Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prof. Ing. Zdeněk Mikoláš, CSc.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Prof. Ing. Zdeněk Mikoláš, CSc."— Transkript prezentace:

1 Prof. Ing. Zdeněk Mikoláš, CSc.
Ztráty konkurenčního potenciálu podniku pod tlakem zkracování reprodukčních cyklů Prof. Ing. Zdeněk Mikoláš, CSc.

2 Úvodem Podnikání v posledních letech (především v období po roce 2009) získává nové obrysy. Kromě globalizace je zcela zřejmá změna dynamiky hospodářských procesů. Některá odvětví mimořádně zrychlují inovační proces, naopak jiná neabsorbují poznatky vědy a technologické změny v překotných tempech, čímž se mění způsob podnikání jednotlivých firem v různých národohospodářských odvětvích.

3 Holistický pohled podnikání
K pochopení nových trendů nutno pohlížet na realitu interdisciplinárním pohledem. Holistický přístup je v současné době základním výzkumným přístupem. Nutno eklekticky kombinovat metody a postupy z různých vědních disciplín, abychom pochopili vztahy (jednotu a boj protikladů) přírody neživé, živé a umělé s lidskou společností v harmonické i destruktivní synergii.

4 definice podnikání Definice podnikání jeho interdisciplinární komplexnost (resp. holistické pojetí reality) jednoznačně naznačuje. „Podnikání je proces utváření čehosi jiného, čemuž náleží hodnota prostřednictvím vynakládání potřebného času a úsilí, přebírání doprovodných finančních, psychických a společenských rizik a získávání výsledné odměny v podobě peněžního a osobního uspokojení“ (R. D. Hisrich, C., G. Brush, Lexington Books 1985, s. 18).

5 Obraz celku v části Teorie spontánního řádu na podnikové úrovni se opírá při zkoumání jednoty a rozporu protikladného vztahu minulost a budoucnost o klíčový pojem potenciál (Pavlík, 2004). Potenciál chápeme jako rozdíl mezi tím, co je, a tím, co může, nebo musí být. Jinými slovy jde o očekávanou nebo nutnou změnu spontánního řádu jak objektivní reality, tak subjektu. S určitým zjednodušením lze říci, že potenciál je podstatou následného jevu, obsahem konkrétní formy, je „nezjevný“ stav reality ve fázi ex ante poznané „zjevně“ až ex post.

6 celek obsažen v části Dosud běžné výzkumné postupy staví na analýze a syntéze, resp. na dekompozici celku na části, následného pochopení podstatných vztahů (kauzality) mezi částmi a posléze vytvoření nové kompozice celku. Avšak dle principu prof. Kosko je celek obsažen v části, resp. celkový potenciál je obsažen v elementárním potenciálu. Kosko [1990, str. 213] dále tvrdí, že určité jevy nenastávají s jen určitou pravděpodobností, ale také do určité míry a jsou tedy fuzzy (rozmazané). Fuzzy Subsethood Teorem [Kosko, 1990, str. 232] Dle Kosko, B. Fuzziness vs. Probability. Int. J. General systems, Vol. 15, 1990, s

7 celek obsažen v části Obrazně řečeno, jde o způsob myšlení, jak popsat vlastnosti budoucího stromu v semínku, který ze semene vyroste. Jde o princip („logiku“) existence živé přírody, o podstatu evoluce přírody. Lidská společnost je součástí reality, a tudíž obecné přírodní zákonitosti a principy na ní působí nezávisle na lidské vůli. Jen část reality může člověk (společnost) jako subjekt zobrazovat, případně i ovládat (řídit). Existuje tedy objektivní řád a spontánnost reality nezávisle na lidském poznání a lidské vůli.

8 Dílčí reprodukční cykly podniku
Soudobé podnikání se opírá o dosažení kladného synergického efektu a komplexní přidané hodnoty dosažené organickou integrací dílčích funkčních segmentů podniku (resp. komplexu, svazku, sítě, klastru, aliance podniků). U naprosté většiny podniků (komplexů podniků) je možné definovat následující funkční reprodukční segmenty: 1) integrační (organizace a koordinace dílčích segmentů v celku), 2) reprodukční (garantující investice a další reprodukční aktivity podniku), 3) informační (funkce tvorby, přenosu, zálohování atd. dat a informaci), 4) inovační (funkce zajišťující tvorbu, implementaci a šíření invencí a inovací), 5) technický a technologický, 6) marketingu a obchodu, 7) sociálně kulturní, 8) ekologický, 9) jiné dle charakteru odvětví, oboru, regionu aj. specifických podmínek, ve kterých působí podnik nebo jeho skupina (komplex, svaz, aliance atd.)

