Ivo Šelner Konflikty sociálního systému v mlze budoucnosti.

Prezentace na téma: "Ivo Šelner Konflikty sociálního systému v mlze budoucnosti."— Transkript prezentace:

1 Ivo Šelner Konflikty sociálního systému v mlze budoucnosti

2 • Hledání identity • Změna profesionálního postoje • Interakce vztahů v rámci sociální systémů • Ekonomizace sociálních systémů • Napětí mezi solidaritou a ekonomií

3 Hledání identity... člověk v protikladu ke zvířatům nemá k dispozici instikt, který by mu řekl, co by měl nebo co musí udělat. Viktor Frankl (Das Leiden am sinnlosen Leben, 1978)

4 22% kostel a církev 26% Champions League 31% Formule I 19 % Bible 18% Coca Cola 17% Levis 15% McDonald Hodnoty německých občanů – co považují za důležité, Studie z roku 2006 H.W.Opaschowski: Deutschland 2020. Wie wir morgen leben – Prognosen der Wissenschaft.

5 Společnost by si měla klást sebekritickou otázku, co vývoj hodnot společnosti ovlivňuje a jak by měla na tento vývoj měli reagovat a jak na něj budou muset reagovat sociální systémy té či oné země. • Jedna z příčin sociálního nezájmu společnosti je akceptování nebo přechod k všeobecné povrchnosti – v privátních vztazích a životě počínaje, přes kulturu, media a politikou konče, což vede k filozofii banálnosti Richard Porty

6 • Naši předkové žijící v Rakousku Uhersku za císaře Franze Josefa na konci 19. století věděli toho dvojnásobně více než jejich prarodiče, tedy současníci Napoleona na počátku stejného století – za sto let tedy dvojnásobek nárůstu znalostí. • Dnes má hodnota našeho vědění životnost pěti let – za pět let se vědění zdvojnásobí.

7 Změna profesionálního postoje Otto von Bismarck (1815-1898) tvůrce sociálního pojištění Zatímco ještě německý ekonom Ludwig Erhard (1897-1987), se domníval, že sociální systém s rostoucím blahobytem pozbyte na důležitosti, dnes víme, že opak je pravdou. Sociální systémy musejí na změny společnosti reagovat a také se jim někdy podřídit a přizpůsobit

8 Nová společensko- politická situace po roce 1989 rozšířila, do té doby v Česku neznámé, spektrum těžiště práce v sociální sféře o nová témata: streetworker, azylová problematika, migranti, nezaměstnanost, práce s drogově závislými, humanitární pomoc aj.

9 • Změna profesionálního jednání v myšlení mnoha se často dává jednostranně často do souvislosti s ekonomickými činiteli (přidejte více peněz, pak se změníme... jak často tyto výzvy slyšíme z řad mnoha zástupců různých profesí). • Na úrovni jednotlivých profesních skupin se pak tato situace přenáší do denní reality, jež je artikulována malými nebo omezujícími finančními prostředky, což se dá všeobecně vyjádřit jako trvalý konflikt mezi solidaritou (sociálního systému) a ekonomii (v podání státu).

10 Interakce vztahů v rámci sociální systémů • Sociální systémy – sociální organizace jsou někdy v rozporuplné pozici. Jsou adresáty i iniciátory různých změn. Adresáty v tom smyslu, neboť instituce jsou závislé (většinou) na veřejné podpoře, na veřejných (cizích) zdrojích. • Iniciátory pak ve smyslu zastupců klientů, tj. hájení klientů, podporování zájmů a práv klientů, což se promítá v ovlivňování na úrovni sociální politiky a tlaku na politiky i veřejnost.

11 Interdisciplinární kooperace v širším pojetí: • jasné stanovení podmínek a převzetí (spolu)odpovědnosti, • akceptování názoru jiného (kolegy, odborníka, i když je hiearchicky zařazen níže než já apod.) • nutnost uznání delegování na jiné kolegy jiných oborů • jakož i ochota rozšíření kvalifikace mimo můj vlastní obor či specializaci. • transparentnost jednání a financování • Sociální systémy musejí zůstat otevřené vůči svému okolí, vůči společnosti – to je spojeno s rychlým reagováním na potřeby a požadavky společnosti, zároveň však musejí kriticky přezkušovat, zda očekávané služby a výkony z pohledu klientů jsou splněny nebo ne.

