Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Lucie Vlčková 1.A.  čeleď pečárkovité, jedlá a velmi chutná stopkovýtrusná houba  roste zejména na okrajích listnatých, smíšených i jehličnatých lesů.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Lucie Vlčková 1.A.  čeleď pečárkovité, jedlá a velmi chutná stopkovýtrusná houba  roste zejména na okrajích listnatých, smíšených i jehličnatých lesů."— Transkript prezentace:

1 Lucie Vlčková 1.A

2  čeleď pečárkovité, jedlá a velmi chutná stopkovýtrusná houba  roste zejména na okrajích listnatých, smíšených i jehličnatých lesů a na lesních lukách. Od července do října.  klobouky má cm široké, uprostřed s hnědým hrbolem, hnědě šupinaté. Lupeny má bílé, vysoké. Třeň pevný, zmijovitý, dole hlízovitě ztlustlý s dvojitým prstenem. Dužnina nemění barvu.Výtrusy jsou bezbarvé, hladké.

3

4

5  smrtelně jedovatá  vyskytují se na světlých místech v parcích, na loukách, červenec až říjen  Vůně je málo výrazná, na čerstvém řezu mírně nakyslá, ve stáří poněkud nasládlá. Klobouk- růžově až fialkově nahnědlý, zrníčkovitě šupinatý, pod pokožkou klobouku bílý, Ø 2-5 cm. Lupeny bílé(volné). Třeň bělavý až bledě fialkově růžový, bez kožovitého prstenu, má však šupinatá místa, zbarvená stejně jako klobouk. Dužnina bělavá, po určité době pod pokožkou klobouku a v koře třeně červenající.

6

7

8  čeledi liškovitých, nejznámější, nejméně červivějící jedlá a velmi chutná houba  roste zejména v jehličnatých, ale i listnatých lesích  plodnice mají žlutou až oranžovou barvu  Klobouk je okrově žlutý, má podvinutý, později laločnatý okraj. Je tuhý, u starších exemplářů uprostřed prohloubený, široký centimetrů.  Třeň je vysoký centimetrů, tuhý, 1 - 2,5 centimetrů široký, zbarvení má světlejší nebo stejné jako klobouk.  výtrusný prach má bílé zabarvení

9

10

11  jedlá a místy velmi ceněná houba  rostou převážně v listnatých lesích (pod duby, habry), hlavně v letních měsících (červenec, srpen), i když se mohou objevit od června do října  Plodnice bývá vysoká mm a široká mm, masitá, keříčkovitě větvená. Z pevného základu vyrůstá bohatě větvený útvar. Konečné větévky jsou na krajích tupé a jemně kuželovitě zoubkaté. Dužnina je téměř čistě bílá,chutná a vonná. Výtrusy jsou velké 10—13 x 4—5 µm, elipsoidní, na povrchu bradavči-té, žlutě okrové.  výtrusný prach je žlutavý až žlutě okrový

12

13

14  čeleď kropilkovité, houba nejedlá (není jedovatá, ale není vhodne ji připravovat)  roste převážně na trsech všude v jehličnatých lesích na tlejících pařezech nebo pokáceném dřevě. Nejčastěji se nachází na smrkovém dříví, a to po celý rok, hlavně (od července do ledna)  Plodnice dorůstají výšky 3-7 cm. Na jejich koncích dochází k dělení do dvou vidlic. Plodnice je celá zbarvená žlutě nebo oranžovočerveně. Houba má cm dlouhý kořenovitý provazec, pronikající do dřeva, na němž houba vyrůstá- část plodnice, která se vyvinula hluboko ve dřevě, teprve vně dřeva vytváří houba typickou část plodnice. Houba je tuhá, hladká a za vlhkého počasí je na omak slizká a lepkavá,výtrusný prach je světle žlutý.

15

16

17  neboli žampion ovčí patří do čeledi pečárkovitých hub, kterou však lidé raději nesbírají kvůli možné záměně s prudce jedovatou mochomůrkou zelenou (jedlá)  roste velmi hojně od června do listopadu v listnatých a smíšených lesích, ale raději v zahradách, na lukách a pastvinách, často ve velkých kruzích.  klobouky jsou 7-15 cm široké, v mládí polokulovitě sklenuté, pak polosklenuté až rozložené, hladké, hedvábité, bílé, se žlutavým nádechem, dotekem žloutnoucí, naspodu s bledými, pak šedě masovými, čokoládovými až téměř černými lupeny a bílým, vločkatým, 6-15 cm dlouhým a 1-3 cm širokým třeněm, nesoucím naspodu vločkatý prsten. Vůně silně anýzová, výtrusy hnědé.

