Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Tvorba ŠVP podle RVP ZUV 2011. Umělecký obor na ZUŠ  Produkce a Interpretace (tvorba a vyjádření)  Recepce a reflexe (vnímání a hodnocení) •K•Klíčové.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Tvorba ŠVP podle RVP ZUV 2011. Umělecký obor na ZUŠ  Produkce a Interpretace (tvorba a vyjádření)  Recepce a reflexe (vnímání a hodnocení) •K•Klíčové."— Transkript prezentace:

1 Tvorba ŠVP podle RVP ZUV 2011

2 Umělecký obor na ZUŠ  Produkce a Interpretace (tvorba a vyjádření)  Recepce a reflexe (vnímání a hodnocení) •K•Klíčové kompetence + •P•Pedagogika + Jak učit? Jaký má být žák?

3

4 Rámcový učební plán •S•Stanovuje minimální týdenní hodinovou dotaci pro daný umělecký obor. Stanovuje školou nepodkročitelné, avšak překročitelné minimum. •V•Vzdělávání musí být organizováno ve všech vzdělávacích oblastech, pro které jsou v daném stupni studia v RVP ZUV definovány očekávané výstupy. Disponibilní dotace: •M•Minimální disponibilní dotace je součástí rámcového učebního plánu pro HO. Poskytuje možnost přizpůsobit učební plán (v ŠVP) specifickému zaměření školy. V ŠVP musí být využita v plné výši.

5 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

6 1.Identifikační údaje 2.Charakteristika školy 3.Zaměření školy a její vize 4.Výchovné a vzdělávací strategie 5.Vzdělávací obsah uměleckých oborů (osnovy pro jednotlivé předměty + učební plány) 6.Zabezpečení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 7.Vzdělávání žáků mimořádně nadaných 8.Hodnocení žáků Struktura ŠVP

7 • Název ŠVP (popř. motivační název) • Předkladatel:  název školy  adresa školy  IČO  jméno a příjmení ředitele  Kontakty • Zřizovatel:  název  adresa  Kontakty • Platnost dokumentu od:  datum  podpis ředitele  razítko školy 1. Identifikační údaje • ŠVP by měl na začátku obsahovat přehledný obsah a číslování stránek • Neuvádějte údaje, které se mohou v průběhu školního roku změnit. • Platnost dokumentu není datum vydání. • Patří sem kulaté razítko

8 •počet oborů, velikost •historie, současnost •charakteristika pedagogického sboru •dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce •vybavení školy a její podmínky 2. Charakteristika školy •Tuto část je vhodné pro přehlednost členit. •Uvádějte údaje trvalejšího charakteru, abyste při změnách nemuseli ŠVP měnit. •Není vhodné uvádět přesný počet žáků /lépe kapacitu/, u učitelů stačí např. přibližný počet. •ŠVP je vnitřní norma školy, není třeba podrobně popisovat historii a současnost. •Uvádějte pouze takové projekty, které jsou skutečně dlouhodobé. •Zvažte, zda některé údaje nepřesunout na nástěnky, webové stránky, informační tabule atd.

9 3. Zaměření školy a její vize • Je třeba v textu zřetelně oddělit, kdy se hovoří o zaměření a kdy o vizích • Zaměření školy je např. její profilace na lidovou nebo jazzovou hudbu, loutkářskou tvorbu, souborovou a orchestrální hru atd. • Vize je dlouhodobá představa o směřování školy. Tomu musí pak ale odpovídat VVS, způsoby hodnocení a podobně. • Vize má být natolik výstižná, aby ji každý dokázal lehce vysvětlit svými slovy

10 •společně uplatňované postupy (metody a formy práce) na úrovni školy nebo uměleckého oboru pro utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků 4. Výchovné a vzdělávací strategie

11 Výchovné a vzdělávací strategie • musejí být zjistitelné a ověřitelné (konkrétní) • musejí být pozorovatelné a hodnotitelné (kontrolovatelné) • musejí být reálně aplikovatelné (splnitelné) • musejí být společně sdílené (odsouhlasené) Kritéria pro tvorbu výchovných a vzdělávacích strategií:

12 Jak správně vytvořit výchovné a vzdělávací strategie? •K•Klíčová kompetence: např. „proniká do struktury a obsahu uměleckého díla a je schopen rozeznat jeho kvalitu“. Co dělá žák, když ……………….? Text: - např. „žák rozezná stylové období, ve kterém je skladba složena a co je pro dané období charakteristické“

13 Text: - „žák rozezná stylové období, ve kterém je skladba složena a co je pro dané období charakteristické“ Co já, jako učitel udělám proto, aby..… ? „„ pro žáky pořádáme každoročně celoškolní soutěž ve znalostech uměleckých stylů a žánrů“ „„ využíváme multimediální knihovnu CD a DVD, seřazenou podle stylových období a žánrů, kterou ve škole zřídíme“

14 „„ pro žáky pořádáme každoročně celoškolní soutěž ve znalostech uměleckých stylů a žánrů“ „„ využíváme multimediální knihovnu CD a DVD, seřazenou podle stylových období a žánrů, kterou ve škole zřídíme“ = VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE na úrovni oboru na úrovni školy musejí být zjistitelné a ověřitelné (konkrétní) musejí být pozorovatelné (kontrolovatelné) musejí být reálně aplikovatelné (splnitelné) musejí být společně sdílené (odsouhlasené)

15 • Není nutné uvádět u VVS klíčové kompetence z RVP ZUV. • VVS se týkají práce učitelů, nikoliv žáků! • Je třeba je formulovat tak, aby byly dostatečně konkrétní a měřitelné. • Otázkou „..a jak to děláme ?" si můžeme ověřit správnost formulací. • Formulace VVS by měly být pokud možno jednoduché, srozumitelné a pro učitele zapamatovatelné /nejsou vhodná dlouhá souvětí/. • Formulovány mohou být pouze na úrovni školy nebo oboru.

16 Školní výstupy = aktivní slovesa •A•Aktivní slovesa slouží k formulování ročníkových výstupů v jednotlivých vyučovacích předmětech. Tyto školní výstupy mají být formulovány tak, aby bylo patrné, čím žák prokazuje osvojené znalosti a dovednosti. •J•Je rozdíl mezi „seznamuje se s hudbou v období baroka“ a „popíše a vysvětlí hlavní znaky hudby v období baroka“.

17 •P•Pro formulování školních výstupů žáka je nejvhodnější použít dokonavé tvary sloves (rozliší, zdůvodní..). Výhodou dokonavých tvarů je ukončenost děje v pohledu do budoucna (= stav znalostí a dovedností žáka, které předpokládáme na konci určitého ročníku). •P•Pomocná slovesa typu „zvládá, umí, dokáže, dovede, je schopen, ovládá“ se používají v případě, kdy bezprostřední aktivní sloveso nezní v daném případě vhodně (např. zvládá švihy a otočky je daleko vkusnější formulace nežli švihá a otáčí se).

18 •P•Pro kontrolu správného formulování školních výstupů dobře poslouží otázka: Mohu to u žáka pozorovat a hodnotit? Můžeme to na žákovi pozorovat (vidět)? Může to žák nějak prokázat? (např. při postupové zkoušce) •P•Při formulování ročníkových výstupů je nutné v první řadě vědět, co konkrétně chceme, aby žák uměl - a teprve potom hledat co nejpřesnější slovní vyjádření!

19 PŘÍKLADY VYUŽITÍ AKTIVNÍCH SLOVES V KONKRÉTNÍCH VÝSTUPECH •p•popíše a vysvětlí hlavní znaky hudby v období baroka, klasicismu a romantismu, vysvětlí rozdíly v interpretaci hudby těchto období •h•hraje na flétnu v rozsahu c1-d2 •v•vytvoří doprovod k jednoduché písni s využitím základních harmonických funkcí (T, S, D) •n•navrhne vlastní dynamiku v realizované skladbě a svůj návrh zdůvodní •z•zahraje z listu předložené skladby na úrovni 1. ročníku HO

