Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mgr. Jan Siostrzonek Rodinné právo - Rodičovská zodpovědnost.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mgr. Jan Siostrzonek Rodinné právo - Rodičovská zodpovědnost."— Transkript prezentace:

1 Mgr. Jan Siostrzonek Rodinné právo - Rodičovská zodpovědnost

2 Rodičovská zodpovědnost je souhrn práv a povinností a) při péči o nezletilé dítě, zahrnující zejména  péči o jeho zdraví,  jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj b) při zastupování nezletilého dítěte c) při správě jeho jmění Při výkonu těchto práv a povinností jsou rodiče povinnivýkonu těchto práv  důsledně chránit zájmy dítěte,  řídit jeho jednání  vykonávat nad ním dohled odpovídající stupni jeho vývoje

3  rodiče mají právo užít přiměřených výchovných prostředků tak, aby nebyla dotčena důstojnost dítěte a jakkoli ohroženo jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj. Práva a povinnosti dětí  Dítě je povinno své rodiče ctít a respektovat  dítě, které je schopno s ohledem na stupeň svého vývoje vytvořit si vlastní názor a posoudit dosah opatření jeho se týkajících, má právo obdržet potřebné informace a svobodně se vyjadřovat ke všem rozhodnutím rodičů týkajících se podstatných záležitostí jeho osoby a být slyšeno v každém řízení, v němž se o takových záležitostech rozhodujeinformace  Dítě, které žije ve společné domácnosti s rodiči, je povinno podle svých schopností jim pomáhat. Je dále povinno přispívat i na úhradu společných potřeb rodiny, pokud má vlastní příjem, popřípadě majetek, kterého lze použít pro společné potřeby rodinydomácnosti

4 • Rozhodující úlohu ve výchově dětí mají rodiče • Rodiče mají být svým osobním životem a chováním příkladem svým dětem • Na výchově dítěte se podílí i manžel, který není rodičem dítěte, za předpokladu, že s ním žije ve společné domácnosti

5  Rodičovská zodpovědnost náleží oběma rodičům  Jestliže jeden z rodičů nežije, není znám nebo nemá způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, náleží rodičovská zodpovědnost druhému rodiči  Totéž platí, je-li jeden z rodičů rodičovské zodpovědnosti zbaven a nebo je-li výkon jeho rodičovské zodpovědnosti pozastaven  Soud může přiznat rodičovskou zodpovědnost ve vztahu k péči o dítě i nezletilému rodiči dítěte, který dosáhl věku šestnácti let, má-li potřebné předpoklady pro výkon práv a povinností z rodičovské zodpovědnosti vyplývajících.výkon práv

6  Rodiče zastupují dítě při právních úkonech, ke kterým není plně způsobilé  Došlo-li k popření otcovství, právní úkony učiněné otcem jako zákonným zástupcem zůstávají nedotčenyprávní úkony  Žádný z rodičů nemůže zastoupit své dítě, jde-li o právní úkony ve věcech, při nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodiči a dítětem nebo ke střetu zájmů dětí týchž rodičůzájmů dětí  Nemůže-li dítě zastoupit žádný z rodičů, ustanoví soud dítěti opatrovníka, který bude dítě v řízení nebo při určitém právním úkonu zastupovaturčitém právním úkonu  tímto opatrovníkem zpravidla ustanoví orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí (dále jen "orgán sociálně-právní ochrany dětí").opatrovníkem

7  Jmění dítěte jsou rodiče povinni spravovat s péčí řádného hospodáře  Výnosu majetku dítěte lze použít nejprve pro jeho vlastní výživu a teprve potom přiměřeně i pro potřebu rodiny. Majetková podstata může být dotčena jen v případě, že by vznikl nezaviněně ze strany osob výživou povinných hrubý nepoměr mezi poměry nezletilého dítěte a osob výživou povinných.  Jakmile dítě dosáhne zletilosti, odevzdají mu rodiče jmění, které spravovali. Jsou povinni podat vyúčtování ze správy jmění tehdy, když o to dítě požádá do jednoho roku po skončení správy. Práva dítěte z odpovědnosti za škodu a z bezdůvodného obohacení zůstávají nedotčena.