18

19

20  patří do čeledi pečárkovitých hub, je jedlá, má však poměrně nevýraznou chuť  roste pouze v lesích jehličnatých, především ve smrčinách, na místech bohatých na dusíkaté látky. Roste ve skupinách od červena do října.  má klobouk 5 -10cm široký, na bělavém podkladu s tmavohnědými až skořicově hnědými šupinkami. Čerstvá plodnice se po poškrábání celá zbarvuje karmínově. Lupeny jsou světle šedorůžové až hnědošedé, pak čokoládové. Třeň je x 1 -1,5cm velký, bělavý, šedý, hladký, prsten je bílý. Dužina je bělavá, pak světle karmínová až purpurová. Chuť je nevýrazná, vůně kořenitá. Výtrusný prach je purpurově hnědý, také výtrusy jsou stejné barvy.

21

22  jedovatá houba z čeledi pečárkovitých, která způsobuje časté otravy (způsobující zvracení či střevní potíže), protože se velmi podobá většina jedlých pečárek.  roste od června do října na loukách a pastvinách, v zahradách, v parcích, někdy i v jehličnatých a listnatých lesích zejména po vytrvalých deštích.  Pečárka zápašná má klobouk 5 -13cm široký, hladký, bílý, žlutý nebo našedlý, který po poranění žloutne. Lupeny jsou dlouho bledé, našedlé, pak hnědočervené. Třeň je x 1,2 -1,5cm velký, bílý, hedvábně lesklý, žlutý nebo šedavý s bílým prstenem. Dužina je bílá, slabě žloutnoucí, na bázi třeně je ale silně chromově žlutá. Chuť je nevýrazná, vůně fenolová. Výtrusný prach je hnědočerný, výtrusy tmavě hnědé, elipsoidní, tlustostěnné, hladké.

23

24

25  velmi chutná houba z čeledi čirůvkovitých (jedlá)  najdeme ji na travnatých místech a na okrajích lesů, v zahradách a parcích, hlavně na vápencových půdách. K růstu potřebuje svoje teplo a vlhko, takže dokud se na jaře (když většina hub ještě ani nevystrkuje ven své hlavy)neoteplí, nevyroste.  klobouk je 5 – 15 cm široký se slabě podvinutým okrajem, v mládí pravidelně sklenutý, ve stáří u velkých exemplářů nepravidelně zvlněný. Barva klobouku je bílá, krémová až okrová. Třeň je 2 – 8 cm dlouhý, bílý, hladký. Lupeny jsou nízké a husté. Dužnina je pevná, má silnou moučnou vůni a bílou barvu. Výtrusný prach je bílý.

26

27

28  jedlá houba z čeledi čirůvkovitých, doporučuje se tepelná úprava, protože v syrových byl zjištěn toxin rozpouštějící červené krvinky  čirůvka fialová roste ve skupinách v silně humózních listnatých lesích, zřídka jehličnatých, od září do prosince, pokud nejsou velké mrazy. Jednotlivé plodnice se někdy vyskytnou i na jaře.  má klobouk 6 -17cm široký, fialový, hnědofialový, na středu zahnědlý. Lupeny jsou modrofialové nebo šedomodré. Třeň je x 1 - 2,5cm velký, fialový, vláknitý, dužina je fialová, šedavá. Chuť i vůně je parfémová až ředkvová. Výtrusný prach je světle růžový, výtrusy jsou téměř bezbarvé, elipsoidní, tenkostěnné, cyanofilní, drsné.

29

30

31  jedlá houba z čeledi hlívovité  hlíva ústřičná je parazit nebo saprotof na listnatých stromech, nejčastěji bucích a břízách, v lesích, zahradách a parcích na celém světě. Plodnice se vyskytují v zimním období.  Hlíva ústřičná má klobouk 5 -20cm široký, lasturovitý, tmavohnědý, černošedý, modrofialový. Sbíhavé lupeny jsou bílé až nahnědlé. Třeň je 2- 4 x 1 -2cm velký, bělavý. Plodnice nikdy nežloutnou, ani ve stáří. Dužina je bílá, chuť i vůně příjemná. Výtrusný prach je bílý až hnědavý, výtrusy jsou bezbarvé, krémové, skoro válcovité, tenkostěnné, hladké.

32

33

34  jedlá, velmi chutná houba z čeledi holubinkovité  roste od června do října ve všech lesích, hlavně pod duby a buky, na půdách vápnitých i kyselých. Vyskytuje se od nížin až po hory v celém mírném pásmu severní polokoule.  klobouk 4 -14cm široký, lepkavý a lesklý, zbarvený směsí zelenavých, nafialovělých, šedofialových a namodralých odstínů. Třeň je x 1,5 -3cm velký, bílý, někdy lehce namodralý. Dužina je bílá, chuť příjemná a vůně nevýrazná. Výtrusný prach je bílý, výtrusy bezbarvé, široce elipsodní, tenkostěnné, s izolovanými amyloidními bradavkami. Cystidy jsou skoro vřetenovité nebo válcovité.

35

36

37  velmi oblíbená, masitá, chutná jedlá houba z čeledi holubinkovitých  roste v řídkých světlých lesích, hlavně pod vysokými listnatými stromy, od června do října, nejvíce v srpnu a září.  klobouk má široký mm, polokulovitý, s okraji přiléhajícími ke třeni, později polokulovitě sklenutý až s prohloubeným středem, tuhý, na okraji mírně rýhovaný, světle zelený až šedavě zelený, rozpukaný v různě velké plošky s vybledlými místy nebo i s rezavě hnědými skvrnami. Lupeny jsou husté, bílé až krémové s hnědožlutým ostřím, vysoké 5 -10mm. Pokožku klobouku je těžké sloupnout.  dužina je bílá, velmi tuhá až chrupavá, náchylná k rezavění, nevoní, někdy bývá červivá

38

39  jedlá houba z čeledi holubinkovité, která je vhodná pro všechny typy tepelných úprav  roste v létě a na podzim v suchých doubravách, borech a bučinách, nebo na jejich okrajích. Je hojná v nížinách a pahorkatinách, na kyselých a vápnitých půdách. Neroste na rašeliništích, ani v horách. klobouk 6 -10cm široký, masově červený, hnědavý. Lupeny jsou medově bílé, ve stáří rezavějící. Třeň je x 1,3 -2,5cm velký, bílý, dole rezavějící. Dužina je bílá, pod kapkou síranu železnatého rychle oranžoví, výtrusný prach je bílý, výtrusy skoro kulovité, tenkostěnné, tečkovaně bradavičnaté na povrchu. Cystidy jsou vřetenovité.

40

41  nejedlá houba z čeledi holubinkovité s ostře palčivou chutí  je všude hojně rozšířená, roste v celém mírném pásmu severní polokoule a zřejmě i na jižní polokouli, kromě tropického pásma. Plodnice od července do října.  má klobouk 5 -10cm široký, krvavě červený, růžově červený, lesklý. Lupeny jsou bílé, dužina bílá, neměnná, výtrusný prach bílý. Výtrusy jsou široce elipsoidní, tenkostěnné, s hrubými a vysokými amyloidními bradavkami, síťovitě propojenými. Cystidy jsou vřetenovité.

42

43

44  jedlá houba z čeledi holubinkovité s vynikající chutí  roste od srpna do listopadu vždy pod mladšími smrky a jalovci. Často hromadně v trávě či mechu.  má klobouky 3-8 cm široké, hladké, okrově červenavé nebo masově okrové, místy nazelenalé, naznačeně kruhaté. Lupeny má ryzec smrkový žlutooranžové, při poranění zelenající. Třeň je oranžový. Výtrusy jsou bezbarvé, amyloidní, krátce elipsoidní. Mléko má ryzec smrkový mrkvově červené.

