Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Živo na terase něco informací Vytvořil: Vojta-vojtagott 29.1.2013 Ruční posun !!!

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Živo na terase něco informací Vytvořil: Vojta-vojtagott 29.1.2013 Ruční posun !!!"— Transkript prezentace:

1

2 Živo na terase něco informací Vytvořil: Vojta-vojtagott Ruční posun !!!

3 Informační obrázky převzaty z : Informační texty : Další informace najdete na : &action=Odkazy Koláže – vlastní fota z terasy

4 Brhlík lesní (Sitta europaea) Velký jako vrabec. Typická je veká hlava s klínovitým zobákem a krátký ocas. Žije v lesích, parcích a zahradách. Šplhá po stromech i hlavou dolů. Hnízdí v dutinách a jejich vletový otvor si zmenšuje mazanicí z bláta na velikost svéhu těla. Živí se hmyzem a olejnatými semeny.

5

6 Červenka obecná (Erithacus rubecula) Pták velikosti vrabce s charakteristickou červenou náprsenkou. Žije v lesích a zahradách. Často se zdržuje nízko nad zemí, ale zpívá i na vrcholcích stromů. Hnízdí skrytě v různých polodutinách. Živí se hmyzem, pavouky, červy a bobulemi

7

8 Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes) Velký jako špaček s mohutnou hlavou a výrazným kuželovitým zobákem, který má přizpůsobený k louskání tvrdých pecek a semen. Žije ve světlých listnatých lesích, větších parcích a sadech. Hnízdo si staví v korunách listnatých stromů a vystýlá je zvířecími chlupy. Živí se jádry (např.: třešní, trnek, švestek, hrušek, jablek), bukvicemi, na jaře olupuje rašící pupeny a svá mláďata krmí i hmyzem.

9

10 Hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) Větší než hrdlička divoká. Dobře rozpoznatelná podle černého proužku na krku. Hojně hnízdí v zahradách a parcích, hnízdo staví na budovách nebo na stromech. Živí se semeny, bobulemi a částmi rostlin.

11

12 Hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula) Větší než vrabec. Má krátký, silný zobák a velkou hlavu. Samice je méně nápadně zbarvena než samec. Běžný pták jehličnatých lesů od nížin do hor. Žije i v zahradách a parcích. Hnízdo si staví v korunách stromů nebo v keřích. Na podzim a v zimě tvoří malá hejna a potuluje se krajem. Živí se semeny dřevin a bylin.

13

14 Kos černý (Turdus merula) Původně obýval lesy, dnes žije z vetší části v blízkosti lidských sídlišť. Samec je černý, samice hnědá, nenápadně skvrnitá. Hnízda z větviček, trávy a mechu zpevňuje hlínou. Staví si je na stromech, keřích i domech. Živí se hmyzem, červy, lesními i zahradními plody.

15

16 Pěnkava obecná (Fringilla coelebs) Jeden z našich nejhojnějších ptáků. Velký jeko vrabec. Samice je zbarvena mémě nápadně než samec. Létá ve vlnovkách, často se zdržuje na zemi. Obývá lesy a zahrady i vysoko v horách. Hnízdo se staví v korunách stromů. Živí se semeny a hmyzem. Na podzim se vyskytuje i ve velkých hejnech na polích.

17

18 Sojka obecná (Garrulus glandarius) Velká téměř jako holub. Ostražitý pták, který svým varovným pokřikem upozorňuje na nebezpečí. Žije v lesích, v době mimo hnízdění tvoří skupiny až hejna. Hnízdo ukrývá v korunách stromů. Živí se hlavně lesními plody, hmyzem, červy, vejci ptáků a drobnými obratlovci.

19

20 Stehlík obecný (Carduelis carduelis) Pestře zbarvený pták menší než vrabec. Obývá otevřenou krajinu se stromy a keři, zahrady a sady. Hnízdo ze stébel a kořínků si staví v korunách stromů. Na podzim a v zimě tvoří hejna na úhorech, mezích a loukách s bodláky, ze kterých vybírá semena. Živí se i hmyzem.

21

22 Strakapoud velký (Dendrocopos major) Velký jako špaček. Nejhojnější datlovitý pták u nás. Létá v dlouhých vlnovkách. Hnízdí v lesích a v parcích. Dutinu si vytesává sám. Živí se hmyzem, který žije ve dřevě, v zimě semeny jehličnatých stromů.

