Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Nový občanský zákoník - změny při inkasu pohledávek Mgr. Martin Švehlík 18. září 2013.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Nový občanský zákoník - změny při inkasu pohledávek Mgr. Martin Švehlík 18. září 2013."— Transkript prezentace:

1 Nový občanský zákoník - změny při inkasu pohledávek Mgr. Martin Švehlík 18. září 2013

2 Obsah 1.Úvod do problematiky 2.Obecná a přechodná ustanovení NOZ 3.Koncepční změny v NOZ 4.Počítání času, promlčení, prekluze 5.Neplatnost právního jednání 6.Relativní neúčinnost 7.Změny v oblasti závazků a jejich zajištění 8.Předsmluvní odpovědnost 9.Limity smluv uzavíraných adhéz- ním způsobem 10.Překvapivá ustanovení 11.Ochrana spotřebitele 12.Úrok, závdavek, záloha 13.Změny v oblasti zániku závazku 14.Zajištění a utvrzení dluhu 15.Zástavní právo 16.Jistota 17.Ručení 18.Finanční záruka 19.Zajišťovací převod práva 20.Dohoda o srážkách 21.Smluvní pokuta 22.Uznání dluhu 23.Změny v úpravě SJM ve vztahu k inkasu pohledávek 24.Manželské majetkové právo 25.SJM v zákonném režimu 26.SJM ve smluveném režimu 27.Režim SJM založený rozhodnutím soudu 28.Správa SJM 29.Ochrana práv třetích osob 30.Vypořádání SJM 2

3 1. Úvod do problematiky • komplexní rekodifikace soukromého práva • úprava NOZ je obsažena v paragrafech, v důsledku vstupu NOZ v účinnost dojde ke zrušení více než 100 právních předpisů • NOZ rozdělen do 5 částí: obecná část, rodinné právo, absolutní majetková práva, relativní majetková práva • je třeba mít na zřeteli specifický jazyk  „zákon“ x „zákony“ x „právní předpis“  omezení cizích slov  důsledné rozlišování právních domněnek („má se za to“ x „platí, že“)  „nebo“ ve slučovacím a vylučovacím poměru  zavedení některých nových (tradičních) civilistických pojmů  „věc“ x „záležitost“ 3

4 1. Úvod do problematiky (pokrač.) • důraz na svobodnou iniciativu a vůli jednotlivce – „usilování o vlastní štěstí“ • důraz na dispozitivnost právní úpravy x kogentnost „zakazuje se“ • limity: dobré mravy, veřejný pořádek, postavení osob (právo na ochranu osobnosti) • zásady soukromého práva  nejen výslovně v zákoně, ale i obecné právní principy  dobré mravy  hledisko běžné opatrnosti – „rozum průměrného člověka“  smysl před textem zákona  principy spravedlnosti, zákaz odepření spravedlnosti  důraz na lidskou svobodu  ochrana slabší smluvní strany, ochrana spotřebitele 4

5 2. Obecná a přechodná ustanovení NOZ • obecná ustanovení  analogie • ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího • podle principů spravedlnosti a zásad, na nichž spočívá tento zákon, tak, aby se dospělo se zřetelem k zvyklostem soukromého života a s přihlédnutím k stavu právní nauky i ustálené rozhodovací praxi k dobrému uspořádání práv a povinností  ochrana soukromých práv a svépomoc (§ 13 a 14 NOZ) • ochranu poskytuje orgán veřejné moci, lze se dovolávat rozhodnutí v obdobné věci • svépomoc: NOZ umožňuje každému bránit svá práva svépomocí, je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě  výklad norem soukromého práva – „jen smysl zákona“ 5

6 2. Obecná a přechodná ustanovení NOZ (pokrač.) 6 • přechodná ustanovení  již nyní je možné sjednat použití NOZ na dříve uzavřené smlouvy  osobní, rodinná a věcná práva, u některé smlouvy (nájemní smlouva) se řídí NOZ ode dne vstupu v účinnost  již vzniklé vztahy řídící se OZ a ObchZ, ode dne účinnosti NOZ se řídí obecnými zásadami  stavba je součástí pozemku: pokud má pozemek a stavba na něm stojící vlastníky odlišné, zůstává stavba i nadále nemovitou věcí, vlastník pozemku má však předkupní právo ke stavbě na pozemku a naopak  předkupní právo mezi spoluvlastníky: předkupní právo podle dosavadního občanského zákoníku zaniká uplynutím jednoho roku ode dne nabytí účinnosti NOZ  mimořádné vydržení  právo na náhradu škody podle dosavadních předpisů, pokud k porušení povinnosti došlo před nabytím NOZ