45

46

47  jedlá houba z čeledi holubinkovité  roste od srpna do listopadu ve smrčinách, hlavně v mladém, travnatém smrkovém mlází a na okrajích lesů v trávě. Vyskytuje se po celém mírném pásmu severní polokoule.  3-10 cm klobouk je v mládí ploše bochníčkovitý. Časem se z něj stává nálevkovitě prohloubená houba s nepravidelně zvlněným okrajem. Husté, oranžově žluté lupeny jsou promíšené četnými menšími lupénky a jsou přirostlé k třeni. Tlakem zezelenají. Výtrusný prach je bělavý. Bílá až smetanově nažloutlá dužnina se zbarvuje do mrkvově červené barvy. V mládí je pevná a tuhá, později křehká a drobivá.

48

49  jedlá houba z čeledi holubinkovité, za syrova není vhodná pro osoby s citlivým žaludkem  roste ve všech lesích na vyhřátých místech od konce července do konce září ve vysokých borových hájích.  Klobouk má hnědý až žemlově červený, bez barevných pásů, lysý, matný a velmi pevný. V mládí je polokulovitý, podvinutý, později rozložený, uprostřed mírně vmáčklý. Bývá široký mm. Lupeny jsou husté, na třeň sbíhavé, žlutavě bílé, ronící bílé, sladké a lepkavé mléko, které na vzduchu žloutne až téměř hnědne. Lupeny jsou na poraněných místech zahnědlé, vysoké 4 -8mm. Dužina je bělavá, tuhá a křehká. Výtrusný prach je krémový až světle okrový.

50

51

52  nejedlý  Roste hojně a ve skupinách v jehličnatých lesích a také pod břízami.  Klobouk zpočátku kuželovitý s podvinutým okrajem, později vyklenutý, se špičatým hrbolem, červenohnědý až rezavohnědý. Lupeny husté, krémově bledé, později okrové barvy s načervenalými skvrnami. Třeň v mládí bělavý, pak spíše červenohnědý. Dužnina bílá, hřehká. Vylučuje bílou palčivou tekutinu.

53

54  jedna z nejvíce ceněných jedlých hub, chráněna  V podmínkách ČR roste v teplých listnatých či výjimečně i smíšených lesích od konce července do září.  Kloubouk je široký 8–16 cm mírně zašpičatělý, zářivě oranžově červený, lysý nebo jen s několika většími útržky bílé plachetky na povrchu na okraji zřetelně rýhovaný. Lupeny jsou zářivě žluté, vysoké 8–12 mm, u třeně volné.  Třeň je válcovitý, vysoký 8–16 cm a tlustý 2–3 cm, zlatově žlutý až hnědooranžovělý, s mohutným prstenem stejné barvy. Vyrůstá z bílé, velké a miskovité pochvy. Dužnina je bílá, pod pokožkou klobouku zlatově žlutá, jemná. Má nenápadnou příjemnou vůni i chuť.  Výtrusný prach je bílý.

55

56  považována za nejjedovatější a nejnebez  pečnější houbu, prudce jedovatá  preferuje teplejší oblasti, roste především v listnatých lesích od července do podzimu. Doprovází především duby, ale také habry a buky. Vzácněji ji lze nalézt i v borových lesích.  Klobouk o průměru 6–16 cm ploše rozložený, hladký. Zabarvení klobouku je velmi proměnlivé, od bíložlutého přes žlutozelené až po zelenohnědé..  Třeň je dole kyjovitě ztlustlý, 7–15 cm vysoký a 0,8–2 cm široký. Je pevný, hladký, až u starších hub dutý, bílý s málo zřetelnými zelenými šupinami. Vyrůstá z tzv. vajíčka a ve své horní části má bílý visutý prstenec.  Lupeny jsou 0,8–1,2 cm vysoké, bělavé.  Dužnina bílá i když těsně pod pokožkou klobouku může být žlutozelená, nemá výraznou vůni ani chuť, až u starších hub je vůně nasládlé (jako syrové brambory až med).  Výtrusy jsou elipsoidní o rozměrech 8–10 × 7–8 μm, hladké s tukovou kapkou. Výtrusný prach má bílou barvu.

57

58

59  z čeledi štítovkovité, jedlá  Roste v červenci až listopadu v lesích všech typů,hlavně v jehličnatém  Klobouk má v průměru 5-13 cm, v mládí je kulovitý nebo poněkud vejčitý, později plochý, hnědavý, velmi pokrytý bělavými strupy, okraj je hladký. Závoj je blanitý, bělavý, prsten je mohutný, bílý, zřetelně hustě rýhovaný. Lupeny jsou husté a bílé.  Třeň bývá mohutný, válcovitý, zakončený mohutnou hlízou.  Dužina je bílá, neměnná.

