Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

MUDr. Mgr. Jan Bydžovský, DiS.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "MUDr. Mgr. Jan Bydžovský, DiS."— Transkript prezentace:

1 MUDr. Mgr. Jan Bydžovský, DiS.
typický stresor: HROMADNÉ NEŠTĚSTÍ MUDr. Mgr. Jan Bydžovský, DiS. Oddělení urgentního příjmu dospělých – emergency FN Motol Záchranná služba ASČR Praha-západ KVŠLUM a KVH Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany

2 KAZUISTIKA NENÍ SOUČÁSTÍ VOLNĚ STAŽITELNÉ VERZE PŘEDNÁŠKY

3 pojmy živelné (přírodní) man-made disasters sekundární
mimořádná událost je stav, při němž dochází k nahromadění, úbytku nebo uvolnění hmot či energií a sil, které působí ničivě na obyvatelstvo, majetek životní prostředí, společenské vztahy a ekonomickou rovnováhu živelné (přírodní) man-made disasters sekundární živelná pohroma: neovladatelná mimořádná událost vzniklá v důsledku působení přírodních sil havárie: mimořádná událost vzniklá v souvislosti s provozem technických zařízení a budov, výrobou, zpracováním, skladováním, užitím či přepravou nebezpečných látek

4 pojmy katastrofa: náhle vzniklá mimořádná událost velkého rozsahu podle WHO: usmrcení 20 osob / ovlivnění životů 100 osob / škoda 10 milionů USD hromadné neštěstí: mimořádná událost s větším počtem zasažených – při počtu 5-10 omezené, při počtu (100) rozsáhlé, nad 50 (100) katastrofa krizový stav: právní stav vyhlášený na určitém území příslušnými orgány státní správy nebo místní samosprávy k řešení krizové situace nouzový stav: vyhlašuje vláda ČR v případech, kdy jsou značně ohroženy zdraví, životy a majetek občanů, bezpečnost a pořádek; nejdéle na dobu 30 dní

5 pojmy mimořádné události obecně: vznikají obvykle náhle a nečekaně
bývají komplikovány větším počtem postižených komplikuje je časová tíseň, panika, emoce, chaos postižených i záchranářů častý je nedostatek personálu, techniky a zdravotnických prostředků hrozí riziko vzniku a šíření epidemií po zdravotnické stránce se těmito stavy zabývá lékařská disciplína medicína katastrof a hromadných neštěstí (disaster medicine), která se vyvinula z původního lékařského oboru válečná medicína na likvidaci následků hromadného neštěstí vyčleňuje záchranná služba % svých prostředků.

6 při vzniku mimořádné události...
SIGNÁLY SIRÉNOU – stav od : VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA 140 s, kolísavý (180–400 Hz) (může být 3× za sebou v 3minutových intervalech) POŽÁRNÍ POPLACH 60 s, 2 tóny (200, 400 Hz) hlasová zpráva doplněná gongem (Zkouška sirén, Všeobecná výstraha, Radiační havárie, Chemická havárie, Zátopová vlna, Konec po plachu) zachovat klid, upozornit sousedy, zavřít okna, ukrýt se, poslouchat média, nezatěžovat linky telefonováním sbalit evakuační zavazadlo – balená pitná voda, léky, svítilna, náhradní oděv a obuv, radiopřijímač, miska, příbor, hygienické potřeby, předměty denní potřeby, trvanlivé potraviny, spací pytel, dokumenty, cennosti, dětem oblíbenou hračku

7 při vzniku mimořádné události...
před odchodem z domu – uhasit oheň, vypnout elektrické spotřebiče, uzavřít přívod vody a plynu, ověřit, zda-li jsou informováni i sousedé dětem dát jmenovku s adresou kočky a psy vzít s sebou, ostatní zvířata nechat doma (dostatek krmení) vzít označené evakuační zavazadlo a dostavit se na určené místo

8 při vzniku mimořádné události...
na místě katastrofy: 50-70 % osob zmatených 10-25 % propadá panice jen 5-25 % bývá relativně klidných možnosti svépomoci a vzájemná pomoci: asi 30 % postižených je využitelných k záchranným pracím pod vedením 10 % je schopno pomáhat druhým samostatně jen asi 5 % je schopno se podílet na organizování prací psychická odolnost u postiženého klesá do 5 minut od události na 20 % během 30 minut se zvyšuje k 75 % do 24 hodin opět klesá ke 40 %