7 3. Koncepční změny v NOZ • osoby fyzické a právnické (teorie fikce, umělé útvary vytvořené právem, nové členění) • právní osobnost (způsobilost k právům a povinnostem) a svéprávnost (způsobilost k právním úkonům); omezení, zbavení svéprávnosti zůstává nezměněno • užívání pojmu věc x záležitost • právní jednání namísto právních úkonů • veřejné seznamy (katastr nemovitostí) x veřejné rejstříky (obchodní a jiné rejstříky) 7

8 • doba  časový úsek, jehož uplynutím zaniká právo nebo povinnost bez dalšího, aniž je třeba za účelem dosažení tohoto následku zvláště právně jednat (např. nájemní smlouva uzavřená na dobu určitou) • lhůta  časový úsek stanovený k uplatnění práva u druhé strany, jiné osoby, soudu či jiného orgánu (promlčecí lhůta, prekluzivní lhůta) pozn.: pro doby i lhůty platí částečně stejná, částečně však odlišná pravidla 8 4. Počítání času, promlčení a prekluze

9 4. Počítání času, promlčení a prekluze (pokrač.) • promlčení  promlčení jako zánik nároku; námitka promlčení  předmět promlčení • promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem • jiná práva než majetková (osobní) jen tehdy, pokud to zákon stanoví  nepromlčují se • práva osobní – promlčují se však práva na odčinění újmy způsobené na těchto právech • právo na výživné (§ 697, 760 aj.) – promlčují se však práva na jednotlivá opětující se plnění výživného • právo vlastnické (§ 1011), právo domáhat se rozdělení společné věci (§ 1140), právo na zřízení nezbytné cesty (§ 1029), právo vykoupit reálné břemeno (§ 1304) • zástavní právo se nepromlčuje dříve než zajištěná pohledávka 9

10 4. Počítání času, promlčení a prekluze (pokrač.) • obecné ustanovení (§ 629) – 2 druhy lhůt  3 roky (objektivní či subjektivní lhůta)  10 let (jen objektivní lhůta počítaná od okamžiku dospělosti práva – uplatní se tehdy, není-li to zvláštním ustanovením vyloučeno – např. § 636 odst. 3) • délka promlčecích lhůt je stanovena dispozitivně (§ 630)  lze ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu, nejméně však 1 rok a nejdéle 15 let  nelze ujednat kratší ani delší lhůtu, bylo-li by to v neprospěch slabší strany (např. spotřebitele)  nelze ujednat kratší lhůtu, jde-li o právo na plnění vyplývající z újmy na svobodě, životě nebo zdraví, nebo o právo vzniklé z úmyslného porušení povinnosti  zvláštní ustanovení o délce lhůt (§ 631 an.) – v rámci těchto ustanovení je pro některé případy speciálně stanoven i počátek promlčecí lhůty (např. § 636, 637, 638) • prekluze: obecné ustanovení o prekluzi (§ 654) – zánik subjektivního práva – zvláštní ustanovení o prekluzi (příklady): § 1187 odst. 1, § 1325, § 2148 odst. 1 10

11 5. Neplatnost právního jednání • neplatnost  relativní (promlčení, konvalidace, na návrh)  absolutní (rozpor s dobrými mravy, od počátku nemožné plnění, rozpor se zákonem, rozpor s veřejným pořádkem; od počátku neplatné, ex officio) • zdánlivé právní jednání • preference neplatnosti relativní před neplatností absolutní • relativní neplatnosti se musí osoba dovolat, jinak se jednání považuje za platné • ke zdánlivému právního jednání se vůbec nepřihlíží  absence vůle jednající osoby, nebo vůle nebyla zjevně projevena  nedostatečná určitost, srozumitelnost jednání (nelze zjistit obsah jednání ani výkladem)  případy, o nichž to stanoví zákon: vzdání se předem námitky promlčení, ujednání zkracující nájemce bytu/domu 11