20 •p•pojmenuje hlavní znaky výtvarného umění v období baroka, klasicismu a romantismu, objasní rozdíly na názorných ukázkách •c•cíleně použije základní výtvarné materiály s ohledem na jejich vlastnosti a možnosti •r•rozliší a vyjmenuje základní výtvarné techniky •p•porovná a zhodnotí účinky jednotlivých prvků plošného vyjádření (bod, linie, tvar, objem, plocha, prostor, světlo, barvy, textura atd.) •v•v diskusi správně používá základní výtvarné pojmy VO

21 •p•při vyjadřování používá správné odborné názvosloví •s•správně drží tělo v základních polohách i v pohybu z místa a vysvětlí principy správného držení těla, koriguje chyby u sebe i ostatních •r•rozliší různé taneční polohy a vybrané polohy, předvede (sed, leh, klek, stoj) •z•zvládá cval vpřed, bočně, otáčky na místě i v prostoru •v•vytvoří krátkou pohybovou etudu na zadané téma •p•předvede krátkou improvizaci na danou hudbu •s•spoluvytváří podobu realizované choreografie TO

22 •u•udrží jednoduchý rytmus a dynamiku – zvukem, pohybem, hlasem •p•provede pohybovou improvizaci na danou hudbu •p•při přednesu uplatňuje základní výrazové prvky – přízvuk, pauzu, intonaci, tempo, dynamiku •v•vytvoří jednoduchou improvizovanou loutku a uplatní základní principy jejího oživování •p•písemně vypracuje drobný jevištní tvar LDO

23 Hudební obor •P•Pozor na terminologii - v ŠVP již není vzdělávací zaměření, ale studijní zaměření. •V•V ŠVP již nepracujeme s termínem očekávané výstupy, ale školní výstupy. •P•Platí zásada, že každý předmět má svůj vzdělávací obsah a konkrétní hodinovou dotaci přidělenou do příslušných ročníků. •U•Učební plán v ŠVP musí být graficky zpracován /v tabulce/. Na co dát pozor? Platí pro VO, TO, LDO

24 •Š•Školní výstup je v ŠVP nastaven jako ročníkový standard, nikoliv minimum, které zvládnou všichni žáci. •V•Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu musí být jak na I., tak na II. stupni členěn do jednotlivých ročníků (či delších časových úseků ). Delší časový celek ale není např. celý II. stupeň. •P•Požadavky k postupovým zkouškám nepatří do školních výstupů. •N•Nejmenší použitelná hodinová dotace v UP je 0,5 hod., to však neplatí u hodinové dotace v individuální výuce HO na I.stupni.

25 Výtvarný obor Na co dát pozor? •N•Na úrovni ŠVP vytváříme studijní zaměření a v nich jsou definovány předměty. •N•Nelze v tabulaci UP spojit do jedné tříhodinovky několik předmětů (současná praxe). •L•Lze např. vyučovat v blocích a podobně, ale vše je třeba ošetřit v poznámkách k UP. •K•Každý předmět má svůj vzdělávací obsah, hodinovou dotaci a také známku na vysvědčení. •L•Lze použít členění vzdělávacího obsahu do větších časových úseků, ale pak je třeba zajistit odpovídající kritéria hodnocení. •N•Nezapomenout, že žáci navštěvují výuku VO a ne kurzy keramiky.

26 Taneční obor Na co dát pozor? •P•Pozor na volbu obsahů jednotlivých předmětů. Musejí být v souladu s charakteristikou TO definovanou v RVP ZUV. •T•Taneční soubor „Kolíček“ se stane předmětem tehdy, obsahuje-li nějaký vzdělávací obsah, rozpracovaný do jednotlivých ročníků a má přidělenou odpovídající hodinovou dotaci v UP. •L•Lze použít členění vzdělávacího obsahu do větších časových úseků, ale pak je třeba zajistit odpovídající kritéria hodnocení. •N•Nezapomenout, že žáci navštěvují výuku TO a ne kurzy „Street dance“.