9 na místě hromadného neštěstí...
za likvidaci katastrofy v ČR odpovídá Hasičský záchranný sbor zdravotničtí pracovníci vstupují pouze do těch míst, která HZS označil za bezpečná první lékař na místě se informuje o počtu postižených rozsahu jejich postižení zřídí třídící místo (shromaždiště raněných) s definovaným jedním vstupem a jedním výstupem (určí zejména optimální odsunovou cestu a „heliport“) zahájí třídění raněných a řídí ostatní týmy se ZOS určí pořadí a směrování pacientů prošlých tříděním ZOS informuje přijímající ZZ – ta aktivují traumaplán

10 na místě hromadného neštěstí...
nenakládat ihned raněné na nosítka a do sanitek – nejdříve raněné třídit! vozidla záchranných složek parkovat tak, aby každé mohlo kdykoliv odjet nechávat klíče v zapalování pouze vozidlo vedoucího zásahu (incident commander) s puštěným světelným výstražným zařízením o pacientech je vedena dokumentace, ideální je použití třídících karet pacientům s neznámou totožností jsou přidělována čísla

11 na místě hromadného neštěstí...
vhodná je případná fotodokumentace raněných shromaždiště raněných je rozčleněno na části pro jednotlivé skupiny raněných podle zdravotnického třídění (1-3, D) raněné je vhodné ukládat podél uličky hlavou směrem k uličce pro možnost dobré kontroly základních životních funkcí zdravotnické třídění je nutné opakovat v čase, minimálně na každé etapě (roli) ošetření každý pacient má být směřován přímo do místa definitivního ošetření!

12 na místě hromadného neštěstí...
účastníky katastrofy je vhodné k prevenci neklidu, vzniku zmatků a davové psychózy po shromáždění rozdělit na menší skupiny a usadit pořadí naléhavosti odsunu a léčby postižených při hromadném neštěstí stanovujeme podle závažnosti stavu tzv. zdravotnickým tříděním (triage) metodou „síta“ (triage sieve, např. START) nebo bodovým – číselným hodnocením (triage sort, např. T-RTS) velmi jednoduchým a rychlým způsobem sítového třídění je metoda START (Simple Triage And Rapid Treatment). označení roztříděných postižených se provádí pomocí identifikačního štítku a visačky (lze zaznamenat nejzákladnější údaje, nález a provedenou léčbu a skupinu, kam byl postižený zařazen

13 Snadné Třídění A Rychlá Terapie
TŘÍDĚNÍ SYSTÉMEM SÍTA (TRIAGE SIEVE) CHODÍCÍ? RANĚNÝ? – DÝCHÁ? ZÁKLON HLAVY DÝCHÁ? DECH. FR. <10 / >30 ? PULZ a. rad. – / >120’ / CRT >2 s + + P3 DEAD SRC + A + + B P1 + C P2

14 Snadné Třídění A Rychlá Terapie
chodící zranění?  P 3 nedýchá ani po záklonu hlavy?  Dead dýchá až po záklonu hlavy?  P 1 (A) dechová frekvence pod 10 nebo nad 30/min.?  P 1 (B) pulz na arteria radialis chybí nebo nad 120/min.?  P 1 (C) kapilární návrat nad 2 sekundy?  P 1 (C) nevyhoví ani jednoduché výzvě? (nekonstantně)  P 1 (D) ... jinak  P 2 !!! NEZRANĚNÍ NEJSOU P3 !!!

15 Snadné Třídění A Rychlá Terapie
P T1 neodkladná pomoc (definitivní péče do 2 hod.) P1 Hold T4 odsun v posledním pořadí (infaustní) P T2 odkladná pomoc (definitivní péče do 4 hod.) P T3 odložená pomoc (definitivní péče i nad 4 hod.) Dead mrtví

16 Snadné Třídění A Rychlá Terapie
obvyklé zastoupení obětí na místě hromadného neštěstí: 20 % 20 % 20 % 40 %

17 P1 A obstrukce dýchacích cest vč
P1 A obstrukce dýchacích cest vč. popálení, obnova dýchání po záklonu hlavy B tenzní pneumotorax, těžké poranění hrudníku, dechová frekvence pod 10 / nad 30 C masivní krvácení, šok, CRT nad 2 s, tepová frekvence nad 120 / min., bez pulzu na zápěstí, mnohočetné fraktury, popálení na 15-30% P tupá poranění hrudníku a břicha, cévní poranění, popáleniny do 15% rukou, obličeje, hráze, kloubů P menší fraktury a dislokace, drobnější poranění, popáleniny do 15% jinde, psychiatrické akutní st. P střelná poranění mozku, popáleniny nad 30%, Hold poranění se špatnou prognózou – vykrvácení a n a l g o s e d a c e (etický problém)

18 Snadné Třídění A Rychlá Terapie
TŘÍDĚNÍ HODNOCENÍM ZŽF REVISED TRAUMA SCORE DECHOVÁ FR SYST. TK GCS D P1 Hold P1 P2 P3

