Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Báňská záchranná služba v České republice © Ing. Vlastimil Neliba ČBÚ Praha 2006 2006.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Báňská záchranná služba v České republice © Ing. Vlastimil Neliba ČBÚ Praha 2006 2006."— Transkript prezentace:

1 Báňská záchranná služba v České republice © Ing. Vlastimil Neliba ČBÚ Praha

2 Osnova  Historický vývoj báňské záchranné služby  Základní ustanovení zákona č. 61/1988 Sb.  Základní ustanovení vyhlášky č. 447/2001 Sb.  Organizační struktura a úkoly HBZS a ZBZS  Početní stavy báňské záchranné služby  Obvody působnosti hlavních báňských záchranných stanic  Vznik HBZS Praha  Činnost báňské záchranné služby

3 Historický vývoj báňské záchranné služby  Do roku 1890 neexistoval bezpečnostní předpis, který by upravoval postavení báňských záchranných sborů.  Záchranářství bylo dobrovolnou službou, k níž se horníci hlásily případ od případu při záchraně životů nebo majetku.  Charakter záchranářské činnosti byl jednoznačně represivní – důkazem toho je nařízení Báňského hejtmanství ve Vídni z roku 1895, které ukládá povinnost poučení o zacházení se záchrannými přístroji „ jsoucími po ruce “.

4

5 Počátky organizované BZS  Koncem 19. století - Země České koruny nejprůmyslovější oblast Rakousko – Uherské monarchie.  Nad hornictvím má dohled c. k. Báňské hejtmanství Praha a Vídeň.  Vznik organizované BZS ovlivnily velké důlní katastrofy koncem 19. století: požár ve vtažné jámě na březohorském Dole Marie obětí exploze po trhací práci na Larischových dolech Jan a Františka v Karviné, zahynulo 235 horníků

6 Nařízení c. k. Báňského hejtmanství ve Vídni č. 692 z 6. dubna 1897 o opatřeních na ochranu postižených a majetku pro případ výbuchu třaskavých plynů, uhelného prachu nebo požáru v jámě na dolech OKR.

7

8  Zřízení záchranné stanice na povrchu v blízkosti jámy.  Počet dýchacích přístrojů a elektrických svítidel 5 % počtu osazenstva nejsilnější směny.  Doporučený typ dýchacího přístroje Pneumatophor od firmy Waldeck, Wagner & Benda, Vídeň  Vycvičení nejméně dvojnásobného počtu zaměstnanců než je počet dýchacích přístrojů.  Stanovit opatření při výbuchu třaskavých plynů nebo uhelného prachu a při požáru v jámě.  Stanovit úkoly záchranného mužstva a Pokyny pro postup při záchranné akci. Nařízením č. 697 bylo uloženo

9 Rok 1902: V Ostravsko – karvinském revíru je v používání 630 dýchacích přístrojů a je vycvičeno 1303 členů záchranných družstev.  8 ks Müllerových kouřových přileb  7 ks hadicových přístrojů Bremen  301 ks Pneumatophor Walcher-Gärtner  179 ks Shamrock  131 ks Pneumatogen  4 ks Giersberg

10  Báňská záchranná služba se začíná organizovat i v ostatních revírech – především v severočeském a kladenském  nařízením Báňského hejtmanství v Praze č. 2359/1904 bylo uloženo vycvičit dostatečný počet pracovníků v používání dýchacích přístrojů, zapsání záchranářů do dolového deníku, rovnoměrné rozdělení do směn  Nařízení připustilo společné vybavení záchranných stanic pro sousední doly

11  v pravomoci revírních báňských úřadů bylo stanovovat, kolika přístroji a jakého typu musí být jednotlivé doly vybaveny  Výnosy revírních báňských úřadů byly po roce 1906 obsahově ovlivněny důlní katastrofou v severofrancouzkém dole Courrieres ( – 1099 obětí)  Počet záchranných čet a pohotovostní počet aparátů se řídil velikostí dolu a počtem fárajících  Např. v dolech I. třídy nebezpečí při počtu 200 fárajících muselo být v pohotovosti 5 dýchacích přístrojů a nejméně jedna četa záchranářů

