Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Poruchy chování Ve speciální pedagogice se zabývá etopedie.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Poruchy chování Ve speciální pedagogice se zabývá etopedie."— Transkript prezentace:

1 Poruchy chování Ve speciální pedagogice se zabývá etopedie

2 Co jsou poruchy chování
Problémy spojené s přizpůsobivostí v běžném sociálním prostředí Jsou charakteristické takovými projevy jedince, které se vymykají přiměřenému chování dané věkové a sociokulturní skupiny Odlišit sociálně či psychicky podmíněné poruchy chování od specifických poruch chování (např. při ADHD) nebo od přirozených výkyvů chování Co je přiměřené chování Co je normalita Přirozené výkyvy chování – období vzdoru u předškolních dětí, pubertální chování

3 Současné pojetí Poruchy emocí nebo poruchy chování
Chápání v souvislostech bio-psycho-sociálního modelu, postižení je tedy výsledek vztahů mezi Zdravotním stavem Sociálním prostředím Osobnostními faktory Dalšími faktory, ve kterých jedinec žije

4 Současné pojetí zohledňuje
Celkovou životní a sociální situaci dítěte Potencialitu dítěte, jeho směřování a osvobozování se z odkázanosti na dospělém Základní cíle výchovně vzdělávacího procesu Celkovou životní a sociální situaci dítěte – na chování pohlíží v celém kontextu, osobnostním, sociálním, životní zkušenosti; má na paměti, že chování odráží osobnost člověka, jeho vnitřní stavy, sociální podmínky, životní zkušenost i situaci Potencialitu dítěte – zvažuje dopad poruchy na vzdělávání, nedostatečné vzdělávání ovlivňuje kvalitu jeho života v dospělosti, může být počátkem sociálního vyčlěňování Základní cíle výchovně vzdělávacího procesu – směřování k celoživotnímu vzdělávání, které pomáhá naplňovat vlastní životní podmínky, zvyšuje možnosti pracovního uplatnění a schopnost reagovat na změny životních situací

5 Definice Pojem porucha chování nebo emocí je výrazem pro postižení, kdy se chování a emocionální reakce dítěte liší od odpovídajících věkových, kulturních nebo etnických norem a mají nepříznivý vliv na školní výkon včetně akademických, sociálních, předprofesních a osobnostních dovedností.

6 Zároveň Je něco víc než přechodná, víceméně předvídatelná reakce na stresující události z prostředí Vyskytuje se současně nejméně ve dvou různých prostředích, alespoň jedno souvisí se školou Přetrvává i přes individuální intervenci Až oi individuální intervenci další diagnostika

7 Co je na definici důležité
Minimalizuje stigma Je vnímavá vůči etnickým a kulturním rozdílnostem Nezahrnuje malé nebo přechodné reakce na běžné stresové situace Připouští kombinované postižení Zahrnuje celou škálu poruch emocí nebo chování

8 Současné názvosloví Problémové chování Riziková mládež
Dispozice k poruchám chování „soft“ terminologie Potíže, problémy v chování Provokující žák Nápadné chování Problémové chování – fenomén přechodného rázu, ne trvalý, podpora společné edukace jedinců Riziková mládež – ti dospívající, u nichž je následkem spolupůsobení více faktorů zvýšená náchylnost k nepřiměřenému chování a zvášená pravděpodobnost selhání v oblasti psychické i sociální = ohrožená mládež Dispozice k poruchám chování – nejnovější pojem, nejméně stigmatizující. Ukazuje na osobnostní faktory, které zvyšují vnímavost dítěte k rizikovým vlivům z jeho sociálního okolí.

9 Projevy poruch chování
Zlozvyky Lhaní Krádeže Záškoláctví, útěky, toulání Agresivita a šikanování Patologické závislosti Sexuální deviace Sebevražedné jednání Posuzování projevů chování je velmi subjektivní a citlivé. Co jeden považuje za drzost, jiný třeba za asertivitu.

