Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Celní hodnota Stručný přehled problematiky. GATT (WTO) • Článek VII Všeobecné dohody o clech a obchodu – Zjišťování hodnoty k celním účelům • Vyhláška.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Celní hodnota Stručný přehled problematiky. GATT (WTO) • Článek VII Všeobecné dohody o clech a obchodu – Zjišťování hodnoty k celním účelům • Vyhláška."— Transkript prezentace:

1 Celní hodnota Stručný přehled problematiky

2 GATT (WTO) • Článek VII Všeobecné dohody o clech a obchodu – Zjišťování hodnoty k celním účelům • Vyhláška ministra zahraničních věcí o Dohodě o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu a Protokolu k ní (120/1984 Sb.)

3 Právní předpisy Společenství • Nařízení Rady č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů (zejména ustanovení článků 28 až 36) /dále jen „CC“/ • Nařízení Komise č. 2454/93 – prováděcí předpis k celnímu kodexu Společenství (zejména ustanovení článků 141 až 181a a přílohy č. 23 až 29) /dále jen „CCIP“/

4 Kompendium textů o celní hodnotě Výboru pro celní kodex • Evropské komisi je nápomocen Výbor pro celní kodex ustanovený dle článků 247 až 248a CC • Výbor dle článku 249 CC může posoudit jakoukoliv otázku týkající se celních předpisů, kterou mu přednese jeho předseda, a to buď z vlastního podnětu, nebo na žádost zástupce některého členského státu

5 Kompendium textů o celní hodnotě Výboru pro celní kodex • Výbor pro celní kodex Evropské komise má zřízen odbor pro celní hodnotu • Vydává Kompendium textů o celní hodnotě, které je zveřejněné rovněž v českém jazyce na webových stránkách: customs/customs_duties/declared_goods/european/compen dium_2007_cs.pdf • poslední verze z r je dostupná pouze v angličtině na webových stránkách: customs/customs_duties/declared_goods/european/compen dium_2008_en.pdf

6 Kompendium textů o celní hodnotě Výboru pro celní kodex • Jde o kompendium právních předpisů a doprovodných textů týkajících se uplatňování Dohody GATT o celních hodnotách ve Společenství. • Obsahuje nástroje dohodnuté Výborem pro celní kodex – odborem pro celní hodnotu a shrnutí příslušných rozsudků soudního dvora Evropských společenství

7 Kompendium textů o celní hodnotě Výboru pro celní kodex • Kompendium bylo vypracováno především pro správní orgány členských států, ale je určeno i všem zúčastněným stranám • Nástroje (komentáře, závěry a jiná opatření) jsou výsledkem uvážení některých ustanovení nebo konkrétních praktických případů přednesených ve Výboru v souladu s článkem 249 CC. V případě komentářů je uveden pokyn, jak uplatňovat konkrétní ustanovení. Závěry jsou výsledkem přezkoumání konkrétních praktických případů. • Komentáře a závěry nebyly přijaty jako právní nástroje. Vyjadřují však názor Výboru pro celní kodex – odboru pro celní hodnotu a podporují jednotný výklad a uplatňování předpisů Společenství.

8 Kompendium textů o celní hodnotě Výboru pro celní kodex • V oddíle F je seznam textů Technického výboru pro celní hodnotu při WCO (Světová celní organizace). • Jde o nástroje, které byly zveřejněny v kompendiu textů WCO o celní hodnotě, který obsahuje dohodu WTO a texty Technického výboru pro celní hodnotu při WCO

9 Metody celního hodnocení • 1. Hodnoty transakce dovezeného zboží • 2.Hodnoty transakce stejného zboží • 3.Hodnoty transakce podobného zboží • 4. Deduktivní metoda (metoda jednotkové ceny) • 5.Metoda vypočtené hodnoty • 6.Metoda určení celní hodnoty použitím vhodných (rozumných) prostředků

10 1. metoda • Nejčastěji používaná, definována článkem 29 CC • Cena, která byla, nebo má být skutečně zaplacena za zboží prodané pro vývoz na celní území Společenství, případně upravená podle článků 32 CC (připočitatelné položky) a 33 CC (odpočitatelné položky) • Za důkaz „prodeje pro vývoz“ je považováno navržení zboží k propuštění do režimu volného oběhu (článek 147 odst. 1 CCIP)