12 6. Relativní neúčinnost • odpovídá současnému pojetí odporovatelnosti, přísnější pojetí oproti současné právní úpravě • právo věřitele domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči němu právně účinné, a to v případě, že právní jednání dlužníka zkracuje uspokojení věřitelovy vykonatelné pohledávky • několik skutkových podstat zakládajících právo věřitele dovolat se neúčinnosti právního jednání a odlišně od stávající úpravy stanoví doby rozhodné pro možnost napadat právní jednání dlužníka v minulosti (obecně 5 let a 2 roky) • nová je též možnost věřitele sjednat před vykonatelností jeho pohledávky tzv. výhradu práva dovolat se neúčinnosti právního jednání dlužníka, v jejímž důsledku pak věřiteli neběží lhůta k dovolání se neúčinnosti, dokud se jeho pohledávka nestane vykonatelnou 12

13 7. Změny v oblasti závazků a jejich zajištění • změny v subjektu • změny v obsahu závazku • postoupení pohledávky  umožnění globální cese (§1887 NOZ) postoupení souboru více pohledávek, podmínkou dostatečné určení převáděných pohledávek  obecně není vyžadovaná písemná forma (srov. § 564 NOZ) • převzetí a přistoupení k dluhu • převzetí majetku (§ 1893 – 4)  nabyvatel se zaváže od zcizitele převzít veškerý majetek (souhrn všech aktiv patřících této osobě, či jeho poměrnou část)  nabyvatel se stává solidárním dlužníkem z dluhů, které jsou s převzatým majetkem spojeny  nabyvatel není povinen plnit více, než kolik činí hodnota převzatého majetku (výjimka: osoba blízká) nepoužije se na prodej obchodního závodu, vlastní úprava: koupě závodu § 2175 – 2183 NOZ) 13

14 7. Změny v oblasti závazků a jejich zajištění (pokrač.) • postoupení smlouvy  současná právní úprava: možnost převést práva nebo povinnosti na jinou osobu  v praxi může vzniknout povinnost převést obojí současně, zejména v těch případech, kdy jsou strany povinny plnit si vzájemně  § 1895 an. NOZ: jedna ze stran smlouvy si může vyměnit své postavení s třetí osobou za souhlasu smluvního partnera  záměna osob možná pokud nedošlo ke splnění závazku • změna v obsahu závazku: v NOZ dochází pouze k systematickým úpravám  změna závazku dohodou stran (novace), narovnání – nejsou nadále upraveny v rámci způsobu zániku závazků, zařazeny do oddílu o změnách  NOZ odstraňuje i neopodstatněný rozdíl v důsledcích novace a narovnání na zajištění závazku – § 1907 NOZ: zajištění práv přetrvá 14

15 8. Předsmluvní odpovědnost • smluvní právo ovládáno zásadou svobodné vůle • potřeba výslovné regulace nepoctivého jednání při uzavírání smluv, v jehož důsledku mohou být dotčena práva třetích osob • pokud některá ze stran tyto povinnosti poruší, jedná vůči druhé straně nepoctivě (§ 6 NOZ); vznikne-li druhé straně v důsledku toho nějaká újma, má nárok na její náhradu (§ 2910 NOZ) • předstíraný úmysl uzavřít smlouvu 15

16 8. Předsmluvní odpovědnost (pokrač.) • neuzavření smlouvy  ust. § 1729 zakládá nárok na náhradu škody straně poškozené v důsledku bezdůvodného neuzavření smlouvy  výše náhrady je v tomto případě omezená částkou, která odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech; přitom není nutné prokázat ztrátu z neuzavření konkrétní smlouvy; oproti současné soudní praxi, která poškozenému přiznává pouze nárok na náhradu nákladů, NOZ připouští i vznik nároku na náhradu ušlého zisku • nesplnění informační povinnosti  pokud jedna ze stran ví, že její smluvní partner uzavřením smlouvy sleduje určitý cíl (např. koupě pozemku za účelem stavby rodinného domu), ale přesto mu zamlčí určité údaje, o nichž ví nebo musí vědět, že by jej od založení závazku odradily, nejedná poctivě; vznikne-li v důsledku toho druhé straně škoda, je povinen k její náhradě (§ 1728 odst. 2, § 2910) • porušení tajemství  jestliže některá ze stran důvěrná sdělení prozradí či zneužije, je povinna smluvnímu partnerovi vydat to, oč se tímto jednáním obohatila (§ 1730); vedle toho bude mít poškozená strana při splnění obecných podmínek (§ 2894 a násl.) i nárok na náhradu újmy 16

