Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Kriminalistická metodika 1. prof. JUDr. Ing. Viktor Porada, DrSc. dr. h. c. mult.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Kriminalistická metodika 1. prof. JUDr. Ing. Viktor Porada, DrSc. dr. h. c. mult."— Transkript prezentace:

1 Kriminalistická metodika 1. prof. JUDr. Ing. Viktor Porada, DrSc. dr. h. c. mult.

2 Organizace studia

3 Opakování – matka moudrosti Co to je rekognice? Proč se používá? Kdy se provádí rekognice podle modelů (substituentů) ? Co to je ztotožnění objektů? Jaké jsou druhy rekognice? Jak připravujeme rekognici ? Jaký je rozdíl mezi druhovou (skupinovou) a individuální identifikací ?

4 Opakování – matka moudrosti Co to je kriminalistický experiment, vyšetřovací pokus? Co to je kriminalistická rekonstrukce? Co všechno můžeme rekonstruovat? Jaký je rozdíl mezi kriminalistickým experimentem, vyšetřovacím pokusem a rekonstrukcí? Uveď 5 příkladů kriminalistického experimentu. Uveď 5 příkladů kriminalistické rekonstrukce. Jaké jsou zásady rekonstrukce ? (jedved, dobrv, ostr, odd)

5 Opakování – matka moudrosti Co všechno patří do plánování, přípravy rekonstrukce? Proč se provádí kriminalistická dokumentace? Vysvětli pojem fotosnímku: orientační, celkový, situační, polodetailní, detailní? Jaké jsou zásady kriminalistické dokumentace? (včst, obj, účinn, úpln, komplx) Jaké jsou hlavní dokumentační prostředky? Co to je markant? K čemu (k jakému bodu) se vztahují orientační snímky?

6 Kriminalistická metodika vyšetřování • Obecné teoretické otázky metodiky vyšetřování • Pojem, předmět a funkce metodiky vyšetřování • Zásady metodiky vyšetřování jednotlivých druhů trestných činů

7 Systém kriminalistiky 1. Úvod do kriminalistiky - předmět kriminalistiky - místo kriminalistiky v systému věd - systém kriminalistiky - společenská funkce kriminalistiky 2. Kriminalistická technika 3. Kriminalistická taktika 4. Kriminalistická metodika vyšetřování

8 Kriminalistická věda • Obecně teoretické otázky kriminalistické vědy a praxe • Metody poznání trestních činů a jiných kriminalistických relevantních událostí • Metodika procesu poznání jednotlivých druhů trestných činů

9 Definice kriminalistiky Samostatný vědní obor, který zkoumá a objasňuje zákonitosti vzniku, zániku, vyhledávání, zajišťování, zkoumání a využívání kriminalistických stop, jiných soudních důkazů a kriminalistických významných informací a na tomto základě vypracovává metody, prostředky, postupy a operace a doporučení pro proces poznání kriminalisticky relevantních událostí v podmínkách trestního řízení.

10 Kriminalistická technika • Metody procesu poznání trestných činů a jiných kriminalisticky relevantních událostí - jednotlivé metody kriminalisticko-technické a expertizní činnosti

11 Kriminalistická taktika • Metody procesu poznání trestných činů a jiných kriminalistických relevantních událostí - jednotlivé metody kriminalistické praxe kriminalisticko-taktického charakteru -metody, postupy a operace získávání kriminalisticky relevantních informací ze stop uložených ve vědomí člověka -metody, postupy a operace řízení vyšetřovacích situací a dokumentace prováděných úkonů

12 Kriminalistická metodika vyšetřování • Znaky KCH daného druhu trestných činů (způsob páchání, kriminální situace, typické vlastností pachatelů, typické vlastností obětí projevující se ve stopách a v průběhu trestního řízení, typické motivy) • Typické stopy daného druhu trestných činů • Typické vyšetřovací situace vyskytující se v průběhu procesu poznání daného druhu trestných činů

13 • Typické podněty k objasňování a vyšetřování daného druhu trestných činů • Zvláštností předmětu vyšetřování daného druhu trestných činů • Zvláštnosti aplikace dílčích metod kriminalistické praxe v počáteční etapě procesu poznání daného druhu trestných činů • Zvláštností vytyčování kriminalistických verzí a plánování v procesu poznání daného druhu trestných činů

