Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Alkohol – situace v ČR a možnosti prevence PhDr. Pavla Doležalová.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Alkohol – situace v ČR a možnosti prevence PhDr. Pavla Doležalová."— Transkript prezentace:

1 Alkohol – situace v ČR a možnosti prevence PhDr. Pavla Doležalová

2 Kapka z historie Výroba piva a chleba jsou prvními známkami civilizace usedlých národů  Výroba kvašeného nápoje z ječného sladu- dnes piva, již kolem roku 4000 před Kristem v Mesopotamii.  O chmeleném pivě jsou zmínky z 3. tisíciletí před Kristem.  Určité zprávy ze 6. století př. Kristem. atd.

3 Konzumace alkoholu v EU  EU je regionem s největší spotřebou alkoholu na světě  55 mil. dospělých -15% jej nepije vůbec, při tomto je spotřeba na 1 os. 15 l alkoholu/rok.  Polovina alko je konzumována ve formě piva 44%, víno, 34%, destiláty 23%.

4 Konzumace alkoholu v EU  Největšími "pijany" v členských zemích Evropské unie jsou Lucemburčané, kteří vypijí 17 litrů čistého alkoholu na osobu starší 15 let za rok. Tato spotřeba se dá ovšem přičíst také řadě cizinců v zemi.  Na druhém místě jsou Irové a Portugalci se 16,6 litru,  následují Češi s průměrnou spotřebou 15 litrů.  Nejmenší spotřebu alkoholu mají naopak Švédové (6,6 litrů), Kypřané (5,5) a Malťané (4,6).

5 Alkohol a evropská ekonomika  Celosvětové produkce alkoholu pochází z Evropy - více než polovina světové produkce vína.  Evropa se podílí 70% vývozu alkoholu a téměř polovinou světových importů se zahrnutím EU.  Celkové hmotné náklady na alkohol v EU v r odhadovány 125 mld. Eur ( mld. Eur), odpovídající 1,3% HDP, je to obdobná hodnota jako částka zjištěná u tabáku.  Náklady na zdrav. obtíže, zranění, ztráty životů, kriminalitu... V r se náklady odhadují na 270 mld. Eur., jiné odhady udávají mld. Eur.

6 Alkohol v ČR  2004: 9,8 l 100% alkoholu na osobu/rok  2005: 10,2 l% alkoholu na osobu/rok (14,9 l na osobu starší 15 let) 2005: 7,8 l lihovin, 16,8 l vína, 163,5 l piva České děti začínají s konzumací alkoholu nejdříve v EU (přibl. v 11 letech) Chybí přesné údaje o problémových konzumentech a závislých na alkoholu, jen hrubé odhady ( tisíc alkoholiků v ČR)

7 Faktory přispívající k vysoké spotřebě  Nízké ceny piva ve srov. s nealko nápoji  Nedostatek zdanění alkoholu- piva ve srovnání s Evropu a světem  Tlak sofistikované a manipulativní reklamy  Nedostatečná, nesystémová prevence a osvěta, nízká efektivita-neprovádí se evaluace, věd. přístup…

8 Pojetí problémů s užíváním alkoholu  „Alkoholismus“ jako nemoc se vyvíjel v průběhu 19. stol.- v Evropě budování domů, azylu pro alkoholiky…,  Závislost jako nemoc – nejvýznamnější objev medicíny 20. století:  Ustalo obviňování lidí a jejich příbuzných kvůli pití  Umožnilo jim podniknout kroky pro jejich úzdravu (Gold 1991)  závislost jako nemoc – účinný koncept (byť neodpovídá vědeckým poznatkům), pragmatická filosofie (viz Gold) a významný základ mnoha léčebných programů a svépomocných skupin (Franey 2001) in Radimecký  Veřejné zdraví- současné pojetí problémů spojených s alkoholem- umožňuje širší diskusi, nejen se zaměřovat na podskupinu „alkoholiků“.

9 Důsledky vysoké spotřeby alkoholu  Zdravotní - tělesné a duševní poruchy, závislost na alk., vyšší úrazovost a úmrtnost  Ekonomické – nižší produktivita práce, vyšší náklady na léčení  Sociální – vyšší kriminalita a násilné trestné činy, narušení funkčnosti rodin a výchovy dětí

10 Vliv alkoholu na jedince  Čím vyšší je úroveň konzumace alkoholu, tím závažnější může být trestný čin nebo škody na zdraví.  Bez ohledu na drogovou závislost je alk. příčinou 60 různých typů onemocnění a zdrav. obtíží (vč. úrazů, kardiovaskuar. onem., imunolog. poruch, psychických poruch, rizik FAS, předčas. porodu aj.

11 Malé dávky alkoholu  Malé dávky snižují riziko koronárního onemocnění srdce, o přesné míře se diskutuje. Snížení rizika lze dosáhnout při prům. spotřebě 10g alko (1 alko nápoj obden).  Při spotřebě nad 20g alko (2 alko nápoje) za den (tj. úroveň konzumace s nejnižším rizikem) se koronární srdeční onememocnění zvyšuje.