17 9. Limity smluv uzavíraných adhézním způsobem • smlouvy, které nejsou výsledkem vyjednávání stran, ale vzniknou tak, že jedna strana předložila druhé již hotový text • existuje riziko, že dojde k určité nerovnováze v právech a povinnostech stran • § 1798 – 1801 NOZ určité ochranné limity  doložka odkazující na text mimo vlastní text smlouvy, platná jen pokud slabší smluvní strana byla s doložkou seznámena či ji musela znát  doložka čitelná jen se zvláštními obtížemi, nesrozumitelná doložka – platná jen pokud slabší smluvní straně nepůsobí újmu, nebo byla slabší smluvní straně vysvětlena  doložka pro slabší smluvní stranu zvláště nevýhodná – doložka neplatná  nemožnost smluvního vyloučení těchto ustanovení – nepřihlíželo by se k nim • neplatí pro smlouvy uzavřené mezi podnikateli, ledaže strana prokáže, že doložka uvedená mimo vlastní text smlouvy a navržená druhou smluvní stranou hrubě odporuje obchodním zvyklostem a zásadě poctivého obchodního styku 17

18 10. Překvapivá ustanovení • nadále platí, že je možné obsah smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, pokud jsou druhé straně známy • pokud obchodní podmínky obsahují ujednání, které druhá strana nemohla rozumně očekávat (např. ustanovení vylučující odpovědnost, ustanovení nesrozumitelná či špatně čitelná), je toto ustanovení neúčinné, pokud jej druhá strana nepřijala výslovně, případně není prokázáno, že slabší smluvní strana byla o těchto ustanoveních poučena • posouzení, zda jde o takové „překvapivé“ ustanovení, však náleží pouze soudu • v zájmu předcházení sporným situacím je vhodné na případná sporná či „překvapivá“ ustanovení druhou stranu výslovně upozornit, popř. toto ustanovení vyčlenit a nechat druhou stranou podepsat zvlášť 18

19 11. Ochrana spotřebitele • NOZ reguluje pravidla postupu uzavírání smluv mezi podnikatelem a spotřebitelem • podnikatel má široké informační povinnosti (§ 1811) • zakázaná ujednání, která zakládají významnou nerovnováhu práv a povinnosti v neprospěch spotřebitele (neúčinná – zdánlivá jednání, pokud se jich spotřebitel sám nedovolá – § 1815) 19

20 12. Úrok, závdavek, záloha • Úrok (§ 1802 – 6 NOZ)  v současném OZ chybí obecná úprava smluvních úroků  NOZ § 1802 – 1806  k ochraně dlužníka slouží pravidlo § 1805, dle něhož může věřitel, který bezdůvodně otálí s uplatněním své pohledávky, požadovat úroky maximálně do výše jistiny; od okamžiku, kdy své právo uplatnil u soudu, mu však další úroky náleží (§ 1805)  § 1806 NOZ připouští, aby si strany ujednaly placení úroků z úroků již splatných  pro pohledávky z protiprávních činů lze úroky z úroků požadovat ode dne, kdy byla pohledávka uplatněna u soudu 20

21 12. Úrok, závdavek, záloha (pokrač.) • Závdavek (§ 1808 – 9 NOZ) – tři hlavní funkce – dispozitivní úprava  důkazní nástroj potvrzující, že strany mezi sebou uzavřely smlouvu, což je praktické zejména u smluv uzavřených v jiné, než písemné formě  funkce zajišťovací (dluh bude splněn)  funkce sankční, která se realizuje v případě, že osoba, která dala závdavek, dluh nesplní – závdavek druhé straně propadá (§ 1808); nesplní-li smlouvu ta ze stran, která závdavek naopak přijala, je povinna vydat jeho dvojnásobek nebo druhé straně nahradit škodu vzniklou v důsledku porušení smluvní povinnosti • Záloha (§ 1807 NOZ) – dispozitivní úprava  má se za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha 21

