Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Tento studijní materiálů vznikl v rámci projektu operačního programu OP Praha Adaptabilita. Název projektu: Inovace vzdělávacích programů Finanční poradenství.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Tento studijní materiálů vznikl v rámci projektu operačního programu OP Praha Adaptabilita. Název projektu: Inovace vzdělávacích programů Finanční poradenství."— Transkript prezentace:

1 Tento studijní materiálů vznikl v rámci projektu operačního programu OP Praha Adaptabilita. Název projektu: Inovace vzdělávacích programů Finanční poradenství a Aplikace výpočetní techniky. Projekt financuje Operační program Praha – Adaptabilita; EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI PB – Vyšší odborná škola a Střední škola managementu, s.r.o. Nad Rokoskou 111/7, Praha 8; Manažerská grafika 02 Aplikace výpočetní techniky Mgr. Milan Randák

2 Grafika Základní rozdělení:  Vektorová grafika  Bitmapová (rastrová) grafika

3 Vektorová grafika  Vektorová grafika označuje způsob ukládání obrazových informací v počítači.  V případě vektorové grafiky je obraz reprezentován pomocí geometrických objektů (body, přímky, křivky, polygony).

4 Vektorová grafika – výhody  Vektorová grafika má proti rastrové grafice některé výhody:  je možné libovolné zmenšování nebo zvětšování obrázku bez ztráty kvality  je možné pracovat s každým objektem v obrázku odděleně

5 Vektorová grafika – výhody  výsledná velikost obrázku je obvykle mnohem menší než u rastrové grafiky  Vektorová grafika se používá zejména pro počítačovu sazbu, tvorbu ilustrací, diagramů a počítačových animací. Pro práci s vektorovu grafikou se používají zvláštní vektorové editory (např. Adobe Illustrator, Corel Draw, Zoner Callisto)

6 Bitmapová (rastrová) grafika  V bitmapové grafice je celý obrázek popsán pomocí jednotlivých barevných bodů (pixelů).  Body jsou uspořádány do mřížky.  Každý bod má určenu svou přesnou polohu a barvu.

7 Bitmapová (rastrová) grafika  Tento způsob popisu obrázků používá např. televize nebo digitální fotoaparát.  Kvalitu obrázku ovlivňuje především rozlišení a barevná hloubka.  Rozmístění a počet barevných bodů obvykle odpovídají zařízení, na kterém se obrázek zobrazuje (monitor, papír). Pokud se obrázek zobrazuje na monitoru, stačí rozlišení 72 DPI, pro tisk na tiskárně 300 DPI.

8 Bitmapová grafika – nevýhody  Nevýhody bitmapové grafiky:  velké velikosti souborů (při velkém rozlišení a barevné hloubce může velikost obrázku dosáhnout několika megabytů – to neplatí při užití komprimovaných formátů)  změna velikosti (zvětšování obrázku) vede ke zhoršení obrazové kvality obrázku  tzn. zvětšování obrázku je možné jen v omezené míře, neboť při větším zvětšení je na výsledném obrázku patrný rastr  zmenšením obrázku se „část pixelů zapomene“

9 Pixel  Pixel je nejmenší jednotka digitální rastrové (bitmapové) grafiky. Představuje jeden svítící bod na monitoru, resp. jeden bod obrázku zadaný svou barvou.

10 Pixel  Body na obrazovce tvoří čtvercovou síť a každý pixel je možné jednoznačně identifikovat podle jeho souřadnic.  Velikost pixelu záleží na typu monitoru. U obvyklých analogových typů lze velikost pixelu měnit změnou rozlišení. LCD obrazovky naproti tomu mají počet fyzických pixelů (tzv. nativní rozlišení) zpravidla pevně vázaný na používané rozlišení (např. 1024×768) a zobrazování jiného rozlišení u takového monitoru vede k určité deformaci obrazu

11 Některé grafické formáty  Formáty rozlišujeme jako nekomprimované a komprimované, komprimované pak na formáty s bezeztrátovou či ztrátovou kompresí.  BMP  GIF  JPG  PNG  PCX  TIFF

12 BMP  BMP je grafický formát používaný pro rastrovou grafiku.  Obrázky BMP jsou ukládány po jednotlivých pixelech.  Obrázky mohou obsahovat různé množství barev podle toho, jaká je barevná hloubka obrázku: 2 (1 bit), 16 (4 bity), 256 (8 bitů), (16 bitů), nebo 16,7 miliónu (24 bitů). Osmibitové obrázky mohou místo barev používat šedou škálu.