14 • Zvláštnosti aplikace dílčích metod kriminalistické praxe v následně etapě procesu poznání daného druhu trestných činů • Zvláštnosti zapojení veřejnosti do procesu poznání daného druhu trestných činů • Zvláštnosti kriminalistické prevence daného druhu trestných činů

15 Obecné teoretické otázky metodiky vyšetřování jednotlivých druhů trestných činů • Objekt zkoumání: - prvky vzniku a průběhu kriminalisticky relevantních událostí - jejich projevy ve stopách - prvky procesu poznávání jednotlivých typů kriminalisticky relevantních události ve vyšetřovací a soudní praxi

16 - Předmět zkoumání metodiky je shodný s předmětem zkoumání KV, jsou to tyto zákonitosti : 1. zákonitosti vzniku, trvání a zániku KS, jiných soudních důkazů a kriminalisticky významných informací 2. zákonitosti vyhledávání, zajišťování, shromažďování, zkoumání a využívání KS, jiných soudních důkazů a kriminalisticky významných informací

17 • Cíl zkoumání: - vytvoření uspořádaného systému poznatků a doporučení pro efektivní postup policejních orgánů v procesu poznání určitých typů TČ (KRU)

18 • Metodika vyšetřování: - NE metodika trestně procesní formy přípravného řízení, ale metodika poznání kriminalistické relevantní události

19 • Úkol metodiky: -popsat zvláštnosti provádění jednotlivých úkonů -upozornit na typické chyby či nedostatky

20 Funkce metodiky vyšetřování • Poznávací funkce • Formativní funkce

21 Definice metodiky vyšetřování • Část KV, která odhaluje a zkoumá zákonitosti vzniku stop a zvláštnosti postupů při vyhledávání, zajišťování a využívání stop, jiných důkazů a kriminalisticky významných informací s ohledem na určitý typ trestného činu a předpokládanou typovou vyšetřovací situaci

22 Pojem a struktura metodik vyšetřování jednotlivých druhů trestných činů • Pojem: Metodika vyšetřování: - Zvláštní část KV - Metodiky vyšetřování jednotlivých druhů trestných činů pro potřeby praxe v procesu odhalování a vyšetřování konkrétního typu trestných činů

23 Metodika vyšetřování jednotlivých druhů trestných činů • Uspořádané systémy poznatků o typových KCH TČ, o zákonitostech vzniku, vyhledávání a zajišťování stop jednotlivých typů TČ, o vyšetřovacích situacích utvářejících se při vyšetřování, jakož i systém typových modelů činnosti kriminalistů v určitých etapách procesu poznání trestných činů

24 Struktura metodik vyšetřování jednotlivých druhů TČ • Typová KCH dané skupiny TČ • Typické stopy daného druhu TČ • Zvláštnosti předmětu vyšetřování • Typické podněty k vyšetřování a jejich zvláštnosti • Typické vyšetřovací situace

25 • Typické počáteční úkony a jejich zvláštnosti • Typové vyšetřovací verze a zvláštnosti vytyčování vyšetřovacích verzí, plánování a organizace vyšetřování • Zvláštnosti následné etapy vyšetřování • Zvláštnosti zapojení veřejnosti a kriminalistická prevence

26 Zásady metodiky vyšetřování jednotlivých typů trestných činů 1.Zásady tvorby metodik vyšetřování jednotlivých typů TČ 2.Zásady aplikace metodik vyšetřování jednotlivých typů TČ

27 Zásady tvorby metodik vyšetřování jednotlivých typů TČ • vědeckost tvorby jednotlivých metodik • závislost obsahu jednotlivých metodik na KCH daného typu TČ • systémový přístup k tvorbě jednotlivých metodik • dynamičnost tvorby jednotlivých metodik vyšetřování

28 Zásady aplikace metodik vyšetřování jednotlivých typů TČ • zásada tvůrčího přizpůsobování metodických doporučení konkrétním okolnostem TČ • zásada tvůrčího přizpůsobení metodických doporučení konkrétním vyšetřovacím situacím

29 Vyšetřovací situace • Komponenty VS • Druhy VS • Pojem vyšetřovací situace • Význam VS

30 Pojem VS • VS je faktický stav vyšetřování v určitém okamžiku, kdy se má rozhodovat o dalším postupu vyšetřování. Zahrnuje jednak obsah a rozsah kriminalisticky relevantní informace, jednak souhrn podmínek, v nichž se uskutečňuje vyšetřování