10 Možnosti školy při řešení problémů
Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních Minimální preventivní program – partneři mimo školu (NNO, SVP, PPP) Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních Prevence: MŠMT, krajský úřad a Magistrát hl. m. Prahy, krajský školský koordinátor prevence, metodik prevence v pedagogicko psychologické poradně, ředitel školy a školského zařízení, školní metodik prevence, třídní učitel – v metodickém pokynu mají formulovány povinnosti, doporučení Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže Návykové látky, rizikové chování v dopravě, poruch příjmu potravy, alkohol, syndrom CAN, školní šikanování, kyberšikana, homofobie, extremismus, rasismus, xenofobie, antisemitismus, vandalismus, záškoláctví, krádeže, tabák ) Každý pedagogický pracovník dbá, aby uplatňovaná prevence rizikového chování u žáků podle odstavce 1 byla prováděna komplexně, tj. ve všech oblastech školního prostředí a života, jichž se prevence rizikového chování u žáků dotýká: Psychosociální dovednosti (soběstačnost, autonomie, důstojnost, seberealizace, spokojenost v rodinných, přátelských a dalších mezilidských vztazích, sociální a kulturní integrovanost, tvořivost, schopnost milovat, pracovat a žít v souladu s rozmanitou kulturou a světem). Existence (pečuji o sebe, o svůj zevnějšek, volím mezi zdravým a nezdravým způsobem života, jsem nezávislý a mám představu o své budoucnosti, věřím v budoucnost, vnímám, že život má smysl). Sounáležitost (vnímám se jako součást životního prostředí a Země, cítím se bezpečně ve škole, ve městě, jsem oceňován a ostatní si mě váží, mám kamarády a vážím si jich, umím se o sebe postarat a přijímat zdravotní/sociální pomoc a služby). Adaptabilita (dávám pozor na sebe a svůj zevnějšek, jsem žák, účastním se sportovních a rekreačních aktivit, setkávám se s lidmi a trávím s nimi volný čas, plánuji si volbu profese nebo zaměstnání, řeším s odvahou své problémy, mám právní povědomí).

11 Možnosti školy při řešení problémů II
Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví 10 hodin neomluvených pohovor s učitelem a rodiči 25 hodin neomluvených oznámit příslušnému orgánu sociálně- právní ochrany dětí nebo pověřenému obecnímu úřadu

12 Poradenství ve škole Výchovný poradce Metodik prevence
Školní psycholog Školní speciální pedagog

13 Školská poradenská zařízení
Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních Poradenské služby pro žáky, studenty, školy, školská zařízení, rodiče Pedagogicko psychologická poradna Speciálně pedagogické centrum

14 Pedagogicko psychologická poradna
Poskytuje služby pedagogicko-psychologického a speciálně pedagogického poradenství a pedagogicko-psychologickou pomoc při výchově a vzdělávání žáků Zjišťuje speciální vzdělávací potřeby žáků v běžných školách Poradenství dětem s rizikem školní neúspěšnosti, problémy v osobním a sociálním rozvoji Metodická podpora škole Spolupráce s metodikem prevence – prevence sociálně patologických jevů

