i na úrokové míře) zvýší o 450

191 191 Příklad 15 (62/2) - řešení Ca = 250 I = 840 Ta = 260 t = 0,1 Tr = 400 G = 760 b = 50 a) rovnice IS: b) c)

192 192 Příklad 16 (62/3) - zadání  Třísektorová ekonomika je popsána následovně: nominální zásoba peněz činí 1500 a cenová hladina je P = 1,00; citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře je 10; citlivost poptávky po penězích vzhledem k reálnému produktu je 0,5.  a) vyjádřete rovnici křivky LM  b) zjistěte hodnotu sklonu křivky LM  c) jaký je rovnovážný produkt, jestliže víme, že rovnovážná úroková míra je 4%  Řešení:  M = 1500 P=1 h = 10 k = 0,5  a)

193 193 Příklad 16 (62/3) - řešení  b) sklon LM  c) i = 4% Y = 3080

194 194 Příklad 17 (63/7) - zadání  Daná třísektorová ekonomika je charakterizována následujícími vztahy a údaji: vládní nákupy statků a služeb: 500; transferové platby vlády: 300; C = ,75YD; I = 600 – 45i; cenová hladina: 1,00; nominální zásoba peněz: 800; L = 0,5Y – 50i; T = ,2Y.  Vypočítejte:  a) velikost rovnovážného produktu a rovnovážné úrokové míry  Řešení:  G = 500 Tr = 300 Ca = 300 c = 0,75 Ia = 600 b = 45 P = 1  M = 800 k = 0,5 h = 50 Ta = 200 t = 0,2

195 195 Příklad 17 (63/7) - řešení  Výpočet rovnovážného produktu a úrokové sazby: Y0 = ? i0 = ?  Postup: α→γ→β→ Ā→ Y0→ i0

196 196 Příklad 17 (63/7) - řešení Ā = Ca + Ia + G + cTr – cTa = ,75*300 – 0,75*200 = 1475

197 197 MODEL AD - AS - model s agregátní poptávky a agregátní nabídky - je pokračováním výdajového modelu (s linií 45°) a modelu ISLM - dosavadní modely předpokládaly, že množství zboží a služeb, které je poptáváno bude vyrobeno a nabízeno při existující cenové úrovni  Model AD-AS tudíž - zahrnuje navíc i vliv proměnlivé cenové hladiny  (to umožní zkoumat současně jak determinanty změny úrovně rovnovážné produkce, tak i determinanty změny agregátní cenové hladiny, resp. změny agregátního cenového indexu)

198 198 MODEL AD - AS  Model AD-AS navazuje na model IS-LM  Odstraňuje předpoklad fixní cenové hladiny  Určuje rovnovážný produkt a rovnovážnou cenovou hladinu  Křivka AD (agregátní poptávky) – je odvozena z modelu IS-LM. Zobrazuje takové kombinace úrovně cen a rovnovážné produkce, při které jsou oba trhy v rovnováze (trh zboží a služeb a trh peněz a ostatních finančních aktiv)  Agregátní poptávka (AD) – představuje objem celkových plánovaných výdajů na nákup produktu při dané cenové hladině  Agregátní nabídka (AS) – popisuje vzájemné vztahy mezi agregátní produkcí ekonomiky a cenovou úrovní. Agregátní nabídka je potom celkové množství produkce, které firmy a domácnosti nabízejí při daných mzdách a cenách v ekonomice.

199 199 MODEL AD - AS  Agregátní poptávka (AD) – vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční zákazníci koupit při různých cenových hladinách  Agregátní nabídka (AS) – vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí firmy vyrábět při různých cenových hladinách

200 200 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA  je součtem spotřebních výdajů domácností (C), investičních výdajů firem (I), vládních nákupů statků a služeb (G) a čistého exportu (NX), jejichž výše závisí na cenové hladině  křivka poptávky je klesající tzn. s poklesem cenové hladiny roste za jinak stejných podmínek reálný produkt, při růstu cenové hladiny produkt klesá

201 201 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA

202 202 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA Z grafu vyplývá: Čím vyšší je cenová úroveň, tím nižší jsou reálné peněžní zůstatky, tím vyšší je úroková sazba, a tudíž tím nižší je úroveň rovnovážné produkce a výdajů. A naopak. Závěr: Původně byla ekonomika v rovnováze (při cen.úrovni P 0 a dané zásobě nominálních peněz M) v bodě E 0. Protože se cen.úroveň zvýšila z P 0 na P 1, dojde k nerovnováze na trhu peněz (aktiv): protože se snížily reálné peněžní zůstatky, dojde při původní výchozí úrokové sazbě i 0 k převisu poptávky po penězích nad jejich nabídkou. Znovunastolení rovnováhy na trhu peněz (aktiv) při vyšší cen.úrovni P 1 znamená, že se zvýší úrokové sazby, čímž dojde ke snížení agregátních výdajů (investic a spotřeby), což vede ke snížení úrovně rovnovážné produkce na Y 1.

203 203 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA Sklon křivky agregátní poptávky Křivka AD má negativní sklon (kromě extrémních případů). Protože, čím vyšší je úroveň cen, tím nižší jsou reálné peněžní zůstatky, a proto tím nižší je rovnovážná úroveň výdajů a produkce.  Vysvětlení klesajícího tvaru AD:  Efekt úrokové míry – jestliže dojde k poklesu cenové hladiny  ekon. subjekty zjišťují, že pro provádění svých transakcí nyní potřebují méně peněz  omezí poptávku po penězích  při snížení poptávky po penězích začnou lidé nakupovat cenné papíry  tím roste jejich cena a klesá úroková míra  jakmile klesne úroková míra, firmy začnou více investovat a lidé začnou více utrácet (berou si úvěry)  zvýšené investice a spotřební výdaje  posun po křivce AD dolů  vede ke zvýšení růstu reálného produktu

204 204 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA  Efekt bohatství – ekonomické subjekty drží určitou část svého bohatství v penězích  jestliže klesne cenová hladina, ekonomické subjekty zjišťují, že si mohou za své peníze koupit více statků a služeb  vzniklý přebytek utratí  posun po křivce AD dolů  vzrůst reálného produktu  Zahraniční efekt - jestliže klesne cenová hladina, stává se domácí zboží na zahraničních trzích levnější  roste vývoz  pro domácí subjekty se zboží ze zahraničí stává dražší  klesá dovoz  výsledkem poklesu cenové hladiny je růst čistého exportu  posun po křivce AD dolů  vzrůst reálného produktu

205 205 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA Poloha křivky AD: Protože jsme křivku AD odvodili z modelu IS-LM, potom poloha křivky AD (tj. posun doprava či doleva) závisí na faktorech, které ovlivňují polohu křivek IS a LM, tj. stejné faktory, které posouvají křivky IS a LM, budou posouvat i křivku AD. KŘIVKA IS – posun doprava zvýšení spotřeby či investic, zvýšení vládních výdajů G, transf. plateb TR a pokles autonomních daní TA Tyto faktory ovlivňují posun křivky IS doprava a tedy i posun křivky agregátní poptávky AD doprava a naopak KŘIVKA LM – posun doprava v důsledku zvýšení nabídky peněz Křivka AD se posune doprava také v důsledku zvýšení nominální zásoby peněz a naopak.