11 1.metoda • V případě dalších prodejů před určením celní hodnoty zboží to platí pouze pro poslední prodej, na jehož základě zboží vstoupilo na celní území Společenství anebo pro prodej zboží na celním území Společenství před jeho propuštěním do volného oběhu.(článek 147 odst. 1 CCIP) • Článek 147 odst. 1 však také umožňuje použít k určení celní hodnoty dřívější prodej, než je ten poslední, avšak celním orgánům musí být uspokojivě prokázáno, že bylo toto zboží prodáno pro účely vývozu na území Společenství. (Kompendium uvádí příklady např. zboží bylo vyrobeno dle specifikací ES; zvláštní výroba pro kupujícího v ES…)

12 1.Metoda (D.V.1) • Prohlášení o údajích o celní hodnotě se podává spolu s celním prohlášením.Podává se na tiskopisu D.V.1 uvedeného v příloze 28 CCIP a D.V.1 BIS v příloze 29 CCIP • Smí jej učinit pouze osoba usazená ve Společenství, která má k dispozici všechny potřebné skutečnosti. (článek 178 odst. 2 CCIP) /Výjimky článek 64 odst. 2 písm b. druhá odrážka a odst. 3 CC – příležitostné dovozy apod./ • Zde rozepisuje deklarant na jakém základě hodlá určit celní hodnotu • D.V.1 nemusí celní orgány vyžadovat (čl. 179 odst. 1 CCIP): 1. pokud celní hodnota jedné zásilky dováženého zboží nepřesahuje EUR, pokud se nejedná o část zásilky nebo opakované zásilky téhož odesilatele témuž příjemci 2.Při dovozech neobchodní povahy 3.Jestliže předložení není nezbytné pro použití celního sazebníku ES nebo jestliže se cla stanovená v uvedeném sazebníku neukládají na základě zvláštních celních předpisů

13 Připočitatelné položky – článek 32 CC • Připočítají se, pokud nejsou zahrnuty v ceně zboží a) následující položky v rozsahu, v jakém jsou hrazeny kupujícím a nejsou zahrnuty v ceně, která byla nebo má být skutečně zaplacena: i) provize a odměny za zprostředkování, s výjimkou nákupních provizí; ii) náklady na nádoby, které se pro celní účely považují za součást zboží; iii) náklady na balení zahrnující jak práci, tak materiál; b) hodnota, vhodným způsobem rozvržená, následujícího zboží a služeb, pokud je kupující poskytuje přímo nebo nepřímo zdarma nebo za snížené náklady a jsou použity při výrobě nebo prodeji k vývozu dováženého zboží v rozsahu, v jakém tato hodnota nebyla zahrnuta do ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena: i) materiály, součástky, díly a podobné položky obsažené v dováženém zboží; ii) nářadí, matrice, slévačské formy a podobné předměty použité k výrobě dováženého zboží; iii) materiály spotřebované k výrobě dováženého zboží; iv) techniky, vývoj, umělecká práce, design a plány a nákresy provedené mimo Společenství nezbytné pro výrobu dováženého zboží;

14 Připočitatelné položky c) licenční poplatky týkající se hodnoceného zboží, kterou musí platit kupující přímo nebo nepřímo jako podmínku prodeje hodnoceného zboží, pokud tyto poplatky nejsou zahrnuty v ceně, která byla nebo má být skutečně zaplacena; d) hodnota celé části výnosu z jakéhokoli pozdějšího dalšího prodeje, převodu nebo použití dovezeného zboží, která připadne přímo nebo nepřímo prodávajícímu; e) i) náklady na dopravu a pojištění dováženého zboží a ii) náklady na nakládku, vykládku a manipulaci spojené s dopravou dováženého zboží až na místo, kde zboží vstupuje na celní území Společenství.

15 Odpočitatelné položky – článek 33 CC • 1. Za předpokladu, že jsou vykázány odděleně od ceny, která byla • nebo má být za dovážené zboží skutečně zaplacena, se nezapočítávají • do celní hodnoty • a) náklady na dopravu zboží po jeho příchodu na místo, kde vstoupilo • na celní území Společenství; • b) náklady na stavbu, instalaci, montáž, údržbu nebo technickou pomoc • vynaložené po dovozu na dovážené zboží jako např. průmyslová • zařízení, stroje a vybavení; • c) úroky z finančního ujednání uzavřeného kupujícím a vztahujícího se • na nákup dováženého zboží bez ohledu na to, zda úvěr poskytuje • prodávající nebo jiná osoba, jestliže bylo poskytnutí úvěru uzavřeno • písemně a jestliže může kupující prokázat, bude-li o to požádán, • — že zboží je skutečně prodáváno za cenu prohlašovanou jako cena, • která byla nebo má být skutečně zaplacena, a • — že požadovaná úroková sazba nepřevyšuje obvyklou úrokovou • sazbu uplatňovanou v dané zemi při podobných operacích • v okamžiku, kdy k finanční úhradě dochází; • d) náklady spojené s právem reprodukovat dovážené zboží • ve Společenství; • e) nákupní provize; • f) dovozní cla a jiné poplatky splatné ve Společenství při dovozu nebo • prodeji zboží.

