Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ADAPTACE NA SPORTOVNÍ VÝKON ZATĚŽOVÁNÍ, ÚNAVA, ODPOČINEK.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ADAPTACE NA SPORTOVNÍ VÝKON ZATĚŽOVÁNÍ, ÚNAVA, ODPOČINEK."— Transkript prezentace:

1 ADAPTACE NA SPORTOVNÍ VÝKON ZATĚŽOVÁNÍ, ÚNAVA, ODPOČINEK

2 Co je to adaptace: přizpůsobení se organismu podmínkám určitého měnícího se prostředí, vlivem zatížení dochází k mobilizaci četných funkcí organizmu, kterou se organizmus snaží zajistit novou rovnováhu, odpovídající příslušné situaci. •Základní stavy adaptace – adaptace vlastní- požadovaná adaptace na vnější vlivy(tréninkové, okolí, přírodní atd…), adaptace záměrná •Desadaptace je proces právě opačný,, vzniká při zmírnění, nebo úplném odstranění působení tělesného zatížení na organismus •Maladaptace – nepřizpůsobivost - neodpovídající reakce organismu na zatížení. •Přirozené adaptační podněty – chlad,teplo, vysokohorské prostředí... •. O povaze reakce na podněty rozhoduje objem (doba působení podnětu,, počet opakování), intenzita (míra vynaloženého úsilí) podnětu a doba, způsob odpočinku

3 Sportovní trénink – biologicko – sociální adaptace •Je to komplexní proces, který má své zákonitosti, systém, organizaci, obsah, prostředky, metody, formy. •Proces morfologicko – funkční adaptace •Proces motorického učení •Proces psychosociální interakce •Adaptace na tréninkové zatížení je určována: - genotypem - adaptačním podnětem – druhem podnětu - silou podnětu - dobou působení podnětu - frekvencí, opakování podnětu - odpočinkem – typem, kvalitou, délkou, frekvencí

4 Proces morfologicko – funkční adaptace Jedná se o souhrn specifických a nespecifických podnětů, kterými se dosahuje řada specifických a nespecifických změn na úrovni buněčné i systémové (v oblasti energetického metabolismu, fyziologických funkcí, koordinace činností např. oběhového a dýchacího aparátu apod.) •Biologická adaptace, Superkompenzace •Stres •Homestáza Adaptace se definuje jako výhodné změny v organismu, směřující k udržení homeostázy v nových podmínkách.

5 Adaptace dýchacího systému •zvýšení síly a výkonu dýchacích svalů •zvýšení prostupnosti membrány mezi plicními sklípky a kapilárami •zvýšení vitální kapacity plic •v klidu vede k tendenci dýchat pomaleji a hlouběji •zvýšení minutové ventillace •ekonomičtější využití O2 •zvýšený příjem O2 srdečně cévní soustavou a jeho využití na uvolňování energie potřebné pro svalovou práci Adaptace srdečně-cévního systému Srdce •fyziologické zvětšení srdečního svalu - především dutin (změny se objevují již za několik týdnů) •nejvýznamnější projev adaptace = snížení SF (v klidu i při zátěži v důsledku zvýšení systolického objemu (množství krve,, která se dostane do oběhu při jednom stahu srdečního svalu) Periferní mechanismy •(reagují podstatně rychleji než srdce) •přednostní zásobení aktivních svalů •zvýšení aktivity oxidačních enzymů •zvýšení koncentrace myoglobinu •zmnožení kapilár •to vše má za následek zlepšení krevního zásobení trénovaných svalů

