Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

„Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech“

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "„Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech“"— Transkript prezentace:

1 „Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech“

2 „Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech“ Vzdělávací program projektu MMR ČR Školení pro úředníky územní veřejné správy a zaměstnance v cestovním ruchu v podmínkách rozvoje cestovního ruchu v chráněných krajinných územích. CZ / /0011 Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ), Opatření 4.2., Specifické vzdělávání.

3 „Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech“ Tento vzdělávací program je spolufinancován Evropským sociálním Fondem a státním rozpočtem České republiky.

4 „Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech“ Příprava a řízení projektu: Zdeněk Kotulák, MBA ORE-institut, o.p.s. Olomouc

5 Třídenní kurz, exkurze do CHKO a workshop. „Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech“

6 Lektorský tým: Ing. Luděk Beneš Mgr. Michal Kalman Mgr. Ing. Osvaldová a Tomáš Salov

7 Modul č. 1 Marginální oblasti v cestovním ruchu Lektor: Michal Kalman

8 Cestovní ruch ICT Veřejná správa Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech Marginální oblasti Soukromý sektor

9 Informační společnost •Relevantní zdroje •Získat •Analyzovat •Rozhodovat •Čtení, psaní, počítaní, informační gramotnost Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

10 Informační společnost •Schopnost jedince •Kdy •Kde •Jak •Porovnávat •Hodnotit •Využívat •Není to pasivní dovednost ale aktivní • Kriticky důležitá u podnikatelů a manažerů Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

11 Informační společnost •Prvky samostatné a tvořivé práce s informacemi •Umění učit se celý život •OPAK povrchní info, bobmastické reklamy Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

12 Informační společnost •Akční plán eEurope •E-government •E-learning •E-business Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

13 Informační společnost • Ideál • Plošné vybavení ICT • Celková informační gramotnost občanů Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

14 Informační společnost •Současnost v ČR •Převládá vštěpování faktografických dat nad rozvojem analytických dovedností a kreativních způsobů hledání informací a využívání informací při řešení problémů. Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

15 Informace •obecně rozumíme sdělení, vysvětlení či poučení •živé organismy jsou otevřené systémy, které nemohou existovat bez výměny hmoty, energie informace se svým okolím. Informace je nezbytná pro život •informace v ekonomice je zpráva o tom, že nastal určitý jev z množiny možných jevů a tím se u nás (příjemce) snižuje nebo zcela odstraňuje neznalost o tomto jevu Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

16 Ú roveň pojet í PojemObsah PragmatikaInformace Znalosti orientovan é na c í l S é mantikaZpr á vy, data, sdělen í Smysl, význam Syntaxe Sign á ly, znaky, symbolyFyzik á ln í prvky • Charakteristika informace •je to zboží – nemateriální a vázané •má hodnotu •rozšiřuje se komunikací •distribuuje se •rozmnožuje se Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

17 • Informatika – obecné principy a pravidla práce s informacemi, a obecně definované charakteristiky všech prvků (lidí, technických a dalších prostředků), které se na přípravě a užití informací podílejí. •Mylné představy o informatice, informaticích •využití (aplikace) informace (informatiky) •aplikovaná informatika, matematická informatika, technická informatika, manažerská informatika •V poslední době se nejčastěji používá termín Informační management. Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

18 Informace • Informačním managementem se rozumí principy a pravidla práce s informacemi a charakteristiky s nimi spojených systémů a jejich prvků, které jsou významné pro její užití ve vymezené oblasti lidské činnosti •4 úrovně IM • Osobní informatika - informatika na úrovní jedince • Podniková informatika - informatika na úrovní podniku • Informatika v obchodních vztazích - informatika na úrovní několika podniků, organizací • Informatika a stát - informatika na úrovní státu, mezinárodních organizací Informační systém (IS) - informační zajištění komplexního řízení podniku – od financí, přes výrobu, logistiku, řízení personálních zdrojů aj Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

19 •mnoho definic..př. Gibbon (2002) Management lze chápat jako proces koordinování činností skupiny pracovníků, realizovaný jednotlivcem nebo skupinou lidí za účelem dosažení určitých výsledků, které nelze dosáhnout individuální prací • Institucionální pojetí - všechny osoby, které pracují ve vedoucí pozici. Rozlišuje se: •Top management (1. a 2. úroveň, tj. představenstvo/vedení podniku, generální ředitel se svým aparátem •Střední management (3. a 4. úroveň ředitel a ředitele sekcí •Nižší management ( vedoucí oddělení, mistři..) •Nultý management (trolley manager) • Funkcionální pojetí - M. jako činnost – přijetí a prosazení rozhodnutí o použití či rozdělení disponibilních: •zdrojů materiálů •lidských zdrojů • Informačních zdrojů Management Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

20 • identifikovat rozhodující faktory, které souvisí s daným problémem •Informace jsou palivem, které pohání organizace •Úkolem manažerů je transformovat informace do užitečných činností •Poslední desetiletí často nazývá „Věkem informací“ Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

21 Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech •Definice marginality •Adjektivum marginální označuje ve svém nejobecnějším (etymologickém) významu umístění nebo pozici na okraji. •Marginalita není nikdy absolutní, má charakter relace, ve které je nutné definovat kdo/co se nachází na okraji vůči komu/čemu •Je nutné v prvé řadě definovat také kontext (zorný úhel), aby bylo jasné, o co se vlastně jedná.

22 Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech •Typy marginality •Makroekonomického pohledu •Sociálně kulturní pohled •Ekonomického pohledu •Demografický pohled Marginální oblasti jsou vlastně kumulací jednoho či více typů marginality v určitém území, lokalitě. Tak například ekonomická marginalita určité oblasti (vzdálenost od trhu, zpracovatelských center, atd.) Vznik marginálních oblastí je většinou důsledkem kombinace společenských a přírodních podmínek.

23 Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech •Typy marginality •Makroekonomického pohledu •Sociálně kulturní pohled •Ekonomického pohledu •Demografický pohled Marginální oblasti jsou vlastně kumulací jednoho či více typů marginality v určitém území, lokalitě. Tak například ekonomická marginalita určité oblasti (vzdálenost od trhu, zpracovatelských center, atd.) Vznik marginálních oblastí je většinou důsledkem kombinace společenských a přírodních podmínek. Z makroekonomického pohledu je marginalita odvětví většinou definována jeho podílem na tvorbě národního důchod

24 Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech •Typy marginality •Makroekonomického pohledu •Sociálně kulturní pohled •Ekonomického pohledu •Demografický pohled Marginální oblasti jsou vlastně kumulací jednoho či více typů marginality v určitém území, lokalitě. Tak například ekonomická marginalita určité oblasti (vzdálenost od trhu, zpracovatelských center, atd.) Vznik marginálních oblastí je většinou důsledkem kombinace společenských a přírodních podmínek. V kontextu sociálně kulturním se marginalita chápe jako nemožnost jednotlivých členů společnosti (nebo celých sociálních skupin) podílet se na hlavních společenských trendech a aktivitách

25 Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech •Typy marginality •Makroekonomického pohledu •Sociálně kulturní pohled •Ekonomického pohledu •Demografický pohled Marginální oblasti jsou vlastně kumulací jednoho či více typů marginality v určitém území, lokalitě. Tak například ekonomická marginalita určité oblasti (vzdálenost od trhu, zpracovatelských center, atd.) Vznik marginálních oblastí je většinou důsledkem kombinace společenských a přírodních podmínek. Marginální z ekonomického hlediska znamená produkčně nezajímavý, stojící mimo hlavní ekonomické cíle

26 Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech •Typy marginality •Makroekonomického pohledu •Sociálně kulturní pohled •Ekonomického pohledu •Demografický pohled Marginální oblasti jsou vlastně kumulací jednoho či více typů marginality v určitém území, lokalitě. Tak například ekonomická marginalita určité oblasti (vzdálenost od trhu, zpracovatelských center, atd.) Vznik marginálních oblastí je většinou důsledkem kombinace společenských a přírodních podmínek.

27 Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech •Hlavní faktory marginality •Půda •Práce •Kapitál Jde většinou o horské a podhorské oblasti vzdálené od produkčních center společnosti Při vymezování marginálních oblastí je nutné si uvědomit že záleží vždy na úhlu pohledu, nikdy nejde o marginalitu v “absolutním“ slova smyslu, ale vždy ve vztahu k něčemu, hodnotiteli a jeho kritériu, účelu hodnocení

28 Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech Oblast vymezená jako marginální z produkčně zemědělského (kratší vegetační doba, nižší úrodnost půdy, vyšší svažitost, atd.) pohledu může být velice významná např. z hlediska rekreace nebo vojensko-strategické pozice.