23

24 Sýkora babka (Parus palustris) Popis: O trochu menší než vrabec, měří 12 cm a váží asi 10g. Tato sýkora má lesklé černé temeno hlavy, bílé líce s černou skvrnou na bradě. Prostředí: Hnízdí ve světlých lesích, v parcích, případně v bažinatých oblastech. Je stálá, v zimě může přilétnout na krmítko. Potrava: Hmyz a jeho larvy, v zimě i olejnatá semena. Poznámka: Je velmi podobná sýkoře lužní, která má ale světlé políčko na hnědých křídlech, zatímco sýkora babka má celá křídla hnědá a temeno hlavy nemá lesklé.

25

26 Sýkora koňadra (Parus major) Naše největší sýkora, velikosti vrabce. Jeden z nejhojnějších ptáků u nás. Žije v lesích, zahradách, parcích, břehových porostech ap. Hnízdí v dutinách, s oblibou obsazuje budky. Živí se hmyzem, olejnatými semeny a plody.

27

28 Sýkora modřinka (Parus caeruleus) Menší než vrabec. Typickým znakem je azurově modrá, u mláďat nazelenalá "čepička". Obratně šplhá po tenkých větvičkách stromů. Obývá lesy, parky, zahrady ap. Hnízdí v dutinách stromů i v budkách. Živí s hmyzem,

29

30 Sýkora parukářka (Parus cristatus) Patří mezi menší sýkory. Význačným znakem je chocholka (paruka). Jinak je nenápadně hnědošedá. Žije v jehličnatých lesích. Hnízdo si staví v různých dutinách stromů nebo v budkách a vystýlá je mechem a chlupy. Živí se hmyzem a jeho larvami. V zimě se zdržuje v hejnu jiných druhů sýkor, brhlíků a šoupálků.

31

32 Sýkora uhelníček (Parus ater) Menší než vrabec. Typický pták jehličnatých lesů. Hnízdí v dutinách stromů, budkách, někdy i v různých škvírách a zemních dírách. Mimo hnízdní období žije ve skupinách i s jinými ptáky (králíčci, brhlíci, šoupálci). Živí se hmyzem, v zimě semeny jehličnatých stromů.

33

34 Vrabec domácí (Passer domesticus) Všude v blízkosti lidských obydlí hojný pták. Často se zdržuje na zemi, kde se pohybuje poskakováním. Hnízdo ze slámy a stébel je vystláno peřím. Staví si ho na budovách v různých škvírách, budkách, starých hnízdech jiřiček i na stromech. Živí se semeny, obilím, ovocem i hmyzem. Vrabec polní (Passer montanus) Od vrabce domácího se liší hnědou hlavou a tmavou skvrmou kolem ucha. Hnízdí v krajině se skupinami stromů, v alejích a zahradách. Hnízdo si staví v dutinách, budkách a ve zdech. Potrava stejná jako u vrabce domácího.

35

36 Zvonek zelený (Carduelis chloris) Velký jako vrabec s krátkým, silným zobákem. Hojně se vyskztuje v zahradách, parcích, na polích a loukách s křovinami a na okrajích lesů. Hnízdo si staví v houští křovin a jehličnanů. Živí se semeny a bobulemi. V zimě častý návštěvník krmítek, odkud zahání menší ptáky.

37

38 Veverka obecná Veverka obecná obvykle dorůstá 19 až 23 cm a dosahuje hmotnosti mezi 250 až 340 g. Huňatý ocas, který napomáhá udržovat rovnováhu při lezení a skocích na stromech a který veverka využívá jako „pokrývku“ těla při spánku, je 14,5 až 20 cm dlouhý. [2]hmotnostiocasstromech [2] Charakteristickým znakem pro veverku obecnou jsou střapce chlupů na ušních boltcích směřující do špičky a viditelné především v zimním období. Stejně jako většina stromových veverek má i naše veverka ostré a zakřivené drápy, které jí pomáhají při lezení po větvích stromů. Zbarvení srsti veverky obecné se liší podle lokality rozšíření a období, ale vždy je srst na břiše a hrdle zbarvená krémově až bíle. U pohlaví není vyvinut sexuální dimorfismus. V Česku se nejčastěji objevuje červená a černá forma, ve světě není výjimkou ani šedá nebo čistě bílá forma. Veverce obecné se mění srst dvakrát ročně, a to z letní na zimní a ze zimní znovu na letní. Zimní srst je hustší a o něco tmavší než letní a veverkám narůstá v období mezi srpnem a listopademzimním obdobísrstipohlavísexuální dimorfismussrpnemlistopadem

39

40


Stáhnout ppt "Živo na terase něco informací Vytvořil: Vojta-vojtagott 29.1.2013 Ruční posun !!!"

Podobné prezentace


Reklamy Google