22 13. Změny v oblasti zániku závazku • splnění  sjednocení doposud roztříštěné právní úpravy  zánik povinnosti dlužníka nastává tehdy, kdy dojde k řádnému včasnému plnění (jinak vznikají věřiteli nároky z vadného plnění)  NOZ zakotvuje lhůtu 6 měsíců od okamžiku převzetí předmětu plnění pro notifikaci vadného plnění (§ 1921 NOZ)  § 1916 odst. 2 NOZ: možnost nabyvatele vzdát se předem svých práv, které mohou vzniknout v případě vadného plnění 22

23 13. Změny v oblasti zániku závazku (pokrač.)  povinnost dlužníka nahradit věřiteli zvýšené náklady, které mu vznikly v důsledku dlužníkova plnění po částech (§ 1930 NOZ)  úprava započítání plnění v případě dlužníka majícího více dluhů (§ 1932 an. NOZ)  připuštění splnění dlužníkem, který není plně svéprávný (§ 1934 NOZ)  právní úprava situací, kdy za dlužníka plní třetí osoba (§ 1936 NOZ), vznik nároku na postoupení pohledávky věřitele  kvitance – potvrzení splnění dluhu (§ 1949 NOZ) • vydá-li se kvitance na jistinu má se za to, že bylo splněno i příslušenství pohledávky • pokud je vydána i v případě, že dluh nebyl ve skutečnosti splněn – účinky prominutí dluhu § 1995 odst. 2 NOZ 23

24 13. Změny v oblasti zániku závazku (pokrač.) • započtení (§ 1982 – 1991 NOZ)  v případě vzájemných pohledávek stejného druhu  započtení jednostranné, dvoustranné • odstupné  § 1992 NOZ dispozitivní úprava možnosti ukončení závazku zaplacením odstupného  převzato z ObchZ • prominutí dluhu  odstranění striktního požadavku písemné formy prominutí dluhu  výslovná právní úprava prominutí dluhu za situace solidárního závazku více dlužníků (§ 1996 NOZ)  vyvratitelná domněnka, že dlužník s prominutím dluhu souhlasí (§ 1995 NOZ)  vydá-li věřitel dlužníkovi potvrzení o splnění dluhu či jeho části, aniž by dlužník skutečně plnil, má kvitance účinky splnění (§ 1995 NOZ) 24

25 14. Zajištění a utvrzení dluhu • zajištění dluhu  zaváže-li se třetí osoba věřiteli za dlužníkovo plnění nebo  dá-li třetí osoba majetkovou jistotu, že dlužník dluh splní  jistota, ručení, finanční záruka (dnes bankovní záruka), zajišťovací převod práva, dohoda o srážkách, zástavní právo • utvrzení dluhu  ujednáním smluvní pokuty nebo  uznáním dluhu 25

26 15. Zástavní právo • upřesnění dosavadní právní úpravy, komplexní úprava včetně zástavního práva k obchodnímu podílu nebo k cenným papírům • předmět zástavního práva  každá obchodovatelná věc  věc, k níž bude vlastnické právo nabyto až v budoucnu (financování nákupu nemovitosti)  nebo k věci, která vznikne v budoucnu  souhlas vlastníka u věcí zapsaných ve veřejném seznamu, rejstříku zástav • smluvní zákaz zastavení  smluvní zákaz zastavení má účinky vůči třetí osobě jen, je-li zapsán do rejstříku zástav nebo do veřejného seznamu nebo byl-li ji znám  nutná kontrola veřejných rejstříků (ujednání součástí společenské smlouvy zapsané ve Sbírce listin) 26

27 • písemnost není obecně vyžadována, v mnohých případech zůstane zachována: nemovitosti, zástavní právo k movité věci, která není odevzdána zástavnímu věřiteli nebo 3. osobě • pro určité případy bude nutné uzavřít zástavní smlouvu ve formě veřejné listiny, tj. notářské zápisu (závod, věci hromadné, nemovitosti nepodléhající zápisu do veřejného seznamu) • novinkou je, že si věřitel může ponechat zástavu za libovolnou nebo určenou cenu (doposud propadná zástava vyloučena) Zástavní právo (pokrač.)

