Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Optimální výstup firmy v podmínkách oligopolu Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE) Mikroekonomie II.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Optimální výstup firmy v podmínkách oligopolu Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE) Mikroekonomie II."— Transkript prezentace:

1 Optimální výstup firmy v podmínkách oligopolu Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE) Mikroekonomie II

2 Charakteristické rysy oligopolu  Činnost několika firem v odvětví  Produkce každé z nich představuje značný tržní podíl a proto je rozhodování firem závislé.  Každá firma musí zvažovat vliv svých rozhodnutí na chování ostatních firem v odvětví resp. předvídat jejich reakci na svá vlastní rozhodnutí.

3 Společné předpoklady různých modelů oligopolu  Relativně malý počet firem v odvětví. Existence několika výrobců v odvětví, kdy činnost kteréhokoliv z nich ovlivňuje chování ostatních firem.  Charakter vyráběného produktu může být jak homogenní, tak diferencovaný; v případě homogenního produktu se jedná o tzv. čistý neboli homogenní oligopol – zde je zvlášť silná vzájemná závislost firem, protože i malá změna např. ceny jednou z nich ovlivní výrazně ostatní firmy; jinak diferencovaný oligopol.  Mohou existovat bariéry vstupu do odvětví např. v podobě úspor z rozsahu, nákladů na diferenciaci produktu, právních restrikcí apod.

4 Bariéry vstupu – kapacita trhu  2 firmy v odvětví, homogenní produkce, křivka D - tržní poptávka, křivka AC firmy vytváří prostor pouze pro dvě firmy

5 Bariéry vstupu – limitní cena  Někdy firmy v oligopolu mohou jako bariéru vstupu ostatních konkurentů použít tzv. limitní cenu.  Ta je stanovena na nižší úrovni než cena, při které by oligopolní firmy maximalizovaly zisk, kdyby nebyly ohrožovány vstupem firem z jiných odvětví.  Při této cenové politice se oligopolní firmy vzdávají vyššího krátkodobého zisku, aby jeho úroveň byla zvýšena v dlouhém období.

6 Kartel  Kartel - organizace prodávajících, která společně rozhoduje o cenách produkce, výrobních kvótách, rozdělení trhů apod.  Cílem kartelu je maximalizovat zisk odvětví jako celku.  Chování firem těsně spojených v kartelu připomíná chování monopolu.  Výhodami oligopolních firem, plynoucími z koordinace činnosti na základě dohod, jsou větší možnosti zvyšování zisku, upevnění bariér vstupu do odvětví a snížení nejistoty.

7 Cournotův model  Předpoklad - v odvětví existují pouze dvě firmy (tzv. duopol), vyrábějící homogenní produkt, mající stejné nákladové křivky a znající tržní poptávkovou křivku (která je nelineární).  Východiskem tohoto modelu je představa, že první firma považuje při svém rozhodování o velikosti výstupu výstup druhé firmy za konstantní (a obdobně uvažuje druhá firma).

8 Cournotův model oligopolu  Chování první firmy: předpokládá, že výstup konkurující firmy bude nulový, a proto se chová jako monopol. Při volbě rovnovážného výstupu vychází z pravidla MR = MC. Nulové MC a nulové MR budeme firma realizovat při výstupu 100 jednotek.

9  Reakce druhé firmy: oproti očekávání chce změnit svůj výstup (dosud 0). Druhá firma považuje výstup první firmy ve výši 100 jednotek za fixní a z toho vyvozuje, že poptávka po její produkci bude tvořena tržní poptávkou zmenšenou o individuální poptávku po produkci první firmy.  Individuální poptávková křivka druhé firmy D 2 vzniká jako tržní poptávková křivka mínus 100. Rovnost mezních příjmů druhé firmy MR 2 a mezních nákladů nastává při výstupu 50 jednotek, což je rovnovážný výstup druhé firmy. Jeho objem považuje první firma ve svém následném rozhodování opět za fixní. Předpokládá, že poptávka po její produkci se bude rovnat tržní poptávce zmenšené o výstup druhé firmy, tj. o 50 jednotek. Z takto vzniklé individuální poptávkové křivky po produkci první firmy D 1 ´ odvodíme křivku mezního příjmu MR 1 ´ a z rovnosti MR 1 ´ = MC rovnovážný výstup ve výši 75 jednotek. atd. … výstup první firmy by postupně klesal, výstup druhé firmy by postupně rostl a obě firmy by tendovaly k výstupu 66,6 jednotek. Celkový výstup odvětví by byl přibližně 133,3 jednotek a odpovídající cena P 1. Kdyby se cena rovnala mezním nákladům, jak je tomu v dokonalé konkurenci, byl by výstup odvětví 200 jednotek. Kdyby byla v odvětví pouze jediná firma – monopol – její výstup by byl ve výši 100 jednotek.  Z tohoto srovnání vyplývá, že rovnovážný výstup duopolu bude menší než v podmínkách dokonalé konkurence, ale větší než v podmínkách monopolu. Rovnovážná cena oligopolu by byla nižší než cena monopolu, ale vyšší než cena v dokonalé konkurenci.

10 Oligopol s dominantní firmou  Při stanovení optimálního výstupu a ceny vychází dominantní firma z předpokladu, že tržní poptávková křivka je D T a že výstup nabízený firmami v rámci konkurenčního okraje při různých úrovních cen je představován křivkou S KO.

11 Oligopol s cenovým vůdcem  Typická dominantní firma je představována společností, jejímiž jedinými konkurenty jsou četné menší firmy na tzv. konkurenčním okraji (lemu), neschopné svými rozhodnutími o výstupu či ceně zásadně ovlivnit trh.  Podstatné je, že firmy nalézající se na konkurenčním okraji se chovají jako dokonale konkurenční firmy: za cenu určenou dominantní firmou mohou prodat jakýkoliv objem výstupu a jejich individuální poptávková křivka je proto při dané ceně horizontální.  Optimální výstup a cenu odvodí dominantní firma z pravidla MC D = MR D, tomu odpovídá výstup q D a cena P D. Firmy na konkurenčním okraji nabízejí výstup q KO a celkový výstup odvětví je q T = q D + q KO.

12 Oligopol s cenovým vůdcem  Firmy v konkurenčním okraji respektují cenu stanovenou dominantní firmou. Při vyšší riskují ztrátu značné části svých zákazníků, při nižší by mohly mít problémy vzhledem ke svým nákladovým podmínkám, nebo by rozpoutaly cenovou válku.  Pokud cena stanovená dominantní firmou umožňuje firmám v konkurenčním okraji realizovat pozitivní ekonomický zisk, pak po určité době některé z nich mohou realizovat výhody, spojené s úsporami z rozsahu a rozšiřovat svůj výstup na úkor dominantní firmy.  V postavení cenového vůdce, jehož cenovou politiku sledují ostatní firmy v oligopolním odvětví, může být firma, která je největší v odvětví, má nejnižší náklady, má tradici, zvučné jméno apod.

13 Model se zalomenou poptávkovou křivkou  Základní myšlenkou je, že pokud jedna z firem oligopolu sníží cenu, učiní tak i ostatní firmy.  Pokud však jedna z firem přistoupí ke zvýšení ceny, ostatní firmy tento krok nenásledují.  Výsledkem je zalomená poptávková křivka, složená ze dvou částí: jedna její část vyjadřuje reakci konkurentů na snížení ceny jednou firmou, druhá část absenci reakce konkurentů na zvýšení ceny jednou firmou.

14 Zalomená poptávková křivka

15  Na grafu jsou dvě křivky poptávky: d a d´. Poptávková křivka d - konkurenti nebudou následovat změnu ceny uskutečněnou jednou z firem oligopolu. Poptávková křivka d´- konkurenční firmy budou sledovat změnu ceny, kterou provede tato firma. Poptávková křivka oligopolisty je elastičtější, když konkurenční firmy nesledují cenu, než když každou změnu ceny sledují. Proto poptávková křivka d bude elastičtější než poptávková křivka d´.  Poptávková křivka oligopolisty je elastičtější, když konkurenční firmy nesledují cenu, než když každou změnu ceny sledují. Proto poptávková křivka d bude elastičtější než poptávková křivka d´.  Z předpokladů, že firmy budou snižovat cenu, pokud tak učiní jedna z nich, avšak nebudou následovat žádnou z nich, která přistoupí ke zvýšení cen, vyplývá zalomený tvar poptávkové křivky dAd´, jejíž zlom je v bodě A.  V důsledku tohoto specifického tvaru poptávkové křivky není křivka mezního příjmu spojitá. Vznikne otázka, při jakém výstupu bude firma maximalizovat zisk, protože k vyrovnání MR a MC nedochází při žádné velikosti výstupu. Tímto optimálním výstupem nejpravděpodobněji výstup q1. Tento model vysvětluje cenovou rigiditu, ale neukazuje, jak dochází k formování samotné ceny. Zalomená poptávková křivka

16 Modely oligopolu založené na teorii her  kooperativní (mohou uzavírat mezi sebou dohody)  nekooperativní (nemohou mezi sebou uzavírat dohody)  každá hra obsahuje tři základní prvky  hráče (tedy firmy)  strategie (každá z možných činností, pro kterou se mohou ve hře rozhodnout)  výsledky (konečné výnosy ze hry pro každého z hráčů – zachycují se v tabulce, která se nazývá výplatní matice)  rovnováha – dvojice strategií, které označíme jako a*,b* budou v rovnováze, když a* je nejlepší strategií firmy A při současném uplatnění strategie b* firmou B a b* je nejlepší strategií firmy B při současném uplatnění strategie a* firmou A. (John Nash) – důležitá při této rovnováze i informovanost soupeřů – pokud jeden z nich zveřejní svou strategii, neplyne z toho druhému žádný užitek.

17 Modely oligopolu založené na teorii her  Nashova rovnováha však nemusí vždy představovat situaci, která je pro jednotlivé hráče nejvýhodnějším – důkazem je tzv. vězňovo dilema. 6 měsíců, když se ani jeden nepřizná, 24 měsíců když se oba přiznají, 0 měsíců, když se jeden přizná, ale ten druhů ne, 36 když se jeden nepřizná, ale ten druhý ano. Protože spolu nemohou komunikovat nastane Nashova rovnováha tak, že se oba přiznají, ale kdy by mohli komunikovat, nepřizná se ani jeden a dostanou 6 měsíců.  Vybojovatelné trhy – trh na který mohou firmy vstoupit nebo z něj vystoupit zcela volně, to je bez vynaložení jakýchkoliv nákladů – je to takový trh, na který nemůže vstoupit žádný konkurent se strategií snižovat ceny a realizovat přitom zisk. Rovnováhu zachycuje následující obrázek, kde jsou 3 firmy, které stanoví cenu na úrovni min. LAC každé z nich (jsou stejné) a přestože by se mohly domluvit na vyšší ceně neudělají to, protože by na trh mohla stoupit jiná firma. Analyzuje se zde tedy boj o vstup na trh, ne o trh.

18 Vybojovatelné trhy


Stáhnout ppt "Optimální výstup firmy v podmínkách oligopolu Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE) Mikroekonomie II."

Podobné prezentace


Reklamy Google