15 Speciálně pedagogické centrum
Zdravotní postižení – podpůrná opatření Zdravotní (a sociální) znevýhodnění – vyrovnávací opatření Zjišťuje specifickou připravenost na školní docházku, zpracovává podklady pro integraci, zařazení, přeřazení Zajišťuje sppg péči pro integrované žáky Vykonává diagnostiku a poradenství – pomoc při řešení problému, vytváření podmínek pro uplatňování a rozvíjení schopností, nadání a začleňování do společnosti Poskytuje poradenství pedagogickým pracovníkům a rodičům Poskytuje metodické vedení školám Vyrovnávacími opatřeními při vzdělávání žáků se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním se pro účely této vyhlášky rozumí využívání pedagogických, popřípadě speciálně pedagogických metod a postupů, které odpovídají vzdělávacím potřebám žáků, poskytování individuální podpory v rámci výuky a přípravy na výuku, využívání poradenských služeb školy a školských poradenských zařízení, individuálního vzdělávacího plánu a služeb asistenta pedagoga2). Škola tato opatření poskytuje na základě pedagogického posouzení vzdělávacích potřeb žáka, průběhu a výsledků jeho vzdělávání, popřípadě ve spolupráci se školským poradenským zařízením. (3) Podpůrnými opatřeními při vzdělávání žáků se zdravotním postižením se pro účely této vyhlášky rozumí využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů, zařazení předmětů speciálně pedagogické péče, poskytování pedagogicko-psychologických služeb1), zajištění služeb asistenta pedagoga2), snížení počtu žáků ve třídě nebo studijní skupině nebo jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující speciální vzdělávací potřeby žáka. (4) Podpůrnými opatřeními při vzdělávání mimořádně nadaných žáků se pro účely této vyhlášky rozumí vzdělávání, didaktických materiálů, poskytování pedagogicko-psychologických služeb, nebo jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující vzdělávací potřeby těchto žáků. (5) Za žáky s těžkým zdravotním postižením se pro účely této vyhlášky považují žáci s těžkým zrakovým postižením, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým tělesným postižením, s těžkou poruchou dorozumívacích schopností, hluchoslepí, se souběžným postižením více vadami, s autismem, s těžkým tělesným nebo středně těžkým, těžkým či hlubokým mentálním postižením. Těmto žákům s ohledem na rozsah speciálních vzdělávacích potřeb náleží nejvyšší míra podpůrných opatření. (6) Za žáka se sociálním znevýhodněním se pro účely poskytování vyrovnávacích opatření podle odstavce 2 považuje zejména žák z prostředí, kde se mu nedostává potřebné podpory k řádnému průběhu vzdělávání včetně spolupráce zákonných zástupců se školou, a žák znevýhodněný nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka.

16 Co škola poskytuje Prevenci školní neúspěšnosti
Prevenci sociálně patologických jevů Kariérové poradenství, podporu při volbě povolání Odbornou pomoc při integraci Péči o vzdělávání nadaných žáků Průběžnou a dlouhodobou péči o žáky s neprospěchem, vytváření předpokladů pro jeho snižování Metodickou podporu učitelům – např. při zavádění nových poznatků a metod

17 Náhradní výchovná péče
Podle Školského zákona 561/2004 Sb., ten se odvolává na Zákon 109/2002 Sb. O výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních Diferenciace zařízení podle věku, mentální úrovně, zdravotního postižení, stupně obtížnosti výchovy, popř. pohlaví.

18 Ústavní výchova Nařizuje soud podle Zákona o rodině
V občansko-právním řízení nezletilému do 18 let Jiná výchovná opatření nevedla k nápravě nebo rodiče nemohou z vážných důvodů výchovu zabezpečit Důvody výchovné a sociální – není trestný charakter Může být zrušena soudem na žádost rodičů

19 Ústavní výchovu zabezpečují
Do tří let zdravotnická zařízení Kojenecký ústav Dětský domov pro děti do tří let Od 3 do 18 let školská zařízení Dětské domovy Dětské domovy se školou Výchovné ústavy Do zletilosti, nejdéle do 19 let, kdykoliv předtím může být zrušena na základě soudního rozhodnutí

20 Ochranná výchova Nařizuje soud
V občansko-právním řízení, pokud dítě spáchá trestný čin ve věku 12 – 15 let V trestním řízení u mladistvého mezi 15. a 18. rokem v případě, že ochranná výchova podle rozhodnutí soudu splní svůj účel lépe než uložení trestu odnětí svobody

21 Ochrannou výchovu zabezpečují
Výchovné ústavy U dětí do 15 let výjimečně dětské domovy se školou Může být soudem prodloužena do 18 let Soud výchovu nařizuje, ale nerozhoduje, kde bude realizována, to rozhodují diagnostické ústavy

22 Diagnostický ústav pro děti ÚV Diagnostický ústav pro mládež ÚV, OV
Rozhodnutí soudu Předběžné opatření Diagnostický ústav pro děti ÚV Dětský domov ÚV Dětský domov se školou ÚV Diagnostický ústav pro mládež ÚV, OV Výchovný ústav ÚV,OV