12 • Sociální systémy budou se společenskými změnami ve společnosti (např. migrace, rostoucí kontrasty mezi chudými a nechudými, společenský původ, náboženství aj.) stále více konfrontováni a budou muset na tyto změny reagovat a hledat odlišná řešení než v minulosti. Nejen profesionálně, ale i eticko-morálně. • Evropské sociální systémy / v EU budou v budoucnosti intenzívněji konfrontovány s mezinárodními situacemi mimo kontingent: migrace, válečná ohniska a útěk z těchto regiónů, hlad a chudoba... • ale také s negativními důsledky mezinárodního finančního trhu

13 Ekonomizace sociálních systémů • Nebezpečí při zavádění ekonomických odborných pojmů a metod v sociálním systému spočívá v zakotvení subjektivní ekonomické logice odborníků (a hlavně politiků): zavádění ekonomizačních principů je prezentováno jako všelék mnohdy podloženo čísly zdůrazňující efektivitu a efektivnost s poukazem na kalkulaci zisku. • Z hospodářského pohledu může potažmo pod pseudoekonomickým vlivem nastat situace, že budou v sociálním/zdravotním systému preferováni ti, u kterých s relativně malým nákladem (pracovní síla, prostředky, medikamenty, čas aj.) dosáhneme rychle úspěchu nebo zisku.

14 Napětí mezi solidaritou a ekonomií • To, že ke změnám forem při zajišťování veřejné péče v důsledku mnoha faktorů dochází, je vcelku pochopitelné, sporné ale je, v jakém okamžiku a jakým způsob bude zachována rovnováha a jaké důsledky se změn plynou pro sociální systém, potažmo pro klienty, pacienty a stát jako takový.

15 • Privátní zařízení, nezisková organizace a také instituce patřící městu či kraji, všechna mohou a musí v sociálním a zdravotním systému vedle sebe působit, je ale zapotřebí mít jasná a transparentní kriteria, společnou legislativu zajišťující výkon, stejné podmínky a stejné povinnosti • Co je problematické a sporné, to je privatizace zdravotnictví, penzijního systému, sociálního pojištění, nemocenského pojištění jako celku vše pod neoliberální parolou „Každý odpovídá sám za sebe...“.

16 • Politikové i současní ekonomové mnohdy tvrdí, že tento neoliberální vývoj je výsledkem nějakého „přírodního zákona“, na kterém nelze nic změnit. Bohužel jsou to argumenty pod vlivem ekonomického myšlení = rychlý zisk v nejkratším čase. • Svět, stát a společnost ale nefungují podle ekonomických pravidel, při kterých jde pokud možno o rychlý zisk a zvýšení profitu za každou cenu. • Solidarita patří k dějinám lidstva. Totální odklon od solidarity v podobě privatizování sociálního a zdravotního systému podle (neo)liberální paroly „Každý je sám za sebe zodpovědný“, tedy americká cesta sociálního systému není podle mne optimální řešení, neboť společnost jako celek solidární řešení potřebuje.

17 • Cesta privatizace patří mezi ty velmi riskantní, protože solidarita ve smyslu pomoci tomu, kdo pomoc potřebuje je substance pro řešení sociálních problémů. (kdysi se říkalo láska k bližnímu...) V ekonomické řeči pojišťovnictví – všichni platí částečně na všechny. Ale pod podmínkou, že existují jasná pravidla a řád.

18 • Každé ráno se probudí někde v Africe gazela a ví, že musí rychleji běžet než ten nejpomalejší lev, aby ji nesežral. • Každé ráno se probudí někde v Africe lev a ví, že musí rychleji běžet než ta nejpomalejší gazela, pokud nechce zemřít hlady. • Facit: je jedno, jestli jsi lev nebo gazela – když vyjde slunce, pak musíš běžet.

19 Děkuji za pozornost