Výuková podpora pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami

Prezentace na téma: "Výuková podpora pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami"— Transkript prezentace:

1 Výuková podpora pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
Krajská pedagogicko-psychologická poradna a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín Adaptace žáků při přechodu ze ZŠ na SŠ Mgr. Věra Žilová vedoucí pracoviště, speciální pedagog KPPP a Zařízení pro DVPP Zlín pracoviště Valašské Meziříčí Výuková podpora pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami CZ.1.07/1.2.39/

2 Co je adaptace adaptace obecně - stupeň přizpůsobení organismu požadavkům prostředí proces adaptace provází člověka po celý život - člověk musí neustále reagovat na změny ve svém životním prostředí adaptabilita je schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám života její míra se mění: s měnícími se podmínkami v různých životních obdobích s trvalou výbavou člověka může se zhoršovat s věkem člověka někteří jedinci se však adaptují na měnící se podmínky prostředí trvale lépe než jiní

3 Důležité mezníky První období souvisí s příchodem žáka do základní školy – s tzv. zaškolením. Vstup dítěte do školy na něho klade zvýšené nároky v souvislosti se změnou organizace režimu dne s novými lidmi s potlačením spontánnosti projevů a s požadavky na jeho disciplínu s nutností začlenit se do kolektivu třídy se zvýšeným tlakem na jeho výkony a s náročnějšími úkoly pracovního charakteru Druhým obdobím je přechod z mladšího na starší školní věk (2. stupeň ZŠ) pubescence ( let) nejdramatičtější období - tělesné i psychické změny Výbušné city, "hormonální bouře", kolísání nálad. Může být: poruchy soustředění, snadná unavitelnost, horší spánek, úzkosti, destruktivní chování, výtržnosti, násilnosti. Spíše labilita než intenzita citů. Období osamostatňování. Převládá kritika a vzpoura - pubescentní negativismus. Velmi silný - vztah k vrstevníkům. nové vyučovací předměty noví učitelé s jiným způsobem výuky

4 Třetím obdobím je přechod ze základní školy na střední
. Třetím obdobím je přechod ze základní školy na střední Adolescence ( let) žák vystaven tlaku na profesionální orientaci závažné vývojové změny dospívání, jimiž žák prochází tlak školy i rodiny na výkon a ne vždy plné uspokojení ze školních zkušeností myslí rychleji, spolehlivěji a zkušeněji než pubescent, ale nijak nově důraz na abstraktní myšlení období hledání konkrétního místa ve světě, příprava na konkrétní zaměstnání období mezi dětstvím a dospělostí Velký důraz klade adolescent na morálku - fascinují ho velké oběti, odmítá kompromisy, dobro je nejvyšší normou, trápí se i velmi vzdáleným zlem (nevyléčitelné nemoci v Indii), tvrdě odsuzuje vlastní (často drobné) poklesky, chce reformovat lidstvo , dokáže být velmi kritický V adolescenci - vrchol hledání a budování identity Identita = jasné vědomí sebe jako subjektu, vědomí jedinečnosti, kontinuita

5 Kategorizace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami § 16 č
Kategorizace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami § 16 č. 561/2004 Sb. – tzv. Školský zákon Žáci zdravotně postižení: Tělesné postižení – (TP) Zrakové postižení – (ZP) Sluchové postižení – (SP) Specifické poruchy učení a ostatní – (SPU-O) (ostatní = žáci s dyspraxií, poruchami pozornosti a soustředění, s projevy hyperaktivity, impulzivity nebo hypoaktivity…) Žáci zdravotně znevýhodnění Žáci sociálně znevýhodnění -právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem -právo na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní -na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám.

