Brokeři v Čechách Občanské sdružení QUIP www.kvalitavpraxi.cz.

Prezentace na téma: "Brokeři v Čechách Občanské sdružení QUIP www.kvalitavpraxi.cz."— Transkript prezentace:

1 Brokeři v Čechách Občanské sdružení QUIP

2 Občanské sdružení QUIP
Občanské sdružení Quip - Společnost pro změnu bylo založeno v roce 2003 za účelem podpory rozvoje kvality v sociálních službách, šíření vzdělanosti v této oblasti a posilování vědomí a práv uživatelů sociálních služeb, zejména lidí s potížemi v učení a komplexními potřebami. Quip působí na území celé České republiky.

3 Stěžejní programy Vzdělávací program pro profesionály i sebeobhájce
Inovativní projekty zaměřené na personalizaci péče Právní pomoc lidem s postižením a jejich rodinám Informační servis –

4 Projekt: Kvalita života jako cíl transformace ústavní péče
Snižování psychiatrické medikace Zlepšování právního postavení a zvyšování právního vědomí obyvatel ústavů Příprava na vstup na trh práce Provázání individuálního plánování a financování Měření kvality péče

5 Důvody prezentace projektu
U nás zatím nepoužívaná metoda, umožňující maximální individualizaci péče Jako reflexe v současnosti probíhajících transformačních snah v sociální péči (možnosti využití i v komunitní péči o duševně nemocné) Velký podíl klientů s diagnózou duševní nemoci, farmakoterapeutická dimenze Dynamika celého procesu

6 Použité metody Nezávislé zprostředkování – broker jako partner klienta, koordinátor péče, komunikuje s pečujícím personálem, odborným týmem, službami Individuální plánování (person - centred planning) Mapování medikace Práce s klienty s problémovým chováním (APLA) Dotazník kvality života

7 Nezávislé zprostředkování
Inspirace zahraničními vzory (VB, USA ,Skandinávie). Současná podoba brokerství vychází z historického vývoje komunitní péče (kritika case managementu jako poplatného systému a jeho ekon. zájmům) Obecná definice brokerství – broker má poskytovat takovou podporu, aby si lidé mohli stanovit cíle a zvolit odpovídající prostředky k jejich dosažení. (Více výkladů pojmu). „nezávislý profesionální zprostředkovatel“ – plánuje a organizuje podporu, ale není poskytovatelem služby ani správcem rozpočtu (využito v projektu) Pojem: podpora řízená jednotlivcem (self directed support –Simon Duffy) (brokerství jeho součástí x stojí v protikladu)

8 Brokeři v projektu Na základě zahraničních zkušeností ( REALIFE v Cambridge, Essexu, Tony Phillips) Kurs pro brokery v rámci projektu, výuka metody na člověka zaměřeného plánování Popis práce brokera Průběh práce brokerů osob (část v úzké vazbě na sdružení ,část externisté), různý počet klientů, kontakt s klientem, lidmi v jeho blízkosti rodina, personál), „odborným týmem“, plánování dle ELSF

9 Popis práce brokera Ověřit, připravit, a  identifikovat náklady na vytvoření a  implementaci  plánu podpory zaměřeného na člověka Pomáhat vytvářet představu životního stylu s využitím plánovaní zaměřeného na člověka Vyjasnit potřeby a očekávaní člověka jako součást státního systému hodnocení identifikovat zdroje a požádat o finance ze všech státních a  nestátních zdrojů V případě potřeby zpochybnit hodnocení provedené v rámci  státního systému Identifikovat a oslovit komunitní zdroje Pomáhat při vyjednáváni o financování Oslovovat a vyjednávat s poskytovateli  služeb Monitorovat a vyhodnocovat služby poskytovatelů ve spojení se státními  systémy Upravovat stávající služby poskytovatelů nebo  iniciovat vytváření nových služeb Působit jako prostředník při  problémech a pomáhat je řešit (v souladu s přáním  člověka) 

10 Na člověka zaměřené plánování
Cíle člověka x cíle služby, profesionála Zaměření na člověka ne na diagnozu Přirozený jazyk x profesionální terminologie Předpoklady a schopnosti člověka v podmínkách společenského života Aktivní účast blízkého okolí Definice žádoucích změn v životě člověka (fáze, kroky k realizaci, zahrnuje i lidi s těžkým handicapem) Autor konceptu: John O´Brien, různé metodika (PATH,ELSF….)

11 „Odborný tým“ psychiatrie, psychoterapie
sdružení APLA (PhDr. Hynek Jun)) právní servis (Mgr.D.Kořínková, mgr. Strnad) (přímí členové týmu projektu nebo dlouhodobě se sdružením QUIP spolupracují - plynulá komunikace při řešení jednotlivých oblastí života klienta (legislativní situace, psychiatrická medikace, hrubé poruchy chování) bez nutnosti komplikovanějšího vyjasňování základních pojmů. Zmínění odborníci tvořili též most ke svým kolegům „zvenčí“, z komunity, kteří jazykem na klienta zaměřené práce nehovoří).