6 Adaptace pohybové soustavy Kosti •na pravidelné tlakově - tahové zatížení však může kost reagovat změnou složení a struktury - zvýšení obsahu minerálních látek, zpevnění kostí •opakované dlouhotrvající mechanické působení s malou intenzitou může vézt k poškození kostní tkáně (únavová zlomenina) Vazivová tkáň •zesílením kolagenních vláken •zmnožení základní hmoty (zvýšení celkové pevnosti vazů a šlach) Svaly •Hypertrofie svalových vláken •zlepšení nervosvalových regulačních procesů, zvýšení absolutní sílu svalu •zlepšení koordinace synergistů a antagonistů Adaptace endokrinního systému •Vlivem pravidelného tréninku se mění tvorba, degradace i vylučování jednotlivých hormonů. •Výsledkem těchto změn je zmenšení reakce při běžném tréninkovém zatížení a naopak zvýšení při maximální zátěži. •Důležitým prvkem je celkové snížení potřeby inzulínu.

7 Adaptace nervového systému •Projevem adaptace je posunutí vegetativní rovnováhy do oblasti parasympatiku, tzn. pokles TK, snížení frekvence dýchání, snížení SF. •Dalšími znaky jsou rychlejší regenerace •Neméně důležitým je snížení sympatikové reakce na stresové podněty, včetně psychických. •Adaptace vegetativního nervového sytému vytváří předpoklady pro efektivnější regulaci vnitřních orgánů.

8 .

9 Superkompenzace Adaptace energetického metabolismu

10 Superkompenzace

11 Změn některých látek v průběhu zotavení

12 Motorická adaptace •Sportovní dovednost patří k limitujícím faktorům SV. •Cílem je vytvářet, zpevňovat a stabilizovat určité struktury řídících a regulačních mechanizmů pohybového jednání sportovce. Proces MU obsahuje několik úrovní: •senzomotorická - rozvoj vnímání, zde se za pomocí receptorů a CNS, vědomostí, zkušeností, analyzátorů formuje smysl pro vnímání pohybu, většinou specifického pro určitý sport. •vlastní osvojování sport.dovedností •využívání osvojených dovedností při SV, využívání schopnosti přizpůsobit SV a dovednost podmínkám,anticipace vývoje soutěže atd.

13 Psychologicko sociální adaptace Do života člověka patří: •motivace, potřeby( všeho druhu) hodnotová orientace, osobní vlastnosti, emoční stavy, vnímání, chápání, myšlení, vztahy mezi lidmi •sportovci v soc.skupině – respektování, spolupráce, konkurence, přehlížení atd. •Osobnost člověka •Chování člověka •Interakce •Chování trenéra, určující řídící činitel •Sportovní skupina – sociální skupina •Spolupráce •Normy skupiny, normy spolupráce •Konflikty

14 Adaptace a čas •Adaptační podněty mají různou velikost a stejně tak mají i různý vliv na přizpůsobení různých systémů a orgánů, proto jednotlivé systémy vykazují různou dobu adaptace a tomu se musí přizpůsobit i celý trénink, aby se dosáhlo úspěchu. •3 přístupy k definování fází adaptace působením ST: •Neumann,Berbalk(1992) – 4 fáze •Hollman,Hettinger (1980) – 2 fáze •Schönborn – 3 fáze

15 Délka adaptačních procesů Neumann 1993 •První etapa -po 7-10 dnech tréninku - řízení pohybové činnosti korekce pohybů. •Druhá etapa - zejména v cyklických sportech po dnech tréninku dochází ke zvýšení energetických zásob •Třetí - po dnech se optimalizuje řízení dílčích struktur pohybové činnosti (Nervo-sval. činnost) •Čtvrtá - po dnech se synchronně zdokonaluje koordinace všech zúčastněných prvků, dochází k přestavbě strukturální(buňka) a funkcí orgánů a může nastat přestavba organizmu na kvalitativně vyšší úrovni.