23 Diagnostický ústav Vstupní diagnostické zařízení
Přijetí na základě rozhodnutí soudu (předběžné opatření) nebo na základě žádosti rodičů Spádová oblast, rozmisťuje do dalších zařízení v obvodu Doba pobytu asi 8 týdnů Může navrhnout i jiná opatření – adopce, pěstounská péče

24 Úkoly diagnostického ústavu podle zákona
Diagnostické – vyšetření úrovně dítěte Vzdělávací – jednak vzdělávání (PŠD nebo odborné, jednak také diagnostika Terapeutické – náprava poruch v sociálních vztazích a problémech v chování Výchovné a sociální – ve vztahu k osobnosti dítěte a jeho rodinné situaci Organizační – umísťování do dalších zařízení Koordinační a metodické – sjednocení odborného postupu v dalších zařízeních v obvodu

25 Diagnostický ústav organizace
Dětský diagnostický ústav Diagnostický ústav pro mládež – nekoedukovaný Výchovná skupina 4-6 dětí Školní docházka ve třídách, max. 8 dětí

26 Dětský domov Ústavní výchova svěřenců bez vážných poruch chování
Základní organizační jednotka je koedukovaná rodinná skupina dětí různého věku, 5-8 dětí, 2-6 skupin Denní režim, systém komunikace, hospodaření co nejvíce přizpůsobit zvyklostem běžné rodiny Sourozenci v jedné skupině

27 Výchovný ústav Zpravidla děti starší 10 let s vážnými poruchami chování Ústavní i ochranná výchova Výchovná skupina dětí různého věku a pohlaví 5-8 svěřenců

28 Specifikace ústavů Výchovně léčebný ústav – pro drogově závislé
Pro svěřence s hyperaktivitou Pro nezletilé matky s dětmi S ochrannou výchovnou péčí

29 Preventivně výchovná péče
Střediska výchovné péče pro děti a mládež (SVP) Organizační součást diagnostických ústavů, výchovných ústavů nebo samostatná Všestranná preventivně výchovná péče dětem a mladistvým s negativními projevy chování, pokud nejsou důvody pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy Úroveň sekundární prevence Podmínkou přijetí je svobodné rozhodnutí klienta a souhlas rodičů

30 Úkoly preventivně výchovné péče
Rozvíjení komunikace a pozitivních vztahů v rodině Individuální nebo skupinová práce s klientem nebo skupinou klientů Ambulantní, celodenní, lůžková pracoviště Práce podle individuálního výchovně vzdělávacího plánu Selhávající mohou být na základě soudu umístěni do ústavní výchovy Preventivní péči rozšířit na co nejmladší populaci Vnitřní rodinné vztahy při selháváních dítěte trpí nebo jsou příčinou selhávání, rodině je tedy potřeba pomoci při restrukturalizaci systému

31 Výchovná a sociální práce s mladistvými – DOSPĚLÍ
Dospělí, kteří se octnou v rizikových situacích, jsou schopni obvykle sami využít podpůrných služeb a hledat profesionální pomoc Jsou schopni spíše identifikovat, co potřebují Lepší orientace v nabízených službách Tlak nepříznivých situací dospělé více mobilizuje k porozumění situaci a řešení problému Viz např. bezdomovci jdou do noclehárny… Rodiče dětí s problémy navštíví příslušné instituce – PPP, psychiatra…

32 Výchovná a sociální práce s mladistvými - MLÁDEŽ
Děti a mládež nemají zájem podílet se na procedurách Nejsou schopni rozeznat vhodnou službu O možnosti pomoci nemusí ani vědět Nechtějí navazovat kontakt, mohou mít strach Důležité je, jak se služby prezentují a jaké nároky kladou Zajištění potřebné intimity a důvěrnosti Odmítání z důvodu generačního antagonismu Mají strach, protože jsou svědky domácího násilí, oběti školního násilí, mají předchozí špatné zkušenosti, nejsou brány vážně I zkušenosti pracovníků krizových linek