12  Záchranné stanice musely být zřízeny na všech dolech a musely být vybaveny nejen dýchací technikou, ale i ostatními prostředky pro záchranářské akce  Ve stanici musel být seznam jejího vybavení, musely se zapisovat zkoušky přístrojů, jejich příslušenství, jména a bydliště záchranářů, jejich cvičení a všechny vážné akce a mimořádné události  Pro vedení záchranné stanice musel být ustanoven způsobilý pracovník, který složil zkoušku a byl zapsán do dolového deníku – odpovídal za údržbu a dýchacích přístrojů a příslušenství  Při společné stanici musel mít každý důl ustavenu nejméně jednu četu záchranářů a shromáždění potřebného počtu záchranářů ve společné stanice nesmělo trvat déle než hodinu Vznik záchranných stanic

13 Vznik báňských záchranných stanic vyššího typu  První ústřední báňská záchranná stanice na Kladensku na Dole Jan v Libušíně vznikla již v roce 1907 pro doly v majetku Pražsko-železářské společnosti.  Nařízení c. k. Báňského hejtmanství ve Vídni z o zřízení ústředních záchranných stanic v OKR.  První ústřední báňská záchranná stanice v OKR na Dole Vilém pro doly v majetku Severní dráhy Ferdinandovy vznikla 6. září  ÚZS v Lazích zřízená v r. 1912, schválená – uplatněny prvky moderní organizace – např. šestidenní kurzy nováčků.

14 Nařízení ministerstva hospodářství a práce č. 290 a č. 295 z roku 1943

15 Nařízení platná pro doly, koksovny, železárny a hutě Pro všechny doly na území Čech a Moravy bylo stanoveno: - minimální počet dýchacích přístrojů 2 % počtu osazenstva nejsilnější směny - v používání vycvičený počet záchranářů musí být vyšší o 50 % než počet dýchacích přístrojů - povolené typy dýchacích přístrojů: AUER MR II, AUER MR II OS, Dräger 1924, 160 a 160A

16 Vyhláška ministerstva průmyslu č. 168/1947 Vyhláška nařídila:  Zřízení báňské záchranné stanice na každém dole (pokud pro ně nebyla zřízena stanice společná),  Zřízení ústřední báňské záchranné stanice pro několik závodů,  Zřízení hlavní báňské záchranné stanice pro větší územní celky,

17 Padesátá léta 20. století Velké nehody: výbuch na Dole Doubrava (24 obětí) výbuch na Dole Michálka (38 obětí) Reorganizace BZS: - v říjnu 1950 zřízená stálá pohotovost 4 čet dobrovolných záchranářů na HBZS v Ostravě - v roce 1951 stálá pohotovost 4 čet dobrovolných záchranářů na ÚBZS v Lazích a na ZBZS Dolu Generál Svoboda v Ostravě

18 Příkaz ministra paliv č. 9/1957  Ustanovení stálých sborů záchranářů z povolání na HBZS v Ostravě-Radvanicích, HBZS v Mostě a ÚBZS v Orlové-Lazích.  Zřízení stálé pohotovosti na HBZS v Ostravě- Radvanicích a na ÚBZS v Lazích v počtu 20 záchranářů (10 záchranářů z povolání a 10 dobrovolných ze závodů). Na HBZS Most slouží 10 záchranářů z povolání.  Stálá pohotovost dobrovolných záchranářů byla zřízena na ÚBZS Kladno, Sokolov, Handlová.

19 Platné předpisy pro báňskou záchrannou službu  Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů  Vyhláška č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů

20 Hlavní úkoly báňské záchranné služby Úkolem báňské záchranné služby je provádět práce a rychlé a účinné zásahy k  k záchraně lidských životů a majetku při haváriích včetně poskytnutí první pomoci v podzemí,  zdolávání havárií,  odstraňování následků havárií.

