Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Kontext NP byly vyhlášeny a zřízeny s motivací antropogenní („zachování a krásných přírodních či kulturních scenérií pro příští generace“) či biocentrickou.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Kontext NP byly vyhlášeny a zřízeny s motivací antropogenní („zachování a krásných přírodních či kulturních scenérií pro příští generace“) či biocentrickou."— Transkript prezentace:

1 Josef Zelenka: Metodika pro udržitelnost cestovního ruchu v národních parcích

2 Kontext NP byly vyhlášeny a zřízeny s motivací antropogenní („zachování a krásných přírodních či kulturních scenérií pro příští generace“) či biocentrickou („ochrana podmínek pro endemické druhy a ochrana geologického dědictví, vytvoření divočiny pro zachování podmínek pro vývoj druhů“) tvoří velmi různě velké a různě ovlivněné lidskými aktivitami ovlivněnými ostrovy uprostřed kulturní krajiny NP a přírodní (případně kulturně přírodní) památky zapsané na seznamu UNESCO patří celosvětově k atraktivitám, které mohou být hlavním důvodem cesty do dané země patří k intenzivně navštěvovaným místům se všemi potenciálně nebezpečnými dopady návštěvnosti a budování a využívání infrastruktury CR na národní park a jeho okolí

3 několik krajních tvrzení:
Pro NP je CR velkou hrozbou a měl by být co nejvíce regulován a omezován. V NP lze nalézt rovnováhu mezi uspokojením poptávky CR a ochranou přírody a krajiny v rámci realizace přístupů udržitelného rozvoje. V NP může být CR prospěšný pro zachování a dokonce rozvoj přírodního dědictví.

4 chybně položenou otázkou by bylo, které z těchto tvrzení je správné
každé z těchto tvrzení může být platné v jiné části konkrétního NP či jeho okolí strategickou vizí udržitelného rozvoje CR v NP je dosáhnout současné platnosti tvrzení č.2 a 3

5 Základní východisko NP je složitý systém zejména v kontextu geografickém, historickém, časové dynamiky, rozdílných lidských zájmů a externích vlivů a jakákoli úspěšná koncepce managementu musí vycházet ze systémového managementu.

6 Motivace, mentální a percepční mapy a udržitelnost rozvoje CR v NP
zatím nejrozšířenější mentální mapou NP v ČR je jejich vnímání jako osamělých ostrovů chráněné přírody, jehož existence stojí státní finance, jeho vyhlášení prosadili environmentální fundamentalisté, který brání rozvoji ekonomických aktivit, včetně rozvoje CR, a jemuž „vládnou“ nekompromisní správy NP se svými zákazy a pokutami součástí mentální mapy NP je také vnímání cestovního ruchu jako vždy rušivého faktoru pro ochranu přírody a krajiny v NP tato mentální mapa je již značně archaická, podle výzkumu však mají mentální mapy značnou setrvačnost a mění se v horizontu až desítek let vlivem osobní zkušenosti, případně i vhodně zvolené a opakované marketingové komunikace

7 Motivace, mentální a percepční mapy a udržitelnost rozvoje CR v NP
„aktualizovaná“ mentální mapa NP by měla ostrov změnit na rozsáhlý region kulturní krajiny s kvalitním krajinným plánováním, jehož perlou pro přírodu i člověka, vzácným místem zachovávajícím a do budoucna snad i rozvíjejícím biodiverzitu, kterou člověk dlouhodobě tak výrazně narušuje, je NP součástí mentální mapy NP ve veřejnosti by se měl stát vedle moderního vnímání jeho multifunkčnosti majestátní genius loci jejich mnohých míst příležitost pro spíše individuální přírodní CR v jeho různých formách pocit hrdosti a sounáležitosti místních obyvatel s hodnotným územím NP a možnost pro rezidenty v něm podnikat správa NP jako respektovaný partner udržitelného využívání NP