33 Cílové skupiny Dlouhodobí nositelé konkrétního patologického jevu
Ohrožují své okolí a jsou zároveň svým chováním ohroženi – závislí na návykových látkách, rowdies… Rizikové skupiny s epizodickým výskytem sociálně deviantního chování Mladí nezaměstnaní, záškoláci, útěkáři z domova Pozor na zjednodušující definici – skupiny jsou značkovány přítomností určité patologie Skupiny ale nejsou stejnorodé Tento „normativní“ přístup je odrazem zřetelné společenské zakázky, koresponduje s převažujícím zájmem majority zabránit rozvoji nežádoucího jevu či odstranit společnost ohrožující nebo rizikové formy chování. Patologizující koncepce pohlíží na osobu přestupníka norem jako na nebezpečného devianta I reakce na nabídku pomoci a služeb bývá od jednotlivých členů skupiny různá – ostré odmítnutí, netečnost, zvědavost, potřeba konkrétní pomoci.

34 Co je nízkoprahovost Co znamenají pro vozíčkáře tři schody na úřad?
Kolika sociálním nárokům musí mladí lidé čelit na cestě k nezávislé pozici dospělého a ke společenské úspěšnosti? Nízkoprahovost z hlediska interakčního a intervenčního – bezbariérovost z hlediska architektonického (analogie) Lidé s postižením, onkologicky nemocné děti nevidomí, paraplegici budí soustrast a vyvolávají potřebu pomoci X socializační deficity a sociální handicapy nejsou tolik zřetelné, a nebo budí pobouření – lidé se jim vyhýbají, přesto potřebují obyčejnou lidskou účast – jak bude tedy vysoký práh, který musí překročit při vstupu do institucí, jejichž cílem je pomáhat?

35 Co je nízkoprahovost II
Služba je organizována tak, aby byla umožněna její maximální přístupnost a fyzická dostupnost. Úsilí sledovat, vyhodnocovat a následně odstraňovat technické, psychologické a sociální bariéry, které by bránily cílové skupině ve vstupu do prostoru zařízení či při využití nabídky poskytovaných služeb

36 Kriteria k posuzování míry nízkoprahovosti
Prostorové hledisko Dosažitelná vzdálenost Prostor s nejsnadnějším přístupem Časové hledisko Provozní doba odpovídá potřebám klientů Vhodný streetwork např. před začátkem školní výuky Čekací lhůty, objednací termíny Např. by prostory neměly být v objektu, kde sídlí i policie, sporné i ve výchovných a školských zařízeních, v sídle obecního úřadu, v areálu psychiatrické léčebny – i potřeba anonymity

37 Kriteria k posuzování nízkoprahovosti II
Psychosociální hledisko Od vybavení po chování pracovníků atmosféra neodrazující mladého klienta Možnost „testovat“ službu, aniž by byla využita Věnovat žádoucí pozornost a naslouchat Budoucí klient by měl od první chvíle získat pocit, že je to on, kdo nastavuje pravidla kontaktu, určuje tempo, obsah i způsob komunikace a vztahů

38 Nízkoprahové služby x standardní
NZDM nemohou zabránit či odstranit společenství ohrožující nebo rizikové chování – i přes latentní společenskou zakázku Na snahy o snižování rizika nelze ale rezignovat Pro pracovníka NZDM jsou dominantní potřeby a zájmy konkrétních okrajových skupin a ohrožených jedinců Cílovou hodnotou hledání realistického kompromisu nebo požadavky na přizpůsobení se či konformitu a dojednávání o pravidlech pokojného soužití Sociálně patologické jevy mají mnohočetnou podmíněnost, proto nemohou být vyřešeny pouze sociálně pedagogickou intervencí

