Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Divoké byliny s hlavním výskytem na okrajích lesů a v křovinách.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Divoké byliny s hlavním výskytem na okrajích lesů a v křovinách."— Transkript prezentace:

1 Divoké byliny s hlavním výskytem na okrajích lesů a v křovinách

2 Ostružiník (moruška, křovitý, maliník) Rubus (chamaemorus, fruticosus, idaeus)

3 •Mladé lístky - jako zelenina do salátu, pickles, na špenát, do polévek, omáček a do pomazánek. •Mladé kořeny - dlouho vařené jsou jedlé. ● Listy - čerstvé i nasušené do čajů. •Příznivě působí na trávení, uvolňuje křeče, při chudokrevnosti – Fe, Cu, Ca. •Keř (2x1,5). Pěstujeme na slunci, v polostínu, ve vlhké, kyselé hlinité půdě, bohaté na humus, mulčujeme listím, kůrou, pilinami,... Rozmnožujeme na podzim nebo v předjaří dělením, na jaře pohřížením.

4 Čechřice vonná Myrrhis odorata

5 •Listy - od března do června - nasekanými kořeníme polévky, saláty i omáčky. Můžeme vařit společně s ovocnými plody. Při zavařování ovoce snižují kyselost. ● Semena - mladá zelená nezralá anýzové chuti v květnu až červnu - používáme jako koření do salátů a omáček, zralými kořeníme marmelády, šťávy, kompoty. ● Kořeny - od léta do jara – jako kořenovou zeleninu, pyré, vodní pickles, nakládané do umeocta nebo rýžového octa. •Povzbuzuje činnost žaludku, proti plynatosti. •Trvalka (1x1). Pěstujeme na slunci i v polostínu, ve vlhké půdě. Samovýsevná, na podzim rozmnožujeme dělením.

6 Rozchodník velký, nachový Sedum telephium

7 ● Listy a mladé výhonky - od jara až do podzimu do salátů, pickles, zeleninových jídel. Dříve v zahradách jako zelenina (okurková chuť). •Kořenové hlízy - jako velmi výživnou zeleninu za syrova i vařené. •Syrový je účinný proti průjmu, má cytostatický účinek. •Trvalka (0,5x0,3). Odolná, nenáročná. Rozmnožujeme dělením a řízkováním po celou dobu vegetace, nejlépe na jaře.

8 Rozchodnice růžová Rhodiola rosea

9 ● Listy, výhonky a kořen - od května do září jako zelenina, obojí lze nakládat, listy jako kysané zelí. •Sušený kořen - voní jako růže, zavěšený v místnosti odpuzuje hmyz. •Zvlhčuje kašel, mírní bolesti, zvyšuje fyzickou odolnost a odolnost vůči stresu, nastoluje rovnováhu tělesných energií a podporuje uzdravování po nemoci. •Trvalka (0,3x0,3). Pěstujeme na slunci. Samovýsevná, cizosprašná. Rozmnožujeme dělením od srpna do října, řízkováním po celou dobu vegetace, na začátku léta zakořeňujeme mladé odnože.

10 Večernice vonná Hesperis matronalis

11 ● Mladé výhonky - zjara, nakrájené a krátce povařené (chuť jako kapusta). ● Mladé listy - jako koření do salátů a posypka do jídel (nahořklá chuť, podobná řeřiše). •Květy - v červnu až červenci, jako ozdoba do jídel a dezertů. •Semena - možné naklíčit do salátů. •Trvalka (0,8x0,6). Samovýsevná. Pěstujeme na slunci i v polostínu, ve spíše vlhké propustné půdě bohaté na živiny.

12 Modřenec širolistý Muscari botryoides

13 ● Cibule - na podzim, 3,5 cm velké, vaříme, nebo nakládáme (nahořklá chuť). ● Květy - na jaře nakládáme do umeocta nebo rýžového octa. •Cibulovitá trvalka (0,3x0,1). Pěstujeme na slunci i v polostínu na louce, u živého plotu, pod stromy, keři. Samovýsevná. Rozmnožujeme dělením cibulí po uschnutí listů - červenec, srpen. Vysazujeme na konci léta.

14 Violka vonná Viola odorata

15 ● Listy - na jaře do salátů nebo povařené do zeleninových pokrmů; obsahují hodně slizu, proto jsou vhodné k zahušťování jídel. •Květy - v březnu a na podzim do salátů, dezertů, barvení pokrmů (např. vařené s rýží na puding). •Zklidňující pleťová voda: hrst do šálku vařící vody, 10 minut vylouhovat •Pleťový olej: do skleněné nádoby hrst fialek a 200ml sezamového oleje. 15 dnů macerujeme na slunci, občas protřepeme, pak přecedíme. Na obličej a tělo. •Podporuje trávení, zvlhčuje kašel a chrání sliznice. •Trvalka, půdopokryvná (0,1). Odolná, nenáročná, preferuje polostín s vlhkou půdou bohatou na živiny. Samovýsevná, na podzim rozmnožujeme dělením odnoží.

16 Zvonečník (černý, klasnatý) Phyteuma (nigrum, spicatum)

17 ● Listy - zjara až do rozkvětu, čerstvé na salát i vařené jako zelenina. ● Květenství - od května do června syrová do salátů, ozdoba jídel, obalovaná v těstíčku a smažená - tempura, vařená jako zelenina. •Kořen - od jara do podzimu (nejlépe na podzim) – syrový, dušený, vařený, smažený (chuť jako jedlé kaštany). Dřevnatý lze usušit a pomlít na mouku. •Trvalka (0,7x0,3). Pěstujeme ve vlhké půdě, na slunci i v polostínu, v lesíku, na louce. Samovýsevná. Rozmnožujeme dělením na jaře nebo na podzim.

18 Kopřiva dvoudomá Urtica dioica

19 •Mladé vrchní části - spaříme v neosolené vodě, kterou vylijeme, a dále připravujeme jako zeleninu (špenát, polévka, knedlíčky, karbanátky, …). •Šťáva z listů - jako srážedlo do rostlinných mlék. •Kořeny - sušíme na čaj. •Semena - pražená. •Proti popálení kopřivami – popenec, jitrocel nebo šťovík. •Podporuje trávení, čistí krev, má vysoký obsah vitaminů, železa a křemíku, také vápníku a hořčíku, bohatá na bílkoviny. •Trvalka (1,5x1). Vlhké půdy bohaté na dusík a fosfáty. Samovýsevná, odnožuje. Listy urychlují kompostování. Jako hnojivý mulč a do jíchy.

20 Chmel otáčivý Humulus lupulus

21 •Výhonky - březen – duben. 8 cm dlouhé bleděžluté výhonky vaříme, dusíme asi 7 min ve vodě osolené např. umeoctem jako chřest, můžeme pak obalit v těstíčku a fritovat … ● Mladé lístky, výhonky a šlahouny - zjara syrové do salátů, jemně nasekané do polévky a do jídel jako posypka. •Kořeny - vaříme nakrájené doměkka. •Bohatý na vápník, rutin, upravuje žaludeční činnost, uvolňuje křeče, uklidňuje, proti nespavosti, působí antibakteriálně. •Popínavá trvalka (6), cizosprašná. Na slunci i v polostínu v dobré, hluboké, vlhké půdě. Množení zjara dělením.


Stáhnout ppt "Divoké byliny s hlavním výskytem na okrajích lesů a v křovinách."

Podobné prezentace


Reklamy Google