13 BMP  Soubory ve formátu BMP většinou nepoužívají žádnou kompresi. Z tohoto důvodu jsou obvykle BMP soubory mnohem větší než obrázky stejného rozměru, které kompresi používají.  Obrázek o rozměrech 800×600 potřebuje téměř 1,4 megabytu. Formát BMP je proto zcela nevhodný pro použití na Internetu.  Výhodou tohoto formátu je jeho extrémní jednoduchost a dobrá dokumentovanost. Dokáže jej snadno číst i zapisovat drtivá většina grafických editorů.  V praxi se pro ukládání obrázků vyžadujících zachování všech informací používají spíše novější formáty PNG, GIF nebo také TIFF.

14 GIF  GIF (Graphics Interchange Format) je grafický formát určený pro rastrovou grafiku.  GIF používá bezeztrátovou kompresi, na rozdíl například od formátu JPEG, který používá ztrátovou kompresi.  GIF je tedy vhodný pro uložení tzv. perokresby (nápisy, plánky, loga). GIF umožňuje také jednoduché animace.

15 GIF  GIF má jedno velké omezení — maximální počet současně použitých barev je 256.  Formát GIF se stejně jako formáty PNG a JPEG používá pro WWW grafiku na Internetu.

16 JPG, JPEG  JPEG je standardní metoda ztrátové komprese používané pro ukládání počítačových obrázku ve fotorealistické kvalitě.

17 JPG, JPEG  Nejrozšířenější příponou tohoto formátu je.jpg,.jpeg,.jfif,.jpe  JPEG/JFIF je nejčastější formát používaný pro přenášení a ukládání fotografií na www. Není však vhodný pro perokresbu, zobrazení textu nebo ikonky, protože kompresní metoda JPEG vytváří v takovém obrazu viditelné a rušivé artefakty.

18 PNG  PNG (Portable Network Graphics) je grafický formát určený pro bezeztrátovou kompresi rastrové grafiky.  Byl vyvinut jako zdokonalení a náhrada formátu GIF.  PNG nabízí podporu 24 bitové barevné hloubky, nemá tedy jako GIF omezení na maximální počet 256 barev současně.

19 PNG  Nevýhodou PNG (proti GIF) je praktická nedostupnost jednoduché animace.  PNG se stejně jako formáty GIF a JPEG používá na Internetu.

20 TIFF  TIFF (Tag Image File Format) je jeden z souborových formátů pro ukládání rastrové grafiky.  Formát TIFF tvoří neoficiální standard pro ukládání snímků určených pro tisk.  TIFF je složitější formát oproti jiným formátům pro ukládání rastrové grafiky.

21 Informace o obrázku (detailní)  Fotografie pořízené digitálním fotoaparátem mají přiřazené informace, tzv. EXIF

22 Nastavení data podle EXIF  Fotografie, které jsou stažené z fotoaparátu, mají většinou nastavené datum vytvoření ze dne, kdy byly do počítače staženy, ne kdy byly pořízeny. Pro zálohování a řazení obrázků je vhodnější datum pořízení.

23 Rozlišení obrázku  Z kolika bodů se bude skládat obrázek velký 5 x 2,5 cm při rozlišení 250 DPI? Převedeme si jeho velikost na palce (pro jednoduchost 1 palec = 2,5 cm), tj. obrázek je velký 2 x 1 palec. 250 DPI znamená 250 bodů na palec, tedy obrázek obsahuje 2x250 x 1x250 bodů = bodů.

24 Velikost souboru Kolik bajtů v paměti počítače by zabral výše uvedený malý (5x2,5 cm) obrázek č.1? Samozřejmě tu bude záviset na hloubce barev. Např. při výše uvedeném rozlišení 250 DPI a hloubce barev 256 odstínů šedi barev to bude bodů x 1B/bod = B.

25 Velikost souborů Velikost souboru s obrázkem určíme takto: • Převedeme si rozměry na palce: 5 cm jsou asi 2 palce, 2,5 cm =1 • Určíme počet bodů obrázku: 2 palce x 250 bodů na palec = 500 bodů, 1 x 250 = 250 bodů. Obrázek tedy bude mít 500 x 250 bodů. Celkem bodů. • Z hloubky barev odvodíme počet bajtů na jeden bod. 256 odstínů šedi spotřebuje 1 B/bod. • Známe počet bodů obrázku a víme kolik bajtů spotřebuje jeden bod, stačí tyto údaje vynásobit a víme, kolik zabere soubor s obrázkem v paměti.