19 krizová intervence BEZPROSTŘEDNÍ KRIZOVÁ INTERVENCE PRO ÚČASTNÍKY MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ základem zajistit bezpečnost jejich i okolí odvést mimo dohled (doslech) probíhajícího zásahu, vyvést z traumatizujícího prostředí nenechat pobíhat, ihned posadit do menších skupinek kontakt oslovením s uvedením příjmení a funkce grounding – posadit / položit, dotyk dlaní mezi lopatkami / zatlačení rukama na ramena, kolena nebo nohy zeptat se, co se stalo (zjistit, co ví, resp. si uvědomuje) zeptat se, jak mohu pomoci

20 krizová intervence BEZPROSTŘEDNÍ KRIZOVÁ INTERVENCE PRO ÚČASTNÍKY MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ centering – navrácení do svého psychického středu, uvědomit si sebe – dotazy: „Máte žízeň? Není vám zima?“ focusing – přepínání dovnitř / ven – dotazy: „Co se vám stalo? Kde jste byl? Co jste dělal?“ umožnit kontaktovat svoji rodinu a přátele respektovat přání vidět své zemřelé blízké, ale upozornit na to, co uvidí lepší, než plané naděje, je špatná pravda nesdělovat bezprostředně extrémně nepříznivé zprávy (úmrtí), ale např.: „je v péči ZZS, více nevím…“ odolávat nátlakům na přinesení věcí z vraků vozů apod.: „teď pro tu kabelku ještě nemůžete, ještě to nejde…“

21 krizová intervence DEMOBILIZACE nejkratší forma psychologické pomoci
bez pracovníka trénovaného v krizové intervenci při odchodu ze směny v délce cca 10 minut + 20 minut na odpočinek a občerstvení 2 místnosti – jedna na práci ve skupinkách, druhá na odpočinek a relaxaci ve skupinách dle profesí nikdo nemusí mluvit, žádné otázky používá se zřídka u mimořádných událostí, kde bylo nasazeno více než pracovníků záchranných složek v občerstvení se doporučuje vyhnout nápojům s obsahem kofeinu a příliš tučným, sladkým nebo slaným jídlům

22 krizová intervence DEFUSING psychologická vzájemná první pomoc
pracovník trénovaný v krizové intervenci výhodou, ale není nezbytný mimo místo mimořádné události okamžitě, nejdéle do 8 hodin od mimořádné události (ideálně do 1-2 hodin) trvání cca 20 minut malé skupiny do 8 osob cílem zmírnit dopad události, rychlejší vyrovnání rychlá ventilace stresujících prožitků, uznání personálu, nastínit možnost další péče

23 krizová intervence DEBRIEFING odborná psychologická první pomoc
1-7 dní po mimořádné události (čím horší, tím později) trvání cca 2-3 hodiny větší skupiny klidné, nerušené a neformální prostředí shrnutí faktů, kdo hrál jakou roli? co koho napadalo, jaké měl myšlenky? co v kom po této události zůstalo? setkání ukončit se společnými pocity a cíli do budoucna bez přestávek nekritizovat! nedělat si poznámky, nenahrávat! Psychosociální intervenční tým ADRA, Tým psychologické asistence ČSA aj.

24 krizová intervence BICEPS – hlavní zásady urgentní psychologické pomoci briefness krátkost instancy okamžitost central control centrální řízení (jednotný postup) empathy lidský přístup a kontakt proximity blízkost a pospolitost solemnity zachování lidské důstojnosti

25 krizová intervence F43.1 POSTTRAUMATICKÁ STRESOVÁ PORUCHA (PTSP) (POSTTRAUMATIC STRESS DISORDER, PTSD) prevalence v populaci 3-6 % (uvádí se až 10 %) asi u 1/3 obětí katastrof (uvádí se také až 80 %) primární, sekundární (blízcí), terciární (příslušníci napadené skupiny aj. – svědci prim./sek. traumat) 70-90 % znásilněných, % vojáků ve válce příznaky – rozvoj do 6 měsíců: dotírající vzpomínky a sny (flashbacks) vyhýbání se, úlekové reakce ztráta pozitivních emocí, úzkost a deprese zvýšená psychická a tělesná vzrušivost (hypervigilance) léčba: farmakologická: antidepresiva (TCA, SSRI), event. karbamazepin, valproát; anxiolytika (Cave! závislost) psychoterapie: individuální, skupinová, KB

26 prosba o spolupráci...


Stáhnout ppt "MUDr. Mgr. Jan Bydžovský, DiS."

Podobné prezentace


Reklamy Google