39 Cíle nízkoprahových služeb
Snižování bezprostředních zdravotních či sociálních rizik vyplývajících z rizikového chování Minimalizace různých druhů interpersonálních konfliktů Zprostředkování kvalifikovaného řešení problémů, jejich identifikace a přijetí klientem Snižování nebezpečí sekundární deviace a patologizace Stabilizace nepříznivé situace a rozšíření životních možností a příležitostí Snižování rizik – výměna stříkaček, poskytování kondomů, jednání s úřady o možných dráhách pro skateboard, in-line brusle, cyklokros mimo veřejná prostranství – neohrožují okolí ani sebe, neničí se městská zeleň Minimalizace konfliktů – zvládnout vyhrocení sporů mezi mezi dospívajícím dítětem a některým z rodičů, snížit napětí a konflikty mezi skupinami, např. skinheads a skejťáků, dále spor, či se veřejné prostranství má využít jako parkoviště nebo hřiště – viz i práva dětí – podpoří v tom, co chtějí Zprostředkování kvalifikovaného řešení problémů – rozhovory o školních potížích, doprovod na jednání s ředitelem, osvětlení důsledků nepřihlášení se na úřadu práce… - popírání výskytu obtíží je u psychosociálně nezralých jedinců obvyklým postojem a obraným mechanismem Snižování sekundární deviace: např. proti nepřiměřenému paušálnímu hodnocení – osvěta v majoritní společnosti, mediace při jednání s představiteli místní komunity Stabilizace nepříznivé situace: možnost azylového bydlení, snižování dávek drogy, zprostředkování léčby, zapojení do rehabilitačně resocializačního programu, zaškolení na nějakou práci

40 Kriteria dostupnosti Dostupnost služby – časová, místní, finanční dosažitelnost Citlivost k roli „klienta“ – z náhodného návštěvníka se stává pasivním pasažérem a posléze aktivním klientem Možnost nezávazné orientace v nabídce služeb, možnost vlastní volby Akceptace životních obtíží Bezpečí vytvořené pro klienta Orientace v nabídce služeb spojená s přijetím otevřené diskuse o základních pravidlech a nutnosti jejich dodržování Akceptace životních potíží tak, jak je dospívající cítí a sděluje, respektování toho, že o některých věcech nechce mluvit Bezpečí pro klienta – služba je poskytována anonymně, dokonce i bez registrace, prostory nejsou zpřístupněny členům jiných skupin, např. subkultur

41 Přístup ke klientům a jejich problémům
Pracovník akceptuje, že klient vychází z jiných osobních zkušeností než z pohledu běžných hodnot Porozumění tomu čím a jak klienti žijí teď a tady x ne přístup jací jsou a co dělají špatně Pracovat s problémy, které člověk má a prožívá, ne jen s těmi, které způsobuje

42 Přístup ke klientům a jejich problémům II
Činnosti v nízkoprahově pojímané práci směřují k Rozšíření životních příležitostí klientů Zprostředkování řešení problémů Zmírnění nebezpečí, hrozících jim z vyhrocení různých společenských konfliktů Jde také o změnu postojů sociálního okolí k atypickému chování

43 Důsledky odmítavého postoje
Odcizení – Nepatřím do této společnosti. Zneschopnění – prožitek, že moje názory a zkušenosti nejsou legitimní, právoplatné Absence citlivosti – vy mi nerozumíte Viz příklad zelená kniha s. 383

44 Porucha pozornosti a hyperaktivity
ADD – attention deficit disorder – porucha pozornosti ADHD – attention deficit hyperactivity disorder Název vychází z popisu chování Dříve LDE – lehká mozková dysfunkce Název vychází z etiologie (příčiny) Ve školském zákoně – vývojové poruchy učení

45 Základní znaky a diagnostika
Vývojově nepřiměřený stupeň Pozornosti Hyperaktivity Impulzivity Pro diagnostiku podstatné, že příznaky se objevují Již před vstupem do školy Soustavně po dobu delší 6 měsíců Výrazně častěji než u jiných dětí stejného věku

