Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Bohdana Richterová, Štefan Chudý

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Bohdana Richterová, Štefan Chudý"— Transkript prezentace:

1 Bohdana Richterová, Štefan Chudý
Možnosti a limity výzkumu školního a rodinného prostředí se zřetelem na rizikové chování žáků Bohdana Richterová, Štefan Chudý

2 Příspěvek autorů bude pojednávat o zahájení doktorského projektu, který bude mapovat specifické faktory dvou prostředí navzájem spolu úzce souvisejících. Autoři představí základní terminologii a postupy spojené s akčním výzkumem. Cílem projektu a výzkumu je mapovat základní faktory a navrhnout a ověřit metodiku práce s rizikovou rodinou a rizikovým žákem.

3 Definiční vymezení rizikového chování
Labáth (2001, s. 11) rizikovou mládež popisuje jako „dospívajících, u kterých je vzhledem k působení více faktorů, zvýšená pravděpodobnost selhání v sociální a psychické oblasti.“

4 Definiční vymezení rizikového chování
Miovský a Zapletalová (2006, s. 21): „šikana a násilí ve školách, vč. dalších forem extrémně agresivního jednání, záškoláctví, užívání návykových látek, nelátkové závislosti (gambling, problémy s nezvládnutým využíváním PC atd.), užívání anabolik a steroidů, obecně kriminální jednání, sexuálně-rizikové chování, vandalismus, xenofobii, rasismus, intoleranci a antisemitismus, komerční zneužívání dětí, týrání a zneužívání dětí atd.“

5 Pojmy problémové chování a rizikové chování
užívány v obdobném významu (Jessor, Širůček) význam odlišný (Filipi, Bendl). Filipi, (2010, s. 44) definovala problémové chování „jako chování, které je pro učitele nepřijatelné. Jedná se o subjektivní hodnocení učitele ovlivněné různými faktory – žákem, časem, kontextem.“ Průnik s rizikovým chováním jde vysledovat především v oblasti šikany, krádeží a agrese.

6 První polovina 90. let - Langer
Labáth (2001) uvažuje nad pohledem na rizikovost z různých hledisek. Vymezuje hlediska osobnostní, somatické, zdravotní, sociální, hledisko schopností jedince, kdy za výchozí považuje chování a jednání dopívajícího. Širůčková (2010) popisuje rizikové chování jako formu životního stylu Dolejš (2010) se v souvislosti s výzkumem žáků s rizikovým chováním podrobněji zabýval pojmy norma, normalita a kulturní kontext.

7

8 Širší rámec rizikového chování – sociální kontext
Labáth, Širůček Novák - Model komplexního vlivu sociálního prostředí Jessor - Multifaktoriální teorie problémového chování Nutnost se zaměřit při intervenci ne na jeden faktor, ale na všechny faktory v celé šíři.

9 Rizikové chování – prostředí rodiny
Rodina jako společenská instituce prochází výraznou proměnnou. „Kvalita vazby mezi dítětem a matkou, později i mezi dítětem a otcem a dítětem a dalšími členy rodiny, je klíčovým činitelem osobnostního rozvoje.“ (Matoušek, Kroftová, 2003, s.42) Rodiče dětí s rizikovým chováním často nevytvářejí překážky pro asociální chování. Výchovný styl bývá nekonzistentní nebo příliš tvrdý a autoritativní. Materiální faktor zabezpečení rodiny a jeho proměny.

10 Rizikové chování – prostředí školy
Průcha (2003, s. 261) uvádí, že „učitel je jeden ze základních činitelů vzdělávacího procesu… Stoupá význam sociálních rolí učitele v interakci s žáky, v týmu učitelů, ve spolupráci s rodiči a komunitou…“ Kompetence v oblasti pedagogické diagnostiky, schopnosti sociální komunikace, empatie, ale i odborné informovanosti.

11 školní prostředí také jako rizikový činitel
Chyby učitelů, které často podněcují žáky k rizikovému chování - poznámky, známky, hodnocení dítěte v kontaktu s rodiči nebo jinými učiteli, oznámení na místním odboru sociální péče, přehlížení iniciativy méně nadaného dítěte apod. Participace žáka ve výuce. Vysoké nároky na učitele v oblasti zvládání problémových situací.

12 Protektivní a rizikové faktory rizikového chování
Šišláková (2006, s. 45) uvádí: „Protektivní faktory jsou určitými tlumiči, gumovými nárazníky proti individuální zranitelnosti či nepříznivým tlakům a vlivům okolí…faktory rizikové jsou určitými predispozitory negativního behaviorálního výsledku jedince.“

13

14 Navrhovaný projekt akčního výzkumu
Jádrem předkládaného projektu bude kvalitativní výzkum. Bude se jednat o akční výzkum, který je koncipován a realizován v úzké spolupráci s důležitými aktéry, v tomto případě s aktivními učiteli 2. stupně základních škol, dětmi s rizikovým chováním a jejich rodiči. Hlavním cílem výzkumu bude řešit reálné situace a ovlivňovat tímto pedagogickou praxi. Akční výzkum umožňuje úzkou provázanost s praxí, má také ale svá rizika a limity, které budou popsány na základě realizace tohoto výzkumu.