16 Osoby ve spojení – definice (článek 143 CCIP) Článek Pro účely hlavy II kapitoly 3 CC za osoby ve spojení považují pouze osoby, a) z nichž jedna je členem vedení nebo správní rady podniku druhé osoby a naopak; b) které jsou právně uznanými obchodními společníky; c) které jsou vůči sobě v zaměstnaneckém poměru; d) z nichž jedna přímo nebo nepřímo drží, kontroluje nebo vlastní nejméně 5% vydaných akcií nebo podílů s hlasovacími právy obou osob; e) z nichž jedna přímo nebo nepřímo kontroluje druhou; f) jež obě přímo nebo nepřímo kontroluje třetí osoba; g) jež společně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu; h) které jsou členy jedné rodiny. Osoby se považují za členy jedné rodiny pouze tehdy, jsou-li k sobě v některém z těchto příbuzenských poměrů: – manželé, – rodiče a děti, – sourozenci (i nevlastní), – prarodiče a vnuci, – strýc nebo teta a synovec nebo neteř, – tchán nebo tchyně a zeť nebo snacha, – švagři a švagrové. 2. Pro účely této hlavy se osoby, které jsou spolu ve spojení tak, že jedna z nich je výhradním zástupcem, prodejcem nebo koncesionářem druhé, se nezávisle na použitém označení považují za osoby ve spojení pouze tehdy, jestliže se na ně vztahuje některé z kritérií uvedených v odstavci 1.

17 Osoby ve spojení • Hodnota transakce je přijatelná pokud kupující a prodávající nejsou ve spojení. • Jsou-li kupující a prodávající ve spojení, je hodnota transakce přijatelná pro celní účely za předpokladu, že spojení neovlivnilo cenu. (spojení samo o sobě není dostatečným důvodem k tomu, aby hodnota transakce byla považována za nepřijatelnou). • Definice osob ve spojení je uvedena v článku 143 CCIP

18 Další metody (náhradní metody) • Nemůže-li být celní hodnota určena dle článku 29 CC (1. metodou), určí se postupně podle článků 30 a 31 CC v nichž jsou popsány náhradní metody celního hodnocení • Vždy se použije první v úvahu přicházející metoda, podle níž lze celní hodnotu určit (nelze-li celní hodnotu určit podle určité metody, lze použít další nejbližší metody v pořadí) • Pořadí použití 4. metody a 5. metody lze na žádost deklaranta obrátit.

19 2. Metoda – převodní hodnota stejného zboží článek 30 odst. 2 písm. a) CC a čl. 150 CCIP • Hodnota transakce u stejného zboží prodávaného pro vývoz do Společenství a vyváženého ve stejnou dobu nebo přibližně ve stejnou dobu jako zboží, které je hodnoceno • „Stejným zbožím“ je zboží vyrobené v téže zemi, které je stejné ve všech ohledech, včetně fyzických znaků, jakosti a vzhledu. Drobné rozdíly nevylučují, aby zboží, které jinak odpovídá vymezení, bylo považováno za stejné. /článek 142 odst. 1 písm. c) CCIP/ • Jestliže se dle této metody určí více než jedna hodnota transakce u stejného zboží, použije se k určení celní hodnoty dováženého zboží nejnižší z těchto hodnot • Hodnotou transakce dováženého stejného zboží se rozumí celní hodnota, která již byla určena podle článku 29 CC • Bude-li použita tato metoda, uvádí celník do kolonky 43 Deklarace kód „2“ a do kolonky 47 uvede určenou celní hodnotu rovněž celník

