Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vltavotýnsko. Poloha •Vltavotýnsko – rozsáhlé území vymezené tokem dvou největších jihočeských řek, Vltavy a Lužnice, získalo své jméno podle jednoho.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vltavotýnsko. Poloha •Vltavotýnsko – rozsáhlé území vymezené tokem dvou největších jihočeských řek, Vltavy a Lužnice, získalo své jméno podle jednoho."— Transkript prezentace:

1 Vltavotýnsko

2 Poloha •Vltavotýnsko – rozsáhlé území vymezené tokem dvou největších jihočeských řek, Vltavy a Lužnice, získalo své jméno podle jednoho z nejstarších sídel českého jihu – Týna nad Vltavou. Jeho existenci dokládají historické prameny již v první polovině 11. století. •Nadmořská výška: 362 m n. m. •Zeměpisné souřadnice: 49°13' s.š., 14°25' v.d. •Katastrální výměra: 4304 ha •Mikroregion / Sdružení obcí: Sdružení měst a obcí Vltava •Části města / obce: Hněvkovice na levém břehu Vltavy, Malá Strana, Netěchovice, Nuzice, Předčice, Koloděje nad Lužnicí, Vesce

3 Historie •Týn nad Vltavou je jedním z nejstarších sídlišť v jižních Čechách. Názvem "týn" byla označována plotem hrazená místa před zakládáním měst. Už ve 12. století (snad již v 10.) tu byl opevněný dvorec pražských biskupů, pod nímž existovala trhová a farní osada se dvěma kostely (tzv. Starý Týn), jež byla koncem osmdesátých let 13. století vypálena. Tehdy byl také na místě dvorce založen kamenný hrad a nové město zvané Nový Týn. V roce 1609 povýšil císař Rudolf II. Týn na královské město. Třicetiletá válka zastavila rozvoj úspěšně se vyvíjejícího města, které bylo několikrát vážně poškozeno požárem a dvakrát vydrancováno. Jeho největší rozmach tak nastal až po roce •Město bylo založeno okolo pravidelného náměstí, na němž zůstalo do současnosti zachováno několik renesančních měšťanských domů. V jeho západní části stojí radnice, původně renesanční, přestavěná po požáru v roce 1796 ve stylu jihočeského lidového baroka. Severní stranu náměstí uzavírá raně barokní arcibiskupský zámek z roku V jeho prostorách je umístěno Městské muzeum s expozicemi keramiky, vorařství, loďařství a loutkářství. Významnou dominantou náměstí je původně raně gotický kostel sv. Jakuba z doby kolem roku Zajímavou barokní stavbou je hřbitovní kostel svatého Víta. Z bývalého hradu se do současnosti dochovaly jen nepatrné zbytky v dnešním parku na návrší nad městem. Zajímavostí parku je přírodní divadlo s otáčivým hledištěm.

4 Vodstvo •U obce Neznašov, 3 km od Týna nad Vltavou, se stékají dvě největší jihočeské řeky, Vltava a Lužnice. Lužnice ústí z pravého břehu do Vltavy. Koryta obou řek se výrazně změnila po napuštění přehradní nádrže Orlík v 60. letech 20. století. •Potok, lidově většinou nazývaný „Židovka“, měří pouhých dvacet a půl kilometru, pramení nedaleko Bzí, pod Bechyní vytváří romantický kaňon s rozeklanými skalami a jeskyněmi a vlévá se do Lužnice. Právě jeho poslední úsek je nejkrásnější a má neopakovatelnou atmosféru. V roce 1988 byl vyhlášen přírodní památkou. •Hněvkovická přehrada na Vltavě byla budována v letech 1986 – 1991 pro zabezpečení technologické vody pro jadernou elektrárnu Temelín. Zátopová plocha je 312 ha, délka vzdutí 16,2 km zasahuje až k Hluboké nad Vltavou. V důsledku napuštění přehrady byla zlikvidována osada Jaroslavice a část obce Purkarec.