12 Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách ESPAD  Jakoukoliv zkušenost s pitím alkoholu má v ČR 98 % respondentů průzkumu.  Obdobně vysoký podíl šestnáctiletých pil alkohol v Litvě, na Slovensku, v Rakousku, Dánsku, Estonsku, Německu, Řecku a Lotyšsku.  Častou nebo pravidelnou konzumaci alkoholu lze hodnotit na základě podílu respondentů, kteří pili alkohol více než 40krát v životě.  K pravidelnému pití alkoholu se přiznávají nejčastěji studenti v těch zemích, kde je zároveň nejvyšší celoživotní prevalence užití alkoholu.  V ČR patří k pravidelným konzumentům alkoholu 46 % studentů (54 % chlapců a 40 % dívek). V pravidelné konzumaci alkoholu se ČR umístila na třetím místě za Dánskem a Rakouskem.

13 Odhad průměrné spotřeby piva, vína a destilátů při poslední konzumní příležitosti (v cl 100% alkoholu) (Zdroj: Hibell et al. 2004)

14 Česká mládež a rizikové chování  Dle studie ESPAD má mládež v ČR větší sklony k návykovému chování než jejich evropští vrstevníci.  Tolerantnějším postoji dospělé české populace k legálním návykovým látkám (tabáku, alkoholu) a časté konzumaci nadměrných dávek těchto látek.  Vliv rodiny - vzorce chování se přenášejí i na děti a mládež.  V České republice musí být v kladen větší důraz na řešení problematiky dětského kuřáctví a problematiky užívání a nadužívání alkoholu u mládeže.

15 O alkoholu na internetu       orie.asp?idk=344 orie.asp?idk=344  

16 Definice rizikového chování  Rizikovým chováním rozumíme komplex postoju, projevů, hodnot, které jsou rizikové pro jedince z hlediska duševního a fyzického zdraví, narušují jeho sociální realitu a výchovu.  Do tohoto konceptu obvykle řadíme: užívání návykových látek, užívání anabolik a steroidů, další závislostní chování jako je gambling, problémy spojené s nezvládnutým využíváním PC, šikanu a násilí ve školách, agresivního jednání, záškoláctví, kriminální jednání, sexuálně-rizikové chování, vandalismus, xenofobii, rasismus, intoleranci a antisemitismus, komerční zneužívání dětí, týraní a zneužívání dětí.

17 Definice prevence dle WHO  WHO definuje prevenci jako intervenci s cílem zamezit či snížit výskyt a šíření škodlivosti účinků užívání alkoholu a nealkoholových drog.  primární prevence: předcházení užití u osob, které dosud nejsou s drogou v kontaktu  sekundární prevence: předcházení vzniku a rozvoji závislosti u osob, které již drogu užívají  terciální prevence: předcházení vážnému nebo trvalému zdravotnímu nebo sociálnímu poškození v souvislosti s užíváním drog

18 Prevence všeobecná, indikovaná, selektivní Všeobecná primární prevence dlouhodobý kontinuální program primární prevence užívání návykových látek a a rizikového chování (zahrnuje celou populaci) Selektivní primární prevence primární prevence sociálně nežádoucích jevů pro rizikové skupiny dětí a mládeže přispívá k rozvoji systému třídního kolektivu a efektivnímu řešení problematiky rizikových skupin dětí a mládeže Indikovaná primární prevence zaměřená na rozvoj komunikativních dovedností, zvyšování sebedůvěry, sebejistoty, nácvik sociálních dovedností, nácvik schopnosti čelit tlaku rizikových vrstevníků apod.

19 Specifická primární prevence je zaměřená na:  vědomosti, porozumění a způsoby přemýšlení, rozvoj vlastních názorů,  osvojování a rozvoj sociálně emočních dovedností a kompetencí  umožňuje stanovit realistické cíle  nabízí prostor k diskusi a vzájemnému porozumění  rozvoj sociálně přijatelných postojů a hodnot

20 Nespecifická primární prevence bývá zaměřena na předávání informací a volný čas. Mnohdy se předpokládá, že:  zaměstnávání mladých lidí sociálně přijatelnými aktivitami jako je sport a zájmové kroužky odradí mladé lidi od experimentů a užívání drog  navždy odradí od užívání návykových látek a mladí lidé budou naprosto abstinovat, užívání drog je vnímáno jako zcela nepřijatelné pro společnost  jednostranné informace, často odstrašující, odradí od jakékoliv experimentování a užívání drog, které vede k soc. a zdrav. problémům, vyplývá to ze strachu dospělých nad ztrátou kontroly nad mladými lidmi.

21 Efektivní komponenty PP - jsou vyhodnocovány, analyzovány a kontrolovány  Vzdělávání pedagogů  Informace o drogách  Vzdělávání v sociálních dovednostech  Zahrnutí normativních názorů (mýty a klišé)  Interaktivní výchova, výcvik v životních dovednostech  Senzitivita ke kulturním odlišnostem  Zapojení rodiny a komunity (obce)

22 Co je v prevenci funkční? Komplexní typy programů- prokazují to provedené evaluace (Hansen, 1992). Studie provádějící měření tzv. nákladové efektivity (model cost-benefit analýzy) docházejí k závěru, že prováděním efektivní prevence přináší zlepšení 4-5krát oproti situaci kdy by prováděna nebyla (Pentz, 1998 in Miovský 2007) Efektivní byly programy založené na modelu sociálního vlivu a využívající více typů intervencí.

23 Obecná efektivita a klima školy ovlivňují prevenci (Miovský 2007)  MacBeath se svým týmem (2001) popsali 11 kritérií, která se projevují jako mediátory ovlivňující efektivitu preventivních programů prováděných ve škole:  Profesionální řízení.  Sdílené vize (pracovníky i studenty) a dlouhodobé záměry.  Učební prostředí.  Důraz na efektivitu výuky (soulad mezi záměrem a výsledkem).  Vysoké očekávání od každého studenta.  Pozitivní přístup a posilování (pedagogové i studenti).  Jasná pravidla výuky a kritéria posuzování jejích výsledků.  Sledování a vyhodnocování reálných výsledků.  Organizace výuky jako celek a vyvozování závěrů ze zjištěných nedostatků a přizpůsobování reálné situaci.  Práva a odpovědnost studentů a jejich posilování.  Vztah mezi školou a domovem studentů (zapojení rodičů atd.).

24 Míra úspěšnosti na základě aktivity účastníků  Přednáška 5%  Čtení 10%  Audio/video 20%  Demonstrace 30%  Diskuse 50%  Praktické vyzkoušení dovedností 70%  Interaktivní programy, vrstevnické programy 90% Podle:Analýzy MPP (2000)

25 Charakteristiky funkční prevence (Miovský 2007)  Ve školní prevenci se postupně (všeobecné) jádro preventivních programů začíná soustředit na tzv. life skills a modely sociálního vlivu – vždy ale v kombinaci s více specifickými (především interaktivními) programy.  V prevenci se nejvíce prozatím osvědčila kombinace přiměřené (především) ekonomické represe a systematických dlouhodobých preventivních programů.  Ukazuje se, že nepřiměřená represe nevykazuje prakticky žádné smysluplné výsledky (snížení počtu uživatelů, snížené dopadů, snížení dostupnosti drog atd.) a analýzy ukazují, že je trvale ekonomicky neudržitelná.

26 Charakteristiky funkční prevence (Miovský 2007)  Prokazatelné/ověřitelné výsledky mají pouze dlouhodobé a systémově dobře provázané aktivity (respektující různé cílové skupiny a jejich potřeby a různé kulturní, sociální, ekonomické, náboženské odlišnosti etc.).  Z dílčích programů vykazují efekt různé kombinace komorních především interaktivních programů – jako např. peer-programů, sociálně-psychologických programů atd. ( Sporný je však jejich efekt na všeobecnou populaci – současně jsou příliš drahé a náročné a je třeba je využívat skutečně pouze na úrovni selektivní a indikované prevence – nikoli na úrovni všeobecné prevence).

27 Rizika a reálné komplikace  není zapojená celá škola,  nedostatek fin. prostředků x vysoká míra očekávání  výsledky nelze měřit po krátké době, vyžadují dlouhodobé sledování a vyhodnocení, z toho to důvodu bývá efektivita PP slabým místem  po urč. době se ztrácí motivace u zainteresovaných, nedostatečné ohodnocení pedagogů aj.  kladeny vysoké požadavky na ved. školy v PP x vysoké požadavky v oblasti vzděl. výsledků  pedagogové nepovažují zlepšení sociálních dovedností žáků za tak důležité  očekávání, že se v hodinách preventivního programu vyřeší všechny lidské problémy….

28 Zlepšení zapojení rodičů:  Zlepšení komunikace mezi rodiči, pedagogy, vedením školy a komunitou.  Zapojení rodičů a komunity do organizace školy  Zapojení rodičů do ovlivňování strategií, např. prevenci rizikových projevů chování  Rodiče i škola mohou společně vytvářet zdravé, estetické prostředí (společně zařizují pohodlné prostředí ve škole, např. pro dětský nebo rodičovský klub)  Rodiče by měli mít důvěru v pedagogy, klasifikaci a normy školy  Rodiče by měli mít důvěru ve své děti a umožnit jim vyjadřovat své názory

29 Interakce - rodiče x škola x komunita  Zvážení zapojení rodičů a komunity má i své záludnosti a slabosti.  Rodiče mají obavy z větší spolupráce, stejně jako pedagogové.  Pedagogové bývají kritičtí a mají obavy z laických zásahů rodičů nebo komunity. Často si všichni vzpomínají na své negativní zkušenosti ze školy a máme předem negativní očekávání.  Tato rizika a mnohá další existují a důvěra v jednotlivé subjekty systému se budují dlouho a vyžadují osvíceného ředitele a dobrý tým pedagogů, kteří se snaží o to, aby jim i dětem bylo ve škole dobře, rodiče byli spokojení a komunita byla na školu hrdá.

30 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Alkohol – situace v ČR a možnosti prevence PhDr. Pavla Doležalová."

Podobné prezentace


Reklamy Google