29 Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

30 Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Výrazný pokles výroby a zaměstnanosti v těžkém průmyslu – těžba uhlí, hutnictví, těžké strojírenství, chemie, který dominoval a nadále je nosným v ekonomické struktuře regionů soudržnosti Moravskoslezsko a Severozápad. Nicméně lze předpokládat, že určitá míra zaměstnanosti v těžkém průmyslu bude i v budoucnosti zachována, zejména v oblasti chemie a v hutnictví.

31 Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Pokles výroby textilního a elektrotechnického průmyslu, což se projevilo vážnými dopady zejména na ekonomiku a zaměstnanost v regionu soudržnosti Severovýchod (Liberecký a Královéhradecký kraj, v případě textilního průmyslu i v kraji Pardubickém) a odvětví oděvního a obuvnického průmyslu s dopady zaměstnanosti v regionech soudržnosti Severovýchod (Pardubický kraj - zejména oděvní průmysl), Střední Morava (Zlínský kraj) a Jihovýchod (Vysočina).

32 Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Snižování počtu pracovníků v zemědělství, které bylo výrazné zejména v horských a podhorských oblastech a v oblastech s relativně vysokým zastoupením tohoto odvětví, zejména v regionech soudržnosti Jihovýchod a Střední Morava (Olomoucký kraj).

33 Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Rozvoj terciérního sektoru, kterým byla absorbována podstatná část pracovníků uvolňovaných z neefektivních výrob. Rozvoj terciérního sektoru se s větší intenzitou koncentroval do velkých měst a aglomerací.

34 Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Nestejnoměrný rozvoj soukromého podnikání, zejména malého a středního podnikání, kde se nepodařilo vytvořit dostatečně silný sektor malých a středních firem zaměřených na výrobu hmotných statků a na průmyslové služby.

35 Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Kvalita lidských zdrojů (vzdělanost, podnikatelská tradice) a místní samosprávy (orientace na koncepční přístupy, strategické plánování apod.).

36 Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Nerovnoměrná vybavenost území technickou infrastrukturou. • Nerovnoměrná územní dostupnost zdravotnické infrastruktury a nerovnoměrná dostupnost jak standardní, tak i komplexní zdravotně-sociální péče.

37 Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Nízká meziregionální mobilita pracovních sil, spojená s omezenou možností získání bytů v místech pracovních příležitostí a se zhoršující se dopravní obslužností zajišťovanou prostředky hromadné osobní dopravy, tíživě se projevující především v oblastech s nízkou hustotou zalidnění a většími vzdálenostmi mezi obcemi.

38 Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Kvalita lidských zdrojů (vzdělanost, podnikatelská tradice) a místní samosprávy (orientace na koncepční přístupy, strategické plánování apod.).

39 Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Přetrvávající neuspokojivý stav životního prostředí zejména v těžebních oblastech s kumulací starých ekologických zátěží – brownfields a v oblastech s nepříznivou strukturou průmyslové základny – Moravskoslezsko a Severozápad – a v důsledku kumulace různorodých škodlivých vlivů ve velkých městech – Praha, Brno, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice- Hradec Králové a jejich okolí.

40 Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Existence řady územně-technických specifik a problémů ztěžujících rozvoj některých regionů. Jedná se zejména o důsledky těžby nerostných surovin a o mimořádně velkou členitost krajiny (podíl horských a podhorských oblastí na území regionu), způsobující problémy v oblasti dopravní dostupnosti a ekonomické efektivnosti regionů. • Rozdílná geografická poloha regionů v rámci České republiky i vzhledem ke státům EU a hlavním evropským dopravním koridorům, přetrvávající periferní postavení převážné většiny příhraničních regionů.