5 Podnebí •Podnebí v jižních Čechách je mírné, vlhké s největším množstvím srážek v měsíci červenci. •Mikroregion Vltavotýnsko lze zařadit podle klimatické rajonizace podle Quitta do mírně teplé klimatické oblasti MT Nižší polohy spadají do klimatických jednotek s dlouhým a teplým létem a krátkou, mírně teplou zimou, vyšší polohy do jednotek s krátkým, mírně chladným létem a normálně dlouhou a mírně chladnou zimou. •Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje mezi 7,5 a 7,8 °C, s nadmořskou výškou její hodnota klesá na 7 °C ve výškách kolem 500 m n. m. V proudění vzduchu převládají západní a severozápadní směry, podružné maximum spadá na jihovýchodní směr. •Velké vegetační období začíná obvykle v prvních dnech dubna a trvá více než 210 dnů. •S rostoucí nadmořskou výškou se prodlužuje období výskytu mrazových dnů. Tato doba v nižších polohách začíná v průměru na konci první dekády prosince a trvá 70 – 80 dnů. V 600 m n. m. trvá kolem 90 dnů. •V režimu atmosférických srážek se projevuje závětrný vliv Šumavy. Také díky závětrnému vlivu Mehelnické vrchoviny je okolí Týna nad Vltavou nejsušší částí okresu České Budějovice, roční úhrn srážek klesá pod 550 mm.

6 Nerostné suroviny •V Týně nad Vltavou se jedná o dvě ložiska cihlářské hlíny. •V Dolním Bukovsku jsou další ložiska cihlářské hlíny, kterou využívá k výrobě stavebního materiálu firma Heluz. •Dále se na území mikroregionu vyskytuje výhradní ložisko krystalického grafitu Koloděje nad Lužnicí – Hosty těžební organizace Grafit a.s. Netolice. •Za zmínku stojí jihočeská mineralogická zvláštnost tzv. Vltavíny. •Lom Slavětice- těží se zde stavební kámen

7 Osobnosti •A. J. Puchmajer – významný český básník •K. Vinařický – zakladatel české literatury pro děti, zasloužil se o výstavbu školy •J. Sakař – publicista, historik, rodák •K. Dewetter - spisovatel •M. Kopecký – loutkař •E. Ehrenbergová – operní pěvkyně •Alfréd Radok-režisér

8 Zajímavosti •Zámek -museum •Hrad+most •Železný most •Rozhledna na Semenci •Otáčivé hlediště •Kostel sv. Jakuba •Puchmajerův dům •Náměstí Míru

9 Zámek a museum • Byl dokončen v roce 1699 jako hlavní sídlo arcibiskupské správy panství, náhradou za hrad po třicetileté válce zpustlý. Pozůstatky hradu bychom mohli najít v zámeckých zdech, budova je totiž částečně postavena z původního hradního kamene. Základem pro stavbu zámku se staly parcely tří gotických domů na horní straně náměstí. Architektem stavby byl pravděpodobně již zmiňovaný Ital Antonio de Alfieri • Zámek je dodnes nejrozsáhlejším objektem městského centra. Průčelí zámku je původní, ranně barokní s klasicistními úpravami a střešními štítky. Vstupní portál s ostěním pochází až z období po roce Celkový architektonický výraz budovy završuje pseudomansardová střecha. • V interiérech se dochovala zajímavá klasicistní dveřní ostění, která jsou dnes součástí expozice Městského muzea. Sklepy zámku jsou částečně tesány ve skále a ústí v nich podzemní chodby. Původně snad bylo počítáno s propojením všech sklepů na náměstí a vytvoření podzemní sítě pro případ válečného nebezpečí. Zda k realizaci tohoto záměru došlo je nejisté, speleologický průzkum odhalil chodby jen do úrovně kašny na náměstí, dále je jedno rameno zaslepeno a druhé zasypáno. Podle různých zpráv mělo podzemí navazovat na hradní sklepy. Při budování silnice v ulici pod hradem se tato teorie částečně potvrdila, neboť se propadla část povrchu. Podle pověsti měly podzemní chodby dokonce ústit až v zámečku v Hněvkovicích. Dnes je podzemí pod zámkem nepřístupné, zatopené vodou. • V interiérech se dochovala zajímavá klasicistní dveřní ostění, která jsou dnes součástí • V přízemí zámku se v současnosti nachází Městská knihovna a v obou horních patrech Městské muzeum s expozicemi vltavotýnského regionu, vorařství, loutek a vltavínů.

