Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zahraniční platební styk JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry BaP VŠFS Praha, externí spolupracovník katedry BaP VŠE Praha a předseda.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zahraniční platební styk JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry BaP VŠFS Praha, externí spolupracovník katedry BaP VŠE Praha a předseda."— Transkript prezentace:

1 Zahraniční platební styk JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry BaP VŠFS Praha, externí spolupracovník katedry BaP VŠE Praha a předseda předsednictva sdružení SOS-Dětské vesničky ČR

2 Zahraniční platební styk Protože ZPS vychází z transpozice několika předpisů komunitárního práva, lze z toho dovodit, že práva a povinnosti, které byly uloženy těmito právními předpisy členským zemím EHP, se nevztahují na země mimo toto teritorium. Proto by nebylo možné po nich spravedlivě vyžadovat plnění stejných povinností, které platí pro země EHP. Náležitosti příkazu k převodu do zahraniční vycházejí z pravidel společnosti SWIFT a jsou tedy podobné jako náležitosti přeshraničního převodu v rámci zemí EHP. Vyžadují však některé odlišnosti.

3 Zahraniční platební styk

4 1. Položka „kód měny“ a „částka“ budou vyplněny v měně a výši hodnoty částky, ve které bude proveden zahraniční platební příkaz. Pro vyšší bezpečnost banka využívá uvedení výše částky ve slovním vyjádření. V případě rozporu platí to, co bylo uvedeno u SEPA Euro platby výše. 2. Stanovení poplatků je velmi důležitou součástí příkazu do zahraniční. Podle pravidel společnosti SWIFT musí příkazce označit typ poplatků. Jejich neoznačení je důvodem pro neprovedení platebního příkazu.

5 Zahraniční platební styk 3. Uživatel platebních služeb si může vybrat z reţimu zpracování. Pole však není povinnou náležitostí obsahu struktury zprávy, ale v případě užitého vzoru je to náležitost povinná stanovená danou bankou. Rozdíl mezi zejména „express“ a „urgent“ stanoví daná banka ve svých podmínkách. 4. Pro zahraniční platební příkaz je povinnou náležitostí uvést v něm přesné jméno/název a adresu/sídlo plátce. Údaje musí odpovídat informacím, které jsou uloženy u poskytovatele platebních služeb – příkazce.

6 Zahraniční platební styk 5. Povinnou náležitostí příkazu k převodu do zahraničí je číslo účtu plátce, které nemusela mít formu IBAN. Protože však byla publikována obecně závazná právní norma, která hovoří o stanovení čísel účtů, s účinností této vyhlášky by pole mělo obsahovat mezinárodní tvar čísla účtu, kterým je IBAN. Banky a další finanční instituce, které budou stát v roli příjemce platby, berou číslo účtu plátce jako pravidlo, které si stanoví daná země, pokud vyhovuje pravidlům přenosového systému (kterým je zejména systém SWIFT). Lze však také akceptovat názor, že uvedená vyhláška upravuje pravidla stanovení čísla účtu pouze ve vnitrostátním a přeshraničním platebním styku.

7 Zahraniční platební styk 6. Do pole „důvod platby“ příkazce uvede až 115 alfabetických nebo numerických znaků, a to v jazyce příjemce nebo v jiném světovém jazyce. Není-li nic stanoveno, doporučuje se vyplnit alespoň text, např.: „Invoice No 1245“. 7. Jméno/název a adresa/sídlo příjemce platby je důležitou součástí zahraničního platebního příkazu. Slouží k řádné identifikaci příjemce u banky nebo jiné finanční instituce příjemce. Uvádí se také i směrovací číslo a stát příjemce. Pole může obsahovat až 140 alfanumerických znaků.

8 Zahraniční platební styk 8. Číslo účtu příjemce bude uvedeno ve tvaru, který sdělí příjemce svému příkazci. Povětšinou nemá pro subjekt z České republiky žádnou logiku. Je to číslo nebo soubor znaků, které přidělala banka nebo jiná finanční instituce v zahraniční svému klientovi, který stojí v roli příjemce peněžních prostředků zasílaných z České republiky. Pokud je platba zasílána prostředkem elektronické komunikace, systém banky nebo poskytovatele palebních služeb příkazce nekontroluje žádné vnitřní závislosti, jako je tomu u čísla účtu IBAN ve vazbě na stanovený propočet na kontrolní číslice.

9 Zahraniční platební styk 9. Dalším důležitým polem je pole „banka příjemce“. Zde je nutno uvést přesný název banky s adresou a pokud je znám směrový kód banky v rámci daného státu pro potřeby zúčtování, je nanejvýš vhodné jej uvést. Clearingový (směrový) kód banky je jedinečný kód, který identifikuje banku příjemce v tamním zúčtovacím systému. Používá se zejména u úhrad do USA (tzv. ABA routingnebo Fedwire – FW), Kanady (tzv. kód CC – 9 místný číselný kód), Austrálie (tzv. kód BSB – 6 místný číselný kód). U příkazů k úhradě ve prospěch příjemce z jedné z těchto zemí je vhodné identifikovat banku příjemce přednostně tímto kódem. Je-li toto vyplněno, není potřeba uvádět BIC kód.