27 Literárně dramatický obor Na co dát pozor? •S•Systémem Studijních zaměření lze obor vhodně profilovat (pozor na charakteristiku LDO v RVP ZUV). •V•Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu musí být jak na I., tak na II. stupni členěn do jednotlivých ročníků (či delších časových úseků ). Delší časový celek ale není např. celý II. stupeň. •Š•Školní výstupy musí být formulovány tak, aby bylo patrné, čím žák konkrétně prokazuje osvojené znalosti a dovednosti v daném ročníku. •N•Nezapomenout, že žáci navštěvují výuku LDO a ne kurzy např. psaní scénářů.

28 6. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 7. Vzdělávaní žáků mimořádně nadaných

29 Individuální vzdělávací plán •V•Výjimka z ŠVP pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nebo pro žáky mimořádně nadané, u kterých to doporučí ve svém vyjádření školské poradenské zařízení (PPP, SPC) •T•Tvoří se zpravidla na jeden rok (pak další vyšetření) •O•Obsah upravuje vyhláška č. 73/2005 Sb. •I•IVP není součástí ŠVP, je to svébytný dokument, součást osobní dokumentace žáka •O•O vytvoření IVP rozhoduje ředitel školy, a to na základě diagnostiky PPP/SPC a žádosti zákonných zástupců žáka.

30 •z•zásady a způsob hodnocení žáků •o•oblasti vlastního hodnocení školy 8. Hodnocení žáků •P•Proč hodnotíme žáky? •P•Podle čeho hodnotíme? •J•Jak hodnotíme?

31 • Na ZUŠ se učitelé problematice hodnocení již tradičně nevěnují tak, jako na jiných typech škol. Je to přirozené – hodnotit umělecký projev je obecně obtížné, protože zde hraje úlohu vkus, zaměření a další věci, které jsou těžko měřitelné. • Chceme-li ale, aby ZUŠ byla skutečně „školou“ a ne pouhými „kurzy hry na saxofon“, musíme i v tak složitém prostředí, jakým je umělecká činnost, nastavit měřitelná a zjistitelná kritéria. • Důležitým argumentem je i fakt, že rodiče (zákonní zástupci žáků) mají právo vědět (a to ještě před tím, než začnou jejich děti u nás studovat) podle čeho, jak a za co budou ve škole hodnoceni. • Je jasné, že každý z nás se snaží žáky hodnotit maximálně spravedlivě a zároveň se snahou dětem hodnocením neublížit. To ale nestačí…. Co je tedy potřeba vědět?

32 • Zde je třeba se věnovat dvěma důležitým aspektům: ZásadyZpůsob • Jak se kapitola v ŠVP jmenuje? „Zásady a způsob hodnocení žáků“

33  Funkce hodnocení: • Motivační – chceme hodnocením „vybičovat“ žáky k lepším výkonům, posílit jim sebevědomí. Zde hraje nejdůležitější roli cit a empatie. • Informativní – chceme, aby byl žák seznámen se skutečným stavem svých znalostí a dovedností, chceme o tom dát vědět rodičům, chceme podat zprávu o vzdělávání na naší škole zřizovateli atd. Zde hraje hlavní roli rozum a forma. • Diagnostickou a prognostickou – díky hodnocení víme, kde jsme dobří, kde máme naopak rezervy a co s tím můžeme a budeme dělat. Zde hraje hlavní roli analýza.

34 Možnosti způsobů hodnocení: • Systematické pozorování (např. při žákovských koncertech, třídních přehrávkách atd.) • Postupové zkoušky (včetně např. písemných testů ze znalostí teorie) • Známkování (doplněné o slovní vyjádření) • Sebehodnocení (názor žáka na vlastní práci zařadit jako součást našeho posuzování) • ……………………………. • …………………………

35 Děkuji za pozornost Jiří Stárek


Stáhnout ppt "Tvorba ŠVP podle RVP ZUV 2011. Umělecký obor na ZUŠ  Produkce a Interpretace (tvorba a vyjádření)  Recepce a reflexe (vnímání a hodnocení) •K•Klíčové."

Podobné prezentace


Reklamy Google