20 3.Metoda – hodnota transakce u podobného zboží /článek 30 odst.2 písm. b) a článek 151 CCIP • Celní hodnotou je hodnota transakce u podobného zboží prodávaného pro vývoz do Společenství a vyváženého ve stejnou dobu nebo přibližně ve stejnou dobu jako zboží, které je hodnoceno • „podobným zbožím“ je zboží vyrobené v téže zemi, které, přestože není stejné ve všech ohledech, má obdobné vlastnosti a obdobné materiálové složení, které mu umožňuje plnit stejné funkce a být obchodně zaměnitelné; při stanovení, zda lze zboží považovat za podobné, se kromě jiného přihlíží k jakosti zboží, jeho pověsti a existenci ochranné známky • Jestliže se dle této metody určí více než jedna hodnota transakce u podobného zboží, použije se k určení celní hodnoty dováženého zboží nejnižší z těchto hodnot • Hodnotou transakce dováženého podobného zboží se rozumí celní hodnota, která již byla určena podle článku 29 CC • Bude-li použita tato metoda, uvádí celník do kolonky 43 Deklarace kód „3“ a do kolonky 47 uvede určenou celní hodnotu rovněž celník

21 4.Metoda – článek 30 odst. 2 písm.c) a článek 152 CCIP – jednotkové ceny (deduktivní metoda) • Celní hodnotou je hodnota založená na jednotkové ceně, za kterou se dovážené zboží nebo stejné nebo podobné zboží prodává ve Společenství v největším úhrnném množství osobám, které nejsou ve spojení s prodávajícími • Tato metoda vychází z předpokladu, že zboží bude ve Společenství předmětem dalšího prodeje • Příklad: Dovoz porcelánových váz prodaných dále takto: 1. prodej 5 váz za cenu 350 Kč 2. prodej 3 vázy za cenu 380 Kč 3. prodej 5 váz za cenu 370 Kč 4. prodej 2 vázy za cenu 350 Kč Největší úhrnný prodej je za 350 Kč (celkem 7 prodejů za tuto cenu), proto celní hodnotou bude tato hodnota. Od této ceny se odečítají : • provize obecně placené nebo smluvené nebo zisk a všeobecné výdaje (včetně přímých a nepřímých daní z uvádění daného zboží na trh) obecně užívané ve Společenství, které se týkají prodeje dováženého zboží téže povahy nebo téhož druhu • Obvyklé přepravní a pojišťovací náklady vzniklé ve Společenství • Dovozní clo a jiné dávky, které mají být zaplaceny při dovozu nebo prodeji zboží ve Společenství. • Bude-li použita tato metoda, uvádí celník do kolonky 43 Deklarace kód „4“ a do kolonky 47 uvede určenou celní hodnotu rovněž celník

22 5.Metoda – vypočtené hodnoty /čl. 30 odst. 2 písm.d) CC a čl.153 CCIP/ Celní hodnota se určí jako součet: • nákladů na materiál a výrobu nebo jiné zpracování, které jsou vynaloženy na produkci dováženého zboží, nebo hodnoty těchto položek • částky pro zisk a všeobecné výdaje ve výši, kterou producenti v zemi vývozu obvykle zahrnují do prodejů zboží téže povahy nebo téhož druhu jako hodnocené zboží určené k vývozu do Společenství • nákladů na všechny položky uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. e) CC nebo jejich hodnoty (náklady na dopravu a pojištění dováženého zboží, náklady na nakládku, vykládku a manipulaci spojené s dopravou dováženého zboží až na místo, kde zboží vstupuje na celní území Společenství • Případy, kdy prodávající a kupující jsou např. ve spojení a prodávající (výrobce) je ochoten poskytnout celnímu úřadu údaje potřebné pro zjištění nákladů a v případě potřeby zaručit možnost pozdějšího ověření • Bude-li použita tato metoda, uvádí celník do kolonky 43 Deklarace kód „5“ a do kolonky 47 uvede určenou celní hodnotu rovněž celník

23 6.Metoda – použití vhodných (rozumných) prostředků (čl. 31 CC a příloha 23 CCIP – poznámky k článku 31 odst. 1 CC) • Nemůže-li být celní hodnota dováženého zboží určena metodami 1 až 5 určí se na základě údajů dostupných ve Společenství s použitím vhodných prostředků slučitelných s ustanovením čl. VII GATT a Dohodou o provádění článku VII. GATT a ustanoveními CC • Používá se např. při prokazování hodnoty zboží pro forma fakturou, po vyloučení předchozích metod • Přihlíží se ke dříve zjištěným celním hodnotám i k celním hodnotám, ke kterým z nějakého důvodu nebylo možné přihlédnout u předchozích metod Celní hodnota se však nezakládá na; • Prodejní ceně ve Společenství zboží produkovaného ve Společenství • Postupu, který stanoví přijímání vyšší ze dvou možných hodnot pro celní účely • Ceně zboží na domácím trhu v zemi vývozu • Produkčních nákladech jiných než vypočtených hodnotách, které byly určeny pro stejné nebo podobné zboží v souladu s metodou č.5 • Ceně zboží pro vývoz do země, která netvoří součást celního území Společenství • Minimálních celních hodnotách • Libovolných nebo fiktivních celních hodnotách Bude-li použita tato metoda, uvádí celník do kolonky 43 Deklarace kód „6“ a do kolonky 47 uvede určenou celní hodnotu rovněž celník