10 Hrad a most •Jaká byla původní podoba hradu, se dnes můžeme již jen dohadovat. Nedochovala se žádná dobová kresba, jedinou stopou je jen popis vnitřního zařízení, sepsaný královským úředníkem, přebírajícím hrad v roce 1601 pro královskou korunu. •Z hradu, vybudovaného koncem 13. století, dnes zbyl pouze vstupní most přes příkop na jihozápadní straně hradního nádvoří. Most byl pravděpodobně obnoven při přestavbách hradu v 16. století, je postaven v renesančním slohu. Nad mostem pokračuje návrší plošinou srpovitého půdorysu, která patrně skrývá základy hradního křídla. Při cestě od mostu bývala hradní brána. Podobná plošina, výraznější a vyšší se zdvihá na severní straně návrší. Jedná se zřejmě o pozůstatek ochranného valu. Na tomto návrší je v kameni zasazena pamětní deska zakladateli dnešních sadů Aloisu Gerstenkornovi, místopředsedovi Sadařského a okrašlovacího spolku, z roku Dnes jsou sady pojmenovány podle arcibiskupa Bedřicha Schwarzenberga "Bedřichovy sady". V podzemí návrší se nachází sklepy. Jsou mladšího původu než hrad, zřejmě z období baroka, není však vyloučeno že byly vybudovány z původních podzemních prostor hradu. Dnes jsou hospodářsky využívány. Na severní straně návrší je umístěno otočné hlediště, které zde v roce 1983 vybudovala místní ochotnická jednota Vltavan.

11 Železný most •7. března roku 1891 poškodila jarní dřenice starý dřevěný most. Kronikář zaznamenal, že předcházející den, se pod Hněvkovicemi nakupily ledy až do výše pěti metrů. Nedlouho poté bylo rozhodnuto postavit nový železný most, který by náporům jarní vody odolal. Okresní starosta kardinál Schönborn získal pro stavbu zemský příspěvek zl. Vznikl však spor o to, na jakém místě má být most postaven, přičemž se zájmy obyvatel Starého a Nového Týna rozcházely. Stavba vznikla na stejném místě, kde býval most od nepaměti. 2. května 1892 začaly stavební práce, 17. října byla provedena zatěžkávací zkouška železné konstrukce vyrobené Pražskou českomoravskou mostárnou a 4. listopadu v 9 hodin ráno byl most slavnostně vysvěcen a zpřístupněn veřejnosti. Při stavbě mostu se stala událost, kterou zachytil historik Josef Sakař. Dne 30. října, těsně před dokončením stavby, se zabil pádem z mostu jakýsi montér. Prý se předtím posmíval kolemjdoucímu kaplanovi Šílenému, takže lidé viděli ve smrtelném úraze prst Boží.

12 Rozhledna na semenci •Na konci Aleje míru nad městem u lesa Semence. Místo nese název "Na Spravedlnosti", podle bývalého městského popraviště. Původně zde stál dřevěný altánek, kterým se v roce 1922 prezentovala na vltavotýnské živnostenské výstavě Márova kruhová cihelna. •Dnešní železobetonová rozhledna je z 30. let 20. století.

13 Otáčivé hlediště •DS Vltavan

14 Kostel sv. Jakuba •Pochází z druhé poloviny 13. století. Původně byl zasvěcen sv. Christoforovi (Kryštofovi), ochránci brodů a cest. V roce 1569 byl kostel rozšířen a získal nového patrona sv. Jakuba. Další úpravy prodělal kostel roku Směrem, k náměstí byla přistavěna kaple sv. Barbory. Pod ní byla zřízena krypta, která se stala místem posledního odpočinku solních hejtmanů, jejich rodin a dalších významných hodnostářů města. Leží zde i vojenští důstojníci, kterým ukončily životy šarvátky v blízkosti Týna během válek o rakouské • Do interiéru kostela byly na kruchtu instalovány v roce 1719 barokní varhany, později roku 1777 přestavěné. Generální rekonstrukce vzácného nástroje proběhla v roce Jedná se o jeden z nejzachovalejších barokních nástrojů v Čechách (mimo Prahu). Hlas varhan mohou milovníci vážné hudby slyšet z několika nahrávek pořízených v šedesátých a sedmdesátých letech našeho století. V roce 1712 byl pro kostel zakoupen oltář sv. Jana Nepomuckého. Velké úpravy zažil chrám v srpnu roku 1753, poté co navštívila Týn císařovna Marie Terezie a posteskla si nad neutěšeným stavem Božího stánku. Byla rozšířena kostelní loď a město získalo svou tradiční a často zobrazovanou dominantu kostelní věž.. Původně se se stavbou věže počítalo již při úpravách roku 1569 a její základ byl vkomponován do interiéru kostela. Nyní se staré základy zrušily, čímž došlo k rozšíření kostelní lodi. • Do nové věže byly přeneseny dva zvony z původní dřevěné zvonice u kostela. Nejstarší zvon "Christofor" daroval kostelu Prokop I. Čabelický už v roce Druhý zvon "Jiří Toušek", nechal ulít na počest svého otce, městského primátora, zdejší měšťan Matěj Toušek. Postupem času přibyly další zvony. Během 1. světové války však byly rekvírovány a s nimi byl nenahraditelně ztracen i vzácný "Christofor". Občané po něm po válce pátrali, ale marně. V roce 1929 nechali týnští emigranti žijící v Americe vyrobit náhradou dva velké zvony v českobudějovické huti Rudolfa Pernera. Ani 2. sv. válka zvonům nepřála, a tak přišly další rekvizice. Dnes tedy můžete slyšet hlas zvonu "Jiří Toušek", vedle něhož visí nepoužívaný poškozený umíráček, patřící původně hřbitovnímu kostelíku sv. Víta.