16 . •Hollman,Hettinger- •1.stupeň – zlepšení max. energ. výkonu buněk, zásobování svalstva krví, oběhový systém, vegetativní nerv,systém se nastavuje do směru parasympatiku, •2.stupeň - morfologická restrukt., zvětšení objemu srdce, sniž. klidové SF, min.objem dýchání,objem hemoglobinu, zvětšení endokrinních žláz (nadledviny)

17 •Délka adaptačních procesů: Schönborn

18 Shrnutí adaptace •Opakují-li se zátěžové situace a jsou-li organismem zvládnuty, reakce organizmu (vzestup funkční aktivity) se při působení podnětu postupně zmenšuje. •Zmenšená reakce je důsledkem řady funkčních, strukturálních a psychických změn, k nimž došlo vlivem opakovaného působení podnětu a reakcí na něj. Zjednodušeně vyjádřeno jde o takové změny, které umožní lépe zvládnout zatížení, jakmile taková situace znovu nastane. •Aby k adaptačním změnám došlo, musí se příslušné podněty opakovat dostatečně často a dlouho. •Podněty musí byt přiměřené - dostatečně silné aby vyvolaly efekt- mobilizační vzestup funkčních mechanizmů, a současně nesmí překročit funkční hranice somatických, vegetativních a i psychických systémů. •Existuje i proces opačný, desadaptace, neopakují-li se podněty dostatečně často a v potřebné míře, dosažené změny mizí - nastává návrat na výchozí úroveň. •Maladaptace – neschopnost organizmu adaptace i po opakovaných podnětech

19 ZATÍŽENÍ Tréninkové zatížení: •Záměrný, cílený podnět prostřednictvím pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = ke změnám trénovanosti a výkonnosti. Cíleně vytvořené a záměrně regulovaný podnět( především zvolené pohybové činnosti- tréninkové cvičení, slovo, instrukce…) pomocí kterého chceme u sportovce vyvolat požadované změny trénovanosti podmiňující růst sportovní výkonnosti. (Moravec 2007)

20 Funkce zatížení, zatěžování: •Rozvoj - cíl: progresivní zlepšení sportovního výkonu nebo jeho dílčích faktorů až do případného (relativního) maxima (uplatnění především v přípravném období) •Renovace - cíl: obnovit trénovanost a výkonnost (po zranění, nemoci, přetížení…) •Stabilizace - cíl: udržení dosaženého stupně trénovanosti a výkonnosti •Regenerace - cíl: aktivní odpočinek tj. takové zatížení, které svými parametry příznivě ovlivňuje průběh zotavovacích procesů

21 Klasifikace cvičení jako adaptačních podnětů: •příslušnost ke sportovním odvětvím, disciplínám (hry, atletika, gymnastika apod.) •hledisko anatomické - cvičení pro rozvoj svalstva paží, nohou, atd •činnost svalů -(statická, dynamická, kombinovaná) •stupeň obtížnosti - (podle nároků na svalové skupiny) •rozvíjené pohybové schopnosti To znamená, že můžeme rozlišovat kvalitativní a kvantitativní znaky cvičení. Míra specifičnosti •shoda odlišnost s konečným produktem při SV ( součástí může být kinematická(časoprostorová) a kinetická (vnitřní,dynamická analýza) •cvičení specifická a nespecifická (závodní, speciální a všeobecně rozvíjející cviční), jako samostatná skupina se někdy definují cvičení regenerační.(cvičení pro aktivní odpočinek)

22 . Záměrným tréninkovým zatížením rozumíme činnost – cvičení, které je vymezeno jako adaptační podnět, při jeho posuzování se snažíme vymezit a určit: •druh podnětu (specifický, nespecifický) •Intenzitu podnětu (podprahové, prahové, nadprahové, velmi silné) •dobu působení podnětu (odpovídá výkonnosti) •frekvenci opakování podnětu (postupně se zvyšuje)

23 Objem zatížení Vyjadřuje kvantitativní stránku pohybové činnosti: dobu trvání adaptačního podnětu, počet opakování •obecné ukazatele: počet tréninkových dnů, jednotek, hodin… •hlavní ukazatele: čas cvičení nebo počet opakování (hlavně u energeticky náročných cvičení nebo sport.výkonu.) •specifické ukazatele a) pro jednotlivé sporty: počet km, vrhů, hodů, skoků… b) identifikace zón energetického krytí (v minutách) c) organizace cvičení (nácvik, trénink kondiční, rychlostní, silový, regenerační...) •objem soutěžního zatížení: počet soutěží, startů, závodů, utkání…