8  V odůvodněných případech, kdy by majetkové zájmy dítěte mohly být ohroženy, ustanoví soud pro zvýšenou ochranu jeho jmění opatrovníkazájmy dítěte  Opatrovníkem může být ustanovena fyzická osoba, která má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, svým způsobem života zaručuje řádný výkon této funkce v zájmu dítěte a s ustanovením opatrovníkem souhlasí. Opatrovníkemopatrovníkem  Nemůže-li být opatrovníkem ustanovena fyzická osoba, ustanoví soud opatrovníkem zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětíopatrovníkem  Soud vymezí rozsah jmění, které bude opatrovník s péčí řádného hospodáře spravovatopatrovník  Zároveň určí, jakým způsobem má být, popřípadě nesmí být s jednotlivými částmi nakládáno  Zejména stanoví způsob výkonu vlastnických a jiných věcných práv a práv z duševního vlastnictví, způsob výkonu práv k cenným papírům a práv závazkovýchvýkonu práv

9 • Opatrovník nesmí při správě jmění činit úkony, které jsou spojeny s nepřiměřeným rizikem • Opatrovník podléhá dohledu soudu. Soud podle okolností konkrétního případu podmíní platnost právního úkonu opatrovníka svým souhlasem a určí povinnost pravidelného podávání zpráv o správě jmění dítěteprávního úkonu • Opatrovník je povinen nejpozději do dvou měsíců po skončení své funkce předložit soudu závěrečný účet ze správy jmění dítětezávěrečný účet • Opatrovník má právo na úhradu nutných výdajů spojených se správou jmění a na přiměřenou odměnu z výnosu majetku dítěte. Výši odměny stanoví soud • Opatrovník odpovídá za porušení povinností uvedených v odstavcích 3 a 4 podle obecných předpisů o náhradě škody

10

11

12 -

13

14  z.č. 99/1963 sb., občanský soudní řád  zákon o sociálně právní ochraně dětí,  zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství

15 Normy rodinného práva  Prvořadý význam má rozlišování právních norem na normy kogentní a dispozitivní 1. Kogentní normy  od takových právních norem se právní úkon za žádných okolností nemůže odchýlit  projevem vůle subjektu právního vztahu nemohou být tyto normy vyloučeny ani omezeny

16  Cíl (úkol) kogentních norem  v soukromoprávních vztazích přisívají k ochraně slabších subjektů  korigují nerovnosti, které mohou při hospodářsky nerovném postavení subjektů vznikat a jež mohou vést k nežádoucímu a neúnosnému zatížení jen jednoho subjektu  Povaha kogentních norem  někdy vyplývá z textu normy, např. pokud norma samotná obsahuje kategorický příkaz či zákaz nebo pokud prohlašuje ujednání za neplatné (viz výše)

17  v pochybnostech, zda je určité ustanovení dispozitivní či kogentní, je na místě jej považovat za dispozitivní  jejich použití může být vyloučenou souhlasným projevem vůle subjektů právního úkonu (LPS a Ú ČR)

18  Úkol dispozitivních norem  práva a povinnosti tvořící obsah právního vztahu stanoví jen podpůrně – tedy pouze pro případ, že si je subjekty právního vztahu neupraví jinak (projev autonomie vůle – tj. autonomie vůle při tvorbě obsahu právního vztahu)  Charakter dispozitivních norem  nepochybný je tam, kde je součástí normy klauzule „nebylo-li ujednáno jinak“