15 Puchmajerův dům •Pozdně secesní novostavba vzniklá na místě domu, který roku 1899 vyhořel. Zde se narodil v rodině jircháře ( zpracovatele koží ) Puchmayera syn Antonín, básník Antonín Jaroslav Puchmayer. Na domě je dnes mramorová pamětní deska s nápisem: "Zde narodil se 7. ledna 1769 Antonín Jaroslav Puchmayer, básník a jeden z prvních buditelů národnosti české. Sláva památce jeho." •Dům č. 246

16 Kašna •Barokní kašna na Náměstí Míru nese na svém severovýchodním nároží datum Jedná se pravděpodobně o datum opravy, kašna je patrně starší. Sloužila coby hlavní zdroj pitné vody pro obyvatele města i domácí zvířata. Teprve v roce 1821 byla obestavěna dvanácti dřevěnými sloupy s řetězy pro výluku dobytka. Když v roce 1915 získalo město novou vodovodní síť, kašna ztratila svůj hlavní účel a byla zachována jako dominanta náměstí. V sedmdesátých letech získal středový sloupek kovový rozprašovač vody ve tvaru koule. V devadesátých letech byl vodotrysk upraven do dnešní podoby.

17 Průmysl •Betonpres Týn nad Vltavou •Wienerberger cihlářský průmysl •Strojírenské podniky: Hodný Jaroš Richmont •Potravinářství: Jatka Kozel Knuspi -Bečice •Dřevozpracující: Vltavotýnský nábytek

18 Zemědělství Zemědělská půda zahrnuje km čtverečních. •Rostlinná výroba: řepka olejka, ječmen(sladovnictví), pšenice, kukuřice(siláž), hrách, mák. •Živočišná výroba: skot, prasata, drůbež, ryby, ovce, včely. •Podniky: Agrodružstvo Žimutice, Čihovice, Daňhel agro a. s., Agroslužby Janovský

19 Typy na výlet •Strom života •Velký depot •Židova strouha •Kaple sv. Anny – Neznašov •Muzeum historických vozidel – Pořežany •Zřícenina – Dobronice •Vysoký Kamýk

20 Strom života •Jírovce v Dolních Kněžekladech • Jsou dva, rostou velmi blízko u sebe, takže tvoří jednu souvislou korunu. Společnost jim dělá křížek. Bývalo zvykem, že se zde zastavovalo procesí cestou na hřbitov a pozůstalí se loučili se zesnulým na jeho poslední cestě. O stromy s láskou pečují manželé Šimonovi, kterým dělají „kaštany“ společnost již dlouhá léta. Před dvanácti lety podlehly tři velké větve náporům větrné smršti, ale jak píše pan František Šimon: „pomalu to začíná zarůstat.“ •Stromy •2 jírovce maďaly, stáří minimálně 220 let, obvod 290 a 320cm