24 Intenzita zatížení stupeň úsilí absolvování požadovaných pohybových struktur. •kvalitativní stránka pohybové činnosti •se navenek může projevit jako rychlost a frekvence pohybu, distančními parametry pohybu (výškou, dálkou..), velikost překonávaného odporu aj., •se na buněčné úrovni projevuje energetickým výdejem- jeho množství v časové jednotce, •aktivuje ATP-CP, LA a O2 systémy určující intenzitu metabolismu, která je adekvátní intenzitě cvičení (nízká – střední – submaximální – maximální) •Míra intenzity (IZ) se určuje obvykle podle fyziologických charakteristik: •srdeční frekvence (SF) •hladiny laktátu (LA mmol/l) •% VO2 max

25 . Obecně se dělí na nízkou až maximální int. zatížení., což odpovídá i energetickému krytí činnosti: •nízká intenzita - aerobní krytí •střední intenzita - aerobně - anaerobní krytí (LA.O2) •submaximální intenzita - anaerobní laktátové krytí (LA) •maximální intenzita - anaerobní alaktátové krytí (ATP - CP) Toto členění je přijatelné pro řadu sportů, i když není univerzální. Stupeň podnětu •Podprahové podněty •Prahové podněty •Nadprahové podněty •Silné podněty

26 Intenzita a srdeční frekvence

27 Frekvence zatěžování Četnost zátěže musí odpovídat: •Biologické adaptaci •Principům superkompenzace •Trénovanosti •Biologické dospělosti •Pohybové vyspělosti •Zájmu, motivaci

28 •Pro zvyšování výkonnosti a zabránění stagnaci musí se v určitých časových úsecích zvyšovat tréninková zátěž. K tomu jsou k dispozici v zásadě 2 možnosti: •pozvolné zvyšování •skokové zvyšování

29 Postup při zatěžování:

30 Zatěžování Zatěžování je série dílčích tréninkových zatížení s cílem dosažení kumulativního efektu jednorázových zatížení Jednorázové zatížení = jednorázový podnět = jednorázový, dílčí tréninkový efekt. Opakované zatížení = kumulativního tréninkový efekt. Dávkování zatížení – způsob a míra zatěžování ve smyslu jeho kvalitativních a kvantitativních změn. Zatěžování má pravděpodobnostní charakter. Četnost (frekvence) podnětů, které v časové řadě následují musí vycházet z poznatků o vnitřních reakcích organizmu na zatížení.

31 Efekt superkompenzace při dlouhodobém zatěžování

32 •Rozvoj výkonnosti pomocí superkompenzace (energet. metab.) probíhá nerovnoměrně pomocí kratších a delších odpočinkových fází (Matvejev 1975)

33

34 Velikost zatížení Velikost tréninkového zatížení ( Moravec 2007,str.71.) •závisí na druhu podnětu, kde může se na něm podílet více některé z jeho složek: objem, intenzita, koordinační náročnost nebo psychická náročnost. Pod druhem podnětu rozumíme stupeň shody, specifičnosti nebo odlišnosti daného tréninkového zatížení. Klasifikujeme jako vícerozměrnou veličinu s těmito charakteristikami: •- doba trvání cvičení •- intenzita zatížení •- počet opakování •- interval odpočinku mezi cvičeními •- způsob odpočinku

35 Variabilita zátěžových podnětů •Adaptace na podnět je nutná podmínka rozvoje, s přizpůsobením však dochází k oslabení reakce organizmu a vzniká nutnost variability tréninkového zatížení. •Změna obsahu •Změna intenzity •Změna objemu •Změna systému •Změna trenéra •Změna přístupu