21  Vykonává i jiné činnosti v nedýchatelném nebo zdraví škodlivém prostředí a další speciální rizikové práce, např. práce ve výšce nad volnou hloubkou nebo pod vodní hladinou,  Spolupracuje s organizacemi při havarijní prevenci a zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu,  Provádí namátkové prohlídky pracovišť a prostředků pro zdolávání havárií,  Provádí školení a výcvik zaměstnanců,  Plní úkoly a povinnosti vyplývající z ust. § 4 odst. 2 a § 21 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. Báňská záchranná služba dále

22 Zajištění báňské záchranné služby Zajištění báňské záchranné služby  Báňskou záchrannou službu je povinna zajistit organizace vykonávající hornickou činnost v podzemí (ust. § 7 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb.).  Český báňský úřad může s ohledem na povahu prací, jejich rizikovost a s přihlédnutím k místním podmínkám nařídit, aby organizace při činnosti prováděné hornickým způsobem zajistila báňskou záchrannou službu (ust. § 7 odst. 4 zákona č. 61/1988 Sb.).

23 Příspěvky na zřízení, vybavení a provoz (ust. § 7 odst. 7 zákona č. 61/1988)  Organizace jsou povinny přispívat k úhradě nákladů na zřízení, vybavení a provoz hlavní báňské záchranné stanice v jejímž obvodu působnosti vykonávají činnost, pro kterou musí být BZS zajištěna, a to ve vši stanovené dohodou mezi organizacemi.  Nedohodnou-li se organizace na výši příspěvku, stanoví ji Český báňský úřad.

24 Povinnosti organizace (§ 7 odst. 5 zákona č. 61/1988) Zřídí-li organizace vlastní báňskou záchrannou stanici, je povinna pečovat o řádný výcvik báňských záchranářů, jejich pravidelná školení, materiální vybavení báňské záchranné stanice, o seznámení záchranářů s novými poznatky v oboru záchranářství a o včasné zajištění předepsaných lékařských prohlídek.

25 Povinnosti organizace (§ 7 odst. 5 zákona č. 61/1988)  Požádá-li o to organizace, je jiná organizace povinna poskytnout žadateli pomoc při likvidaci havárie v takovém rozsahu, aby tím nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu ve vlastní organizaci.  Pomoc může odmítnout jen v případě, že by touto pomocí ohrozila bezpečnost provozu ve vlastní organizaci.  Za poskytnutou pomoc má organizace, která ji poskytla, nárok na náhradu vzniklých nákladů a to vůči organizaci, které pomoc byla poskytnuta

26 Vyhláška č. 447/2001 Sb.  Upravuje zajištění báňské záchranné služby, její organizaci a úkoly spočívající zejména v provádění prací k záchraně lidských životů a majetku při závažných provozních nehodách (haváriích) a zásady postupu báňských záchranářů při zásahu,  Dále stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a na odbornou způsobilost členů báňských záchranných sborů.

27 Báňský záchranář báňským záchranářem může být ten, kdo  Je starší než 21 let a je zdravotně způsobilý,  Má nejméně 2 roky odborné praxe, z toho nejméně 1 rok při vykonávání hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem,  Absolvoval základní školení a výcvik a úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku z báňského záchranářství,  Složil slib báňského záchranáře.

28 Povinnosti báňského záchranáře  Preventivní lékařská prohlídka nejméně 1x ročně; mimořádná prohlídka po nemoci delší než 4 týdny.  Nejméně jednou za čtvrtletí školení a praktický výcvik v rozsahu 1 směny.  Testy fyzické připravenosti jedenkrát za 12 měsíců.  Záchranáři mladší 45 let musí absolvovat stálou pohotovostní službu na hlavní báňské záchranné stanici jedenkrát za 18 měsíců.

29 Organizační struktura báňské záchranné služby  Báňskou záchrannou službu vykonávají báňské záchranné stanice (§ 7 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb.) Na území České republiky působí od :  4 hlavní báňské záchranné stanice (Ostrava, Most, Hodonín, Praha)  18 závodních báňských záchranných stanic (Ostrava-14, Most-2, Hodonín-1, Praha-1).