31 Uzlové body charakteristických vyšetřovacích situací • Okamžik získání informací, z nichž vyplývá důvodné podezření ze spáchání TČ – tzv. počáteční VS • Okamžik, v němž shromážděné informace umožňují vytýčit vyšetřovací verze • Okamžik, v němž je podezření vůči určité osobě natolik důvodné, že je možno proti ní vznést obvinění

32 • Okamžik, v němž na základě prověrky vyšetřovacích verzí je možno odmítnout všechny verze až na jedinou • 0kamžik, v němž je věc objasněná natolik, že vyšetřování je možné ukončit

33 Komponenty vyšetřovací situace 1.Informační komponenty- kvalita a kvantita informací o TČ – stupeň informační určitosti dané VS 2.Osobností komponenty-osobnost vyšetřovatele, jeho profesionální kvalifikace, zkušenosti, schopnosti, znalosti, psychické vlastnosti, chování a postoje obviněného v procesu vyšetřování-jiné subjekty, obhájce,poškozený, svědci, 3.Organizační a materiální komponenty-podmínky v nichž probíhá vyšetřování, spolupráce se znalci, kvalita technického vybavení,kvalita celého policejního a justičního aparátu

34 Druhy vyšetřovacích situací A. Podle stupně obecnosti: 1.Konkrétní VS 2.Typické VS

35 B. Podle snadnosti jejich řešení 1.Příznivé 2.Nepříznivé - problémové VS (neúplnost relevantní informace) - konfliktní VS (konflikt mezi obviněným a vyšetřovatelem)

36 Význam vyšetřovacích situací • VS rozhodují o tom, zda vyšetřování bude nebo nebude úspěšné • postup vyšetřování je závislý na vývoji VS (změna VS znamená změnu vyšetřování) • programy problémových VS (hledání nových, prozatím neznámých informací) • řešení konfliktních VS (snaha zmírnit konflikt)

37 Metodika vyšetřování krádeží 1.Kriminalistická charakteristika krádeží 2.Typické stopy 3.Typické vyšetřovací situace 4.Zvláštnosti předmětu vyšetřování 5.Zvláštnosti podnětu vyšetřování

38 6. Zvláštnosti počátečních vyšetřovacích a operativně pátracích úkonů 7. Zvláštnosti vyšetřovacích verzí a plánování vyšetřování 8. Zvláštnosti následné etapy vyšetřování 9. Zapojení veřejnosti do vyšetřování a kriminalistická prevence

39 Kriminalistická charakteristika krádeží A. Kritériem klasifikace způsobu páchání (způsob páchání a objekt zaměření) • krádeže vloupáním • krádeže kapesní • krádeže motorových vozidel • krádeže prosté • krádeže v bytech • krádeže v obchodech • krádeže v kancelářích, chatách atp.

40 Krádeže vozidel

41

42

43

44

45

46

47

48 B. Vztah pachatele k objektu, ve kterém je krádež páchána • krádeže páchané vnitřními pachatel • krádeže páchané vnějšími pachateli • krádeže páchané ve spolupachatelství tzv. vnitřního s vnějším pachatelem

49 C. Další kritéria: • stupeň kvalifikovanosti krádeže • faktu použití nástroje • faktu existence přípravných jednání

50 Typické vlastnosti pachatelů • prvopachatelé i recidivisti • význam způsobu spáchání • předmět útoku

51 Typické stopy • stopy materiální • stopy ve vědomí lidí

52 Typické vyšetřovací situace A. Počáteční • zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán TČ krádeže, pachatel byl zadržen na MČ nebo v jeho blízkosti,odcizené věci nebo nástroje k vniknutí do objekt má nebo nemá u sebe, • zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán TČ krádeže, pachatel byl vyrušen a z MČ uprchl, odcizené věci nebo nástroje použité k vniknutí do objektu zanechal na místě nebo je má při sobě, popis pachatele je znám

53 • zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán TČ krádeže, identifikační znaky odcizených věcí jsou známé nebo nejsou známé, informace směřující k zjištění totožnosti pachatele nejsou k dispozici, na MČ byly nebo nebyly zjištěny negativní okolnosti