10 Zahraniční platební styk 10. Vzorový platební příkaz určuje také, že je nutno vyplnit místo a datum vystavení. 11. Nedílnou součástí každého příkazu k převodu peněžních prostředků je jeho ošetření autentifi- kačním nástrojem, kterým je na papírovém příkaze podpis příkazce podle podpisového vzoru. Bude-li příkaz k převodu předáván prostředky elektronické komunikace, bude oprávněnost jeho pořízení do systému banky kontrolována podle stanovených autentifikačních nástrojů (heslo, PIN, autorizační SMS apod.).

11 Zahraniční platební styk 12. Často bývá v některých zemích zvykem určit, že příjemce peněžních prostředků obdrţí místo bezhotovostního připsání šek. Pokud je tato skutečnost dohodnuta mezi příkazem a příjemcem peněžních prostředků, nemusí být vyplněno pole s číslem účtu příjemce. Je to z důvodu toho, že platba nebude bankou příjemce zpracována bezhotovostním způsobem, ale bude bankou příjemce vystaven bankovní šek na jméno příjemce převedených peněžních prostředků. 13. Uvedení data splatnosti je pouze možností, kterou banka, jejíž vzor byl vybrán, nabízí svým uživatelům platebních služeb.

12 Zahraniční platební styk 14. Dalším nepovinným polem, které vyplní klient, pokud si dohodl s danou bankou konkrétní kurs pro převod peněžních prostředků. Pokud kurs dohodnut nebyl, pole zůstane nevy- plněno a banka použije kurs aktuálního dne platby. 15. Pole „zprostředkující banka“ může klient vyplnit, pokud mu jej banka, resp. jiný poskytovatel platebních služeb nabídne. Může se stát, že příkazce si bude přát, aby platba do zahraničí byla zpracována přes konkrétní zprostředkující banku, kterou si příkazce vybral. Může se pak stát, že banka příkazce nemá s bankou příjemce přímé spojení nebo banka příkazce a banka příjemce jsou členy různých zúčtovacích systémů. Pokud příkazce toto pole vyplní, stává se pro banku příkazce závazným.

13 Zahraniční platební styk 16. Ve spodní části platebního příkazu pak zůstávají pole, která slouží pro potřebu banky a příkazce je ponechává prázdné. Z uvedených polí lze zdůraznit opět položku „čas přijetí a razítko došlo“, od kterého se pak odvíjí lhůty stanovené v podmínkách dané banky.

14 Zahraniční platební styk Lhůty v zahraničím platebním styku: Mohou být ovlivněny zněním ZPS, kde se v § 75 odst. 2 pravi: „V případě platební transakce, kterou poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce provádí v jiném než členském státě, nebo v případě platební transakce v měně, která není měnou členského státu, se mohou poskytovatel a uţžvatel dohodou odchýlit“. Prakticky to znamená, že pokud banka nebo jiný poskytovatel platebních služeb dohodne smluvně jiné lhůty zpracování, je možné se od lhůt stanovených v ZPS odchýlit.

15 Zahraniční platební styk Lhůty v ZPS však jsou stanoveny takto: Poskytovatel plátce zajistí, aby peněžní prostředky byly připsány na účet poskytovatele příjemce (tzn. např. banky v rámci mezibankovního platebního styku v rámci zúčtovacího systému s neodvolatelností zúčtování) nejpozději do konce následujícího pracovního dne po okamžiku přijetí platebního příkazu. Praxe tuto lhůtu často označuje jako D + 1. Mohou být však různé výjimky, které předvídá ZPS (např. převod z jiného účtu než v EUR apod. Lhůta je pak o 1 den delší.

16 Zahraniční platební styk Poskytovatel platebních služeb příjemce připíše platební transakci na platební účet příjemce nebo nevede-li platební účet, dá příjemci částku platební transakce k dispozici neprodleně poté, kdy byla připsána na účet poskytovatele příjemce. Lhůta pro přisání je tedy stanoveny na D + 0, kde „D“ je okamžik připsání peněžních prostředků ve prospěch účtu poskytovatele platebních služeb příjemce.

17 Zahraniční platební styk Jedná-li se o platební transakci v měně jiného, než členského státu EHP, pak částku připíše nebo dá k dispozici příjemci nejpozději do konce pracovního dne následujícího po dni, kdy byla připsána na účet poskytovatele příjemce. V tomto případě může být stanovená lhůta až D + 1.