30 Hlavní báňská záchranná stanice  Zřizuje se pro územní celky stanovené Českým báňským úřadem.  Zřizuje ji organizace, která má povinnost zajistit báňskou záchrannou službu, popřípadě více organizací určených Českým báňským úřadem.  Ostatní organizace v obvodu působnosti HBZS uzavřou s jejím zřizovatelem nebo s HBZS dohodu o výši příspěvků na zřízení, vybavení a provoz hlavní báňské záchranné stanice.

31 Úkoly hlavní báňské záchranné stanice  zajišťuje stálou pohotovost báňských záchranářů včetně specialistů,  zajišťuje lékařskou službu první pomoci v podzemí,  provádí školení a výcvik nových záchranářů,  opravuje, kontroluje a zkouší sebezáchranné přístroje, dýchací a oživovací přístroje,  školí a zkouší zaměstnance určené pro výdej, údržbu a opravy indikačních přístrojů,  v organizacích kontroluje zařízení a prostředky pro havarijní prevenci, havarijní plány,  sleduje a využívá poznatky vývoje a výzkumu v oboru báňského záchranářství  metodicky řídí a 1x ročně kontroluje závodní báňské záchranné stanice.

32 Báňský záchranný sbor HBZS Tvoří:  ředitel a jeho zástupce,  hlavní mechanik a jeho zástupce,  technici, mechanici, četaři, a popřípadě specialisté,  lékaři s kvalifikací báňského záchranáře,  bánští záchranáři,  podle potřeby další zaměstnanci.

33 Závodní báňská záchranná stanice Závodní báňskou záchrannou stanici zřídí organizace  na hlubinném dole,  na uhelném lomu,  na pracovištích, kde se provádí vrtné a geofyzikální práce a kde lze očekávat hořlavé plyny, vodu nebo ropu pod tlakem,  na pracovištích, kde se provádí těžba, úprava nebo podzemní uskladňování kapalných nerostů a plynů v podzemních prostorách,  která dobývá nerosty loužením nebo zahlazuje následky této těžby,  která vykonává činnost prováděnou hornickým způsobem a má uloženou povinnost zajistit báňskou záchrannou službu.

34 Závodní báňská záchranná stanice  ZBZS může být na základě doporučení HBZS a se souhlasem obvodního báňského úřadu zřízena jako společná pro více organizací nebo jejich částí,  Od zřízení ZBZS lze upustit na základě doporučení HBZS a se souhlasem obvodního báňského úřadu, pokud její funkci plní jiná ZBZS nebo přímo HBZS.

35 Úkoly závodní báňské záchranné stanice  Zajišťuje pohotovost báňských záchranářů a potřebné techniky,  Zabezpečuje nástup báňských záchranářů do stálé pohotovostní služby na hlavní báňské záchranné stanici,  Podílí se na vypracování a kontrolách havarijních plánů,  Kontroluje zařízení a prostředky sloužící havarijní prevenci,  Bezodkladně informuje HBZS o každé záchranářské akci s použitím dýchacích přístrojů a o použití sebezáchranných přístrojů  Bezodkladně oznamuje HBZS vyhlášení a ukončení havarijního stavu na pracovištích v obvodu své působnosti.

36 Báňský záchranný sbor ZBZS Tvoří:  vedoucí a jeho zástupce,  vedoucí mechanik, jeho zástupce a popřípadě další mechanici,  četaři,  bánští záchranáři,  podle potřeby další zaměstnanci.

37 Stavy báňské záchranné služby - HBZS (k ) HBZSzáchranářimechaniciCelkem Ostatní pracovníci Ostatní pracovníci Ostrava Most Hodonín Celkem

38 Celkové stavy báňské záchranné služby (k ) ObvodHBZSzáchranářimechaniciCelkem Ostatní pracovníci Ostatní pracovníci Ostrava Most Hodonín Celkem

39

40

41 Obvody působnosti hlavních báňských záchranných stanic  Zmocnění ke stanovení obvodů působnosti HBZS je dáno ust. § 40 odst. 3 písm. c) zákona č. 61/1988 Sb.,  do byly obvody působnosti jednotlivých HBZS stanoveny pro územní celky (kraje, okresy),  od jsou obvody působnosti stanoveny podle charakteru provozované činnosti v organizacích, pro které musí být báňská záchranná služba zajištěna.