54 Zvláštnosti předmětu vyšetřování 1. Okolnosti, které se vztahují k objektivním skutečnostem spáchání krádeže • zda jde nebo nejde skutečně o krádež • co bylo odcizeno, množství,hodnotě,poznávací znaky odcizených věcí • kdo je konkrétně poškozený, fyzická nebo právnická osoba (organizace)

55 • kde a kdy došlo ke spáchání krádeže • jakým způsobem byla krádež spáchána • zjištění, zda šlo o přípravu ze strany pachatele před spácháním krádeže • zjištění,kde se nachází odcizené věci, kde jsou uschované, jakým způsobem atp.

56 2. Okolnosti, které se vztahují k subjektivním skutečnostem spáchání krádeže • kdo spáchal krádež, zjišťování informaci o pachateli • zjišťování, zda pachatel spáchal krádež sám nebo za pomoci spolupachatelů, za pomoci organizované skupiny a úkol každého ze skupiny • zjišťování motivu a cíle spáchání krádeže

57 3. Jiné okolnosti, které se vztahují ke skutečnostem rozhodujícím pro dokazování činu, trestní odpovědnosti pachatele a pro předcházení krádeží • příčiny, které vedly pachatele ke spáchání krádeže a podmínky, které mu umožnily krádež spáchat, zda podmínky vytvořil pachatel sám nebo jich využil jako existující • zjišťování a zajištění odcizených věcí nebo hodnot získaných jejich prodejem, resp. i dalších hodnot k náhradě způsobené škody

58 Zvláštnosti podnětů k vyšetřování • oznámení poškozených osob • oznámení svědků (typické telefonické) • výsledky operativní činnosti KPaV

59 Zvláštnosti počátečních vyšetřovacích a operativně pátracích úkonů • první zásah • typování pachatelů • ohledání místa činu (systém stop umožňuje : usuzovat na samotný fakt krádeže a způsob spáchání, usuzovat na znaky, které charakterizují osobu pachatel, určovat neodkladnost konání dalších úkonů a opatření, negativní okolnosti

60 • vyžadování potřebných vysvětlení od poškozených osob i svědků, • obsah výslechu: okruhy otázek • domovní a osobní prohlídka

61 Zvláštnosti vyšetřovacích verzí a plánování vyšetřování počáteční etapa vyšetřování, verze: • k faktu, zda se skutek stal nebo jde o inscenaci • ke způsobu spáchání a motivu krádeže

62 Zvláštnosti následné etapy vyšetřování • výslech obviněného • výslech svědků • expertizy: Identifikace pachatele, nástrojů, dopravních prostředků, identifikace odcizených věcí, stanovení výše škody, • rekognice • vyšetřovací experiment

63 Zapojení veřejnosti do vyšetřování a kriminalistická prevence • Informace k podezřelým osobám, veřejnost spolupracuje ochotně a významně • Kriminalistická prevence- široké uplatnění zejména u krádeží vloupáním, instalace technických zabezpečovacích zařízení pro ochranu osob i majetku,-seznamování veřejnosti s některými způsoby páchání krádeží

64 Metodika vyšetřování loupeží • Kriminalistická charakteristika loupeží • Typické stopy • Typické vyšetřovací situace • Zvláštnosti předmětu vyšetřování • Zvláštnosti podnětu vyšetřování

65 • Zvláštnosti počátečních vyšetřovacích a operativně pátracích úkonů • Zvláštnosti vyšetřovacích verzí a plánování vyšetřování • Zvláštnosti následné etapy vyšetřování • Zapojení veřejnosti do vyšetřování a kriminalistická prevence •

66 Kriminalistická charakteristika loupeží • kriminální útoky hrozící zejména v místech, kde se manipuluje s hotovými penězi • ohrožení zahrnuje prvek násilí, resp. pohrůžku bezprostředního násilí • loupežná přepadení, nutnost charakterizovat použité násilí a jeho intenzitu • nejčastěji používána namířená krátká střelná zbraň, přiložení nože na tělo osoby při přepadení

67 • k demonstraci násilí: předměty, které pachatel prohlásí za výbušninu či jinou nebezpečnou látku • hořlaviny k polití a zapálení • injekční stříkačky údajně infikované virem HIV apod. • konkludentní jednání, tedy jednání bez verbálního nebo písemného projevu, z něhož lze usoudit na úmysl pachatele použít násilí