28 • zpeněžení zástavy: ve veřejné dražbě/dle zvl. zákona/jinak za předpokladu že věřitel postupuje s odbornou péčí (jinak náhrada škody zástavnímu dlužníkovi) • vymezení ujednání před dnem splatnosti dluhu • uvolnění zástavního práva • záměna zástavního práva Zástavní právo (pokrač.)

29 16. Jistota • jistotu lze dát např. zřízením zástavního práva nebo způsobilým ručitelem • nikdo není povinen přijmout věc jako jistotu do částky vyšší, než kolik činí 2/3 obvyklé ceny věci • má se za to, že  stavební pozemek je dostatečná jistota do 1/2 obvyklé ceny (platí i pro nemovitou věc sloužící k podnikání a právo stavby, bude-li stavební plat splacen nejpozději pět let před zánikem práva stavby)  cenný papír s bezpečným výnosem – do 3/4 obvyklé ceny  vklady v bankách a spořitelnách – do výše pojištění 29

30 16. Jistota (pokrač.) • jistota zajišťuje také úroky dluhu • pořadí uspokojení z jistoty  věřitelé zajištění věcným právem zapsaným ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav  věřitelé zajištění věcným právem nezapsaným ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav  věřitelé zajištění závazkovým právem • pokles ceny jistoty  na žádost věřitele musí dlužník jistotu přiměřeně doplnit  jinak se nezajištěná část pohledávky stane splatnou 30

31 17. Ručení • závazek k uspokojení dluhu v případě, že jej dlužník nesplní • věřitel musí ručitele přijmout • ručitelské prohlášení musí být písemné • ručení jen za platný dluh, ledaže je dluh neplatný kvůli nezpůsobilosti se zavazovat • částečné plnění na částečně zajištěný dluh rozsah ručení nesnižuje, dokud zůstává dluh nesplněn v zajištěné výši • podmínkou pro uplatnění ručení je dodatečná výzva dlužníkovi 31

32 17. Ručení (pokrač.) • obrana ručitele  může odepřít plnění, pokud věřitel zavinil nesplnění dluhu dlužníkem  má k dispozici stejné námitky jako dlužník • před promlčením zajištěného dluhu se ručení nepromlčí • uznání zajištěného dluhu je vůči ručiteli účinné jen s jeho souhlasem • zaniká se zánikem zajištěného dluhu (s výjimkou nemožnosti plnění a zániku dlužníka – PO) • při více ručitelích každý odpovídá za celý dluh 32

33 18. Finanční záruka • prohlášení výstavce v záruční listině o náhradním uspokojení věřitele při nesplnění dluhu nebo splnění jiné podmínky • bankovní záruka – výstavcem je banka nebo SaÚ družstvo • záruční listina musí být písemná • potvrzení finanční záruky jiným výstavcem – právo lze uplatnit vůči kterémukoliv z výstavců • námitky výstavce – jen ty uvedené v záruční listině • částečné plnění na částečně zajištěný dluh nesnižuje rozsah finanční záruky 33

34 18. Finanční záruka (pokrač.) • výzva k plnění výstavci musí být písemná • uplatnění námitek dlužníka výstavcem – jen když to připouští záruční listina • postoupení práv  postoupení práva na plnění  postoupení práva na uplatnění finanční záruky (zahrnuje i právo na plnění) • omezení platnosti finanční záruky – musí být uplatněna v této době • regres výstavce vůči příkazci – příkazce nemůže proti výstavci uplatnit námitky, které nemohl uplatnit výstavce 34

35 19. Zajišťovací převod práva • zajištění dluhu převodem práva dlužníka nebo třetí osoby (změna, nyní jen dlužník) • převod s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn • věc zapsaná do veřejného seznamu – vznik zajištění zápisem do tohoto seznamu • nesplněním zajištěného dluhu se stává převod nepodmíněným 35

36 20. Dohoda o srážkách • lze využít (nadále zůstává v platnosti právní úprava obsažená v ZP)  mzda a plat  odměna ze smlouvy o výkonu závislé práce  náhrada mzdy nebo platu  jiné příjmy, se kterými se pro účely výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou a platem • dohoda vyžaduje souhlas zaměstnavatele • postihnout lze jen polovinu příjmů • právo na výplatu srážek nabývá věřitel vůči plátci předložením dohody 36