206 206 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA  Posuny celé křivky AD způsobuje růst či pokles spotřebních výdajů, investic, vládních nákupů a čistého exportu  pokud AD roste  posouvá se křivka AD rovnoběžně doprava  pokud AD klesá  posouvá se křivka AD rovnoběžně doleva  Sklon křivky AD  Křivka AD je tím plošší, čím:  nižší je citlivost poptávky po penězích na úrok.sazbu (h)  větší je citlivost poptávky po investicích na úrok.sazbu (b)  větší je multiplikátor ( )  nižší je citlivost na důchod (k)  Sklon křivky AD závisí na sklonu křivek IS a LM: čím plošší je křivka IS (vysoké b, vysoký multiplikátor) a čím strmější křivka LM (při daném k, menší h), tím je křivka AD plošší.

207 207 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA  Sklon křivky AD vyjadřuje citlivost agregátních výdajů na změnu cenové hladiny. Je-li:  vysoká citlivost (malá změna cen.hladiny vyvolá velké změny v agr.výdajích) = křivka je plochá  malá citlivost = křivka je strmá  je-li zcela necitlivá = křivka je vertikální  absolutní citlivost = křivka je horizontální

208 208 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA Body mimo křivku AD:  V bodech nalevo od křivky agregátní poptávky = převis poptávky po zboží a službách, tj. při dané cenové úrovni je vyrobeno nedostatečné množství zboží v poměru k poptávce. Dochází tudíž k nedobrovolnému (neplánovanému) čerpání zásob, k tlaku na zvýšení produkce, k tlaku na růst cenové hladiny, což jsou signály nerovnováhy a zároveň mechanismy ustavování rovnováhy na trhu zboží a služeb.  V bodech nalevo AD > AS.  V bodech napravo AD < AS = existuje přebytek nabídky. Je vyrobeno nadbytečné množství zboží, dochází ke vzniku neplánovaných zásob atd.

209 209 AGREGÁTNÍ NABÍDKA  vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí firmy vyrábět při různých cenových hladinách  suma očekávaných důchodů (příjmů) ekonomických subjektů při dané cenové úrovni  množství výstupu, které jsou firmy ochotny nabízet při dané cenové úrovni  tvar křivky AS se liší podle ekonomických škol (jednotlivé školy vychází z různých předpokladů zejména trhu práce)

210 210 AGREGÁTNÍ NABÍDKA  Krátkodobá extrémní keynesiánská křivka AS

211 211 AGREGÁTNÍ NABÍDKA  Krátkodobá extrémní keynesiánská křivka AS  křivka AS je horizontální  aktuální produkt je nižší než potenciální (vysoká míra nevyužití výrobních kapacit, produkční mezera)  ceny, nominální i reálné mzdy jsou v krátkém období fixní  zásoba kapitálu a práce je dostatečná pro výrobu libovolného poptávaného množství produkce  firmy mohou nabízet jakékoliv množství produkce při existující cenové hladině

212 212 AGREGÁTNÍ NABÍDKA  Klasická funkce agregátní nabídky

213 213 AGREGÁTNÍ NABÍDKA  Klasická funkce agregátní nabídky  v dlouhém období je křivka AS vertikální (značíme LAS)  při jakékoliv cenové úrovni bude nabízeno stejné množství produkce  ekonomika je na úrovni potenciálního produktu (produkt, při kterém dochází k plnému využití všech zdrojů – práce, kapitálu, půdy), produkt při plné zaměstnanosti)  na trhu práce je rovnováha, neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost (plná zaměstnanost)  předpokládá dokonale pružné mzdy a ceny

214 214 AGREGÁTNÍ NABÍDKA  potenciální produkt se může v průběhu doby zvyšovat (příp. i snižovat) jinak růstem množství výrobních zdrojů a jednak růstem produktivity těchto výrobních zdrojů (technologický pokrok)  růst produktu by se projevil posunem křivky LAS doprava  pokles produktu by se projevil posunem křivky LAS doleva

215 215 AGREGÁTNÍ NABÍDKA  Krátkodobá agregátní nabídka - Nová klasická ekonomie – Lucasova verze

216 216 AGREGÁTNÍ NABÍDKA  Krátkodobá agregátní nabídka  Nová klasická ekonomie – Lucasova verze  Krátkodobá běžná či základní keynesiánská křivka AS (statický model)  pozitivně skloněná  předpoklad: fixní nominální mzdy (nepružnost nominálních mezd je příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti), proměnlivá cenová hladina, proměnlivá reálná mzda  čím vyšší je reálná mzda, tím nižší je zaměstnanost a produkce

217 217 AGREGÁTNÍ NABÍDKA  v krátkém období je křivka AS rostoucí (SAS) tj. čím vyšší je cenová hladina, tím větší produkt budou firmy nabízet.  reálný produkt se může v krátkém období od své potencionální úrovně odchylovat  pokud je pod potenciálním produktem  výrobní faktory jsou nevyužité a existuje nezaměstnanost  pokud je nad potenciálem  mohou firmy krátkodobě přetížit pracovníky (přesčasy)  náklady firem (nominální mzdy, ceny surovin) jsou v krátkém období neměnné (fixní)

218 218 AGREGÁTNÍ NABÍDKA  jakmile dojde k růstu poptávky po produkci firem  poroste cenová hladina. Firmy chtějí vydělat (rostou ceny jejich produkce, kdežto náklady mají krátkodobě fixní)  zvýší svou produkci  zvýší zaměstnávání svých pracovníků  pokud se ekonomika nachází pod potenciálem, najmou firmy za danou fixní mzdu dodatečné pracovníky, kteří byli doposud nezaměstnaní  pokud se ekonomika nachází na svém potenciálu, mohou firmy krátkodobě motivovat své pracovníky mírným zvýšením mzdy např. poskytnou odměny za přesčasy (toto zvýšení mezd je však nižší než zvýšení cen)  bez ohledu na to jakým způsobem dojde ke zvýšení zaměstnanosti, zvýší se reálný produkt