68 • úmysl zmocnit se věci bývá projevován nejčastěji přímo slovní či písemnou výzvou, jednoznačnou gestikulaci pachatelů, zpravidla hned v úvodu přepadení • následek: zpravidla škoda na majetku přepadené osoby, ale i osobní svoboda a svoboda rozhodování, újma na fyzickém či duševním zdraví přepadených

69 Způsoby páchání loupeží 1. Podle intenzity agrese: • loupeže páchané s použitím pohrůžky bezprostředního násilí • loupeže páchané užitím přímého fyzického (brachiálního) násilí • loupeže páchané uvedením osoby do stavu bezbranností lstí

70 2. Podle charakteru napadeného objektu • loupežná přepadení peněžních ústavů,(akční loupež) • loupežná přepadení přepravy peněz • loupežná přepadení obchodů, provozoven, živnostenských prostor • loupežná přepadení bytových prostor • loupežná přepadení dopravních prostředků • loupežná přepadení prostá

71 3. Podle existence předchozího kontaktu pachatel- oběť • loupež bez předchozího kontaktu (napadení ze zálohy nebo frontální napadení) • loupeže po předchozím kontaktu (charakteristická tím, že se oběť před vlastní loupeží zdržovala dobrovolně ve společnosti pachatele po: společné konzumaci alkoholu, po předchozím klamavém jednání nebo v souvislosti s provozováním prostituce

72 Komponentou způsobu spáchání loupeží jsou přípravná jednání, spočívající zejména v: • Typování vhodné oběti nebo objektu (včetně získávání informací) • plánování činu se spolupachateli • obhlídce místa činu • opatřovaní zbraní, převleků, maskování, dopravních prostředků

73 Věcnou komponentou ve způsobu spáchání loupeží je použití zbraně Okolnosti, které vedou ke střelbě: • Nevhodné chování přepadených • Ke zdůraznění pohrůžky výstražnou střelbou • K překonání mechanických a mechanických a elektrických zábran

74 Pachatelé loupeží • převážně osoby mladší, cca do 35 let, ale i poslední době je to jinak • výjimečně ženy • loupež cíleně plánována, připravována a organizována • překvapivost • vynucená účast personálu • krátká doba trvání

75 • skrytý průběh • častěji objevují cizí státní příslušníci • pachatel e využívají práva odmítnout výpověď, zastrašují svědky a poškozené osoby • často snaha o překvalifikování spáchaného skutku na krádež, tvrzením, že se dopustili násilí až po zmocnění se věci

76 Oběti loupeží • nejčastěji muži • podíl žen v posledních létech stoupá

77 Typické stopy • typickými stopami loupeží jsou zejména stopy ve vědomí • materiální stopy, zejména při použití brachiálního násilí pachatelem, nachází se na: • místě činu, na těle oběti a oděvu, na těle pachatele a jeho oděvu, na předmětech použitých k loupeží • jiné soudní důkazy : odcizené věci, zbraně, jimiž byla loupež spáchána, dopravní prostředky, části lepicích pásek aj.

78 Typické vyšetřovací situace 1. Zjištěné skutečnosti nasvědčuji tomu, že byl spáchán TČ loupeže, pachatel nebo spolupachatel byl zajištěn na MČ nebo v jeho bezprostřední blízkosti, odcizené věci, případně i použitou zbraň má nebo nemá u sebe

79 2. Zjištěné skutečnosti nasvědčuji tomu, že byl spáchán TČ loupeže, ale nedovolují vyslovit důvodné podezření, že tento čin spáchala určitá osoba, údaje k zjištění totožnosti pachatele(ů) jsou k dispozici, identifikační znaky věcí pocházející z trestné činnosti nebo prostředků použitých při loupeží jsou nebo nejsou k dispozici

80 3. Zjištěné skutečnosti nasvědčuji tomu, že byl spáchán TČ loupeže, informace o identifikačních znacích pachatele(ů)nejsou k dispozici nebo jsou pouze povrchní, identifikační znaky odcizených věcí nejsou k dispozici