8 Motivace, mentální a percepční mapy a udržitelnost rozvoje CR v NP
výsledky výzkumu percepce krajiny ukazují, že percepční mapy návštěvníků zatím ještě neoceňují všechna přírodně zajímavá místa a jsou zaměřeny zejména na ocenění „tradičních“ atraktivit (vodopády, skalní města aj.) percepční mapa návštěvníků by mohla být obohacena: o místa s lesem ponechaným vlastnímu vývoji a bez pravidelných udržovaných stromořadí stejnověkého lesa místa, kde člověk může utéci přes masovým CR a být sám s několika kameny, kapradím a studánkou, které si sám objevil i takovéto percepční mapy se objevují u návštěvníků a dokážou odhalovat krásu mnohých míst

9 Strategický management udržitelnosti CR v NP
mnozí autoři a organizace formulovali ucelené přístupy managementu CR v NP a dalších chráněných územích, založené na strategickém managementu, vyvážené kombinaci několika různých přístupů a nástrojů, respektování místních podmínek a zapojení různých aktérů doporučený postup strategického managementu vychází z obecných postupů strategického managementu a přístupů integrovaného managementu, jejichž základními východisky jsou postupné zlepšování s rozvojem zdrojů managementu, rozhodování vycházející z přesných informací a znalostí, systémové myšlení a systémový a procesní přístup, plánování, prevence problémů, zapojení všech lidí v organizaci a řízení vstupů i výstupů a vliv na okolí organizace

10 Strategický management udržitelnosti CR v NP
postup strategického managementu má dvě základní části: úvodní část s analýzou dostupných informací a znalostí , stanovení mise, vize, strategie, základních nástrojů ve vhodně zvolených časových cyklech několika let se opakující část plánování, realizace plánu a jeho evaluace

11 Strategický management udržitelnosti CR v NP
úvodní část na základě získání a analýzy (o způsobu realizace managementu CR v NP, o aktérech CR, charakteristikách a hodnotách území NP, dopadech CR, rizicích, problémech aj.) provedení syntézy s cílem popsat stav CR v NP a přístupy k jeho managementu stanovení (mise), vize, strategie, záměrů, priorit, politiky udržitelnosti CR v NP a způsobu realizace managementu CR tři základní výstupy: komplexní analýza vstupních podmínek stanovení vize a strategických přístupů (součástí mimo jiné volby míry participace aktérů CR; vize a strategie důsledně vychází z místních podmínek NP) vytvoření základních podmínek jejich realizace (koncipování základních postupů plánování, aktivace zdrojů, konstituování pracovního týmu aj.)

12 Strategický management udržitelnosti CR v NP
Stanovení vize - žádoucí stav udržitelnosti CR v NP (a okolí), dostupnost zdrojů realizace managementu NP (a okolí), budoucí realizované přístupy managementu a přístupy k zapojení různých aktérů CR Analýza vstupních informací a znalostí pro management CR by měla zahrnovat Znalosti segmentů návštěvníků území a jejich typických aktivit. Znalosti dopadů CR tříděné podle typů dopadů a jejich intenzity/závažnosti pro území jako celek i podle geografického místa dopadu. Úvodní představy o ÚK a charakteristikách území, významných pro předmět ochrany přírody a krajiny. Stav monitorování území. Základní cíle výzkumu CR v území, požadované výstupy a metodiku výzkumu. Stav spolupráce managementu CR s aktéry CR, možnosti spolupráce a její slabá místa.

13 Strategický management udržitelnosti CR v NP
Plánování posouzení alternativních scénářů dosažení záměrů a cílů vytvoření časového plánu (dlouhodobého a typicky i ročního) s ohledem na míru realizace záměrů a cílů, na dostupné zdroje i způsob získávání zdrojů, způsoby průběžné i periodické kontroly realizace plánu vytvoření časového harmonogramu, způsoby průběžné i periodické kontroly realizace plánovaných cílů a postupů, postupy, odpovědnosti, plánované zdroje, souvislosti managementu CR a dalších oblastí aktivit správy NP významnou součástí je způsob využití typických nástrojů a postupů, které má management NP k dispozici – časoprostorové zonace NP ve vztahu k CR, návštěvnického a participativního managementu, managementu aktivit CR, územního rozsahu managementu, monitoringu, výzkumu, podpory vhodných produktů CR atd.