18 Zahraniční platební styk

19 Aby bylo možno operace zahraničního platebního styku (ale také přeshraničního a vč. SEPA oparací) zpracovat, tj. přenést od plátce k příjemci, je potřeba využít jisté standardi- zace. Od poloviny 70-tých let minulého století se začal užívat systém SWIFT. Pod zkratkou SWIFT vystupuje Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci (The Society for Worldwide Interbank Financial Telecomunication).

20 Zahraniční platební styk Společnost provozuje mezinárodní, počítači řízenou telekomunikační síť. Tato síť spojuje účastnické banky i další finanční instituce a umožňuje jim rychlý, spolehlivý a hlavně bezpečný přenos dat týkajících se platebních a finančních transakcí a dalších souvisejících informací.

21 Zahraniční platební styk Společnost založena v roce 1973 velkými evropskými a severoamerickými bankami. Od roku 1977 začal být funkční. Koncem roku 2010 systém propojil přímo více než finančních institucí z více než 210 zemí světa.

22 Zahraniční platební styk Co je to swiftová adresa (Bank, od listopadu 2010 Business Identifier Code – BIC): Tato informace slouží k identifikaci odesilatele a příjemce v záhlaví swiftové zprávy a také k identifikaci ostatních účastníků zprávy, členů SWIFTu. Jde např. o tzv. korespondenční banku. Má standardní kódovou strukturu (kódy stanovené ISO) pod číslem ISO 9362.

23 Zahraniční platební styk Swiftová adresa – struktura K K K K X X Y Y C C C, kdeKKKK je tzv. kód banky; XX je kód země; YY je kód místa; CCC je kód pobočky;

24 Zahraniční platební styk Přenos dat a informací realizovaný prostřednictvím swiftové sítě se provádí formou tzv. swiftových zpráv. Základem vzájemné komunikace je společný mezinárodní jazyk (angličtina) a vysoký stupeň standardizace formy i obsahu těchto zpráv. Ochrana swiftových zpráv před zneužitím se zabezpečuje jejich zakódováním a vzájemnou výměnou kódových klíčů mezi jednotlivými bankami.

25 Zahraniční platební styk Mezinárodně platný standardizovaný systém členění swiftových zpráv rozlišuje zprávy podle jejich účelu a funkce do jednotlivých kategorií, skupin a typů. Každá swiftová zpráva se označuje písmeny MT (tzv. FIN formát) a třemi numerickými znaky: M T x y z kde x = kategorie zprávy y = skupina zprávy z = typ zprávy.

26 Zahraniční platební styk Kategorie zprávy označuje účel nebo předmět obchodu, kterého se týká. Swiftové zprávy se člení do jedenácti kategorií:  0 Systémové zprávy (System Messages);  1 Úhrady klientů a úhrady šeků (Customer Transfers, Cheques);  2 Mezibankovní převody (Financial Institution Transfers);  3 Konverze a operace na peněţních trzích (Foreign Exchange, Money Markets and Derivatives);  4 Inkasa a Cash Letters (Collections and Cash Letters);  5 Operace s cennými papíry (Securities);

27 Zahraniční platební styk  6 Drahé kovy a komodity (Precious Metals and Syndications);  7 Dokumentární akreditivy a záruky (Documentary Credits, Guarantees);  8 Cestovní šeky (Travellers Cheques);  9 Zprávy o zůstatcích, výpisy, avíza o změnách sazeb, ţádosti a statusy (Cash Management, Customer Status);  x Společné informace (Common Group Messages).

28 Zahraniční platební styk Skupina zprávy popisuje funkci zprávy uvnitř určité kategorie (např. MT 57z – výpisy a správy portfolia). Typ zprávy popisuje jiţ specifické detaily určité funkce (např. MT 562 – Výpis transakcí Celkový počet standardizovaných typů swifto- vých zpráv činí cca 130. Konkrétní typ swifto- vé zprávy je možné použít pouze k tomu účelu a funkci, pro které byla vytvořena.

29 Zahraniční platební styk V současné době, zejména s rozvojem projektu SEPA, je nutno pro přenos zpráv využívat jiný formát zpráv – formáty XML - Extensible Markup Language. XML je soubor pravidel tvorby textových formátů, které umožní data uspořádat ve strukturách. XML není programovací jazyk, a k jeho zvládnutí není třeba znalostí o programování. XML usnadňuje HW tvořit, číst a zapisovat data, a zajistit jedno- značnost struktury dat. Vychází z normy ISO

30 Zahraniční platební styk Možnost zúčtování zahraničního platebního styku:  Na bázi korespondentských vztahů;  Na bázi zúčtování prostřednictvím přímého nebo nepřímého členství v systému s neodvolatelností zúčtování  TARGET2  EURO1/STEP1