81 4. Zjištěné skutečností (kromě výpovědi oběti) nenasvědčují tomu, že se stál TČ, informace k zjištění pachatele nejsou k dispozici, identifikační znaky odcizených věcí se nedaří zjistit

82 Zvláštnosti předmětu vyšetřování TČ loupeže představuje útok na dva zákonem chráněné objekty, jimiž jsou svoboda a majetek. Je třeba dokazovat zejména: • úmysl zmocnit se cizí věci pohrůžkou násilí, brachiálním násilím nebo uvedením osoby do stavu bezbrannosti lstí • specifikaci předmětu zájmu pachatele (čeho se zmocnil nebo čeho se měl v úmyslu zmocnit) • vlastnický vztah k věci, která byla předmětem zájmu pachatele

83 • jakým způsobem a jakými prostředky byla realizována hrozba bezprostředního násilí, brachiálního násilí nebo jakými prostředky byla oběť uvedena do stavu bezbrannosti lstí • za jakých okolností k loupeži došlo • jakou tělesnou újmu utrpěla oběť, jaké jsou její následky a výši způsobené škody • přípravná jednání předcházející loupeži • zda se jednalo o organizovanou skupinu či zločinné spolčení

84 • kdo organizoval loupež, rozdělení úloh spolupachatelů, kdo z osob, které se přímo na loupeži nepodíleli, věděl o přípravě a dokonání loupeže • obsah plánu loupeže a obsah dohody o intenzitě násilí • jak bylo naloženo s věcmi pocházejícími z trestné činnosti • jaké byly motivy inscenace loupeže atd.

85 Zvláštnosti podnětů k vyšetřování • telefonické nebo ústní oznámení podávané poškozeným, svědky nebo zdravotnickými zařízeními • oznámení těžce zraněných a podnapilých osob • nepravdivá oznámení (inscenace, fingování loupeže) • podnětem k zahájení vyšetřování loupežných vražd – nález mrtvoly

86 Zvláštnosti počátečních úkonů 1. Pátrání po pachateli z místa činu • pátrání po tzv. horké stopě ( u známého pachatele se předpokládá, že je znám i jeho popis • u neznámého pachatele je pátrání závislé : • od doby spáchání uplynula krátká doba a je proto předpoklad, že pachatel není příliš vzdálen od MČ

87 • byl získán dostatečný (někdy stačí i částečný) popis pachatel, který je důležitý pro jeho odlišení od ostatních osob • jsou podmínky pro nasazení služebního psa • byl zjištěn popis motorového vozidla, kterým pachatel z MČ odjel nebo jej používá • byly zjištěny informace o směru odchodu nebo příchodu pachatele

88 2. Výslech oznamovatele • Obvykle obětí – prvním zdrojem informací o loupeži a jeho provedení. • proč a za jakých okolností byl oznamovatel (poškozený) na MČ nebo jak se na MČ dostal • zda je poškozeným nebo očitým svědkem • jakých věcí se pachatelé zmocnili, popis a množství

89 • doba spáchání loupeže • odkud a jak se MČ objevil pachatel, případně kde s ním navázal poškozený kontakt • co předcházelo loupeži • popis pachatele, popis a registrační značka MV použitého při loupeži atp. • způsob spáchání, zejména doslovný obsah výhružek, druh a intenzita použitého násilí, zbraně, dopravních prostředků

90 • zda byly na místě další osoby, jejich chování atp. • chování poškozeného během činu (např. způsob obrany či odporu, volání o pomoc, zda mohl pachateli způsobit zranění, poškodit oděv) • zda může uvést další svědky loupeže • jak se pachatel vzdálil z místa loupeže, jak se vzdálil z MČ poškozený a co dělal poté • kdo mohl vědět o tom, že poškozený bude v určitou dobu na MČ a co má při sobě, zda poškozený má na někoho podezření atp.

91 3. Ohledání místa činu • Ohledáním na MČ lze nejenom vyhledat a zadokumentovat stopy a jiné soudní důkazy, ale i informace o povaze terénu a charakteru místa, rozmístění různých objektů apod.