46 Další obtíže Neschopnost dodržovat pravidla chování
Provádět opakovaně po delší dobu určité pracovní výkony Často se rozvíjí potíže v učení Častější výskyt příznaků deprese, úzkosti Častější emoční problémy a problémy v sociálních dovednostech Problémy již v raném dětství, mohou přetrvávat v dospívání i dospělosti. Má vysokou míru neuspořádané aktivity: vypadá, že je v neustálém pohybu; nenechá v klidu ruce, nohy, vrtí se na židli; vyhledává blízké předměty, s nimiž si hraje, vkládá do úst apod.; opouští své místo, prochází se po třídě ve chvíli, kdy se očekává, že bude sedět – nedokáže setrvat na svém místě, má velký pocti neklidu Je impulzivní s malým sebeovládáním – často něco nevhodně vyhrkne; nemůže se dočkat, až na něj přijde řada; často skáče do řeči ostatním nebo je ruší; často nadměrně mluví; dostává se do nesnází tím, že si věci nedokáže předem promyslet (jeho slova a chování předchází myšlenku); nezřídka se zapojuje do fyzicky nebezpečných činností, aniž by předem zvážil možné následky (skoky z výšky, vjíždění na kole na silnici bez rozhlédnutí apod.), má problémy s činnostmi, které vyžadují klid a ticho Má potíže s přechodem k jiné činnosti Má nepřiměřeně silné emoční reakce i na drobné podněty Je často sociálně nevyzrálé, má komunikační obtíže

47 ADD Více problémů v oblasti pozornosti a percepčně motorických schopnostech Pomalé pracovní tempo Pro okolí méně nápadné Ve výuce nevyrušují Má problémy se samostatnou prací a má nevyrovnaný výkon v práci ve škole Neudrží pozornost při úkolu nebo hře Nesoustředí se na okrajové detaily, pracuje ledabyle, s chybami, zabývá se při jednom úkolu ještě jinými aktivitami Neposlouchá instrukce, dělá zbrklé, chybné závěry Neumí si uspořádat školní práci a svoje pracovní místo, není schopno udržet pořádek. Zdá se být duchem nepřítomné, když mluvíme přímo k němu Neumí si naplánovat úkoly, pracovní, sportovní i hravé aktivity Nelibě nese, odmítá a vyhýbá se angažovat v aktivitách, které vyžadují mentální úsilí a trpělivost Často ztrácí nebo nemůže včas najít potřebné školní pomůcky, sešity… Okamžitě reaguje na zevní podněty, nechá se jimi rozptylovat Zapomíná na denní aktivity či povinnosti, které má plnit

48 Ne všechny příznaky platí pro každé dítě a jejich stupeň se bude případ od případu lišit!

49 Příčiny a výskyt Příčiny: Výskyt 3 – 10%, častější u chlapců (6:2)
Nejsou zcela známé Největší vliv dědičnost nebo biologické faktory Možné: neurologická porucha zpracování nervových impulsů, komplikace v těhotenství a při porodu, znečištěné prostředí, strava, užívání alkoholu a drog v těhotenství Výskyt 3 – 10%, častější u chlapců (6:2)

50 Nápravné postupy Vyplývají z mezioborového přístupu farmakoterapie EEG-biofeedback pohybová rehabilitace logopedická náprava metody poradenské psychologie metody speciální pedagogiky EEG biofeedback – trénink funkcí nervové soustavy přímo na úrovni aktivace pozornosti a soustředění, posílení vůle, sebeovládání Popis a princip metody EEG-Biofeedback je terapeutická metoda, která umožňuje regulaci frekvencí elektrické aktivity mozkových vln, s využitím speciálního počítačového programu. Ten modifikuje, resp. převádí námi snímanou aktivitu mozku (EEG) do jednotlivých prvků počítačové hry, která naopak vydává zpětnovazebné informace o úspěšnosti tréninku pomocí zrakové a sluchové dráhy i taktilního čití. Trénujeme mozek podle individuálních potřeb každého klienta tak dlouho, než si způsob fungování zapamatuje a osvojí. Výsledným efektem je, že se mozek hravou formou naučí lépe, efektivněji a s menším výdejem energie využívat své schopnosti a kapacitu. Trvale přejde na nově naučený způsob regulace organismu, čímž se odstraní dosavadní poruchy a obtíže. Naučí se správně střídat a využívat jednotlivá užší frekvenční pásma a po dostatečně dlouhou dobu se v nich udržet, což je právě záležitostí řídící činnosti centrálního nervového systému. Základní částí celého zařízení je zesilovač mozkové aktivity, kterým se pomocí elektrod umístěných na příslušná místa na hlavě snímá EEG. Další složkou zařízení je počítač s nainstalovaným speciálně vytvořeným softwarem, který zpracovává signál zesilovače a na monitor terapeuta zobrazí vyfiltrovaná aktuální frekvenční pásma a na monitor klientův převede křivky do podoby jedné z mnoha „počítačových her“. Ten v reálném čase sleduje činnost své mozkové aktivity a přes zrakovou a sluchovou dráhu (označení zisku bodů signálem + počítadlo bodů) dostává jeho mozek informaci o své činnosti, tj. o tom, jaké frekvenční pásmo právě používá. Pohybová rehabilitace – aktivace ochablého svalstva a zlepšení motorické koordinace Metody poradenské psychologie – řešení výchovných nesnází, adaptačních obtíží dítěte, nácvik relaxace aj. Metody speciální pedagogiky – rozvoj percepčně motorických funkcí, nápravné postupy u SPU