14 Strategický management udržitelnosti CR v NP
Plánování výzkum a monitoring návštěvnosti (včetně segmentace návštěvníků), infrastruktury CR a jejich dopadů; postup rozvoje participativního managementu postup zpřesňování únosné kapacity území, resp. nalezení limitních charakteristik území; přístupy, techniky a zdroje návštěvnického managementu; způsob podpory vhodných produktů CR vedoucí k vytěsňování nevhodných forem CR a certifikace environmentálních aspektů služeb CR marketing udržitelnosti CR – cílové skupiny, obsah a formy komunikace, kontrola efektivity; časová a prostorová regionalizace území ve vztahu k CR.

15 Participativní management
je často významnou součástí různých konceptů managementu v chráněném území, zpracovaných v různých metodikách participativní management a spolupráce s aktéry CR jsou zásadní pro rozšíření aktivit managementu CR v NP i do okolí NP a jeho význam spočívá nejen ve využití potenciálu různých aktérů CR pro udržitelnost CR v NP, ale také ve snížení negativních dopadů jejich aktivit, chování, rozhodnutí a investic nabízí velké možnosti zejména pro vytváření povědomí a společné sdílení hodnot NP, pro zvýšení efektivity ochrany přírody a krajiny i realizace projektů udržitelnosti cestovního ruchu i pro zvýšení kvality managementu CR v NP jeho základním východiskem je důraz na postupné a místními podmínkami a zkušenostmi podmíněné vytváření sítí (clusterů) správy NP a dalších aktérů CR a také kvalitní komunikace s aktéry CR, jejímž základem je by měla být empatie, zvážení různých pohledů aktérů CR na NP a také vhodný obsah a odborná úroveň komunikace

16 Participativní management
zapojení aktérů CR vyžaduje zpočátku vyšší „investici zdrojů“ (času, lidí, financí) v porovnání s okamžitým přínosem spolupráce s aktéry CR profit ze zapojení aktérů CR se projevuje postupně, je dlouhodobý, kvantitativně i kvalitativně přesahuje „investici zdrojů“ a řadu záměrů a cílů vůbec nelze bez participace aktérů CR dosáhnout spolupráce správy NP a aktérů CR a vytváření sítí prohloubí vzájemnou informovanost, ochranu přírody a krajiny NP a jeho okolí, podpoří environmentální vzdělávání, žádoucí formy zaměstnanosti, dopravu s minimalizovanými dopady na životní prostředí, selektivní dostupnost NP ve vztahu k potřebám cestovního ruchu, zlepšování informačních a interpretačních služeb atd.

17 Zonace NP ve vztahu k CR respektuje přírodní a krajinné hodnoty území a vychází také z historie a možností rozvoje CR v NP a v jeho okolí podle hodnot NP a dalších kritérií určuje časová a prostorová zonace ve vztahu k CR, která je zobecněním pevně geograficky stanovených zón a zohledňuje různou citlivost různých částí NP v různých obdobích roku, základní způsoby využití NP pro cestovní ruch s prioritou ochrany přírody a krajiny

18 Zonace NP ve vztahu k CR by měla být
pravidelně vyhodnocována na základě nových poznatků monitoringu a výzkumu v daném NP i v dalších chráněných územích Rozšířena geograficky i na okolí NP, neboť mnohé dopady cestovního ruchu v okolí NP mohou mít vliv i na NP; naopak okolí NP by mělo být přednostně využíváno pro environmentálně citlivý rozvoj infrastruktury CR a produktů CR časově podmíněná složka zonace území ve vztahu k CR by se měla stát běžnou součástí komunikace s návštěvníky a dalšími aktéry CR (např. omezení vstupu/vyšší stupeň ochrany území v době hnízdění ptáků) navržená zonace by měla být výsledkem komplexního vyhodnocení, jehož součástí je zhodnocení dosavadní zonace ze zákona i případně již dříve realizované zonace území ve vztahu k CR, výsledků monitoringu, poznatků výzkumu, vzájemné souvislosti jednotlivých zón, překryvu různě stanovených zón včetně zonace ve vztahu k CR, stanovisek aktérů CR a případného modelování toků návštěvníků a dopadů cestovního ruchu