24 Ztráta a vady na zboží vs. celní hodnota • Ztráta před propuštěním do celního režimu je důvodem k úpravě poměru ceny za deklarované množství k celkovému množství zakoupeného zboží (úprava se činí dle článku 145 odst. 1 CCIP) • Musí být dodrženo ustanovení článku 206 CC (úplné zničení nebo nenahraditelná ztráta). • Nenahraditelnou ztrátou se rozumí, že zboží již nemůže být nikým používáno (tj. netýká se krádeže zboží) • Vady – dle čl. 145 odst. 2 CCIP lze vzít v úvahu úpravu ceny po propuštění do volného oběhu, pokud ji provedl prodejce ve prospěch kupujícího v důsledku vad (závazek záruky za vady byl stanoven v kupní smlouvě před propuštěním do volného oběhu a vadnost nebyla v kupní smlouvě ještě vzata v úvahu). • Úpravu ceny lze vzít v úvahu pouze v případě, že byla tato úprava provedena ve lhůtě 12 měsíců ode dne, kdy bylo přijato celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu.

25 Neúplné celní prohlášení čl. 254 – 259 CCIP • Ve vazbě na celní hodnotu jej lze využít v případech kdy např. nemá deklarant k dispozici údaje nebo doklady pro komplexní vyčíslení celní hodnoty. • Celní orgány mohou na žádost deklaranta přijmout celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu, v nichž chybí některé z údajů uvedené v příloze 37 CCIP, pokud obsahuje alespoň údaje: • v kolonce 1, 14, 21, 31, 37, 40, 54, • přesný popis zboží, • celní hodnotu nebo předběžný údaj o hodnotě (pouze v případě valorických cel) • Veškeré ostatní údaje, které jsou považovány za nezbytné ke ztotožnění zboží, použití předpisů o propuštění zboží do volného oběhu a ke stanovení výše jistoty, jejímž poskytnutím může být propuštění zboží deklarantovi podmíněno

26 Neúplné celní prohlášení čl. 254 – 259 CCIP (2) • Lhůta, kterou celní orgány stanoví deklarantu pro sdělení údajů nebo předložení podkladů chybějících při přijetí celního prohlášení nesmí přesahovat 1 měsíc ode dne přijetí celního prohlášení • Jestliže se chybějící údaje nebo podklady týkají celní hodnoty, může celní úřad v případech, v nichž to považuje za nezbytné, stanovit delší lhůty, nebo prodloužit lhůty již stanovené...(článek 256 odst. 1 CC) • Přijetí neúplného celního prohlášení nesmí vést k tomu, že zboží nebude propuštěno nebo se jeho propuštění opozdí, jestliže tomu jinak nic nebrání (článek 257 odst. 1 CC) • Jestliže celní prohlášení obsahuje předběžný údaj o hodnotě podle článku 254, celní orgány neprodleně zaúčtují částku cla vypočtenou na základě tohoto údaje a případně vyžadují poskytnutí jistoty ve výši rozdílu mezi touto částkou a částkou, která může být pro zboží nakonec vyměřena (článek 257 odst. 3 CC). • Pokud deklarant ve lhůtě stanovené dle článku 256 nedodá údaje nezbytné pro konečné stanovení celní hodnoty, nebo nesdělí chybějící údaje nebo nepředloží doklady, zaúčtují celní orgány neprodleně jako clo, které se ukládá na dotyčné zboží, částku jistoty poskytnuté podle článku 257 odst. 3 druhé odrážky (článek 258 CC)


Stáhnout ppt "Celní hodnota Stručný přehled problematiky. GATT (WTO) • Článek VII Všeobecné dohody o clech a obchodu – Zjišťování hodnoty k celním účelům • Vyhláška."

Podobné prezentace


Reklamy Google