37 21. Smluvní pokuta • sjednána pro případ porušení závazku • peněžitá i nepeněžitá • zaplacením není dotčena povinnost splnit dluh • paušalizovaná náhrada škody • soud má právo moderovat nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu 37

38 22. Uznání dluhu • uznání co do důvodu a výše • písemně • důsledkem je domněnka, že dluh v rozsahu uznání trvá • faktické uznání  placení úroků je uznáním dluhu ohledně částky, ze které se úroky platí  částečné plnění dluhu může mít účinky uznání zbytku dluhu  neplatí, pokud je již dluh promlčen 38

39 23. Změny v úpravě SJM ve vztahu k inkasu pohledávek • novela o. s. ř. účinná od : ust. § 142a o. s. ř. – povinnost předžalobní výzvy • novela exekučního řádu účinná od • ust. § 262a odst. 3 o.s.ř. umožňuje soudním exekutorům postihnout nově i bankovní účet či mzdu manžela či manželky dlužníka, a to pro dluhy spadající do společného jmění manželů SJM • zákon č. 396/2012 Sb. omezuje „dvojkolejnost“ výkonu rozhodnutí a exekuce, když vymezuje druhy nároků, které bude moci nadále vymáhat pouze soud, resp. vykonavatel, a ty, které bude vymáhat soudní exekutor 39

40 24. Manželské majetkové právo 40 • dosavadní právní úprava SJM byla obsažena v OZ, nikoliv v zákoně o rodině • nová právní úprava umožňuje snoubencům i manželům lépe uspořádat své majetkové poměry vzhledem ke svým potřebám  zákonný režim (§ 709 – 715 NOZ)  režim založený rozhodnutím soudu (§ 724 – 728 NOZ)  majetkový režim dohodnutý mezi snoubenci/manžely ve smlouvě (§ 716 – 723 NOZ) • oddělené jmění (§ 729 – 730 NOZ) • vyhrazení vzniku společného jmění ke dni zániku manželství • rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu

41 41 • není-li mezi manžely dohodnuto něco jiného, platí, že součástí SJM je to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů – věci, práva, dluhy (z tohoto pravidla existují výjimky) • součástí SJM nejsou dluhy (§ 710 NOZ)  které se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku  které převzal jeden z manželů bez souhlasu druhého, nešlo o obstarání každodenních nebo běžných potřeb rodiny 25. SJM v zákonném režimu

42 25. SJM v zákonném režimu (pokrač.) 42 • součástí SJM je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva (neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl níže uvedeným způsobem) • součástí SJM není to, co (§ 709 NOZ)  slouží osobní potřebě jednoho z manželů  nabyl darem, děděním, odkazem jen jeden z manželů  nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech  nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví  nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku

43 25. SJM v zákonném režimu (pokrač.) 43 • částky výdělku, mzdy, platu, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti se stávají součástí SJM, okamžikem, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat • zisk, který manželovi z jeho výhradního majetku, se stává součástí SJM

44 26. SJM ve smluveném režimu 44 • smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny (§ 716 odst. 2 NOZ) • snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišně od zákonného režimu  v případě manželů je nutné upravit práva a povinnosti existujícího SJM  nelze smluvit zpětný účinek (k takovému ujednání se nepřihlíží) • smluvený režim lze změnit dohodou manželů, rozhodnutím soudu

45 45 • smluvený režim  oddělené jmění  vyhrazení vzniku společného jmění ke dni zániku manželství  rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu • smluvně lze upravit  rozsah, obsah, dobu vzniku daného režimu SJM  lze tak upravit vztahy existující i budoucí  lze uspořádat majetkové poměry pro případ zániku manželství, pokud jde o úpravu uspořádání pro případ zániku manželství smrtí – považuje se taková smlouva v této části za smlouvu dědickou 26. SJM ve smluveném režimu (pokrač.)