6 Žák s přiznaným uzpůsobením podmínek u MZ
Komu může být přiznáno uzpůsobení podmínek u MZ: Osobě se zdravotním postižením Osobě se zdravotním znevýhodněním Vždy se však jedná se o žáky, jejichž rozumové schopnosti dávají předpoklad osvojení učiva střední školy ukončované MZ v požadovaném rozsahu, avšak způsobem a případně s uzpůsobením, která zohledňují speciální vzdělávací potřeby těchto žáků

7 Rozložení inteligence v populaci podle Gaussovy křivky

8 Kritéria rozhodování o dalším vzdělávání u žáků s SPU a SPCH
Při volbě střední školy hraje roli více faktorů: úroveň schopností a dovedností žáka zájmy žáka požadavky rodičů školní prospěch výsledky pedagogicko-psychologického vyšetření finanční náročnost studia pravděpodobnost přijetí na určitý typ školy možnost dalšího uplatnění Nabídka služeb kariérového poradenství na KPPP

9 Jak pomoci ve škole při adaptaci na nové prostředí
Při pedagogickém vedení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je vhodné uplatňování vyrovnávacích opatření (novelizované vyhlášky č. 72 a 73/2005 Sb.) dodat žákovi jistotu a naučit ho, jak má pracovat, aby se vyhnul zbytečnému selhání respektovat tempo žáka, zpomalené jeho nejistotou, někdy nadměrnou pečlivostí zvolit vhodný způsob zkoušení navodit situaci, v níž by mohl zažít úspěch je nutné ocenit snahu a každé sebemenší zlepšení povzbudit a projevit sympatii nepříliš zdůrazňovat význam co nejlepších školních výsledků naučit žáka přijmout neúspěch a nepovažovat jej za tragédii, ale spíše za informaci, na co je třeba se zaměřit – naučit vyrovnávat se s nezdary Důležitá je spolupráce s rodiči: zde učitel může pomoci korigovat neadekvátní rodičovské nároky, které mohou problémy dítěte posilovat někdy je třeba upravit denní režim žáka, rozdělit přípravu do školy, aby nedošlo k přetížení a stresu, ale zároveň by se povinnosti neměly příliš odkládat, aby nenarůstaly obavy z jejich náročnosti

10 Domácí příprava Úroveň žáků přicházejících ze základní na střední školu je velmi rozdílná. Žáci mají velmi často značné nedostatky v základních kompetencích, jako je schopnost plynulého čtení, porozumění smyslu textu a znalost gramatických pravidel. Někteří mají velmi chudou slovní zásobu, neumějí se kultivovaně vyjadřovat písemně ani ústně. V učení jim často chybí soustavnost a jejich příprava bývá neefektivní, což je v dalším učení demotivuje. Po nástupu žáka na SŠ rodiče často požadují náhle samostatnou přípravu do školy, na což dítě nebylo zvyklé – NEUMÍ SE UČIT. Žáci si myslí, že stačí text 2x přečíst. Stanovit si: kdy se učit (mezi 16 – 18 hod. – denní výkonnostní maximum) jak dlouho ( alespoň 1 – 1,5 hod.) s kým Klíčem úspěchu je PRAVIDELNOST.

11 Projevy nepřizpůsobivého (maladaptivního) chování:
Projevy maladaptace mohou být rozmanité: tolerované formy únikového charakteru (pasivita, snění při vyučování, častá nemocnost aj.) patologické formy (poruchy chování, úzkostné a neurotické reakce apod.) psychopatologické formy (neurózy, mutismus, koktavost, školní fobie apod.) Nacházíme v nich prvky nepřiměřeného přizpůsobení žáka požadavkům školy.

12 Čím kvalitnější je učitel, tím lepších výsledků může žák dosáhnout.
Školní prostředí lze považovat za náročnou životní situaci, v níž se žák může setkávat s nejrůznějšími překážkami, které stojí v cestě uspokojování jeho kognitivních, sociálních a výkonových potřeb. Otázky adaptace dětí na školní prostředí a jejich školní úspěšnosti – neúspěšnosti jsou v současné škole velmi aktuální a jsou v centru pozornosti žáků, učitelů, rodičů i široké veřejnosti také proto, že škola usiluje připravovat všechny děti a mládež přiměřeně jejich schopnostem. Správný způsob pedagogické práce by měl respektovat problémy a omezení dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro učitele je velmi důležité takové dítě/žáka poznat, získat o něm všechny potřebné informace a časté zažívání školních neúspěchů správně korigovat. Čím kvalitnější je učitel, tím lepších výsledků může žák dosáhnout.

13 E-mail: vera.zilova@ppporzl.cz
Děkuji za pozornost. Kontakty: Tel.: , mob.: