Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Kate ř ina Šárková Romský model rodiny v konfrontaci s většinovým.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Kate ř ina Šárková Romský model rodiny v konfrontaci s většinovým."— Transkript prezentace:

1 Kate ř ina Šárková Romský model rodiny v konfrontaci s většinovým

2 Kdo jsou Romové  Romové, nesprávn ě Cikáni – populace spole č ného p ů vodu a kdysi patrn ě i spole č ného jazyka a kultury, n ě kolik jazykov ě a kulturn ě p ř íbuzných etnik. Žijí rozptýleni v Evrop ě, v severní Africe, jihozápadní Asii, Severní Americe a v Austrálii. Celkový po č et je odhadován na 7 milion ů osob, v Evrop ě žije asi 5 milion ů, v Asii asi 1 milion osob. Jazyk pat ř í k indické v ě tvi indoevropské rodiny, existuje v mnoha dialektech. Potomci migrant ů, kte ř í v l. tisíciletí opustili Indii. Žili ko č ovným zp ů sobem života, p ř es Blízký východ postupovali ve 12. století do st ř ední Evropy a p ř es Egypt do severní Afriky a na Pyrenejský poloostrov. Od st ř edov ě ku pronásledováni, což bránilo jejich integraci do majoritních spole č ností. Od 18. století se n ě které skupiny za č aly usazovat.

3 Historie  V pr ů b ě hu celé historie se nám o Romech zachovali jen dokumenty, které napsali p ř íslušníci jiných národ ů  P ů vod: Indie, nejnižší sociální vrstva  Typická povolání: - Ko č ovníci: ková ř i, ř emeslníci zpracovávající kov, d ř evo, hlínu a jiný materiál - Romští muzikanti, tane č níci, kejklí ř i se potulovali za neur č itým cílem a dopl ň ovali zdroje své obživy žebrotou, krádežemi a dalšími projevy p ř íživnictví.

4 Historie  Ko č ovníci stáli hierarchicky výš než tuláci a vzájemnou distanci mezi nimi vyjad ř oval zákaz spole č n ě požívat va ř enou stravu – typický výraz sociálního odstupu mezi vyšší a nizší kastou.  Po rozmnožení generace se č ást z nich st ě hovala na sever do Pa ň džábu a posléze na západ. Tento exod se uskute čň oval v n ě kolika proudech r ů zných velikostí a probíhaly v dob ě od a stol.  Podle lingvist ů se asi na 1 stol. Zastavili v Iránu. Epos Šáh- náme (Kniha král ů )

5 Historie  T ř i základní jazykové skupiny: - Syrská (Dom) - Arménská (Lom) - Evropská (Rom) Lingvisté rozeznávají nejmén ě 13 jazyk ů, kdy došlo k lexikálním výp ů j č kám. Nejvíce slov bylo vyp ů j č eno z ř e č tiny a jazyk ů balkánských národ ů. Z toho lze odvozovat delší pobyt Rom ů na území byzanské ř íše (2-3století). Byli ozna č ováni jako Athinganoi – p ů vodn ě nadávka pro p ř íslušníky manichejské sekty – v ě novala se v ě št ě ní a magii.

6 Athinganoi  Z athinganoi vzniklo nejrozší ř en ě jší pojmenování Rom ů  Latinsky: acinganus, cinganus,cingerus  Turecky: cingene  Bulharsky:acigan,cigan  Srbsky: ciganin  Rumunsky: tsigan  Ma ď arsky: czigány  Slovensky: cigán  Č esky: cikán

7 Příchod do Evropy:  Romové p ř icházeli v mnoha vlnách a p ř ívalech.  Dva základní sm ě ry: -P ř es balkanský poloostrov - po č etn ě jší -P ř es severoafrické pob ř eží a objevil se v 9. stol. na Pyrenejském poloostrov ě. Pr ů chod a možná malé zastavení v tzv. Malém Egypt ě p ř ivedlo Romy k myšlence, aby zam ě nili toto místo se severoafrickým Egyptem a vytvo ř ili pov ě st o svém egypském p ů vodu. Odtud vzniklo anglické pojmenování Gypsies.

