Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vojtěch Petráček prorektor ČVUT pro vědu a výzkum 4.12.2012.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vojtěch Petráček prorektor ČVUT pro vědu a výzkum 4.12.2012."— Transkript prezentace:

1 Vojtěch Petráček prorektor ČVUT pro vědu a výzkum

2 Cílem prezentace je:  analyzovat situaci v oblasti technického vzdělávání  formulovat hlavní problémy, se kterými se potýkáme  vysvětlit jejich dopady  navrhnout cesty k jejich řešení ať na úrovni university, na úrovni regionu či na úrovni celostátní

3  Bez kvalitního vzdělání ztrácí společnost postupně schopnost kvalitní reflexe situace, ve které se nachází a schopnost efektivně se řídít. Technické vzdělání je jednou z důležitých součástí celkové sumy znalostí, kterou je nutno pěstovat. Pokud chceme ale řešit problémy v oblasti technického vzdělání, musíme řešit problémy celku.  Technické vzdělání má přímy dopad na naší schopnost vytvářet technické produkty, technologie a výrobky a má tudíž přímý dopad na konkurenceschopnost státu. Proto nejčastěji na fórech podobných dnešní konferenci debatujeme pouze tento aspekt vzdělávání.  Nastavení vzdělávací soustavy je realizováno na regionální a centrální úrovni, proto budeme diskutovat tuto problematiku nejenom z úhlu pohledu ČVUT, ale i její aspekty v úrovních vyšších.

4 Stav a kvalita technického vzdělání životně závisí na několika faktorech:  na zájmu dětí a studentů o techniku a exaktní obory  na kvalitě výuky exaktních oborů - zejména matematiky, fyziky a chemie  na kreditu, který je ve společnosti přiznáván absolventům středního a vysokého stupně technického vzdělání  na finančních zdrojích, které jsou k dispozici pro rozvoj exaktních a technických věd  na struktuře spolupráce mezi vysokými školami, AVČR a subjekty průmyslové sféry  na předpisech regulujících vdělávací a vědecko-výzkumný sektor V podstatě ve všech bodech narážíme v současné době na vážné problémy

5  S přibližně studenty, více než 4000 zaměstnanci a více než 7% RIV bodového výkonu v celé ČR představuje ČVUT nejsilnější technickou universitu v zemi  Spolu s VUT Brno, ZČU Plzeň, TU Liberec a VŠB-TU Ostrava tvoří páteř technického vysokého školství v ČR. Na vzdělávání v oborech důležitých pro techniku se samozřejmě podílejí i další university.  ČVUT stále plní roli instituce vzdělávající v technických oborech studenty z celého území státu. Výrazná většina studentů se též po absolvování vrací do regionů.  ČVUT je výzkumnou universitou s výraznou mezinárodní spoluprácí ve výzkumu, výměně studentů i odborníku. Rovněž tak je ČVUT v intenzivním kontaktu s průmyslovými podniky, se kterými spolupracuje nejen na výzkumu na zakázku, ale jako s partnery s nimi vstupuje do společných projektů - například center kompetence  Tak je vytvářeno prostředí pro výchovu technických specialistů v podmínkách špičkového mezinárodního výzkumu a spolupráce s průmyslem.

6 Mezi hlavní problémy patří:  Nízký zájem mládeže o technické a exaktní obory a o náročné obory vůbec. Zdá se, že systém nabízí mnoho možností průchodu vysokoškolským studiem, které nepůsobí tak náročně a řadu rozhodujících se studentů SŠ lákají. Nízká uplatnitelnost po absolvování takových studií mladé lidi zdá se příliš netrápí.  Pozorujeme alarmující pokles ve znalostech v oblasti matematiky, fyziky a dalších oborů životně nutných pro rozvoj exaktních a technických věd! Tento problém propaguje už z úrovně základních škol přes školy střední a na počátku VŠ studia nám přídává spoustu práce, když musíme mezery zacelovat. Vzniklá ztráta času však ukrajuje z toho, co bychom měli učit na vysoké škole.

7  Tím, že byl ve společnosti nastaven příliš velký požadavek na procento SŠ vzdělané populace, došlo k přenastavení a otevření systému, který je nyní velmi průchodný, za cenu snížené kvality v dolní části spektra absolventů. Tím došlo nejen k degradaci kvality na výstupu SŠ, ale rovněž ke snížení společenského kreditu těch, kdo končí se středním vzděláním, či s odborným vzděláním. To má za následek pokles zájmu i v tomto sektoru důležitém pro nižší technické profese.  Omezení ve financování VŠ a vědeckvýzkumného sektoru se velmi negativně projevují na možnostech rozvoje systému. Tato otázka je značně komplexní a zasluhuje si samostatnou konferenci. Je však zřejmé, že jakékoli plánované škrty dopadnou nevyhnutelně na konkurenseschopnost státu. V případě jejich trvání mohou postupně zaniknout některé z důležitých oborů, které posléze nebude možno zrekonstruovat.