12 Role psychiatrta Mapování medikace a spolupráce s psychiatry
Konsultační činnost K medikaci a zdravotnímu stavu (pro brokery a klienty) K poruchám chování a možnostem psychoterapie (pro brokery a klienty – především pro klienty s psychot. onemocněním) K legislativě (pro právníky a právní poradce QUIP) Ke komunitní péči a dostupným službám (především pro klienty s psychot. onemocněním) Spolupráce s personálem domovů Vlastní individuální práce s klienty

13 Výběr zařízení DPZP Domov pro osoby se zdravotním postižením- pro výběr tohoto zařazení hovořila již několikaletá předchozí spolupráce založená na osobních kontaktech, včetně ošetřujícího psychiatra. Otevřenost domova pro transformační tendence se nakonec ukázala spíše překážkou, neboť klienti už byli výrazně zapojeni v projektu změny realizovaném zařízením. Zaujetí personálu vlastní koncepcí pak navíc omezovalo prostor pro komunikaci a vzájemnou výměnu informací. V DZR byla situace víceméně opačná, kontakty s personálem a vedením nebyly zatíženy předchozími zkušenostmi a jednalo se o zařízení bez přílišných transformačních ambicí, které tak otvíralo dostatek prostoru pro brokerskou práci. Svým rozsahem, počtem klientů i lokalizací bylo však zatížené typickými znaky velkých institucí. Ocenili jsem ale velkou ochotu při poskytování informací, které umožnily komplexní pohled na situaci klienta.

14 Klientela Celkem 40 osob obojího pohlaví, dg. F70, F20, F07, let (u poloviny z nich zároveň práce s medikací) 1. fáze (2009) vybírá personál zařízení (spíše dle cílů svých než cílů klientů –“troublemakeři a ořechy“ – někteří z projektu vypadnou“, protože „nic nechtějí“) 2. fáze (2010) výběr klientů s reálnější nadějí na opuštění ústavu, hlásí se sami

15 Průběh Broker pravidelně dojíždí za klientem, mapuje jeho situaci, plánuje (klient má pravidelný – často jediný - kontakt s vnějším světem, někdo se o něj skutečně zajímá, objevují se přehlížené informace, je relativní dostatek času) Broker spolupracuje s klíčovými pracovníky ve službě, jak při mapování, tak realizaci plánu ( postupné obrušování hran, personál v přímé péči – advokáty klientů, vyšší a zdravotní se cítí ohrožen ve svých kompetencích, praktické problémy –nejsou např. peníze a čas na doprovod klienta). Broker spolupracuje s lékaři ohledně zdrav. stavu (klient se poprvé v životě srozumitelně dovídá a svém zdravotního stavu, studium dokumentace, zdravotníci jsou vlažni) Broker spolupracuje s rodinou (pokud existuje) – postoje rodiny různé, často pocit ohrožení, které se přenáší na personál Charakter intervencí/kroků) je zcela individuální (tj. mohou se dít ve všech oblastech či převažují v jedné) Broker spolupracuje se službami (pokud existují) Broker spolupracuje s právníky ( i ve zcela bazálních situacích)

16 Reflexe – výstupy a překážky
Nezávislé zprostředkování jako přijatelný a efektivní způsob při hledání životních možností a přechodu z ústavní péče (maximálně individualizovaný a komplexní přístup) Při vstupu do ústavního zařízení je potřeba věnovat mnoho práce vysvětlováním a práci na vzájemném konsensu všech zúčastněných Chybí nabídka služeb zejména ve venkovských oblastech (je téměř nemožné získat v zařízení pro seniory místo pro klienta s dg. duševní nemoci) Legislativní situace klientů v ústavech je velmi tristní a je udržována zaběhnutými, velmi nejednoznačnými právními výklady (jak laiky , tak odborníky) Systém práce je jistě přenosný i do oblasti psychiatrické péče

17 Kasuistika 55 letý klient s dg. lehké mentální retardace a org. psychosyndromu v souvislosti s blíže nedefinovanou encephalopatií. Vyrostl v dětském domově, rodiče ani jiné příbuzné nezná. Dostal se do DZR po ztrátě zaměstnání po převratu. Je plně způsobilý k právním úkonům Dělá melouchy po vesnici, občas zajede do nejbližšího města, má rád alkohol. Vybrán personálem v I. fázi, „protože má navíc“. Pracuje s brokerem, jeho cílem je najít si práci s ubytováním. Po půlroce hledání znejistí a rozhodne se, že zůstane v DZR. Když však vidí úspěchy spoluobyvatel, do projektu se po několika měsících vrátí a zdárně jej dokončí. Dnes žije a pracuje ve větším městě, v úplně jiném kraji. Využívá služby podporovaného bydlení. V minulosti trpěl občasnými paranoidně-halucinatorními stavy, které vyžadovaly hospitalizaci. Má předepsaná depotní i perorální neuroleptika, které však při tiché dohodě s personálem neužívá. Dle dokumentace se stavy objevují po nadměrném užití alkoholu či fysického vyčerpání. Sám se začně zajímat o svůj zdravotní stav, léky , životosprávu, spolupracuje s personálem, tichá dohoda se stává otevřenou. Zařízení opouští bez medikace. Po půl roce provozovatel služby bydlení kontaktuje brokera a informuje jej o recidivě psychotického stavu klienta. Ten je běžnou cestou zaléčen na místním, oddělení, které nás kontaktuje ohledně informací o zdravotním stavu pacienta. Krátkodobá hospitalisace nemá většáí vliv na běh klientova života.

18 Literatura k projektu Brokerství ( D. Kocman: Zprostředkování podpory (brokerství) v kontextu vývoje anglických sociálních služeb Konference Pro změnu 2010 Sborník Plánování zaměřené na člověka a transformace ústavní péče (mgr. M.Johnová) Systém ZIP (začlenění a …) jako nástroj hodnocení projektu Kvalita života jako cíl Nezávislé zprostředkování jako nástroj odchodu klientů z ústavní péče do života v komunitě a jako nástroj transformace sociálních služeb: možnosti a omezení (D. Kocman, J. Paleček – CVISS pro QUIP). Měření vlivu projektu „Kvalita života jako cíl“ na kvalitu života uživatelů soc. služeb (CVISS pro QUIP, J. Fejfar, P. Suchý) Sledování psychiatrické medikace v projektu „Kvalita života jako cíl“ (M. Petišková, J. Stuchlík)