8 Příchod Romů do Evropy  Jménem Bohémiens je ozna č ovali ve Francii, když v nich vid ě li p ř íchozí z Č ech. Odtud slovo Bohém, tak se ozna č ovalo mnoho literát ů toužících po nestálém a svobodném život ě.  Z p ř emíry uvedených doklad ů vyplývá, že Romové nemají obecn ě p ř ijaté ozna č ení. Majoritní spole č nost jim dávala r ů zná ozna č ení, které č asto mají hanlivý nádech. Oni č asto se nazývají ozna č eními, které znamenají lidé.

9 Romové v Čechách a na Moravě  Na území Č R žijí asi od 14. stol., ale nacistickou genocidou byli tak ř ka vyhubeni, nebo ť se na území Č ech i Slovenska vrátilo celkov ě cca 600 romských v ě z ňů.  Aktuální romské etnikum v Č R je tedy na našem území relativn ě velmi krátce a pochází z Rumunska a Ma ď arska.

10 Velikost romské populace  O č ekávalo se, že S č ítání lidu, dom ů a byt ů k 1. b ř eznu 2001 dá odpov ěď na otázku, kolik je v Č eské republice Rom ů. K romské národnosti. se však p ř ihlásilo pouze obyvatel (tj. 0,11 % obyvatel Č eské republiky), tedy zjevn ě jen velmi malé procento č len ů č eské romské populace. N ě kte ř í romští aktivisté totiž udávají po č et Rom ů 400–500 tisíc (J. Balážová, LN, ), jiné odhady uvád ě jí jen Rom ů (K. Holomek, Romano hangos, č ervenec 2001) a Evropská komise pracuje s č íslem „nad 300 tisíc“ (LN, ).

11 Rodina – rozdíl mezi Čechy a Romy  Mluví-li o rodin ě Č eši, mají v ě tšinou na mysli svoji ženu, muže, d ě ti, rodi č e, sourozence. Známe samoz ř ejm ě i své další p ř íbuzné - strýce, tety, bratrance, sest ř enice, synovce, nete ř e, tchány, tchýn ě, švagry č i švagrové, ale ty už spíše považujeme za vzdálen ě jší p ř íbuzné, se kterými se tak č asto nestýkáme.  Romové však považují za své blízké p ř íbuzné všechny a romština má narozdíl od č eštiny pojmenování i pro d ě ti sest ř enic č i bratranc ů. Romové žili se svojí širší rodinou pohromad ě v jedné osad ě č i č tvrti a krom ě pokrevního p ř íbuzenství je pojily i rodinné tradice a vzájemná solidarita. Nejv ě tším trestem pro Roma bylo tudíž jeho vyhnání z rodiny, nebo ť tím ztrácel veškeré sociální i lidské jistoty.

12 Romská rodina  Rodina posilovala svoji prestiž po č tem narozených d ě tí, p ř edevším chlapc ů, nebo ť jak praví jedno romské p ř ísloví O č have hin zor, tedy V chlapcích je síla. Jako prvorozené dít ě si mladí manželé proto p ř áli chlapce (muži ur č it ě, ženy však ve skrytu duše doufaly, že první dít ě bude d ě v č e, které by bylo pro matku významnou pomocnicí v "ženských pracích"). Každé další dít ě bylo v ř ele vítáno. Výchovu d ě tí m ě la na starosti p ř edevším matka, ale o dít ě se starali i ostatní č lenové velkorodiny. Romské d ě ti vyr ů staly obklopeny t ř emi, n ě kdy i č ty ř mi generacemi v soudržném a okolnímu sv ě tu uzav ř eném spole č enství.

13 Role muže a ženy v romské rodině  V romské rodin ě tak jako v č eské existoval rozdíl mezi rolí muže na ženy. Romská žena byla vychovávána tak, aby se dokázala o rodinu postarat. Povinností ženy bylo zabezpe č it chod domácnosti, vychovávat d ě ti a poslouchat svého muže. Žena m ě la č asto ekonomicky d ů ležit ě jší roli, nebo ť to byla ona, kdo musel zabezpe č it p ř ežití rodiny - zajistit jídlo, oble č ení. Jídlo muselo sehnat jakýmkoli zp ů sobem, bu ď za vykonání n ě jaké práce pro gádže - sedláky (vymazávání pecí, práce na poli), sb ě rem lesních plod ů (bor ů vky, maliny, šípky aj.) nebo i žebráním.  Romský muž byl navenek i uvnit ř hlavou rodiny, nositelem a ochráncem prestiže rodiny, rozhodoval a nesl odpov ě dnost za rodinu. V mnoha rodinách byl výd ě lek muže pouze p ř íležitostný, a tak muž trávil sv ů j č as shán ě ním zakázek, udržováním dobrých vztah ů s p ř íbuznými a p ř áteli, urovnáváním svár ů mezi rodinami aj.

