Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Stavba Země autor: David Hainall. O čem bude řeč … • Stavba zemského tělesa. • Charakteristika jeho jednotlivých částí. • Základní charakteristika a definice.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Stavba Země autor: David Hainall. O čem bude řeč … • Stavba zemského tělesa. • Charakteristika jeho jednotlivých částí. • Základní charakteristika a definice."— Transkript prezentace:

1 Stavba Země autor: David Hainall

2 O čem bude řeč … • Stavba zemského tělesa. • Charakteristika jeho jednotlivých částí. • Základní charakteristika a definice zemských sfér. ( )

3 Vnitřní stavba Země ( ) Kůra Svrchní plášť Spodní plášť Vnější jádro Vnitřní jádro 6378 km

4 Zemská kůra • Zemské těleso se skládá ze tří soustředných sfér: kůry, pláště a jádra. • Svrchní vrstva planety Země. • Skládá se ze tří vrstev: vrstva usazených hornin, čedičová a žulová vrstva. • Rozlišujeme pevninskou a oceánskou zemskou kůru. C5%99ez_Zem%C3%AD.png ( )

5 • Oceánské kůře chybí žulová vrstva. • Mocnost (tloušťka) se pohybuje od 6 – 70 km. • Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími, nejtenčí pod oceány. • Zemskou kůrů tvoří horniny složené z nerostů. Kromě nich najdeme v zemské kůře i plyny a vodu s rozpuštěnými látkami. • Nachází se v ní téměř všechny chemické prvky.

6 Zemský plášť • Jedna z vrstev Země, shora vymezená zemskou kůrou a zespodu zemským jádrem. • Rozlišujeme svrchní a spodní plášť. • Tvoří asi 69% celkové hmotnosti a 84% celkového objemu Země. • Spodní hranice svrchního pláště je přibližně v hloubce 650 km. C5%99ez_Zem%C3%AD.png ( )

7 • Spodní hranice spodního pláště je přibližně v hloubce 2900 km. • Předpokládá se, že svrchní plášť je tvořen hlavně z křemičitanů železa a hořčíku a spodní část převážně z oxidů a sulfidů železa, hořčíku a dalších kovů.

8 Zemské jádro • Nachází se ve středu Země. • Začíná v hloubce asi 2900 km pod povrchem. • Tvoří asi 31% celkové hmotnosti Země. • Rozlišujeme pravděpodobně polotekuté vnější jádro (2900 – 5000 km) a pevné vnitřní jádro (jadérko, 5000 km – 6378 km). C5%99ez_Zem%C3%AD.png ( )

9 • Přepokládáme, že se jádro skládá z 86,2% železa, 7,25% niklu, 0,4% kobaltu, 5,96% síry a dalších prvků. • Teplota jádra se odhaduje na 5800°C.

10 Litosféra • Pevný obal Země. • Tvořena zemskou kůrou a nesvrchnější vrstvou pláště. • Mocnost (tloušťka) se pohybuje mezi obvykle 70 – 100 km. • Nejmenší mocnost byla naměřena nad pod oceány – 2 km, nevětší pod pohořími - až 150 km.

11 • Rozlámána na litosférické desky, které plavou na plastické vrstvě zemského pláště (tzv. astenosféra). • Rozlišujeme litosférické desky oceánské a pevninské. • Litosférické desky se neustále pohybují – pohyb vysvětluje teorie deskové tektoniky. ( ) pevninská zemská kůra astenosféra oceánská zemská kůra

12 • Skládá se ze 7 velkých a 12 menších litosférických desek. Litosférické desky se k sobě buď: • přibližují – lehčí se může podsouvat pod těžší desku, oceánská se může nasouvat na pevninskou desku, mohou se obě zapříčit a dojde ke tvorbě pohoří (tzv. orogeneze, např. podsouvání indické litou. desky pod Euroasijskou a vznik Himálaje) • oddalují – v místech kde vzniká nová zemská (např. Středoatlantský hřbet)

13 • transformní rozhraní – desky se pohybují vedle sebe – tření – uvolnění energie formou zemětřesení • trojný bod – setkávají se tři tektonické zemské desky ( )

14 ( )

15 Hydrosféra • Hydrosféra = vodní obal Země. • Veškeré vodstvo na Zemi – povrchová i podpovrchová voda, voda v atmosféře a v živých organizmech. • Povrchová voda je soustředěna převážně ve světovém oceánu a mořích (asi 96,54%). • Světový oceán je tvořen pěti oceány (Tichý o., Atlantský o., Indický o., Jižní o. (Antarktický o.) a Severní ledový o.).

16 • Sladkou vodu najdeme ve vodních tocích, přírodních i umělých nádržích (jezera, slatiny, bažiny, přehrady, rybníky atd.), ve formě sněhu a ledu. • Většina sladké vody je vázána v ledovcích (asi 68,4%). • Podpovrchová voda jen obsažena v půdních pórech, puklinách, ve formě podzemního ledu (tzv. permafrost). • V atmosféře najdeme vodu ve skupenství plynném (vodní pára), kapalném (vodní kapky) a v pevném (sněhové vločky.