19 Úspěšný management CR v NP vyžaduje:
Shrnutí Úspěšný management CR v NP vyžaduje: strategický a systémový přístup dlouhodobou realizaci s plánováním a kontinuálním zlepšováním dostatečné množství zdrojů včetně výstupů výzkumu a monitoringu vyváženou aplikaci různých nástrojů a přístupů, u nichž je nutné uvažovat jejich přínosy, rizika, časový faktor i zdroje pro jejich realizaci

20 Zdroje BENKHARD, B. (2004): Relations Between IUCN-Zoning and Tourism in the Hungarian National Parks. In: Proceedings of the Second International Conference on Monitoring and Management of Visitor Flows in Recreational and Protected Areas, June 16–20, Rovaniemi, Finland, pp , ISBN X, pp , online na staženo BODNÁR, R. (2004): The effect of the tourism of the Hortobágy National Park on the surrounding settlements – lesson of a questionnaire survey. In: Proceedings of the Second International Conference on Monitoring and Management of Visitor Flows in Recreational and Protected Areas, June 16–20, Rovaniemi, Finland, pp , ISBN X, online na staženo CBD (2007): Managing Tourism & Biodiversity. User’s Manual on the CBD Guidelines on Biodiversity and Tourism Development. CBD a UNEP, ISBN , 125 p., dostupné online na staženo CEBALLOS-LASCURAIN, H. (2001): Integrating Biodiversity into the Tourism Sector: Best Practice Guidelines. Report to UNEP/UNDP/GEF/BPSP, dostupné online na staženo

21 Zdroje COMMITTEE (2002): Public Participation in Protected Area Management Best Practice. Parks and Wildlife Commission of the Northern Territory. dostupné online na staženo EAGLES, P. J. F. – MCCOOL, S. F. – HAYNES, Ch. D. (2002): Sustainable Tourism in Protected Areas: Guidelines for Planning and Management. UNEP/IUCN (World Commission on Protected Areas)/WTO, Best Practice Protected Area Guidelines Series No. 8, 183 p., 175 p., ISBN , dostupné online na GOKHELASHVILI, R. ET AL (2002): Tourism Infrastructure Planning in Tusheti National Park of Georgia. In: Monitoring and Management of Visitor Flows in Recreational and Protected Areas. Conference Proceedings ed. by A. Arnberger, C. Brandenburg, A. Muhar, pp , online na staženo KOL. (2008): Percepce krajiny a genius loci. Gaudeamus Hradec Králové, 326 str., ISBN MOSE, I., WEIXLBAUMER, N. (2006): Protected Areas as a Tool for Regional Development? In: Siegrist, D. ET AL (eds.). Proceedings of the Third International Conference on Monitoring and Management of Visitor Flows in Recreational and Protected Areas. Rapperswil, Switzerland, September, ISBN , pp , online na staženo dne

22 Zdroje PEDERSEN, A. (2002): Managing Tourism at World Heritage Sites: a Practical Manual for World Heritage Site Managers. UNESCO World Heritage Centre, dostupné online na whc.unesco.org/uploads/activities/documents/activity pdf, staženo SUCHANT, R. – SCHÄFER, A. (2002): Integrating Tourism and Grouse Habitat Protection in the Black Forest. In: Monitoring and Management of Visitor Flows in Recreational and Protected Areas. Conference Proceedings ed. by A. Arnberger, C. Brandenburg, A. Muhar, pp , online na staženo TARBAEVA, V. – FOMICHYOVA, T. (2002): Development of Ecotourism in the Largest National Park "Yugyd va". In: Monitoring and Management of Visitor Flows in Recreational and Protected Areas. Conference Proceedings ed. by A. Arnberger, C. Brandenburg, A. Muhar, pp , dostupné online na staženo ZELENKA, J., MARTÍNKOVÁ, A., FLÖGELOVÁ, A. (2008): Mostecko. Poznatky z provedených anketárních a dotazníkových šetření a řízených rozhovorů ve vybraných oblastech v období VII-XII/2007. Czech Hospitality and Tourism Papers, roč.4, zvláštní č.2, str , ISSN


Stáhnout ppt "Kontext NP byly vyhlášeny a zřízeny s motivací antropogenní („zachování a krásných přírodních či kulturních scenérií pro příští generace“) či biocentrickou."

Podobné prezentace


Reklamy Google