60

61  výtečná jedlá houba z čeledi štítovkovitých  roste již od června v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích  Klobouk má průměr 5-15 cm. V mládí je polokulovitý, později sklenutý až rozložený. Může být červenavě hnědý, žlutohnědý nebo červenavě šedý, pokryt snadno stíratelnými, špinavě bílými zbytky plachetky. Lupeny jsou bílé, husté, u třeně volné. Třeň je bělavý, často krytý růžovými skvrnkami, k bázi stejnoměrně ztlustlý, na bázi s bradavičnatou širokou hlízou. Prsten je převislý, široký, shora rýhovaný. Barva může být bílá. Dužnina je bílá, při poškození pomalu červenající. Má slabou nenápadnou vůni. Výtrusný prach je bílý.

62

63  jedovatá houba z čeledi štítovkovitých  roste nejčastěji v jehličnatých, převážně smrkových lesích, ale i ve smíšených a listnatých lesích  Klobouk může mít průměr 8-20 cm. Je nejdříve polokulovitý, později sklenutý, pokryt bílými bradavkami. Lupeny jsou bílé, husté, u třeně volné. Třeň je bílý, válcovitý, obalený na okraji bradavičnatou pochvou. Prsten je široký, převislý, rýhovaný. Dužnina je bílá, jemné chuti, bez pachu. Výtrusný prach je bílý.

64

65

66  neboli také mochomůrka pantherová, prudce jedovatá  roste od léta do podzimu převážně v teplejších oblastech pod listnatými stromy  Klobouk polokulovitý, později vyklenutý, žlutohnědý, šedohnědý či hnědý, na okraji rýhovaný, s bílými bradavčitými vločkami. Dužnina a lupeny bílé. Třeň válcovitý s tenkým, nerýhovaným a snadno odděliteným prstencem a hlízou.

67

68  jedovatá houba z čeledi štítovkovitýc  roste v jehličnatých lesích, smíšených i listnatých lesích, na kyselých, písčitých či hlinitých půdách  Klobouk mívá průměr 4-10 cm. Je polokulovitý, pak sklenutý až rozložený, hladký, často pokrytý bílými až žlutavými strupy. Lupeny jsou bílé, u třeně volné. Třeň je bílý, s trvalým převislým prstenem (žlutavým nebo bílým) a s širokou odsedlou hlízou neobalenou zbytkem plachetky. Dužnina je bílá, páchnoucí po syrových bramborech. Výtrusný prach je bílý.

69

70  čeleď štítovkovité, jedlá, ale křehká  listnaté a smíšené lesní porosty, podél lesních cest, roste vzácně, a to převážně na kyselých půdách (červen až říjen)  Klobouk v průměru do 10 cm, z počátku zvoncovitý, později až plochý. Oranžový až červenooranžový s rýhovanými okraji. Lupeny jsou husté, bílé postupně žloutnou.Třeň dlouhý, stejně zbarvený jako klobouk. Příčně žíhaný s vločkovitými šupinkami stejné barvy jako klobouk,je bez prstenu.Dužnina bělavá, křehká. Bez výrazného pachu.

71

72  jedlá (25minut povařit, za syrova jedovatá)  roste na podzim v trsech na dřevu jehličnanů, vzácně i na listnáčích  Klobouk vyklenutý až plochý, medově hnědý, s tmavohnědými šupinkam a světlejším okrajem. Lupeny krémově bílé, posléze masově červené nebo hnědě skvrnité. Třeň vláknitý, štíhlý s prstencem, do hněda zbarvený. Dužnina tuhá, bělavá. Před konzumací nutné povařit.

73

74

75  jedlé plodnice (pouze za mlada, pak i zapáchají), z čeledi hadovkovitých  roste hojně od června do listopadu ve všech lesích, zejména listnatých  Plodnice jsou v mládí podzemní, vajíčkovité, bílé, 4-6 cm vysoké a 3-5 cm široké, s bílým „kořínkem“ naspodu, pak vyrůstá z vajíčka bílý, pórovitý, cm vysoký a 2-4 cm široký nosič, který má nahoře žebernatý, špičatý klobouk, pokrytý zeleným, mršinou páchnoucím slizem. Výtrusy jsou žlutavé.