219 219 AGREGÁTNÍ NABÍDKA  Změny krátkodobé AS  AS vyjadřuje množství reálného produktu, které chtějí firmy vyrábět při různých cenových hladinách.  pokud se firmám zvýší náklady, budou ochotné nabízet stejné množství produktu pouze za vyšší ceny  proto se křivka SAS posouvá nahoru a agregátní nabídka klesá  růst cen vstupů může být způsoben:  růstem nominálních mezd  růstem cen surovin (př. růst cen ropy na světových trzích)  znehodnocením měnového kurzu (dovážené suroviny budou dražší po přepočtu na domácí měnu)  pokud se firmám sníží náklady, budou ochotné nabízet stejné množství produktu za nižší ceny  proto se křivka SAS posouvá dolů a agregátní nabídka roste

220 220 ROVNOVÁHA AGREGÁTNÍ NABÍDKY A POPTÁVKY  V bodě, kde se protíná křivka agregátní poptávky s křivkou krátkodobé nabídky je dosaženo rovnovážného reálného produktu Y 0 a rovnovážné cenové hladiny P 0 (bod krátkodobé rovnováhy E 0 ). Tento bod také leží na dlouhodobé křivce agregátní nabídky (LAS) tzn. jedná se i o dlouhodobou rovnováhu.

221 221 ROVNOVÁHA AGREGÁTNÍ NABÍDKY A POPTÁVKY  Rovnováha po růstu agregátní poptávky  Pokud dojde ke zvýšení AD např. V důsledku zvýšených vládních nákupů  křivka AD se posune doprava AD 1  rostou ceny a firmy chtějí dosahovat zisku, proto budou zvyšovat produkci  ekonomika však ve výchozím bodě pracovala na potenciálním produktu  musí firmy přesvědčit své zaměstnance o zvýšení produkce  zvýší jim nominální mzdy  zaměstnanci více pracují a reálný produkt se zvýší (bod E 1 – bod krátkodobé rovnováhy, kdy je produkt nad úrovní potenciálního produktu)  Časem zaměstnanci zjistí, že jim sice nominální mzdy vzrostly, ale za své mzdy si mohou koupit méně statků a služeb neboli klesla jejich reálná mzda (peněžní iluze), neboť cenová hladina vzrostla více jak nominální mzdy  zaměstnanci požadují zvýšení mezd  tím vzrostou náklady firem  povede k poklesu SAS  posun nahoru do bodu E 2 – nový bod rovnováhy průsečík nové křivky SAS a vyšší cenové hladiny P 2  produkt se v krátkém období po vychýlení vrací pět na potencionální úroveň

222 222 ROVNOVÁHA AGREGÁTNÍ NABÍDKY A POPTÁVKY  Rovnováha po růstu agregátní poptávky

223 223 ROVNOVÁHA AGREGÁTNÍ NABÍDKY A POPTÁVKY  Rovnováha po poklesu agregátní poptávky  Agregátní poptávka poklesne např. vlivem poklesu nominální zásoby peněz nebo snížením vládních nákupů  posun křivky AD doleva  cenová hladina klesá  firmy by mohly snížit mzdy a tím i své náklady, ale to jim většinou neumožňují kolektivní smlouvy (mzdy jsou krátkodobě fixní)  firmy začnou propouštět zaměstnance a snižují výrobu  reálný produkt klesá na Y 1 a bod E 1 je novým bodem krátkodobé rovnováhy  Časem kolektivní smlouvy vyprší a uzavírají se nové  existuje nezaměstnanost  zaměstnanci jsou ochotni přistoupit na snížení nominálních mezd  tím klesnou firmám náklady a agregátní nabídka vzroste  posun křivky dolů na SAS 1  bod E 2, který je novým bodem dlouhodobé rovnováhy  produkt krátkodobě poklesl pod potenciální produkt, ale dlouhodobě se vrací zpět na svůj potenciál

224 224 ROVNOVÁHA AGREGÁTNÍ NABÍDKY A POPTÁVKY  Rovnováha po poklesu agregátní poptávky

225 225 Příklad 18 (76/2) – zadání:  Neoliberální ekonomika pružných trhů je popsána těmito funkcemi:  C = ,8 (1 - 0,25)YI = 4300 – 4000i  L = 0,1Y – 4000iG = 700  M = 800  Za těchto podmínek bude při cenové úrovni P = 1 dosažen potencionální produkt Y*.  Zjistěte:  a) hodnotu multiplikátorů ,  a funkci agregátní poptávky (dle modelu IS-LM) s proměnnými P a Y  b) úroveň potencionálního produktu  c) v dalším období se zvýšily státní výdaje, ale ekonomika se pružně vrátila na úroveň potencionálního produktu při cenové úrovni P1 = 1,25. O kolik se zvýšily státní výdaje.

226 226 Příklad 18 (76/2) – řešení  Řešení  a)  Ā = Ca + Ia + G + cTr – cTa = ,8*0 – 0,8*0 = 5200

227 227 Příklad 18 (76/2) – řešení  a) funkce agregátní poptávky  b) úroveň potenciálního produktu:

228 228 Příklad 18 (76/2) – řešení  c) Y0 = 12000, P = 1,25  O kolik se zvýšily státní výdaje?  ∆G = ?  ∆G = 160

229 229 Příklad 18 (76/2) – řešení  Situace graficky: V modelu AD-AS je křivka AS vertikální protínající osu Y v hodnotě potenciálního produktu (Y=12000), křivka AD je klesající. Zvýšením státních výdajů se křivka AD posunula vpravo nahoru = nová rovnováha vzniká při Y = a P = 1,25.

230 230 NEZAMĚSTNANOST  Jev v tržní ekonomice, kdy část ekonomicky aktivního obyvatelstva nenachází odpovídající zaměstnání  Obyvatelstvo dané země členíme na – ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní  Ekonomicky aktivní obyvatelstvo – 2 skupiny 1) Zaměstnaní – osoby starší 15-ti let, které mají placené zaměstnání nebo sebezaměstnání (vč, dočasně nepřítomných – nemoc, mateřská dovolená, atd.) 2) Nezaměstnaní – nemají placené zaměstnání  - práci přitom aktivně hledají  - jsou ochotni během krátké doby (14 dnů) nastoupit  Ekonomicky neaktivní 3) Ostatní – studenti, důchodci, ženy v domácnosti, invalidé, osoby mladší 15-ti let, osoby, které nechtějí pracovat

231 231 NEZAMĚSTNANOST  Míra nezaměstnanosti = procentní podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu, tj.  E - počet zaměstnaných (mají placené zaměstnání nebo sebezaměstnání)  U - počet nezaměstnaných (práci aktivně hledají)  L - ekonomicky aktivní obyvatelstvo E + U = L  u … míra nezaměstnanosti u = U/(E + U)*100 = U/L*100

232 232 NEZAMĚSTNANOST  Druhy nezaměstnanosti  1) Frikční nezaměstnanost  - vzniká na základě pohybu pracovníků – běžné propouštění, odchod na vlastní žádost, mladí lidé ze škol.  - tito lidé hledají práci, jsou po určitou dobu nezaměstnaní, ale po určité době se mění v zaměstnané.  2) Strukturální nezaměstnanost  - vzniká na základě nedostatečné poptávky po statcích a tudíž i po pracovnících v určitých odvětvích, kde probíhá útlum (hutě, těžké strojírenství, …)  - útlum určitých odvětví je přitom doprovázen rozmachem jiných odvětví – odlišné kvalifikační předpoklady.

233 233 NEZAMĚSTNANOST  Cyklická nezaměstnanost  - přebytek nabídky práce nad poptávkou (nedostatek volných míst) – na základě cyklického vývoje ekonomiky  Sezónní nezaměstnanost  - např. v zemědělství, ve stavebnictví, ve školství  Plná zaměstnanost - ekonomika pracuje na úrovni potenciálního produktu (při přirozené míře nezaměstnanosti)

234 234 NEZAMĚSTNANOST  Přirozená míra nezaměstnanosti  - existuje vždy určitá nezaměstnanost = normální míra zaměstnanosti, kolem které kolísá míra nezaměstnanosti u (dříve 2 – 4 %, nyní 6 i více)  - jedná se o frikční a strukturální nezaměstnanost (vždy někteří lidé hledají lepší zaměstnaní, studenti své první místo, některé podniky ukončují činnost, atd.), nepatří sem cyklická nezam.  přitom je v rozvinutých ekonomikách charakteristický růst u přirozené míry nezaměstnanosti:  - regulační zásahy vlády – vysoké sociální dávky, které působí demotivačně na ty, kteří hledají místo  - zvyšující se význam soc.psychologických faktorů – omezování migrace

235 235 NEZAMĚSTNANOST  Důsledky nezaměstnanosti  Ekonomické důsledky  – jsou představovány ztrátou produkce v podobě rozdílu mezi skutečným a potencionálním produktem.  Okunův zákon – udává závislost mezi tempem růstu HDP a průměrnou mírou nezaměstnanosti. Tento zákon říká, že růst reálného HDP převyšující trend (který je 2,25% ročně pro vyspělé země) o 2%, povede k poklesu míry nezaměstnanosti o 1% a naopak růst nezaměstnanosti o 1 % nad úroveň přirozené míry nezaměstnanosti je spojen s poklesem HDP o 2 %.  Phillipsova křivka – vyjadřuje vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti, v krátkém období nepřímo úměrný vztah, v dlouhém období nezávislost obou veličin

236 236 NEZAMĚSTNANOST  Phillipsova křivka krátkodobá

237 237 NEZAMĚSTNANOST  Phillipsova křivka dlouhodobá

238 238 NEZAMĚSTNANOST  Sociální důsledky  dopad na psychiku lidí, kriminalita, alkoholismus, narkomanie, sebevraždy, radikalizace určitých skupin  dopady zvlášť tíživé při dlouhodobé nezaměstnanosti. (delší než 1 rok)  Snižování nezaměstnanosti a) Pasivní politika zaměstnanosti – zmírňování negativních dopadů v podobě podpor v nezaměstnanosti b) Aktivní politika zaměstnanosti – vytváření nových pracovních míst (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, společensky účelová prac. místa) c) Programy restrukturalizace d) Podpora migrace lidí e) Redukce sociálních dávek a minimálních mezd

239 239 Příklad 19 (87/4) – zadání:  V tabulce je uvedeno kolik lidí žilo ve městech, kolik z nich bylo neaktivních a kolik bylo nezaměstnaných. Vypočtěte míru nezaměstnanosti v jednotlivých městech. BrnoPlzeňOstrava Celkem Neaktivn í ch Nezaměstnaných

240 240 Příklad 19 (87/4) – řešení:  BRNO: Ekonomicky aktivních L =  =  PLZEŇ: Ekonomicky aktivních L =  – =  OSTRAVA: Ekonomicky aktivních L =  – =

241 241 INFLACE  Inflace = projev ekonomické nerovnováhy, jehož vnějším znakem je růst všeobecné cenové hladiny  spojený s poklesem kupní síly peněz (rostou-li ceny, pak za stejný obnos peněz si můžeme kupit méně)  Deflace = pokles všeobecné cenové hladiny  Desinflace = pokles tempa míry inflace  Stagflace = spojení stagnace a inflace (situace, kdy dochází ke stagnaci reálného produktu a současně k růstu míry inflace). Je doprovázena též růstem nezaměstnanosti = selhání Philipsovy křivky

242 242 INFLACE Příčiny a formy inflace Příčiny – můžeme odvodit z modelu AD-AS. Dělení: 1) Poptávková inflace 2) Nabídková (nákladová) inflace - Ad 1) Inflace tažená poptávkou – je způsobena pozitivními poptávkovými šoky, pokud současně s poptávkou se odpovídajícím tempem nezvyšuje Y (nabídka) nebo neklesají ceny vstupů. - Růst poptávky se projeví v růstu cen, tím musí vzrůst mzdy (náklady na výrobní faktory) a tím se snižuje agregátní nabídka - Příčiny: příliš expanzivní fisk. a monet. politika (př. růst vládních výdajů, růst investičních výdajů firem) a politika vysoké (plné) zaměstnanosti - Křivka AD se posune doprava

243 243 INFLACE  Inflace tažená poptávkou

244 244 INFLACE - Nákladová inflace – je způsobena negativním nabídkovým šokem, pokud se odpovídajícím tempem nesnižuje agregátní poptávka. Příkladem je inflace tlačená růstem mezd. Dále pak růst cen surovin na svět.trzích (ropné šoky) nebo růst cen dovážených vstupů v důsledku znehodnocení domácí měny.

245 245 INFLACE Dělení inflace: Mírná inflace (plíživá) – inflace je nízká, lidé mají důvěru v peníze – jednotky až desítky procent Pádivá inflace – lidé ztrácejí důvěru v peníze, preferují držbu jiných aktiv. Indexování nominálních veličin nebo počítání v zahraniční měně – kolem 100 % Hyperinflace – kolaps ekonomiky, peníze přestávají fungovat, bartrová směna či používání zahr.měn – 1000 % i více. Nutná měnová reforma.

246 246 INFLACE Protiinflační politika: Hlavním nástrojem je regulace agregátní poptávky. 1. Jedná se jednak o takový charakter měnové, fiskální a zahraničně ekonomické politiky, která nestimuluje růst agregátní poptávky, v případě plné zaměstnanosti, případně o restriktivní charakter těchto politik. 2. Dále pak snižování inflačních očekávání. Další možností jak zpomalit růst cenové hladiny je omezit růst nominálních mzdových sazeb = důchodová politika zaměřená na zmrazení mezd na základě zákonného opatření vlády, popř.zavedení limitů růstu mezd apod.

247 247 INFLACE Důsledky inflace Vliv na reálné důchody - inflace vede k přerozdělení reálných důchodů – pokles reálných mezd, tlak na růst nominálních mezd – jejich nerovnoměrný vývoj Vliv na reálnou hodnotu bohatství - inflace znamená znehodnocení úspor (dříve vytvořeného bohatství = znehodnocení úspor) - Inflace dopad na vztah věřitelé – dlužníci (znehodnocení dluhů = výhodné pro dlužníky) Vliv na ekonomickou aktivitu - inflace vytváří nejisté prostředí = destimulace aktivit, inflace vnáší nejistotu do investičních plánů Poznámka: Inflace zpravidla nepostihuje věcné formy bohatství (nemovitosti, starožitnosti, umělecká díla), jejichž ceny obvykle rostou spolu s inflací.

248 248 INFLACE - Philipsova křivka: - - zobecnění souvislostí mezi inflací a nezaměstnaností - Původně – vývoj mzdových sazeb a nezaměstnanosti. - - základem práce A.W.Philipse z Nového Zélandu. - Nižší míra nezaměstnanosti než přirozená byla spojena s růstem w, vyšší míra nezaměstnanosti než přirozená byla analogicky spojená s poklesem w. Inversní vztah lze vysvětlit tak, že při nízké nezaměstnanosti se zostřuje konkurence mezi zaměstnavateli při hledání pracovníků = vyšší mzdové sazby.

249 249 INFLACE  roční růst nominálních sazeb w – vertikální osa míra nezaměstnanosti v %

250 250 INFLACE - Philipsova křivka – upravená : - V 60. letech 20. století Američané P.A.Samuelson a R.M.Sollow upravili PK - Tempo růstu nominálních mezd nahradili růstem cenové hladiny (P) neboli mírou inflace - Tento vztah vycházel z předpokladu, že firmy zvyšují ceny podle toho, jak se jim zvyšují pracovní náklady. - Důležitá je však i otázka přirozené míry nezaměstnanosti. - Závěr – přirozená míra nezaměstnanosti je spojená se stabilní cenovou hladinou neboli s nulovou mírou inflace. - Dojde –li za této situace k růstu AD (agregátní poptávky) a k růstu zaměstnanosti, nižší nezaměstnanost bude spojena s růstem cenové hladiny, neboli inflací. - Naopak vyšší nezaměstnanost při poklesu agregátní poptávky povede k poklesu cenové hladiny (deflaci).

251 251 INFLACE  Philipsova křivka – upravená:

252 252 INFLACE - Philipsova křivka: - Závěr - - chceme-li udržovat nezaměstnanost pod přirozenou mírou, musíme počítat s určitou stabilní mírou inflace - - při odstranění inflace (nebo alespoň snížení jejího tempa) se musíme smířit s vyšší nezaměstnaností. - Závěr však platí jen pro krátké období. - Dlouhodobě daný závěr neplatí. - Dlouhodobě se míra nezaměstnanosti vrací neustále k přirozené míře nezaměstnanosti, přičemž se míra inflace neustále zvyšuje.

253 253 INFLACE - Philipsova křivka: - Dlouhodobá Phil.křivka je vertikální a prochází bodem u 1 na ose x (tj. bod přirozené míry nezaměstnanosti).

254 254 INFLACE - Není tedy možné dlouhodobé stlačování nezaměstnanosti pod její přirozenou míru pomocí podněcování agregátní poptávky. To je možné pouze krátkodobě. - Přirozená míra nezaměstnanosti je ve světě různě vysoká. Pohybuje se cca mezi 4 – 8 %, přičemž závisí na mnoha faktorech – na demografickém složení obyvatelstva, migraci, pružnosti pracovních trhů, štědrosti sociálních dávek apod. - Vzhledem k daným soc.dávkám je v současné době přirozená míra nezaměstnanosti v EU vyšší než v USA a Japonsku.

255 255 INFLACE  Měření všeobecné cenové hladiny:  1) Index spotřebitelských cen – Consumer price index (CPI) – nejpoužívanější nástroj pro zjišťování inflace, statistikové každý měsíc zjišťují ceny určitého koše statků a služeb, jež byli do koše zařazeny podle výdajů průměrné domácnosti v určitém roce (základní rok). Koš obsahuje cca 729 statků a služeb, které jsou rozděleny do 12 skupin. Každý reprezentant má v uvedeném koši svou váhu. Váha je určena podílem výdajů na daný statek na celkových výdajích domácnosti. Tyto váhy jsou po určitou dobu fixní (cca 5 let), protože jejich statistické zjišťování je velice náročné.  2) Index cen výrobců - Production Price Index (PPI) – vypovídá o konkurenceschopnosti výrobců, změny v PPI se časem promítají do CPI. ČSÚ sleduje několik indexů např. index cen zemědělských výrobců, index cen průmyslových výrobců, index cen stavebních prací. Funguje na podobném principu jako CPI – existuje fixní koš.

256 256 INFLACE  3) Deflátor HDP – jsou v něm zachyceny všechny statky a služby vyprodukované v dané ekonomice, neexistuje žádný fixní koš vybraných výrobků. Zjistíme ho, pokud vydělíme nominální produkt reálným a vynásobíme stem  Míra inflace – pomocí indexů zjistíme všeobecnou cenovou hladinu, inflaci vyjadřujeme jako míru inflace, nebo-li procentní změnu za nějaké časové období

257 257 INFLACE  Vzorce:

258 258 Příklad 20 (87/3) - zadání  Ekonomika produkovala tři výrobky. Jejich množství a ceny jsou v jednotlivých letech uvedeny v tabulce:  Vypočítejte meziroční míru inflace v roce 2008 pomocí deflátoru HDP (rok 2007 je rok srovnávací) Výrobek množstvícenamnožstvícena q0q0 p0p0 q1q1 p1p1 I II III

259 259 Příklad 20 (87/3) - řešení

260 260 Příklad 21 (87/2) - zadání  Spotřební výdaje činily ve výchozím roce C = 1200, investiční výdaje I = 1000 a vládní výdaje G = 800. V dalším roce stouply spotřební výdaje o 40 %, investiční výdaje 10 % a vládní výdaje zůstaly nezměněny.  Zjistěte: a) míru inflace (procento růstu cenové úrovně), jestliže reálný NH produkt se nezměnil b) míru inflace, jestliže reálný NH produkt se zvýšil o 30 %. a) C = 1200 I = 1000 G = 800 ∆C = 40% ∆I = 10% ∆G = 0% Π = ∆Yn/Yn *100

261 261 Příklad 21 (87/2) - řešení  b)

262 262 OTEVŘENÁ EKONOMIKA  Otevřená ekonomika je spojená s ostatním světem jednak: - obchodem se zbožím a službami - finančními toky  Obchod se zbožím a službami – vzniká z faktu, že část vyrobeného zboží v domácí zemi je exportována do ostatních zemí a část zboží, které je spotřebováno v domácí zemi je vyrobeno v zahraničí a dováženo.  Finanční (kapitálové) toky – vyjadřují skutečnost, že investoři při formování svého portfolia alokují svá aktiva v zemích, kde jim přinášejí nejvyšší výnos a převádějí tudíž své fondy ze země do země relativně rychle, s nízkými transakčními náklady a relativně volně, bez významných omezení.

