Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

BUDOUCNOST TRHU PRÁCE Co když už lépe bylo? Ing. Jiří Braňka Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Národní vzdělávací fond 30.10. 2008.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "BUDOUCNOST TRHU PRÁCE Co když už lépe bylo? Ing. Jiří Braňka Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Národní vzdělávací fond 30.10. 2008."— Transkript prezentace:

1 BUDOUCNOST TRHU PRÁCE Co když už lépe bylo? Ing. Jiří Braňka Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Národní vzdělávací fond

2 Kormidlem lodi trhu práce… … je třeba otáčet s velkým předstihem.

3 Sektorové studie: vliv budoucích trendů na trh práce Energetika  Energetika  ICT služby  Elektrotechnický průmysl Vymezení sektoru Vymezení sektoru - ne podle OKEČ nebo nově CZ-NACE: pracujeme s hodnotovým řetězcem sektoru, definice firem dle typu produkce a zákazníka Vymezení profesí Vymezení profesí – odchylujeme se od KZAM, snaha stanovit profesní požadavky podle typů činností a procesů ve firmách ANALYZUJEME ZEJMÉNA SEKTORY, ZÁVISLÉ NA KVALITĚ TECHNICKÉHO VZDĚLÁNÍ: Podklad pro kapitolu „Lidské zdroje“ ve zprávě Nezávislé energetické komise

4 Hlavní závěry: Změna se blíží ČESKÁ REPUBLIKA: Dynamický nárůst zaměstnanosti v průmyslu i ve službách Ovšem například podíl výrobních a montážních činností v elektrotechnickém průmyslu vzrostl nad 40 %. V západní Evropě a USA mají ovšem tyto profese zhruba poloviční podíl Výroba elektrických strojů a zařízení: Nárůst zaměstnanosti o 37 % ICT profese: Nárůst zaměstnanosti o 20 % Výroba ICT a zdravotnické techniky: Nárůst zaměstnanosti o 56 %

5 Elektrotechnický průmysl: globální konkurenční pozice Dvojnásobný podíl profesí ve výrobě na zaměstnanosti  Dvojnásobný podíl profesí ve výrobě na zaměstnanosti oproti vyspělým zemím –, zde také aktuálně firmy pociťují největší nedostatek Závislost na trzích EU (zejména Německo)  Závislost na trzích EU (zejména Německo) – hrozba dopadu ochlazování poptávky, velké ohrožení vývojem měnového kurzu  Slabina – schopnost proniknout na rozvíjející se trhy SVE  Slabina – schopnost proniknout na rozvíjející se trhy SVE je horší – ať už jako zákazník, nebo výrobce využívající výhody „levnějších“ ekonomik Nevyužitý potenciál služeb –  Nevyužitý potenciál služeb – přílišná koncentrace na problematiku samotné výroby, rozvoj dalších částí hodnotového řetězce je opomíjen Nabídka na trhu práce  Nabídka na trhu práce - mění se očekávání a preference nových generací, ohrozí to i vysoce kvalifikované profese Hrozba „odlivu mozků“  Hrozba „odlivu mozků“ do vyspělých zemí – specialisté v elektrotechnice, energetice, ICT … Velký potenciál v energetice  Velký potenciál v energetice – v příštích letech budou výrazně růst investice do výstavby nebo rekonstrukce nových výrobních bloků v EU i na rozvíjejících se trzích

6 ICT služby: I zde posun v požadavcích na profese Technické profese stále na vzestupu  Technické profese stále na vzestupu – poptávka po programátorech a technicích bude v nejbližších letech dál výrazně růst, avšak v delším období bude klesat jako důsledek technologických trendů i tržních změn. Bude klíčové zachytit nástup nových trendů poptávky po profesích  Bude klíčové zachytit nástup nových trendů poptávky po profesích – technické vzdělání nebude postačovat, pokud u pracovníků nebudou rozvíjeny analytické a mezioborové schopnosti a manažerské dovednosti, sourcing „Prostřední článek“  „Prostřední článek“ - i české firmy se musí naučit výrazněji využít potenciálu outsourcingu, zvýšit svou konkurenceschopnost skrze mezinárodní integraci Nedostatek vysoce kvalifikovaných ICT specialistů  Nedostatek vysoce kvalifikovaných ICT specialistů (business-analytik, manažer rozvoje a provozu IS/ICT*) je očekáván i v příštích letech – bude to hlavní omezení pro kvalitativní rozvoj českého ICT trhu „Migrace“ ICT specialistů ze zákaznických firem k dodavatelským  „Migrace“ ICT specialistů ze zákaznických firem k dodavatelským Centra sdílených služeb  Centra sdílených služeb – transformace nebo hrozba odchodu? * Rozpracováváme metodiku i některé závěry projektu VŠE: Lidské zdroje v ICT (2007), včetně definice profesních rolí v ICT službách

7 Problémy regionů Regionální disproporce ohrožují rozvoj sektorů v krajích: Migrace kvalifikovaných odborníků i perspektivních absolventů do velkých center zde je nabídka práce největší, avšak i přesto je přetlak poptávky nad nabídkou pracovních sil. Inženýři se do regionů nevracejí - hrozí dlouhodobější zaostávání za velkými centry s tím, jak se bude měnit kvalifikační struktura sektorů.