26 Velikost souborů s obrázky při určitém rozlišení Obrázek při rozlišení 25 DPI zabere v paměti počítače 1,25 KB, při rozlišení 100 DPI 20 KB, při rozlišení 250 DPI 125 KB a při DPI 2000 KB. Z těchto čísel a z ukázkových obrázků odvodíme tento závěr:

27 Používáme takové rozlišení, jaké je potřebné. Malé rozlišení způsobí, že obrázek bude zrnitý, rozmazaný, zbytečně velké rozlišení (liší se obrázky v 250 DPI a 1000 DPI?) způsobuje, že soubor s obrázkem bude zabírat příliš mnoho místa v paměti počítače a práce s ním bude zbytečně pomalá. Velikost souborů s obrázky při určitém rozlišení

28 Zobrazení obrázku Potřebné hodnoty rozlišení a hloubka barev pro jednotlivá zařízení:  Monitor počítače: 75 až 120 DPI, 16,7 mil. barev  Barevná inkoustová tiskárna: s udávaným rozlišením 600 x 600 DPI. Stačí 200 DPI, 16,7 mil. barev. Většinou vyhoví i 150 DPI – je třeba vyzkoušet na konkrétním tisku.  Černobílá laserová tiskárna: s udávaným rozlišením 600 x 600 DPI. Stačí 200 DPI (150 DPI), 256 odstínů šedi.  Profesionální tisk – ve velkém nákladu. Tiskařské firmy tisknou na tzv. ofsetových strojích. Potřebné rozlišení obrázků závisí na konkrétním případu, většinou se pohybuje kolem 350 DPI, samozřejmě při 16,7 mil. barev.

29 Vizualizace dat  Matematická nebo fyzikální nebo jiná data či informace, která jsou převedena do grafického zobrazení  nejčastějšími druhy vizualizace dat  graf  diagram  mapa  grafický symbol  trojrozměrný objekt

30 Zdroje dat  Předlohou můžou být  naskenovaná data z odborné literatury  internet  data z vlastní tvorby  snímek z digitálního fotoaparátu  většinou je nutné předlohy upravit

31 Proč se data vizualizují  Vizualizace je mnohem názornější a lépe pochopitelná

32 Zobrazení dat  Tabulkou  Grafem  Diagramem, myšlenkovou mapou  Grafickým symbolem

33 Graf  Vzájemná souvislost mezi dvěma či více proměnnými  Souvislosti mezi objekty, návaznosti, toky  Názorné zobrazení  Jednoduchá zpracovatelnost na počítači

34 Základní druhy grafů  Sloupcový  Výsečový  XY graf  Burzovní

35 Myšlenkové mapy  graficky uspořádaný text doplněný obrázky s vyznačením souvislostí.

36 Myšlenkové mapy  Tradiční postup tvorby mapy, který je však třeba pozměnit, aby nejlépe vyhovaval induviduálním záměrům.  Začněte ve středu papíru hlavním námětem.  Využijte obrázků, symbolů, kódů.  Vyberte hlavní témata a zdůrazněte pomocí velkých a malých písmen.  Využijte barev.  Vytvořte si svůj osobní styl tvorby myšlenkových map.

37 Diagram  strukturované grafické znázornění (reprezentace) pojmů, myšlenek, vztahů, číselných, matematických nebo statistických údajů, prostorových nebo anatomických vztahů a podobně, sloužící názornému objasnění nebo jako pomůcka v myšlenkových postupech.

38 Možné principy diagramů  Množinový diagram  diagramy znázorňující prostorové uspořádání  nelineární písma  diagramy odrážející jiné aspekty struktury nebo společných vlastností

39 Grafické symboly  Snaží se pomocí symbolu vyjadřovat zadané informace  Základní požadavky •Sdílnost •Čitelnost •Směrová univerzálnost

40 Další druhy  Komiks  Emotikon  Logo


Stáhnout ppt "Tento studijní materiálů vznikl v rámci projektu operačního programu OP Praha Adaptabilita. Název projektu: Inovace vzdělávacích programů Finanční poradenství."

Podobné prezentace


Reklamy Google