51 Výchovné zásady – ve škole, rodině i jinde
Vůči dítěti vystupovat s laskavostí Posilovat sebevědomí dítěte Vedení se má odehrávat za aktivní účasti vychovatele – dítě vedeme, povzbuzujeme, uklidňujeme Práci i hraní dělit na krátké intervaly – 15 min Umožnit dítěti dostatek spontánní hry a pohybu Podpora především v rodině Vystupovat s laskavostí, především rodičovská láska spojená s klidem, optimismem a velkou trpělivostí Posilování sebevědomí – oceníme každý úspěch i projevenou snahu, vytváříme vhodné podmínky, bay dítě mohlo často uspět a mohli jsme ho často chválit, předcházíme tomu, aby se dítě něco naučilo špatně. Zabráněním neúspěchu předcházíme vzniku pocitu méněcennosti Aktivní spoluúčast vychovatele – spíše než zadávání úkolů, uklidnění slovně i občasným přátelským dotykem Práci i hraní dělit na krátké intervaly - střídat činnosti s častým odpočinkem Umožnit dítěti dostatek spontánní hry a pohybu – i během vyučování. Kroužky a sportovní oddíly nemusí být řešením, protože cílená žízená aktivita nemusí úlevu přinést. Dávat dítěti možnost volit polohu podle spontánní potřeby – vkleče, vsedě, vestoje Podpora především v rodině – spolupracovat při hře i plnění povinností, usilovat o postavení dítěte jako rovnocenného člena rodiny – postavení mezi sourozenci, trpělivost rodičů

52 Výchovné zásady – ve škole, rodině i jinde II
Předcházet nedorozuměním v komunikaci mezi rodinou a školou, počítat s nižší samostatností dítěte Nenechat dítě prožívat své neúspěchy o samotě Konzultovat problémy s odborníky Studijní a profesní perspektiva dítěte – mohou absolvovat SŠ i VŠ, intelektová kapacita není snížená, důležitá míra spokojenosti a seberealizace dítěte počítat s nižší samostatností dítěte – h\peraktivní dítě by mělo sedět v blízkosti učitele (lépe se např. soustředí), pokud možno samo (minimalizují se rušivé podněty)

53 Obecně tedy platí Dítě by mělo pracovat pod kontrolou
Pedagog nemá odstraňovat nežádoucí projevy chování dítěte, ale upravovat podmínky, aby se minimalizoval vliv negativních projevů na výsledky jeho práce Častá zpětná vazba Pochvala a pozitivní hodnocení, a to hned po splnění úkolu Dospělý má pomoci dítěti držet hranice, strukturovat pracovní proces, eliminovat rušivé vlivy z okolí – pozor, pro dítě nemusí být rušivé to, co my za rušívé považujeme

54 Obecně tedy platí II Upozorňování na chyby by mělo být jasné, jednoduché a konkrétní Zachovávat klid, udržovat kontakt z očí do očí Instrukce by měly obsahovat jen několik kroků Instrukce můžeme nechat zopakovat


Stáhnout ppt "Poruchy chování Ve speciální pedagogice se zabývá etopedie."

Podobné prezentace


Reklamy Google