15 Akční výzkum Výzkum bude probíhat cyklicky s fázemi analýza, akce a reflexe. Použitými metodami v rámci akčního výzkumu bude deník výzkumníka, nestrukturované a polostrukturované rozhovory, analýza dokumentů, brainstorming a vedení skupiny s aktéry výzkumu – focus groups… Výsledky výzkumu budeme považovat za validní a reliabilní tehdy, pokud bude výzkum autentický a bude mít znatelný přínos pro účastníky. Validita bude také zajištěna opakováním výzkumného cyklu a triangulací dat. Data z akčního výzkumu budou interpretována v kontextu situace. (Coghlan, 2004). V závěru bude vypracována případová studie.

16 Proč právě akční výzkum?
Na rozdíl od akademického výzkumu je přímo zaměřen na pedagogickou praxi a praxi aktivně ovlivňuje. Výzkum pomáhá učitelům získávat smysl pro efektivitu konkrétních metod a přístupů. Umožňuje učitelům reflexi vlastní práce. Do výzkumu jsou učitelé aktivně zapojeni – umožňuje jim to získat důvěru k vlastní práci a možnostem změny v problémových oblastech. Učitelé bývají často ve své práci s dětmi „sami“. Výzkum umožňuje učitelům, jiným odborníkům, příp. rodičům a žákům komunikovat navzájem o stejných problematických oblastech.

17 Jaká jsou specifika a rizika akčního výzkumu?
Výzkumník musí důkladně poznat a pochopit prostředí výzkumu a získat důvěru učitelů. K výzkumu je potřeba získat aktivní učitele motivované k změně problémových oblastí vlastní práce – je třeba získat učitele, kteří chtějí vlastní práci zlepšovat. V rámci výzkumu je možné dostat se do „smyčky“ problému. Je třeba mít stanovenou časovou hranici, dopředu si stanovit, ve které chvíli výzkum končí. Výzkum vyžaduje hodně flexibility a hledání nových způsobů práce všech zapojených. Výzkum je časově náročný pro všechny zapojené.

18 Návrh metodiky akčního výzkumu
Fáze: Pilotní část projektu Fáze: Analýza Fáze: Akce Fáze: Reakce Fáze: Průběžné hodnocení. Fáze: Vyhodnocení celého procesu.

19 Pokud Vás tento příspěvek zaujal, jste učitelé 2
Pokud Vás tento příspěvek zaujal, jste učitelé 2. stupně základních škol nebo jiní odborníci, kteří pracují s dětmi s rizikovým chováním a rádi byste s námi na realizaci projektu spolupracovali, budeme rádi, pokud nás budete kontaktovat. Autoři: Mgr. Bohdana Richterová Ústav pedagogiky a sociálních studií Pedagogická fakulta UP Olomouc tel.: Mgr. Štefan Chudý, Ph.D. tel:

20 Použitá literatura Použitá literatura:
DOLEJŠ, Martin. Efektivní včasná diagnostika rizikového chování u adolescentů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, ISBN JESSOR, Richard. Society for Adolescent Medicine. New York: Elsevier Science Publishing Co., 1991. Jessor, R., Turbin, M.S., Costa, F.M.(1998). Protective Factors in Adolescent Health Behavior. Journal of Personality and Social Psychology, 75 (3), FILIPI, Věra. Problémové chování dětí ve škole a možnosti řešení. In Sekera (ed.) Pohledy expertů na mezilidské vztahy ve školách ostravského regionu. Škola a kázeň žáků. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, ISBN LABÁTH, Vladimír. a kol. Riziková mládež. Praha: SLON, ISBN LANGER, Stanislav. Mládež problémová, její typy a možnosti uplatnění. Diagnostické, výchovné a profesiografické modely. Hradec Králové: Kotva, ISBN MACEK, Petr. Adolescence. Praha: Portál, ISBN MARTANOVÁ, V. a kol. Učební texty ke specializačnímu studiu pro školní metodiky prevence. Praha : UK, ISBN MATOUŠEK, Oldřich, KROFTOVÁ, Andrea. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 2. vydání, ISBN X. MIOVSKÝ, Michal, ZAPLETALOVÁ, Jana. (2006). Primární prevence rizikového chování na rozcestí: specializace versus integrace. In: Příspěvek přednesený na III. ročníku celostátní konference Primární prevence rizikového chování „specializace versus integrace“, , Praha. Sborník abstrakt, 21. NOVÁK, Petr. Model komplexního vlivu sociálního prostředí v primární prevenci, /on-line/. /citace / Dostupné na: PRŮCHA, Jan. Učitel. Současné poznatky o profesi. Praha: Portál, ISBN Sdružení SCAN, o.s. Primární prevence rizikového chování. /on-line/. /citace / Dostupné na http: // ŠIRŮČKOVÁ, Michaela. Rizikové chování a jeho psychosociální souvislosti. In: Miovský, M., Skácelová, L., Zapletalová, J., Novák, P. (ed.) Primární prevence rizikového chování ve školství. Praha: Sdružení Scan, ISBN ŠIŠLÁKOVÁ, Monika. Využití residence v sociální práci s rizikovou mládeží. In: Truhlářová, Z. Smutek, M. (ed.) Riziková mládež v současné společnosti. Hradec Králové: Katedra sociální práce a sociální politiky Univerzity v Hradci Králové, ISBN ŠPIČÁK, Jan. Prostředí z pohledu sociální pedagogiky. Olomouc: UPOL, 1993. ZITA, Jan. Monoparentní rodina, svobodná volba, nutnost, rizika. In Truhlářová, Z. Smutek, M. (ed.) Riziková mládež v současné společnosti. Hradec Králové: Katedra sociální práce a sociální politiky Univerzity v Hradci Králové, ISBN


Stáhnout ppt "Bohdana Richterová, Štefan Chudý"

Podobné prezentace


Reklamy Google