263 263 OTEVŘENÁ EKONOMIKA  Tyto transakce pak determinují konstituování měnových kurzů, úrokových sazeb, platebních a obchodních bilancí zemí, cenových hladin, modifikují tvar a důsledky fiskálních a monetárních politik v jednotlivých zemích, jakož i určování rovnovážné produkce.  Na základě toho pak stále více zesiluje vzájemná závislost ekonomik jednotlivých zemí s rostoucí globalizací světové ekonomiky.  Měnový kurs  Nominální měnový kurs = cena určité národní peněžní jednotky vyjádřená v jiných národních penězích, nebo-li cena jedné měny vyjádřená v jednotkách měny druhé  Reálný měnový kurs = přepočet kursů na základě parity kupní síly jednotlivých měn

264 264 OTEVŘENÁ EKONOMIKA  Systém měnových kursů  - kursy pevné  - kursy pohyblivé, flexibilní (plovoucí - floating)  Rozlišujeme kurs - valut (měn v hotovosti) - deviz (měn na účtech)  Nebo též je zachyceno na kurzovním lístků - kurs nákup - kurs prodej - kurs ČNB

265 265 OTEVŘENÁ EKONOMIKA  Systémy měnových kurzů  Volný měnový kurz (plovoucí) – stanovuje se na základě poptávky a nabídky po jednotlivých měnách - pokud CB intervenuje na měnovém trhu např. při rychlých a velkých změnách kurzu centrální banky nakupují nebo prodávají domácí měny s cílem omezit tyto výkyvy = řízený plovoucí kurz  Pevný měnový kurz (fixní) – udržovaný v předem stanoveném rozmezí kolem určité výše, jež je stanovena CB v takové výši, o které si CB myslí, že je dlouhodobě udržitelná z pohledu platební bilance - CB stanoví i pásmo oscilací, ve kterém kurz se může pohybovat na základě poptávky a nabídky

266 266 OTEVŘENÁ EKONOMIKA  Pevný měnový kurz (fixní) – pokud dojde vychýlení kurzu mimo pásma oscilace:  překročení horního pásma – kurz koruny znehodnocuje – CB začne na měnovém trhu nakupovat české koruny a platí za ně devizy ze svých rezerv  překročení spodního pásma - kurz koruny zhodnocuje – CB na měnovém trhu nabídne koruny a získá za ně devizy, které připojí ke svým devizovým rezervám  CB v rámci svých měnových intervencí snižuje či zvyšuje své devizové rezervy

267 267 OTEVŘENÁ EKONOMIKA  Měnový kurs  Přímý zápis kursu = CZK/USD = 17,80 (tj. 1 USD = 17,80 CZK)  CZK/EUR = 24,30 (tj. 1 EUR = 24,30 CZK)  = počet jednotek domácí měny za jednu jednotku měny cizí  Nepřímý zápis = obráceně = 1 CZK = 0,056 USD  1 CZK = 0,041 EUR  = počet jednotek cizí měny za jednu jednotku domácí měny

268 268 OTEVŘENÁ EKONOMIKA  Měnový trh  Měnový kurs závisí na vývoji nabídky a poptávky po dané měně, nebo přesněji na faktorech, které nabídku a poptávku ovlivňují.  Křivka poptávky (FD) vyjadřuje kombinace poptávaných množství EUR (za které jsou nabízeny CZK) při různých úrovních kursu EUR.  Křivka nabídky (FS) vyjadřuje kombinace nabízených množství EUR (za které jsou poptávány CZK).  1 - příliv kapitálu  posun křivky FS doprava  = posilování koruny.  2 - intervence ČNB zvedne FD  = koruna se znehodnocuje

269 269 OTEVŘENÁ EKONOMIKA  Měnový trh  Faktory ovlivňující nabídku a poptávku na měnovém trhu: 1) Vývoj ekonomiky v jednotlivých zemích 2) Vývoj mezinárodního obchodu 3) Kursové intervence 4) Výnosnost mezinárodních aktiv (převod peněžních prostředků do jiné země s cílem uložení v tamních bankách apod.)  Na základě toho rozeznáváme  Kurs podle trhu aktiv (parita úrokových sazeb) – což znamená, že finanční aktiva budou držena v jednotlivých měnách v závislosti na jejich očekávaných výnosnostech, které jsou určeny - zúročením aktiv (nominálními úr.sazbami v daných zemích), - očekávaným vývoje měn.kurzu

270 270 OTEVŘENÁ EKONOMIKA  Parita kupních sil (PPP) – vychází z cenových podmínek mezinárodního obchodu (zjišťuje se statistiky podle ceny určitého spotřebního koše výrobků). Absolutní verze a relativní verze PPP  PPP - porovnává agregátní cenové hladiny ve dvou zemích  Př. Na daný spotř. koš vynaložíme v Evropě 119 EUR, v USA 100 USD, pak z PPP by vycházel kurs 1,19 EUR/USD.  Absolutní verze: Nominální měnový kurz (podle PPP) = E = P D / P F  P D … domácí měnová hladina  P F … zahraniční měnová hladina  Měnový kurz se ustanoví na hodnotě odp. podílu cenových hladin.  Vnitřní kupní síla měny – znamená, že si za koruny v ČR koupím daný koš zboží  Vnější kupní síla měny – znamená, že si po přepočtu podle kurzu koupím v cizině opět daný koš zboží

271 271 OTEVŘENÁ EKONOMIKA  V krátkém období se může lišit nominální kurz od kurzu podle PPP (především o dopravní náklady, celní bariéry), tzn. měnový kurz (nominální) se běžně odchyluje od parity kupních sil.  Poměr měnového kursu k paritě = index (koeficient) ERDI.  Index ERDI:   Je-li index > 1 = kurs je podhodnocen, daná úroveň kursu a cenových hladin působí příznivě na vývoj čistého exportu a naopak.  Relativní verze parity kupních sil  Nezabývá se stanovením konkrétní výše měnového kurzu, ale vysvětluje jeho změnu – změna měnového kurzu je přibližně dána rozdílem míry inflace v domácí a zahraniční ekonomice