41 Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech • Regiony rychle se rozvíjející • Regiony rozvíjející se • Regiony s nízkou dynamikou růstu • Regiony zaostávající • Regiony upadající

42 Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

43 Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

44 Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

45 Politické dokumenty v CR Úkoly •Provést analýzu existujících politických a strategických dokumentů zabývajících se cestovním ruchem •Vytvořit systematický přehled dokumentů v oblasti cestovního ruchu •Poukázat na jednotlivé specifika dokumentů vzhledem k problematice cestovního ruchu Metodika •Obsahová analýza dat zaměřena na strategické a politické dokumenty, ve kterých je problematika strategie rozvoje cestovního ruchu alespoň částečně řešena. Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu

46 Politické dokumenty v CR Cíl •Zjednodušit orientaci odborné i laické veřejnosti v politických dokumentech v oblasti cestovního ruchu. (Při správném využití největší užitek budou mít ti, kteří chystají projekty v CR (aby byly v souladu s např. Strategii hospodářského růstu apod.) Po absolvování tohoto vzdělávacího programu byste měli: •Mít povědomí a orientovat se v politických, strategických a koncepčních dokumentech v oblasti cestovního ruchu na regionální, národní a evropské úrovni. •Dokázat prakticky aplikovat informace z politických dokumentů do praxe zejména do projektů různého druhu se zaměřením na Strukturální fondy •Orientovat se v programech Strukturálních fondů na podporu cestovního ruchu. Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu

47 Politické dokumenty v CR •Cestovní ruch je průřezovým odvětvím, které zahrnuje nejrůznější služby a profese a je napojeno na mnoho dalších hospodářských činností. Má dopad na taková odvětví, jako je doprava, stavebnictví, kultura, maloobchod a na četná odvětví, která vytváří produkty související s rekreací nebo poskytují služby týkající se volného času a obchodního cestovního ruchu. •CR generuje velké množství peněz, a to jak do státní kasy, tak pro soukromé firmy. •Cestovní ruch se nachází vysoko v politické agendě vlády České republiky a z jeho průřezového charakteru se dá předpokládat, že tato problematika je zakotvena v celé řadě politických dokumentů. Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu

48 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období V této kapitole jsou popsány základní body a principy politiky cestovního ruchu ČR zachycené v Návrhu koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období •Obecná charakteristika •Vize a cíle Koncepce státní politiky cestovního ruchu •Základní principy •Základní priority Koncepce •SWOT analýza rozvoje cestovního ruch Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu

49 Národní rozvojový plán ČR 2007 – 2013 Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu Kapitola se zabývá problematikou cestovního ruchu v Národním rozvojovém plánu České republiky na léta Opírá o klíčové evropské i domácí strategické dokumenty. •Základní charakteristika •Cestovní ruch v Národním rozvojovém plánu •Vazba cestovního ruchu na ostatní priority

50 Strategie propagace České republiky 2004 – 2010 Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu Tato kapitola nese název Strategie propagace České republiky, jež definuje klíčové kroky vedoucí ke zvýšení atraktivity České republiky. Vizí je, aby se stala v roce 2010 destinací číslo 1 v Evropě v rámci srovnatelných zemí. •Vize Strategie •Národní produkty

51 Strategie udržitelného rozvoje České republiky Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu Strategie udržitelného rozvoje představuje dlouhodobý rámec pro udržení základních civilizačních hodnot a kvality života společnosti a Představuje východisko pro zpracování dalších dokumentů koncepčního charakteru, tedy i pro politiku cestovního ruchu, tudíž další lekce se zabývá tímto tématem. •Obecná charakteristika •Východiska a principy Strategie udržitelného rozvoje •Cestovní ruch ve Strategii udržitelného rozvoje

52 Strategie hospodářského růstu Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu Politika cestovního ruchu musí být v souladu se Strategií hospodářského růstu, jejímž cílem je významným způsobem přiblížit Českou republiku ekonomické úrovni hospodářsky rozvinutějších zemí Evropské unie (měřeno ukazatelem HDP na jednoho obyvatele; je v silách země dosáhnout v roce 2013 průměru EU). •Vize •Zaměření Strategie •Strategie hospodářského růstu a regionální politika •Naplňování Strategie hospodářského růstu •Cestovní ruch ve Strategii hospodářského růstu

53 Státní politika životního prostředí ČR pro období 2004 – 2010 Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu Kapitola pojednává o Státní politice životního prostředí ČR pro období 2004 – 2010, která konstatuje, že právě kvalitní životní prostředí zvyšuje atraktivnost a tedy i konkurenceschopnost cestovního ruchu pro podnikatelské a další subjekty a vytváří tím podmínky pro zlepšení celkové kvality života obyvatel České republiky. •Základní zásady •Cíle v prioritních oblastech •Regionální rozvoj, obnova venkova a cestovní ruch