8  Další zátěž systému, která vznikne v důsledku nároků na udržitelnost projektů budovaných ze SF EU, by mohla být fatální, pokud nebude chybějící objem financí nalezen vně zdroje obvyklé pro veřejný sektor VŠ a výzkumu!  Velmi důležitým faktorem je spolupráce napříč vědecko- výzkumnou scénou a spolupráce s průmyslem. Zde leží velký potenciál pro budoucí rozvoj. Zatímco spolupráce mezi AVČR a VŠ funguje velmi dobře, problémy se objevují v oblasti spolupráce s průmyslem. Ve srovnání s jinými zeměmi existuje jen velmi malý objem poptávky ze strany podniků směrem k univerzitám.  Systém limitů na počty studentů je málo selektivní ke kvalitě škol a rovněž nemá mechanizmus, který by mohl stimulovat rozvoj technických oborů

9  Velkým lokálním problémem výzkumných organizací a vysokých škol na území Prahy je jejich faktické odříznutí od zdrojů financování z SF EU. Tento problém je důsledkem podmínek dojednaných v minulém období. Např. na Slovensku či v Maďarsku takový problém není. V důsledku toho jsou cca. 3/4 výzkumné kapacity ČR odříznuty od možnosti adekvátního rozvoje. Tento problém dopadá na pražské univerzity několikanásobně v dalších směrech - například v oblasti lidských zdrojů.  V minulém období nefungovala dobře ani spolupráce mezi Prahou a jejími vysokými školami. Město mělo patrně jiné priority, než rozvoj akademického vědecko-výzkumného a inovačního prostředí.

10 Postupů, které by nás vyvedly z krize, ve které se nacházíme je několik. Některé z nich zde zmiňme:  Na úrovni základních a středních škol je nutné zvýšit kvalitu a motivaci učitelů exaktních oborů zejména matematiky a fyziky. To je možné dosáhnout například zlepšením kontaktu VŠ s těmito učiteli. Budou-li učitelé vědět, co se ve vědě a výzkumu na VŠ a AV děje, bude možné žákům a studentům lépe demonstrovat možnosti vědy, techniky a výzkumu a zapálit je.  Je třeba hledat co nejefektivněji talenty a zájemce o technické a exaktní vědy a to i přes mimoškolní platformy (soutěže ap.), tak lze eliminovat výpadek v kvalitě učitele.  Zvýšit nároky na kvalitu absolventů SŠ a redukovat společenskou objednávku na procento procházejících studentů. Zároveň však vrátit kredit střednímu technickému vzdělání a řemeslu - nutným součástem kvalitní průmyslové společnosti.

11  Zvýšené nároky omezí počty studentů vstupujících na VŠ, zároveň však zvýší jejich kvalitu a umožní zvýšení nároků na VŠ, kde dojde rovněž k uvolnění časového prostoru nyní užitého k doučování SŠ mezer. Stoupne průměr kvality absolventů.  V oblasti financování je třeba, aby nedošlo k finančnímu poklesu v oblasti VŠ a AV. Není zcela nutné, aby finance přišly od státu, mohly by být generovány ze spolupráce mezi průmyslem a výzkumnými organizacemi a VŠ. Celková suma dostupná ve výzkumu a pro VŠ však musí růst. Existuje přímá úměra mezi konkurenceschopností a schopností absorbovat a rozvíjet technologie a kvalitním rozvojem vysokých škol a výzkumu.

12  Kritickým bodem bude rovněž nalezení zdrojů na dofinancování udržitelnosti projektů vzniklých ze strukturálních fondů EU. Tyto projekty musí být financovány ze SR bez ohledu na jejich skutečný výkon a kvalitu po pět let. To se vymyká jinak uplatňovaným požadavkům na kvalitu výstupu. Velké objemy dofinancování mohou ohrozit stabilitu celého výzkumného a vzdělávacího systému ve státě.  V příštím období by měly být vyjednány takové podmínky financování z EU, které nebudou diskriminovat významnou část výzkumné kapacity. S ohledem na celostátní význam pražských univerzit a výzkumných ústavů je to oprávněné a logické. Krom toho pražské VŠ a AV nemají nic súolečného s firmami, jejichž zisky a sídla v Praze způsobují vysokou úroveň HDP, která nás doposud vyřazuje.

13  Na úrovni ČVUT můžeme některé ze zmíněných problémů řešit přímo, u dalších se snažíme o pozitivní změny na relevantních úrovních.  ČVUT klade důraz na kvalitu výzkumu a vývoje, který na universitě probíhá a rovněž na kvalitu spolupráce s průmyslem v oblasti společných projektů, výzkumu na zakázku i v oblasti transferu technologie.  Velmi důležitá je rovněž mezinárodní spolupráce, která nám umožňuje držet se na špičce výzkumu.Studenti jsou do tohoto špičkového výzkumu zapojováni co nejdříve - je nedílnou součástí magisterského i doktorského studia. Podporujeme kvalitní výzkum a studium v rámci interních grantů a univerzitních ocenění  ČVUT klade důraz na rozvoj spolupráce s Prahou.  V neposlední řadě pracujeme na zlepšení kontaktu s učiteli exaktních věd a technických předmětů.

14 …….. aneb co bychom měli učinit všichni ke zlepšení (nejen) technického vzdělání:  Pokud se nám podaří výše zmíněné problémy rozřešit, lze očekávat pozitivní rozvoj vědeckovýzkumné základny, zvýšení kvality pracovní síly v ČR, zvýšení konkurenceschopnosti a růst naší ekonomiky.  Pokud se nám to nepodaří, nečeká nás jen prostá stagnace, ale postupný rozpad kvality vzdělání, naprostý nedostatek domácích odborníků, neschopnost pracovat s moderními technologiemi a rozvíjet je a v důsledku toho i postupné propadání do područí (minimálně) ekonomického.  Je zřejmé, že je třeba sladit proklamované snahy o zvýšení konkurenceschopnosti s dalšími opatřeními, která jdou jasně proti tomuto cíli. Řešní lze nalézt po důkladé analýze existujících problémů, pokud budou jednat všechny zainteresované strany a pokud budeme všechny problémy nazývat otevřeně pravými jmény.


Stáhnout ppt "Vojtěch Petráček prorektor ČVUT pro vědu a výzkum 4.12.2012."

Podobné prezentace


Reklamy Google