272 272 OTEVŘENÁ EKONOMI KA  Relativní měnový kurz  vyjadřuje konkurenceschopnost domácí ekonomiky – důležitý zejména jeho vývoj  - při jeho růstu, tj. znehodnocuje se kurz, se naše zboží stává levnější, více se vyváží, méně se dováží  - při jeho poklesu, tj. reálně zhodnocuje, naše zboží je dražší, méně se vyváží, více se dováží (tj. čistý export se zhoršuje)  je nominální měnový kurz,  P F je cenová hladina v zahraničí,  P D je domácí cenová hladina,  R je reálný měnový kurs

273 273 OTEVŘENÁ EKONOMIKA  Zhodnocení a znehodnocení měny:  a) znehodnocení měny – za jednotku domácí měny získáme méně jiné národní měny, klesá tedy vnější kupní síla.  devalvace = znehodnocení měnového kurzu u systému fixního  depreciace = znehodnocení měnového kurzu u systému pohyblivého  b) zhodnocení měny  revalvace = zhodnocení měnového kurzu u systému fixního  apreciace = zhodnocení měnového kurzu u systému flexibilního

274 274 OTEVŘENÁ EKONOMIKA  Platební bilance  = zachycuje mezinárodní pohyb statků, služeb výrobních faktorů a pohledávek a závazků.  = vyjadřuje ekonomické transakce subjektů dané země se zahraničím během určitého období.  Horizontální struktura (podle MMF):  1) Běžný účet = pohyb výrobků (obchodní bilance) pohyb služeb (označován též jako neviditelný obchod = doprava, tranzity, turistický ruch apod.) transferové platby (převod soc.dávek, prac.příjmů cizinců apod.)

275 275 OTEVŘENÁ EKONOMIKA  2) Kapitálový účet = kapitálové transfery (převody akcií, odpustění dluhů apod.)  3) Finanční účet = vývoj pohledávek a závazků rezidentů dané země vůči zahraničí = přímé zahr.investice (př. stát či firmy si investují v zahraničí např. koupě podílu v podniku) = portfoliové investice (tj. podíly nižší než 10 %) (př. koupě podílu ve fondu) = ost.investice (splácení úvěrů apod.)  4) Rezervy = vývoj aktiv v dispozici centrální banky (zahr.měny, zlato, …) (př. CB kupuje zlato ze zahraníčí, Čína hromadí americký dolar)  5) Chyby a opomenutí = rozdíly (tato položka umožňuje účetní rovnost kreditních a debetních součtů)

276 276 OTEVŘENÁ EKONOMIKA  Vertikální struktura:  1) Kreditní položky (znaménko +)  - export statků  - příliv důchodů a transferů  - import kapitálu = zvýšení závazků vůči zahraničí (přijaté úvěry a vklady), snížení pohledávek (přijaté splátky úvěrů, pokles depozit rezidentů v zahraničí – převod vkladů ze zahraničí do ČR)  2) Debetní položky (znaménko -)  - import statků  - odliv důchodů a transferů  - export kapitálu = zvýšení pohledávek (poskytnuté úvěry, růst bank.vkladů v zahraničí, nákup obligací), snížení závazků (splácení úvěrů, pokles depozit nerezidentů)  3) Rezervy  - zvýšení rezerv (růst pohledávek – méně peněz k dispozici): -  - snížení rezerv (pokles pohledávek – více peněz k dispozici): +

277 277 MONETÁRNÍ POLITIKA  Charakteristika měnové (monetární) politiky  MP je představována opatřeními, kterými je ovlivňován vývoj peněžního trhu, a to nejčastěji nabídky peněz (peněžní zásoby). O tom zpravidla rozhoduje CB.  MP je činností státu, která je zaměřena na kontrolu množství peněz v ekonomice, na regulaci úrokových sazeb a podmínek úvěru. Konkrétně pak ji vykonává CB.

278 278 MONETÁRNÍ POLITIKA  Banka je organizace, která má povolení provádět bankovní operace (jinak řečeno banka = instituce obchodující s penězi).  Bankovní systém (soustava) = souhrn všech bank v daném státě a uspořádání vztahů mezi nimi.  V tržních ekonomikách existuje 2 stupňová bankovní soustava.  1.st.= centrální banka  2.st.= ost.banky (obchodní, komerční banky)  Centrální banka = instituce, jejímž hlavním cílem je zabezpečovat stabilitu měny. Obecně ve státě může být jedna centrální banka nebo centrální banku tvoří více bank (např. FED v USA)  Ústřední bankou v ČR je ČNB. Jejím nejvyšším řídícím orgánem je bankovní rada ČNB – jmenuje prezident. V čele ČNB stojí guvernér ČNB.

279 279 MONETÁRNÍ POLITIKA  Centrální banka  = zpravidla samostatná instituce, jako v ČR – ČNB.  Výjimka - USA – podoba Federální rezervní systém (FED) – je tvořen 12 federálními rezervními bankami, které jsou soukromými bankami jednajícími ve veřejném zájmu.  Hlavní úkoly CB: 1. Uskutečňovat měnovou politiku – zprav. nezávislá na vládě. Opatření: – operace na volném trhu (nákup a prodej vládních či vlastních CP) – stanovení PMR – poskytování úvěrů KB a stanovení úrokových sazeb

280 280 MONETÁRNÍ POLITIKA 2. Udržovat stabilitu komerčního bankovního systému pomocí - PMR - úvěry KB (CB vystupuje jako zapůjčovatel poslední instance) - pravidla obezřetného podnikání bank (úv.angaž,..) - pravidla vzniku bank - někde povinné pojištění vkladů 3. Ostatní aktivity - správa měn.(devizových a zlatých) rezerv - emise bankovek - regul.měn.kurzu (měn.intervence )

281 281 MONETÁRNÍ POLITIKA  Na základě činnosti CB rozeznáváme - nástroje měn.politiky:  - nepřímé  - operace na volném trhu (nákup a prodej vládních či vlastních CP)  - stanovení PMR  - poskyt.úvěrů KB (lombardní sazba - procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze oproti zástavě cenných papírů.Centrální banka díky této sazbě může regulovat oběh peněz. Zvýšením lombardní sazby dochází ke zdražení peněz a banky si půjčují méně.)  - stanovení ú.s. – diskontní sazba, lombardní sazba apod.  - přímé  - úvěrové limity (stanovení max.objemu úvěrů, který banka může poskytnout)  - administrativní opatření (omezení přílivu peněz ze zahraničí a odlivu do zahr.)