21 Velký Depot •Velký Depot získal svůj název podle bývalého cvičiště a stálého tábořiště císařských dělostřelců. Později se zde nacházelo vozatajské skladiště. Depot bývá také často nazýván „Kalvárie“ podle barokního sousoší z poloviny 18. století., které nám připomíná historii tohoto místa. • Cvičiště sloužilo dělostřelcům od roku 1709 do roku Tábor začínal na místě barokního sousoší a končil při silnici z Týna nad Vltavu do Veselí nad Lužnicí. Zde se podle bývalé vojenské strážnice dodnes zachoval název „Varta“ nebo „Na vartě“, který je zanesen i v mapách. V cípu lesa nedaleko „Varty“ jsou dosud patrné pozůstatky z obranných valů a příkopů. Toto místo nese název „Šance“. • Komplex celého cvičiště obsahoval bašty, ravelíny (hradby), paralely (hradební stezky), stavby potřebné pro cvičení a velké množství hospodářských budov a skladišť. Pozůstatkem vojenských staveb jsou dnes dva domy vpravo u silnice směrem z Týna na Tábor na místě zvaném „Bída“. Větší budova sloužila jako honosné sídlo velitelů a důstojníků cvičiště. Za touto budovou se nacházel upravený park s jezírkem, ze kterého se zachovala pouze neudržovaná vodní nádrž. Menší domek nedaleko statku je bývalá hospoda „Na Bídě“, kam zacházeli dělostřelci po práci. Všechny ostatní stavby byly po zrušení cvičiště srovnány se zemí.

22 Židova strouha • Levostranný přítok Lužnice který do ní ústí asi 3 km jižně od Bechyně nedaleko obce Nuzice. Pramení asi 1 km jižně od Bzí ve výšce 519 m nad mořem. Po celé délce toku směřuje na severozápad. Na dolním toku vytváří divoké romantické kaňonovité údolí. Při ústí do Lužnice lemují Židovu strouhu mohutné skalní masivy, které jí dávají mimořádně romantický vzhled. Nejkrásnějším a nejzajímavějším úsekem mezi silnicí z Týna do Březnice a Lužnice vede trasa žluté turistické značky, která od soutoku pokračuje dál až do Bechyně. • Židova strouha je 20,5 km dlouhá a odvodňuje území o rozloze 74 km čtverečních.

23 Kaple sv. Anny - Neznašov • Jižně od Neznašova směrem k Týnu nad Vltavou, při ústí Bohunického potoka, to je při soutoku Vltavy a Lužnice. Údolí ústí potoka se říká Svatoannenské. Na místě kaple stával dříve železný kříž - ten je umístěn v kapli. Zmínka o ní roku Do dnešní podoby přestavěna 1909 hrabětem Otakarem Berchtoldem. V kapličce původně vytékal pramen velice dobré vody, které byl přikládán léčivý účinek. Opravena byla v roce 1970, kdy se již jednalo o likvidaci objektu.

24 Muzeum historických vozidel - Pořežany •Exponáty Dětská vozítka, jízdní kola, motocykly, osobní automobily, dodávkové automobily a automobily nákladní. Dále traktory, kočáry za koně, bryčky, nákladní a kočárové saně a stará zemědělská technika. •Současně jsou vystaveny stabilní motory, motory s historických vozidel, podvozky, jednotlivé části a torza vozidel. •Jedním ze zajímavých exponýtů je také královský kočár pro zápřah koní z roku Tento kočár je známý z českých i zahraničních filmů (např.: Princezna ze mlejna, Pozdní láska, Z pekla štěstí a mnoha dalších). •Kromě těchto exponátů jsou zde modely vláčků, automobilů a letadel.

25 Zřícenina Dobronice •Zřícenina hradu Dobronice se tyčí na skalnatém ostrohu nad řekou Lužnicíí v nadmořské výšce 440 m asi 6 km severovýchodně od městečka Bechyně. • Ves Dobronice, v níž hrad stojí, vznikla již koncem 12. století. Samotný hrad byl založen až v první polovině 14. století. Po roce 1455 byl rozšířen, na počátku 16. století k němu byly přistavěny obytné budovy a kaple. V roce 1691 byl hrad prodán opařanským jezuitům, kteří ho zanedlouho opustili. V roce 1790 se dokonce začalo s jeho bouráním a teprve v 19. a 20. století byla zřícenina stavebně zajištěna a opravena. Dominantou hradu je válcovitá věž, do současnosti se dochovaly také pozůstatky hradního paláce ze 14. století, kaple a obytných budov. Nedaleko od hradu stojí gotický kostel Panny Marie připomínaný již v roce 1350, od nějž je pěkný rozhled do údolí Lužnice. • Zřícenina hradu Dobronice je přístupná po červené značce z Bechyně po břehu Lužnice nebo z Dobronic u Bechyně.


Stáhnout ppt "Vltavotýnsko. Poloha •Vltavotýnsko – rozsáhlé území vymezené tokem dvou největších jihočeských řek, Vltavy a Lužnice, získalo své jméno podle jednoho."

Podobné prezentace


Reklamy Google