9 Odlišnost délky dílčích cyklů
Je zcela zřejmé, že každý segment má jinou délku (měřeno astronomickým časem), rychlost a charakter průběhu reprodukčního cyklu. Podnik jako organický celek, aby přežíval a současně se reprodukoval, musí harmonizovat vnitřně a externě své reprodukční cykly., To znamená, aby podnik obnovoval a udržoval své vnitřní funkce jak s ohledem na kvantitativní parametry, tak s ohledem na kvalitu fungování procesů, musí slaďovat dílčí reprodukční segmenty. Tedy, aby podnik musí produkovat své nové odnože, „následovníky“ v podobě nových satelitů, nových produkčních oborů, nových funkcí atd. Již v minulosti velmi precizně popsal uvedené procesy a funkce podniku prof. František Valenta (prvé publikace jsou známy již od roku 1960).

10 ztráty potenciálů Prudký nárůst relativních ztrát potenciálů v segmentech s pomalejším reprodukčním cyklem je dán tím, že poměřujeme reprodukci „pomalejšího“ segmentu z pohledu segmentu „rychlejšího“. Za ideálních podmínek je relativní rozdíl rychlostí reprodukce jednotlivým segmentů je dán rozdílem čtverců jejich rychlostí reprodukce.

11 ztráty potenciálů Propady ekonomického rozvoje jsou dramatické a strmé u těch podniků, odvětví a států, jestliže rychlosti reprodukce jejich jednotlivých segmentů jsou zcela nesourodé. Současně narůstá dramaticky rozsah ztrátového spektra potenciálu. Typickým příkladem jsou hospodářství států s velkým podílem zemědělství na tvorbě HDP. Je zcela zřejmě, že zemědělským podnikům narůstají ztráty potenciálů proto, že je zcela odlišná dynamika inovací technologií a produktů v jiných odvětvích než v zemědělství. Reprodukční cykly neživé a živé přírody jsou řádově odlišné od reprodukčního dynamismu neživé přírody.

12 Podnikatelská definice reprodukce
Potenciály dílčích segmentů se funkčně a organicky provazují a vytvářejí specifické struktury potenciálů, které tvoří celkový potenciál podniku (produktivního systému). Celkový potenciál produktivního systému je možné popsat následující rovnicí PC = U + VP + SP, kde U je účelný potenciál, který se přeměňuje na poptávané efekty (E), tedy výrobky, služby apod. Vynaložený potenciál VP je potenciálem, který se jednak při transformaci spotřebuje na produkci poptávaného efektu (E), jednak představuje ztrátu potenciálu při transformaci, jednak jde o potenciál, který je vynaložen na odstranění negativních doprovodných výstupů transformace (kupř. škodlivý odpad, škody na životním prostředí, sociální a zdravotní dopady na lidi apod.).

13 Podnikatelská definice reprodukce
Pokračování definice Stabilizovaný potenciál SP není v daném transformačním procesu aktivně využitý, je uchován jako zásoba, rezerva, „deposit“ apod. pro další transformační procesy. Je možné konstatovat, že jde o evoluční, resp. reprodukční potenciál následujících generací.

14 Zlatý řez Lze dovodit následující závěr. Produktivní systémy mají tendenci analogickou s přírodními jevy, a to že během svého reprodukčního vývoje: ● Růst nové generace je zásadně ovlivněn genetickým kódem z předchozí generace (tedy určitým poměrem mezi celkovým potenciálem a potenciálem zachovaným pro další generace). ● Harmonický reprodukční vztah je dán tzv. zlatým řezem, tedy číslem 1, Prvé písemné zmínky o zlatém řezu pocházejí z antiky od Euklida, posléze byly myšlenky zlatého řezu nebo jeho grafické podoby „logaritmické spirály“ rozvíjeny v dalších oborech (biologie, architektura, fyzika a j.). Společným jmenovatelem využití zlatého řezu (v umění, ve fyzice i v přírodě) je „přirozenost“ (Rotschedl, 2010, s. 26).