14 Jednota rodiny  Rodinu není možno chápat jako ur č itý po č et jedinc ů, ale jako celek, který v ůč i okolí vystupuje jednotn ě. Konflikty prožívají rodiny kolektivn ě, vztahy mezi jedinci jsou vztahy mezi rodinnými svazy, jedinec jedná ve jmén ě své rodiny. Chyba, kterou ud ě lá jedinec, se hodnotí jako chyba celé rodiny, č in hodný úcty posil ň uje prestiž celé rodiny.  Sirotci a starší lidé jsou opatrováni s velkou láskou a úctou, není myslitelné odložit je do domova d ů chodc ů, sirot č inc ů anebo internát ů.  Zesnulému dává úctu p ř ed poh ř bem celá rodina. Všichni č lenové musí p ř ijet, i kdyby bydleli daleko

15 Zdravotní situace  Romské rodi č ky jsou podstatn ě mladší, mají víc d ě tí, víc porodnických komplikací (nedodržování doporu č ení a rad).  Dvakrát v ě tší kojenecká úmrtnost  Nemocnost d ě tí je rovn ě ž v ě tší (TBC, hepatitidy, parazitární onemocn ě ní)  Špatná hygienická situace v domácnostech

16 Výchova dětí  Rodiny bývají po č etné  Dít ě žije pono ř ené v rodin ě a velmi rychle se rozvíjí v sociálních dovednostech. Velmi brzo je samostatné. D ě ti žíjí ve vzájemné úct ě s dosp ě lými. Okolí povzbuzuje dít ě vykonávat n ě jakou č innost (nap ř. hledat železo, t ř ídit ho a prodávat).Iniciativu, zodpov ě dnost a zkušenost hodnotí dosp ě lý kladn ě, málokdy používá tresty a nikdy dít ě nezneužívá. D ě ti jsou kontrolované ve skupin ě.

17 Sociální výchova  Je d ů ležitá v každém v ě ku  Malý a mladý chlapec pracuje se svým otcem a mladé d ě v č e pracuje se svojí matkou. Každý z nich p ř ebírá zodpov ě dnost za to, co d ě lá(nap ř. obchodní záležitosti u chlapce, opatrování mladších sourozenc ů a p ř íprava jídla v nep ř ítomnosti matky u d ě v č at).  Od 12 let vypomáhají d ě ti svým rodi čů m.

18 Vzdělání  Rodi č e mají v ě tšinou zlé vzpomínky na školu a váhají zda mají d ě ti sv ěř it do její pé č e. Jsou p ř esv ě d č eni, že jejich d ě ti si budou v ě d ě t rady, jak si po č ínat, stejn ě jako d ě ti, které absolvovali povinnou školní docházku a v ěř í, že neexistuje vztah mezi vzd ě láním a ekonomickým nebo sociálním úsp ě chem.  Dít ě má p ř edpoklad vytvo ř it si negativní vztah ke škole i k institucím, protože je vychované ve strachu ke všemu cizímu.  Romské d ě ti 14krát č ast ě ji propadají, 30krát č ast ě ji dokon č ují šk. docházku v nižším než záv ě re č ném ro č níku, 28krát č ast ě ji jsou p ř evád ě ni do zvláštních škol.

19 Změny  M ě ní se postavení ženy, její oble č ení, zp ů sob komunikace.  Mladí lidé již nepoci ť ují rodinnou p ř íslušnost a rodinná solidarita a jednota rodiny je vážn ě ohrožená.  Nar ů stá kriminalita, drogová a alkoholová závislost.

20 Použitá literatura:   Dunovský Ji ř í a kol., Sociální pediatrie  Autorský kolektiv, Romové, bydlení, soužití  Budilová L. a Jakoubek M., Cikánská rodina a p ř íbuzenství  Ne č as Ctibor, Romové v Č eské republice v č era a dnes  Liégeois Jean-Pierre, Rómovia, cigáni, ko č ovníci

21 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Kate ř ina Šárková Romský model rodiny v konfrontaci s většinovým."

Podobné prezentace


Reklamy Google