8 Kde jsou silné stránky českého trhu práce? NÁPAD IDEA VIZE „BUSINESS ORIENTACE“ FINANCOVÁNÍ ROZVOJ NÁVRH VÝVOJ DESIGN KONSTRUKCE VÝROBA „MONTÁŽ“ LOGISTIKA DISTRIBUCE ZÁKAZNICKÉ SLUŽBY - CRM MARKETING

9 Současné zdroje konkurenční výroby DESIGN KONSTRUKCE VÝROBA „MONTÁŽ“ Silná základna v technickém vzdělání Až doposud velká kapacita trhu práce Nákladová komparativní výhoda

10 Možnosti rozvoje NÁVRH VÝVOJ LOGISTIKA DISTRIBUCE Tyto oblasti mají v příštích letech velký potenciál růstu. Avšak struktura absolventů i jejich znalostí není plně vyhovující.

11 Kde hrozí ztráta příležitosti? NÁPAD IDEA VIZE „BUSINESS ORIENTACE“ FINANCOVÁNÍ ROZVOJ ZÁKAZNICKÉ SLUŽBY - CRM MARKETING Největší slabina českých zaměstnanců i nových absolventů. Přílišná orientace na problém „vyrobit“. Vývoj trhů a technologií však srovnává podmínky – Kvalita ve výrobě bude stále menší zárukou konkurenceschopnosti. START-UP FIRMY!

12 : Je výkonnost sektoru možné zvýšit? Vysokoškolské vzdělání má dnes přibližně 13 % pracovníků v sektoru. Ve vyspělých zemích EU tento podíl kolísá mezi 30 – 50 %. U zemí s nejvyšší produktivitou práce a inovačním potenciálem v sektoru (Irsko, Finsko) je to 47 %, resp. 55 %. Tuto ztrátu nemá český elektrotechnický průmysl za současných podmínek šanci dohnat  Tuto ztrátu nemá český elektrotechnický průmysl za současných podmínek šanci dohnat – klíčový Vysokoškolský studijní obor Elektrotechnika může sektoru dodat v letech pouze okolo absolventů ročně, z nichž více než polovina bude muset nahradit pracovníky, kteří ve stejném období odejdou do důchodu. Aby se ČR přiblížila znalostnímu a inovačnímu potenciálu západních zemí během příštích let  Aby se ČR přiblížila znalostnímu a inovačnímu potenciálu západních zemí během příštích let a získala nové investory, kteří přinesou výroby a služby s vysokou přidanou hodnotou, potřeboval by elektrotechnický průmysl až nových absolventů VŠ ročně.

13 Perspektiva technického vzdělání ve vyspělé zemi? Popularita technického vzdělání s růstem bohatství země klesá – důvodem je zejména vyšší objektivní náročnost tohoto typu studia, měnící se preference studentů z hlediska volby povolání i představě o platové úrovni. Generace Y – nové generace mají jiné životní hodnoty, preference a očekávání od toho, co jí má přinést práce – to ohrožuje zejména tradiční profese v průmyslu a obecně technické vzdělání, které je často vnímáno jako příliš obtížné, neperspektivní a „společensky nepřitažlivé“. Absolventi technických škol volí v naprosté většině uplatnění mimo svůj obor vzdělání – má to platové, sociální i regionální příčiny. LZE TENTO VÝVOJ ZVRÁTIT?

14 Problém řemesel a technického vzdělání McKinsey: Až 80 % produkce bude do roku 2030 ovlivňováno konkurencí v globálním, nikoli národním měřítku. Totéž se ovšem týká pracovních sil!

15 Co přinese budoucnost?  V roce 2010 bude ČR nejdražší ekonomikou v regionu z hlediska ceny práce dělníka – bude čtyřikrát dražší než Čína, dvakrát dražší než balkánské země, o polovinu dražší než Slovensko nebo Polsko. Německo bude však stále šestkrát dražší.*  ČR v současné době ztrácí většinu svých konkurenčních výhod, které přispěly k razantnímu růstu HDP i zaměstnanosti v uplynulých letech  Globální konkurence bude stále sílit a velcí zaměstnavatelé v ČR tím budou postiženi nejvíce – motivace méně rozvinutých ekonomik dohnat náskok „Západu“ je výrazně vyšší než naše.  Stále častějším jevem mohou být úspěšné východní firmy, kteří potřebují být kulturně i teritoriálně blíže trhům západní Evropy (Changhong, Infosys)  ČR se dlouhodobě pravděpodobně nevyhne údělu bohatší země a část průmyslové produkce ale i méně znalostně náročných ICT služeb ji opustí.  TO JE VŠAK NUTNÉ CHÁPAT JAKO PŘÍLEŽITOST PRO KVALITATIVNÍ RŮST EKONOMIKY I LIDSKÝCH ZDROJŮ – A PŘIPRAVIT SE NA NI. * Studie Roland Berger Consultants – Vize top manažerů

16 DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST Ing. Jiří Braňka Národní vzdělávací fond o.p.s. Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Opletalova Praha 1 Tel.: Fax:


Stáhnout ppt "BUDOUCNOST TRHU PRÁCE Co když už lépe bylo? Ing. Jiří Braňka Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Národní vzdělávací fond 30.10. 2008."

Podobné prezentace


Reklamy Google