42

43 Obvody působnosti hlavních báňských záchranných stanic  Od změna obvodů působnosti hlavních báňských záchranných stanic v souvislosti se vznikem HBZS Praha (rozhodnutí ČBÚ čj. 4515/05 ze dne ).  HBZS Ostrava – zajišťuje BZS na celém území ČR při hornické činnosti v podzemí mimo lokality Centrum, Kohinoor, Marie, Richard, Bratrství a Svornost.  HBZS Most – zajišťuje BZS na celém území ČR při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu a lokality Centrum, Kohinoor, Marie, Richard, Bratrství a Svornost.

44  HBZS Hodonín – zajišťuje BZS na celém území ČR při činnostech při kterých může dojít k erupcím ropy a zemního plynu, vody pod tlakem apod.  HBZS Praha – zajišťuje BZS na celém území ČR při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí pokud je organizaci nařízeno zajištění báňské záchranné služby.

45 Vznik HBZS Praha  vzniku HBZS Praha předcházel vznik ZBZS Praha.  V roce 2003 Český báňský úřad nařídil organizacím Metrostav, Subterra a Energie-stavební a báňská zřídit od závodní báňskou záchrannou stanici.  Se souhlasem Obvodního báňského úřadu v Kladně byla ZBZS zřízena jako společná pro výše uvedené organizace a spadala do obvodu působnosti HBZS Ostrava.  z důvodu nenaplnění početního stavu záchranářů ze všech organizací byla společná ZBZS zrušená  od roku 2005 ZBZS Praha se souhlasem OBÚ v Kladně zajišťuje BZS pro org. Metrostav a Subterru.

46 Vznik HBZS Praha  Ve Zprávě o stavu bezpečnosti v hornictví za rok 2004 ČBÚ upozornil na nedostatečný dozor nad provozovanými podzemními stavbami a z toho vyplývající možná rizika v případě vzniku havárie  Uvedená problematika byla projednána ve Výboru pro civilní a nouzové plánování se závěrem, projednat tuto problematiku na zasedání Bezpečnostní rady státu  Bezpečností rada státu tuto problematiku projednala a vydala k ní usnesení č. 69

47 Usnesení BR státu č. 69 ze dne ČBÚ bylo uloženo:  vypracovat návrh novely zákona č. 61/1988 Sb. upravující zabezpečení státního odborného dozoru při provozu podzemních staveb a objektů,  předložit návrh na zabezpečení báňské záchranné služby v provozovaných podzemních dílech a objektech.  Do 1 roku po nabytí účinnosti novely zákona č. 61/1988 předložit BR soupis podzemních staveb a objektů s uvedením jejich stavu

48 Vznik HBZS Praha  V reakci na usnesení Bezpečnostní rady státu nařídil Český báňský úřad organizaci Energie – stavební a báňská a.s. reorganizovat ZBZS Praha tak, aby od mohla plnit úkoly HBZS  Současně Český báňský úřad stanovil podmínky za jakých reorganizace může vzniknout  Návrh na zabezpečení BZS byl projednán na zasedání BR státu (2/2006) a následně (3/2006) na zasedání vlády ČR a schválen.

49 Činnost báňské záchranné služby V roce 2005 bylo jednotkami HBZS (Ostrava, Most, Hodonín) provedeno:  261 havarijních zásahů v dole,  93 havarijních zásahů na povrchu,  1 havarijní zásah u organizace, která neprovádí hornickou činnost ani činnost prováděnou hornickým způsobem,  3 havarijní zásahy v rámci IZS.

50 Přehled prvotních zásahů pohotovostních jednotek všech HBZS v dole

51 Přehled prvotních zásahů pohotovostních jednotek všech HBZS na povrchu

52 Děkuji Vám za pozornost a očekávám Vaše dotazy…….


Stáhnout ppt "Báňská záchranná služba v České republice © Ing. Vlastimil Neliba ČBÚ Praha 2006 2006."

Podobné prezentace


Reklamy Google