54 Politika územního rozvoje Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu Politika územního rozvoje České republiky je nástroj územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech. Z tohoto dokumentu mj. vyplývá, že se bude podporovat rozvoj cestovního ruchu zejména v rámci vymezených rozvojových oblastí. •Obecná charakteristika •Cestovní ruch v Politice územního rozvoje

55 Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu V této kapitole je popsána stručná charakteristika Národní strategie cyklistické dopravy, jejímž cílem je systematická podpora dopravy přátelské k životnímu prostředí, mezi které jednoznačně patří i cyklistika. •Obecná charakteristika •Priority

56 Strategické obecné zásady Společenství pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu Kapitola pojednává o vztahu cestovního ruchu a Strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost, kde je cestovní ruch chápán jako důležitá rozvojová aktivita především ve venkovských oblastech. Významná je také vazba na zaměstnanost a tvorbu nových pracovních míst, rozvoj lidských zdrojů i na podporu podnikatelských aktivit. •Obecná charakteristika •Cestovní ruch ve Společenství pro soudržnost

57 Evropská Ústava a cestovní ruch Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu Následuje kapitola, která vyzvedává základní body z oblasti cestovního ruchu v Evropské Ústavě, ve které se píše, že bude podporovat vytváření příznivého prostředí pro rozvoj podniků v této oblasti, a že bude podporovat spolupráci mezi členskými státy, zejména výměnou zkušeností. •Obecná charakteristika •Obsah Ústavní smlouvy •Vymezení a cíle Unie •Politiky Unie •Cestovní ruch v EU

58 Lisabonská strategie Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu •Základní charakteristika •Lisabonská strategie a Česká republika •Lisabonská strategie a cestovní ruch

59 Fondy Evropské Unie a cestovní ruch Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu Jedna z posledních kapitol popisuje postavení cestovního ruchu ve Fondech Evropské Unie. Krátce budete seznámení s první vlnou 2004–2006 a hlouběji pak se druhou vlnou Strukturálních fondů (2007–2013), kde cestovní ruch je jeden ze silných nástrojů mající potenciál zvýšit konkurenceschopnost České republiky potažmo krajů, města a obcí. •Strukturální fondy •Strukturální fondy •Evropské strukturální fondy a cestovní ruch •Regionální operační programy •Integrovaný operační program

60 Visegrádská 4 v oblasti cestovního ruchu Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu V kapitole je přiblíženo fungování European Quartet, což platforma je vytvořená speciálně pro odvětví cestovního ruchu v rámci spolupráce středoevropských zemí tzv. Visegrádské čtyřky (České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska). •Základní charakteristika V4 •European Quartet jako součást Visegrádské čtyřky •Mezinárodní visegrádský fond

61 Politické dokumenty v CR Závěr Cílem publikace je za pomoci deskripce politiky cestovního ruchu v České republice a sumarizace klíčových bodů cestovního ruchu z politických dokumentů na národní a regionální úrovni vytvořit podporný materiál, jenž zjednoduší orientaci v této problematice. Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu

62 Politické dokumenty v CR Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu Informace: 1.www.vzdelavanivcr.cz e-knihovna 2.www.czechtourism.cz

63 Politické dokumenty v CR Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu Referenční seznam • Česká centrála cestovního ruchu. (2003). Strategie propagace České republiky 2004 – Praha: Autor. • Komise evropských společenství. (2005). Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost. Brusel: Autor. • Ministerstvo dopravy. (2004). Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy. Praha: Autor. • Ministerstvo pro místní rozvoj. (2006). Národní rozvojový plán. Praha: Autor. • Ministerstvo pro místní rozvoj. (2006). Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období Praha: Autor. • Ministerstvo pro místní rozvoj. (2007). Integrovaný operační program. Praha: Autor. • Ministerstvo pro místní rozvoj. (2007). Regionální operační program. Praha. Autor. • Rada vlády pro udržitelný rozvoj. (2004). Strategie udržitelného rozvoje. Praha: Autor. • Vláda České republiky. (2005). Strategie hospodářského růstu. Praha: Autor.

64 Děkuji Vám za pozornost. Michal Kalman Tento vzdělávací program je spolufinancován Evropským sociálním Fondem a státním rozpočtem České republiky.

65 Tento vzdělávací program pro Vás připravila společnost ORE-institut, o.p.s. Olomouc. Těšíme se na setkání s Vámi na našich dalších programech.


Stáhnout ppt "„Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech“"

Podobné prezentace


Reklamy Google