31 Zahraniční platební styk Korespondenstské vztahy: Předpokladem pro otevření nostro/loro účtu (tedy účtu první banky u jiné banky z pohledu první banky; pokud se na tentýž účet budeme dívat z pohledu jiné banky, bude se jednat o loro účet první banky u banky jiné) je oslovení zahraničních bank ve vybraných teritoriích k otevření účtu v dané měně (poptávka). Je zvykem, že banka, která má zájem otevřít si účet v zahraničí, rozešle poptávky s předběžným sdělením, jaké operace by prostřednictvím takového účtu probíhaly (tzv. hladké platby, mezibankovní převody, operace na peněžním trhu, zúčtování operací s cennými papíry apod.), a očekává zaslání podmínek nabídky ze strany případného partnera. Velmi důležitá je předchozí tzv. výměna základních dokumentů charakterizujících poptávající banku navenek, kterými bývají bankovní podpisové vzory, telegrafické a příp. i swiftové klíče.

32 Zahraniční platební styk

33 TARGET (Trans-European Automated Real-time Gross settlement Express Transfer) lze definovat jako decentralizovaný evropský mezibankovní zúčtovací systém, který je vytvořen k podpoře úkolů Eurosystému v oblasti definování a implementace měnové politiky eurozóny, a který podporuje hladký průběh platebního styku. Klíčovou roli sehrává ECB, která je zde zúčto- vací bankou.

34 Zahraniční platební styk Systém byl definován takovým způsobem, aby byl schopen zúčtovat přeshraniční převody denominované v euro stejně hladce, jako kdyby se jednalo o domácí platební styk. K červnu 2005 měl systém TARGET 17 členů – pouze národní zúčtovací systémy, 15 původních zemí EU, ECB a Polsko. V polovině roku 2011 bylo členem tohoto systému pod označením TARGET2 866 přímých účastníků.

35 Zahraniční platební styk Od listopadu 2007 byl TARGET nahrazen systémem TARGET2. Hlavní rozdíl mezi systémy TARGET a TARGET2 je v tom, že TARGET2 je postaven na jednotné technické a technologické platformě s názvem Jednotná sdílená platforma (Single Shared Platform – SSP). Přestože TARGET2 je stejně jako TARGET právně strukturován jako soubor platebních systémů, bylo rozhodnuto, že pravidla pro systémy, které jsou součástí TARGET2, budou s určitými výjimkami s ohledem na vnitřní právní předpisy každého členského státu harmonizována.

36 Zahraniční platební styk (průběh zpracování TARGET)

37 Zahraniční platební styk Obchodní banky zemí EU však hledaly a stále hledají cesty, jakým způsobem zefektivnit zpracování platebního styku a zúčtování. Postupně opouštěly klasickou cestu tzv. korespondenčního bankovnictví, ve kterém měla každá banka s každou další bankou otevřeny tzv. nostro či loro účty platebního styku, povětšinou na recipročním principu. Tento klasický přístup se začínal přežívat pro svou nákladovou náročnost již v osmdesátých letech dvacátého století. Proto byl v roce 1985 založen osmnácti komerčními bankami a Evropskou investiční bankou Evropský clearingový systém (ECS), který byl organizován a provozován Evropskou bankovní asociací (EBA). V devadesátých letech EBA vyvinula systém EURO1.

38 Zahraniční platební styk EURO1 je soukromoprávní platební systém, který je určen pro domácí a přeshraniční jednotlivé platby v EUR mezi bankami v rámci Evropské unie založený na netto principu. V roce 1998 byl zřízen tzv. EBA Clearing, na kterém se podílelo zpočátku 52 velkých bank, které byly členy EURO1. EBA Clearing jako dceřiná společnost EBA zahájila svou činnost 1. ledna 1999 zavedením zúčtovacího EUR pro realizaci přeshraničního platebního styku v rámci zemí EU a účastnilo se ho 67 bank. Infrastruktura této společnosti byla a je založena na bázi telekomunikačního systému SWIFT, zpráv MT (FIN zprávy).

39 Zahraniční platební styk Od roku 1999 se zúčtovací bankou stala, jako v systému TARGET, ECB, do této doby do byla BIS. Systém STEP1 lze charakterizovat jako privátní euro- clearingový systém, který je zaštiťován EBA od listopadu roku 2000, a který má za úkol zpracovávat zejména obchodní přeshraniční platby. Jde však o systém, který měl za úkol zpracovávat platby malého objemu a zajistit svým účastníkům zkrácení doby převodů a podporu při používání bankovních standardů. Je také založen na SWIFT formátu FIN zpráv.

40 Zahraniční platební styk (průběh zpracování EURO1/STEP1)

41 Závěr a dotazy……? Huráááááá… a je konec!!!


Stáhnout ppt "Zahraniční platební styk JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry BaP VŠFS Praha, externí spolupracovník katedry BaP VŠE Praha a předseda."

Podobné prezentace


Reklamy Google