282 282 MONETÁRNÍ POLITIKA  Diskontní sazba  Patří mezi nepřímé nástroje centrální banky. V první polovině 20. století byla diskontní sazba hojně využívána jako základní úroková sazba, za kterou si mohly obchodní banky půjčit peníze od centrální banky.  Tato sazba tedy určovala základní hodnotu peněz na peněžních trzích a úroky obchodních bank se od ní odvíjely. Dnes je změna diskontu používána především jako signál, kam chce centrální banka směřovat svou měnovou politiku.  1. zvýšením diskontu dochází ke zdražení peněz, obchodní banky si půjčují méně, zpomalení oběhu peněz - protiinflační restriktivní monetární politika;  2. snížením diskontu zlevňují peníze, dochází k nárůstu úvěrů, načerpávání peněz do ekonomiky, zrychlení oběhu peněz - expanzivní politika.

283 283 MONETÁRNÍ POLITIKA Komerční banky Hlavní činností komerčních bank je: - získávání peněžních prostředků (zejména ve formě vkladů) - poskytování úvěrů - vykonávání dalších činností – provádění platebního styku - poskytování záruk - provádění směnárenské činnosti Banky – universální ČSOB, Komerční banka, Česká spořitelna, apod. - specializované – stavební spořitelny apod.

284 284 MONETÁRNÍ POLITIKA  Monetární politika  expanzivní – centrální banka zvyšuje nabídku peněz  neutrální – centrální banka ani nezvyšuje ani nesnižuje nabídku peněz  restriktivní – centrální banka snižuje nabídku peněz  Expanzivní monetární politika  Jedná se o politiku zlevňování úvěrů (levných peněz) v bankovním sektoru.  Centrální banka působí na zvýšení nabídky peněz v bankovním sektoru zvyšováním nákupu státních obligací od obchodních bank, případně snižováním povinných měr rezerv, nebo podpůrně snižováním diskontních a lombardních sazeb.  Efekty nástrojů se projeví v růstu peněžní báze (v nákupu obligací, snížení diskontních sazeb) nebo ve zvýšení hodnoty centrálního peněžního multiplikátoru (snížení povinných měr rezerv).

285 285 MONETÁRNÍ POLITIKA  Restriktivní monetární politika  Restriktivní monetární politiky jsou charakterizovány politikou zdražování úvěrů v bankovním sektoru. CB působí na snížení nabídky peněz obchodních bank zvyšováním prodeje státních obligací, popř. zvyšováním povinných měr rezerv, nebo podpůrně zvyšováním diskontních a lombardních sazeb.  Efekty nástrojů se projeví v poklesu peněžní báze (v prodeji obligací, ve zvýšení diskontních sazeb) nebo ve snížení hodnoty centrálního peněžního multiplikátoru (ve zvýšení povinných měr rezerv).

286 286 MONETÁRNÍ POLITIKA  Monetární politika - účinnost  Účinnost změny nabídky peněz bude závislá na tom, jak citlivá bude poptávka po penězích na úrokovou sazbu (graficky je vyjádřeno sklonem křivky poptávky po penězích MD).  L = k * Y – h * i  h … citlivost poptávky po penězích na ú.s.  k … citlivost poptávky k důchodu  Bude-li tato citlivost vysoká = povede měnová expanze pouze k malému poklesu úrokových sazeb (to je také předpoklad keynesiánského pojetí) a naopak.

287 287 MONETÁRNÍ POLITIKA  Monetární politika  Cílem monetární politiky - zvýšit zaměstnanost - snížit inflaci  Zprostředkujícím cílem – úroková sazba.  Model AD-AS  Vazba zprostředkujícího cíle na konečné cíle – 2 stupně: a) Změna rovnováhy peněž.trhu se promítá do vývoje agreg.poptávky b) Změna AP vede ke změně zaměstnanosti, produktu a cen.hladiny. • Základem je, že CB musí aktivně reagovat na vývoj ekonomiky.

288 288 MONETÁRNÍ POLITIKA Keyn.transmisní mechanismus  1.stupeň procesu, tj.monetární část = 3 kroky  1) CB mění svými nástroji nabídku peněz = expan.nebo restriktivní měn.politika. Změna nabídky peněz a střetávání s poptávkou po penězích vede ke změnám ú.s. Účinnost změny nabídky peněz bude závislá na tom, jak citlivá bude poptávka po penězích na ú.s. Předpokladem keynes.modelu je, že tato citlivost je přiměřeně vysoká  2) na změnu ú.s. reagují výdaje, zejména soukromé investice, ale i G  3) změna výdajů znamená růst agreg.poptávky

289 289 MONETÁRNÍ POLITIKA Keyn.transmisní mechanismus Graficky = monetární expanze = posun křivky AD doprava - monetární restrikce = posun doleva.

290 290 Příklad 22 (107/3) – zadání i řešení  Odvoďte dvě LM funkce, máte-li dvě následující funkce poptávky po penězích:  L1 = 0,1Y - 100i  L2 = 0,1Y - 200i  Uvažujte konstantní nabídku peněz M = U které funkce při stejné nabídce peněz M vyvolá stejná změna NH produktu Y větší změnu úrokové míry.  Řešení:  LM1: 4000 = 0,1Y - 100i  LM2: 4000 = 0,1Y - 200i  Reakce změny úrokové míry na změnu produktu závisí na sklonu křivky LM – čím větší sklon LM – tím větší reakce (změna ú rokov é m í ry při změně produktu).  Sklon LM1 = k/h = 0,1/100 = 0,001  Sklon LM2 = k/h = 0,1/200 = 0,0005  Sklon LM1>sklon LM2 →větší změna úrokové míry nastane u první funkce LM1

291 291 Příklad 23 (107/4) – zadání i řešení  Ekonomika je v modelu IS-LM charakterizována takto:  C = ,8(Y – 0,25Y)L = 0,3Y – 4800i  I = 3200 – 1600iM = 960  G = 800P = 1  Ta = 400TR = 400  Cílem vlády je zvýšit výši NH produktu v rovnováze o 400 a uchovat výši úrokové míry. Použijte k tomu účelu změnu státních výdajů a změnu nabídky peněz.  Zjistěte:  a) původní výši rovnovážného NH outputu Y  b) jak se musí změnit státní výdaje G a nabídka peněz M  Řešení:  Výpočet rovnovážného produktu dle vzorce:  a) Výsledky: α=2,5 γ=2 β=0,667 A=4400 Y=9440  b)Posunou se křivky IS a LM tak, že dojde ke zvýšení produktu o 400 a úroková sazba se nezmění:  ∆Y=1/k*∆M → ∆M = k *∆Y → ∆M=0,3*400=120  ∆Y=α*∆G → ∆G = ∆Y/α → ∆G= 400/2,5=160

292 292 Děkuji Vám za pozornost


Stáhnout ppt "Makroekonomie PhDr. Ing. Lucie Severová, Ph.D. Katedra ekonomických teorií, PEF ČZU."

Podobné prezentace


Reklamy Google