17 • Voda je nedílnou součástí všech živých organizmů. • Na Zemi neustále probíhá koloběh vody, během kterého voda přechází postupně z jednoho skupenství do druhého. Cyklus se během roku několikrát opakuje. • Koloběh vody je způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí. ( )

18 • Pro lidstvo dostupná pitná voda se na celkové objemu světových zásob vody podílí pouze 0,015% objemu. • Je tedy velmi důležité chránit a neznečišťovat zásoby vody na Zemi. • Příliv a odliv (tzv. vodní dmutí) je způsobené gravitací okolních vesmírných těles (hlavně Měsíc a Slunce). • Příliv se opakuje vždy po 12 hodinách a 55 minutách. ( )

19 Atmosféra • Vrstva plynů obklopující planetu Zemi. • Na místě je udržována zemskou gravitací. • Chrání vše živé na Zemi před sluneční a kosmickou radiací a snižuje teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. • Nemá jednoznačnou vrchní hranici. a03.jpg ( )

20 • Za vnější hranici však bývá považována tzv. Karmanova hranice ve výšce 100 km nad hladinou světového oceánu. • Tři čtvrtiny atmosférické hmoty leží v prvních 11 km nad povrchem země.

21 Vrstvy atmosféry • Troposféra – v polárních oblastech sahá asi do 7 km výšky, nad rovníkem až do výšky 17 km, teplota klesá s nadmořskou výškou. • Stratosféra – sahá od konce troposféry do výšky přibližně 50 km, teplota vzrůstá s nadmořskou výškou. ( )

22 • Mezosféra - sahá od konce stratosféry, do výšky přibližně do 80 až 85 km. Teplota s nadmořskou výškou klesá. • Termosféra - sahá od konce mezosféry zhruba do vzdálenosti 640 km od povrchu. Teplota stoupá s nadmořskou výškou. ( )

23 • Exosféra - sahá od konce termosféry zhruba do vzdálenosti km od povrchu (až tam, kde poklesně počet částic na 1/10 průměrné hodnoty v troposféře). Teplota s nadmořskou výškou klesá. • Mezi zvláštní vrstvy atmosféry patří i ozónová vrstva ve výšce přibližně 10 – 50 km. Nachází se zde větší množství ozónu. ( )

24 • Vyplývá přímo z hmotnosti vzduchu. • Průměrný atmosférický tlak na úrovni mořské hladiny je přibližně 101,3 kPa (1013 hPa). Atmosférický tlak

25 Složení vzduchu při povrchu Země • Dusík – 78,084% • Kyslík - 20,946 % • Argon - 0,934 % • CO- 0,0385 % • Neon - 0,00182 % • Helium - 0, % • Metan - 0,00017 % • Krypton - 0,00014 % • Vodík - 0, % • vodní pára – proměnlivé množství

26

27 Pedosféra • Půdní obal Země. • Půda představuje jednu z hlavních podmínek života na Zemi (předpoklad pro růst rostlin). • Zvětraliny, které pokrývají svrchní část zemské kůry se dlouhodobým působením větru, vody a živočichů mění v půdu. • Půdu dělíme do skupin podle struktury (velikosti částic) a podle vývoje.

28 Druhy půd podle struktury • jílovité půdy – tvořené nejmenšími půdními částicemi • hlinité půdy • písčité - tvořené největšími půdními částicemi

29 Druhy půd podle struktury • Černozemě: jsou nejúrodnější, tmavá barva, vysoký obsah humusu, najdeme je v nížinách s teplým podnebím a menším množstvím srážek. • Hnědozemě: méně humusu, jsou světlejší, vyskytují se v nížinách a na pahorkatinách • Hnědé lesní půdy: typické pro pahorkatiny, tenká humusová vrstva. • Podzolové půdy: nejnižší úrodnost, vyskytují se na vrchovinách a v horských oblastech.

30 Složky půdy • pevná anorganická složka (nerosty, horniny) • pevná organická složka (humus) • kapalná složka (půdní voda) • plynná složka (kyslík, dusík a ostatní plyny) • živá složka (tzv. edafón = půdní organismy - krtek)

31 Půdotvorní činitelé • Matečná hornina - nerostným složením ovlivňuje zásobu živin, chemické složení a zrnitost půdy. • Podnebí - teplotou a srážkami se podílí na rychlosti chemických reakcí v půdě. • Živé organizmy - mikroorganismy rozkládají organické látky. • Podzemní voda – umožňuje pohyb složek půdní hmoty.

32 • Reliéf území - nadmořská výška, sklon a expozice svahů ovlivňují vlhkost a teplotu půdy. • Čas • Člověk – svou činností reguluje průběh půdotvorného procesu.

33 Půdní profil organická hmota ( ) humusový horizont spodní organický horizont podložní hornina

34 Biosféra • Živý obal Země. • Část planety, kde vyskytují nějaké formy života. • Zahrnuje část atmosféry do výšky asi 18 km (tropy) a asi do 10 km (polární oblasti), téměř celou hydrosféru a povrch litosféry (půdy – desítky metrů, jeskyně – několik kilometrů). • Biosféra vznikla v okamžiku vzniku života na Zemi.

35 • Rozsah biosféry je definován schopností organismů adaptovat se na podmínky v daném prostředí. • V biosféře převažují autotrofní (ve výživě soběstačné organizmy) nad živočichy a ostatními heterotrofními organismy. • Na živočišnou složku v biosféře připadá jen asi 10% biomasy.

36 Nějaké dotazy, přátelé? Zdroj: ( )


Stáhnout ppt "Stavba Země autor: David Hainall. O čem bude řeč … • Stavba zemského tělesa. • Charakteristika jeho jednotlivých částí. • Základní charakteristika a definice."

Podobné prezentace


Reklamy Google