15 Nová sociálně ekonomická situace
Nová sociálně ekonomická situace nastolila požadavek vědeckého zkoumání ekonomické reality, postaveného na nových paradigmatech, ke kterým zcela určitě patří nové teoretické pojetí spontánního řádu, potenciálů, synergie, virtuality, času a prostoru atd. Což se koncentrovaně projevuje v zákonitostech růstu potenciálů produktivních systémů, v dialektické podmíněnosti struktury potenciálu systému mezi po sobě následujícími generacemi atd. Podrobněji v článku Dilema spontánního řádu produktivního systému (Ekonomický časopis, 8, 60/2012, str. 815 – 834.

16 Praktické příklady Výše uvedená teoretická konstatování je možné dokumentovat na konkrétních skutečnostech zemědělského družstva v Podbeskydí. Je neoddiskutovatelné, že podnik zabývající se zemědělskou výrobou zahrnuje široké spektrum segmentů s různou rychlostí transformace. Je zcela zřejmé, že nejdelší reprodukční cyklus má neživá příroda, kupř. přírůstek ornice nebo změna charakteru půdního fondu trvá staletí i déle.

17 Praktické příklady Nelze ani pochybovat o nacházení harmonického vztahu mezi účelným, vynaloženým a stabilizovaným potenciálem zemědělských podniků. Zdravý selský rozum velí, že nemohu z důvodu maximalizace zisku vyčerpat veškeré živiny z půdy, ale naopak je třeba obnovovat její bonitu (reprodukční potenciál). Je proti logice zemědělce, aby kvůli vysoké ceně masa zlikvidoval reprodukční řetězec kráva – tele – jalovice – kráva.

18 Praktické příklady Zemědělství ve střední Evropě a především v podhorských oblastech ČR může přežívat jen tehdy, pokud nachází řešení vedoucí k minimalizaci ztrát konkurenčního potenciálu zemědělských podniků pod tlakem zkracování reprodukčních cyklů. Proces zkracování reprodukčních cyklů není však homogenní. Soudobé zemědělství (v ČR zvláště a zejména v regionech s nepříznivými klimatickými podmínkami) se dostává do kleští. A to ze strany vstupů a výstupů, majících silnou tendenci ke zkracování inovačních (reprodukčních) cyklů. Ale z druhé strany nutno vidět, že současně základní produktivní aktiva (půda, chovná zvířata, klimatické podmínky) mají velmi dlouhé reprodukční cykly s relativně pomalými „inovačními“ procesy.

19 Praktické příklady Zemědělské podniky s cílem překonat vznikající dilemata své reprodukce přistupují k různým experimentům a k hledání nových forem podnikání, aby „sjednotily“ délku reprodukčních cyklů jednotlivých segmentů. Proto nastávají různé difúzní procesy, kupříkladu: Vytěsňování půdního fondu z podniku, tzn., převládá nájem (pacht) pozemků před vlastnictvím. Pořizování traktorů, automobilů a další techniky formou leasingu, nikoli zakoupení. Zakládají se společné podpůrné podniky služeb (spravující sila, provozující kombajny atd.) nebo zajišťující lepší vyjednávací podmínky s odběrateli (např. zakládání společných obchodních, resp. prodejních podniků). Zaměstnanci ze zemědělských podniků se často vytěsňuji do obslužných společností (kdy ze zaměstnance zemědělského podniku se stává pracující podnikatel poskytující služby na „fakturu“ nikoli za mzdu) atd.

20 Závěr Současná globalizace přináší nové reálné projevy, které vedou k výrazné selekci podniků a regionů, k difúzi produktivních potenciálů. Absorpce vědeckotechnických poznatků je v různých segmentech podniků a oborů odlišná a vede disproporcím, disparitám a ke ztrátám potenciálů v segmentech s menší absorpcí znalostního potenciálu (tzn. zejména v oborech s vázaných s neživou a živou přírodou). Nastávají paradoxní situace. Česká republika je méně a méně potravinově soběstačná, ale zemědělské podniky nejsou schopny efektivně využít půdní fond (tudíž uvažuje se úhorem). To znamená, že na jedné straně pokrok, znamená na druhé straně úkrok zpět se značnými ztrátami v mnoha segmentech podnikání (ekonomickém, sociálním, ekologickém, technologickém atd.).

21 Děkuji za pozornost Prof. Ing. Zdeněk Mikoláš, CSc.
VŠP Ostrava (garant studijního oboru Podnikání) Člen představenstva Zemědělského družstva vlastníků Nošovice


Stáhnout ppt "Prof. Ing. Zdeněk Mikoláš, CSc."

Podobné prezentace


Reklamy Google