19  Věcná působnost  řeší otázku, jaké vztahy právní předpis upravuje  každý právní předpis má ustanovení řešící věcnou působnost  Osobní působnost  pro které subjekty zákon platí  dva aspekty zda zákon platí pro všechny osoby (právnické, fyzické, stát) nebo jen pro některé z nich zda zákon platí jen pro občany ČR či i pro cizince (viz prostorová působnost)  Prostorová působnost

20  na kterém území zákon platí Zákon o rodině zásadně platí na celém území ČR ve vztahu k cizincům případně osobám bez státní příslušnosti se uplatní normy kolizního práva (zákon o mezinárodním právu soukromém)  Časová působnost  Od jakého okamžiku do kdy platí předpis  Uvedenou otázku v každém předpisu řeší tzv. intertemporální ustanovení  Tzv. zpětná působnost právních norem (retroaktivita) Rozlišuje se pravá a nepravá retroaktivita Pravá r. = právní režim nového zákona se vztahuje i na skutečnosti, které nastaly před nabytím jeho účinnosti Nepravá r. = vše, co se událo před nabytím účinnosti zákona se posoudí podle předchozí právní úpravy. Pokud právní vztahy vzniklé podle předchozí právní úpravy trvají i za účinnosti nového zákona, řídí se již novým zákonem Intertemporální ustanovení ZP obsahují celou řadu retroaktivních norem (r.nepravá)

21  Pravá retroaktivita není výslovně v platném soukromém právu zakázána (pouze u trestního práva je zakázána v neprospěch obviněného – čl. 40 odst. 6 LPS)  Pravá retroaktivita je však v rozporu se základními zásadami právního státu  zejména zásadou právní jistoty a zásadou ochrany již nabytých práv, a proto je nežádoucí (ustanovení předpisů s pravou retroaktivitou jsou běžně rušena ústavním soudem)

22  Aplikace (používání)  v širším smyslu = používání norem státními orgány, FO a PO  v užším smyslu = pouze určitý způsob používání norem, a to státními orgány – soudy (ochranu právům poskytuje pouze soud)  Zvláštní případy aplikace = analogie  Rozlišuje se analogie zákona a analogie práva  Analogie řeší případy, kdy určité situace nejsou řešeny výslovně konkrétní právní normou  Orgán aplikující právo (soud) však musí i v tomto případě rozhodnout (v právním státě je zakázáno tzv. denegatio iustitiae, tj. odmítnutí rozhodnutí pro neexistenci práva)  Analogie zákona = v rámci zákona se použijí normy, které jsou konkrétnímu případu svou povahou nejbližší

23  Analogie práva řeší obdobnou situaci, ovšem zde neexistuje žádná právní norma, která by danou věc řešila přímo a současně neexistuje ani norma podobná svým obsahem a účelem (která by mohla být aplikována dle zásad analogie zákona) V takovém případě věc bude rozhodnuta podle zásad soukromého práva  Interpretace (výklad) právních norem  při aplikaci právních norem se postupuje tak, že: nejprve se zjistí skutkový stav (dokazováním) poté se zjistí norma, která by na daný skutkový stav dopadala následně se objasní smysl normy u konkrétního případu  cílem interpretace je vyložit právní normu a její obsah  při výkladu (interpretaci) se používají metody – logická, gramatická, systematická, historická, teleologická, srovnávací

24  Podle subjektů rozlišujeme výklad  Autentický (legální) – provádí jej orgán (moci veřejné), který právní normu vydal  Soudní a to buď v podobě odůvodnění rozhodnutí konkrétního sporu nebo v podobě tzv. sjednocující judikatury Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu či Ústavního soudu  Vědecký (doktrinální) – např. vydáván právní vědou v odborné literatuře, komentářích k zákonům (v této souvislosti se největší vážnosti těší komentáře od spol. C.H.Beck)


Stáhnout ppt "Mgr. Jan Siostrzonek Rodinné právo - Rodičovská zodpovědnost."

Podobné prezentace


Reklamy Google