36 . •Principy zatěžování •Princip dialektické jednoty všestrannosti a specializace (nedělitelnost obecného a speciálního) •Princip systematičnosti •Princip postupně se zvyšujícího zatížení •Princip cykličnosti

37 Únava, zotavení Základní logická triáda úspěchu v tréninkovém procesu: zatížení + odpočinek adaptace Únava: tělesná - psychická, celková – místní. Za hlavní zdroje únavy se považují: •snížení energetických zásob organizmu •nadbytek některých produktů látkové výměny (LA,urea atd) •narušení vnitřního prostředí organismu (např. iontové rovnováhy) •změny regulačních a koordinačních funkcí (poruch nerv.sval.činnosti)

38 Zotavné procesy Směřují k likvidaci únavy a návratu do výchozího stavu a představují komplex fyziologických a psychologických procesů: •- uklidnění, návrat funkcí do výchozího stavu (SF, dýchání atd..) •- obnova energetických rezerv •- obnova endokrinní a iontové rovnováhy •- zvýraznění anabolických dějů (probíhá syntéza bílkovin, výstavba tkání) •- odstranění zplodin látkové výměny •- pokles svalové tenze •- pokles aktivační úrovně (snížení emočního napětí.) Rozlišujme dva typy zotavných procesů: - průběžné - následné – bezprostředně po zatížení - dlouhodobé

39 Fáze zotavení •.•.

40 Nerovnoměrnost průběhu zotavení •Průběh zotavení není lineární ani rovnoměrný. •Fáze rychlá a pomalá. •Rychlost zotavných procesů po velké int.zatížení se v podstatě shoduje s průběhem křivky likvidace kyslíkového dluhu

41 Regenerace tkání

42

43 Optimální doba pro následný trénink (tradiční - z výzkumu - Van Patona 1983) vztahuje se obvykle na dosažení výchozích hodnot bílkovinného dusíku: •Po těžkém silovém tréninku h •Po těžkém aerobně vytrvalostním ……………… h •Po lehkém aerobně vytrvalostním ………………… 24 h •Po těžkém anaerobně vytrvalostním …………… h •Po lehkém anaerobně vytrvalostním ……………… 24 h •Po náročném rychlostním ………………………. ….24 h •Po lehkém rychlostním ……………………………...12 h Jednoduché regenerační schéma (Schönborn): •extenzívní vytrvalostní výkon - 12 hod •intenzívní vytrvalostní výkon - 24 hod •silově vytrvalostní výkon - 24 hod •max. svalový výkon - 36 hod.

44 Hodnocení zotavných procesů Problematické, výsledky výzkumů jsou velmi těžce zobecnitelné a interpretovatelné. Vztahy mezi procesy zotavení kosterního svalstva a vegetativními funkce jsou složité a nejsou kriteria pro jejich hodnocení. Kritéria: dynamika výkonnosti, změny svalové síly, objemových ukazatelů trén.zatížení, dynamika SF, sumární hodnoty SF ve určitých fázích zotavení nebo normalizace hlavní funkce angažované při SV, stav vnitřního prostředí. V praxi se metody často kombinují, výkonnostní kriteria + hodnot vegetativních funkcí, nervosvalových funkcí, protože doba návratu do výchozího stavu je u nervosvalového aparátu a u vegetativních funkcí značně rozdílná.

45 Psychologické aspekty zotavení •Základ – dodržování zásad psychohygieny.

46 Regenerace Cíl: rychlé a dokonalejší zotavení. Základ: správný životní styl, denní režim, strava Regenerace: aktivní pasivní Prostředky: pedagogické lékařsko – biologické (výživa, fyzikální, fyziologické) psychologické


Stáhnout ppt "ADAPTACE NA SPORTOVNÍ VÝKON ZATĚŽOVÁNÍ, ÚNAVA, ODPOČINEK."

Podobné prezentace


Reklamy Google