76

77  je nejedlá při konzumaci s alkoholem  roste hojně v létě a na podzim (červenec až listopad) v listnatých a smíšených lesích, v křovinách, stromořadích, parcích a zahradách  klobouky jsou cm široké, v mládí vejčité, později zvonovité až téměř rozložené, podélně zřetelně rýhované, na temeni jemně šupinkaté, naspodu s bělavými, růžovými, v dospělosti černě se roztékajícími lupeny a bělavým, rourkovitým, cm dlouhým třeněm, který nese v mládí nepatrný prstýnek

78

79  jedlá houba (chutna jen za mlada)  roste místy velmi hojně od července do října převážně mimo les v trávě na zahradách, polích, travnatých okrajích cest apod, vždy na pohnojených místech  Klobouky jsou 5-10 cm vysoké a 3-6 cm široké, válcovité, pak zvoncovité až polorozložené, bílé, na středu poněkud naokrovělé, vláknitě šupinaté, naspodu s bílými, pak růžovými, nakonec v černou kaši se rozplývajícími lupeny a bílým, -15 cm vysokým a 1-1,8 cm širokým třeněm nesoucím mizivý prstýnek.  výtrusy jsou černé

80

81  jedlá houba z čeledi slizákovitých  roste od srpna do listopadu v jehličnatých a smíšených lesích  Klobouky jsou 5-10 cm široké, zprvu polokulovité, později až rozložené, se slizkou pokožkou, šedohnědé až čokoládově hnědé, naspodu se sbíhavými, zprvu bělavými, potom šedočernajícími lupeny, v mládí zastřenými průsvitným závojem, a bílým, pak zašedlým, 5-10 cm dlouhým a 1-2 cm šírokým, naspodu žlutým třeněm; dužnina je v klobouku bílá, ve třeni žlutá. Výtrusy jsou hnědé.

82

83

84  jedovatá houba z čeledi pestřecovitých  Žlutý až zlatohnědý  Plodnice mají silnou okrovku, rozpukanou, k zemi přisedlou. Plodnice velké 3-12cm.  roste v lesích, na prosluněných mítech, lesních okrajích  plodnice rostou v létě, na podzim

85

86  neboli vatovec obecný  Mladé plodnice (čistě bíle) jsou jedlé, velice chutné  Povrch pokryt trny/bradavkami bílílmi až krémovými, ve stáří opadají  v létě a na podzim ve skupinkách, v jehličnatých i listnatých lesích, na pastvinách a loukách

87

88  Nejedlá houba z čeledě hvězdovkovitých  Roste v teplých stepních oblastech, listnatých i jehličnatých lesech, koncem léta, na podzim  Plodnice jsou 1,5 -3cm vysoké a 2 -7cm široké  V dospělosti puká a v pokožce teřichu se objeví otvor, kudy se vyprašují výtrusy

89

90  jedovatá, zejména za syrova, z čeledi čechratkovitých  v listnatém a jehličnatém lese, na půdě a vzácněji také na pařezech (červen až listopad)  Klobouk okrovohnědý, mírně vyklenutý s podvinutým okrajem, v dospělosti nálevkovitý. Lupeny světlehnědé s tmavohnědými skvrnami. Třeň krátký, po doteku tmavnoucí. Otrava může být až smrtelná.

91

92

93  Čeleď: závojenkovité, prudce jedovatá houba, jed působí velice rychle (nevolnost do 3 hodin), známy případ smrtelné otravy  Roste od léta do podzimu, v listnatých lesích, ale i na hrázích rybníků, tvoří mykorrhizu s buky, duby, habry  Má 6-20cm široký klobouk, masitý, světlé barvy, lupeny do žluta, ve stáří ve středu načervenalé  Třeň 6-10cm vysoký, 1-2,5cm široký, bělavý  chuť příjemná, slabě voní po mouce.

94

95

96       


Stáhnout ppt "Lucie Vlčková 1.A.  čeleď pečárkovité, jedlá a velmi chutná stopkovýtrusná houba  roste zejména na okrajích listnatých, smíšených i jehličnatých lesů."

Podobné prezentace


Reklamy Google