46 46 • smlouva snoubenců o manželském majetkovém režimu nabývá účinnosti uzavřením manželství • týká-li se smlouva věci zapsané do veřejného seznamu lze provést zápis změny do tohoto seznamu až po uzavření manželství, vůči třetím osobám nabývá smlouva v této části účinky vůči třetím osobám zápisem do tohoto seznamu • smlouva o manželském majetkovém režimu se zapíše do veřejného seznamu, je-li to v ní ujednáno nebo na žádost manželů 26. SJM ve smluveném režimu (pokrač.)

47 27. Režim SJM založený rozhodnutím soudu 47 • je-li k tomu závažný důvod soud na návrh manžela SJM zruší nebo zúží jeho stávající rozsah • závažnými důvody se rozumí  manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně manželu  marnotratný manžel  manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika  podnikání manžela  manžel se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby • režim založený rozhodnutím soudu lze změnit smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu • soud může SJM obnovit, případně rozšířit do zákonného rozsahu

48 28. Správa SJM 48 • NOZ rozlišuje správu  v zákonném režimu • povinnosti a práva spojená se SJM náleží oběma manželům společně a nerozdílně • v běžných záležitostech týkajících se SJM mohou jednat samostatně • v ostatních záležitostech týkajících se SJM jednají manželé společně nebo jeden manžel se souhlasem druhého (souhlas může být nahrazen soudním rozhodnutím • má-li být součást SJM použita k podnikání jednoho z manželů a přesahuje- li majetková hodnota míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při prvním takovém použití souhlas druhého manžela (jinak možnost dovolat se neplatnosti takového jednání)

49 28. Správa SJM (pokrač.) 49  v smluveném režimu • možno uzavřít smlouvu o správě SJM, obsahem ujednání o tom, který manžel bude spravovat společné jmění nebo jeho součást a jakým způsobem • manžel, který spravuje SJM právně jedná v záležitostech SJM samostatně, a to i v soudním nebo jiném řízení • pokud jde o nakládání se SJM jako celkem, při nakládání s obydlím  v režimu založeném rozhodnutím soudu • jedná-li manžel při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmy druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti • soud rozhodne na návrh druhého manžela, jakým způsobem bude SJM spravováno

50 29. Ochrana práv třetích osob 50 • úprava: § 731 an. NOZ • uspokojení dluhu jednoho z manželů z majetku v SJM  v režimu výkonu rozhodnutí  do výše podílu v SJM, pokud (i) dluh vznikl proti vůli druhého manžela, a (ii) věřitel byl o tomto druhým manželem informován • ochranná lhůta věřitele  vznikne-li dluh v 6 měsíční lhůtě před smluvní úpravou, je věřitel oprávněn uspokojit se z celkového majetku v SJM • pokud je smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu dotčeno právo třetí osoby (věřitele) může tato osoba uplatnit své právo u příležitosti vypořádání toho, co bylo dříve součástí SJM

51 30. Vypořádání SJM 51 • úprava: § 736 an. NOZ • je-li SJM zrušeno, zanikne-li, je-li zúženo provede se likvidace dosud společných práv a povinností jejich vypořádáním (do té doby se postupuje přiměřeně podle ustanovení o SJM) • ochrana práv třetích osob • vypořádání se provede  dohodou o vypořádání (účinky vypořádání ve věcech zapsaných do veřejného seznamu – dnem zápisu; písemnost pokud byla uzavřena za trvání manželství, předmětem věc jejíž převod vyžaduje písemnou formu, příp. na žádost manžela vydáno potvrzení o vypořádání)  soudní rozhodnutí  fikce, že došlo k vypořádání SJM (pokud SJM není do tří let vypořádáno)

52 30. Vypořádání SJM (pokrač.) 52 • nedohodnou-li se (bývalí) manželé jinak, použijí se pro vypořádání následující pravidla (§ 742 NOZ)  podíly obou manželů na majetku jsou stejné  závazky je třeba splnit rovným dílem  právo na náhradu x povinnost nahradit  posuzované aspekty • starost o rodinu • zásluha na nabytí a udržení společného jmění

53 Děkuji za pozornost!

54 Kontakty Švehlík & Mikuláš advokáti s.r.o. Mgr. Martin Švehlík Purkyňova 74/ Praha 1 Tel.: IČO: DIČ: CZ


Stáhnout ppt "Nový občanský zákoník - změny při inkasu pohledávek Mgr. Martin Švehlík 18. září 2013."

Podobné prezentace


Reklamy Google