92 4. Ohledání oděvu, prohlídka těla poškozeného a podezřelého • Ohledání oděvu a zevní prohlídka těla poškozeného se provádí okamžitě po oznámení, protože hrozí nebezpečí z prodlení. Přenos stop. Stejné úkony i u podezřelého, obviněného

93 5. Zadržení, osobní a domovní prohlídka u obviněného • Vysoká nebezpečnost loupeže odůvodňuje provedení těchto úkonů v co nejkratší době po spáchání činu. Cílem je nalezení věcí důležitých pro trestní řízení

94 Zvláštnosti vyšetřovacích verzí, plánování a vyšetřování • Pokud pachatele nebyl při činu nebo bezprostředně po jeho spáchání zadržen, je prvořadým úkolem vytýčit verzi k pachateli TČ. Podkladem jsou: • popis pachatele • poznatky o způsobu spáchání loupeže • poznatky o osobách, které znaly poměry v napadeném objetu a znaly informace např. době a trase převozu hodnot, majetkových poměrech poškozeného atp.

95 • poznatky o oběti, o způsobu jejího života, společenských stycích o majetkových poměrech oběti atp. • poznatky o výskytu podezřelých osob v okolí MČ, před spácháním loupeže • poznatky o podezřelém chování některých osob po spáchané loupeži

96 Další verze: • ke způsobu jednání pachatel po činu, pátrací verze o pravděpodobném místě výskytu věci pocházejících z trestné činnosti, nebo věcí využitých k provedení loupeže • verze o inscenaci či fingování loupeže

97 Plánování vyšetřování: • základním předpokladem úspěšnosti, vyšetřování potřebuje rychlý postup a součinnost, proto má charakter týmové práce

98 Zvláštnosti následných úkonů 1.Výslech obviněného • ve většině případů tvrdošijné zapírání, promýšlená a předem připravená obhajoba, falešné alibi apod. • doznání zpravidla pod tíhou přesvědčivých důkazů

99 • výslech zaměřen na zjištění údajů o podrobném časovém snímku pohybu pachatele před loupeží, po spáchání loupeže, přípravných jednáních a aktivitách, spolupachatelích, jejich úlohách, domluvě o způsobu a intenzitě násilí, kdo použije zbraň apod., majetkové poměry obviněného, jeho výdajům vztahu k MČ a oběti, atp.

100 Prověrka alibi • Činnost v rámci realizace plánu vyšetřování, prověrka verze o pachateli, prokázání: kde se podezřelá osoba nacházela v době, kdy byl spáchán konkrétní TČ, popřípadě zda se nepodílela na jednání (pachatel, spolupachatel, návodce, organizátor)

101 Šetření k osobě poškozeného • Jde o přesné ustanovení poškozené osoby a důkladné šetření k této osobě. Cílem je zjistit všechny informace, okolnosti, které mohly u pachatele vzbudit pohnutky ke spáchání TČ a současně i okruh osob, s nimiž poškozená osoba udržovala kontakty, styky apod., neboť tyto osob mohou přicházet v úvahu rovněž jako možní pachatele

102 2. Výslech poškozeného • podrobný popis pachatele • činnost poškozeného před loupeží, kdo věděl, že bude mít u sebe finanční hotovost nebo jinou cennost • kde se zdržoval před loupeží • okruh osob, se kterými hovořil před loupeží a obsah rozhovoru

103 • popis obvyklých činností (stereotypů) a zvyklostí poškozeného • popis věcí, které mu byly při loupeží odcizeny • podrobnosti ke způsobu spáchání • chování pachatele, jeho zvláštností (např. řeč, nářečí, gesta, mimika způsob maskování atp.) • formu násilí pachatele a intenzitu

104 • jaké prostředky pachatel použil při násilí (zbraň, nůž atp.) • verbální projev pachatele (klidní, nervózní, křičel, výhružky apod.) • počet pachatelů a rozdělní činností • chování poškozeného, zda se bránil, jakým způsobem, jak reagoval na požadavek a vyhrůžku pachatele apod.)

105 • finanční a rodinné poměry poškozeného (u podezření z fingovaných loupeží) • situaci a poměry poškozeného na pracovišti (např. podezření na zpronevěru, korupci, podezřelé operace atp.) • zda uloupená částka odpovídala finančním možnostem poškozeného • možnosti sebezranění a další.

106 3. Výslechy svědků Jsou to osoby, které: • znají poškozeného • se kterými poškozený krátce před a po loupežným atakem mluvil • které pozorovali loupež z povzdálí • osoby žijící s poškozeným ve společné domácnosti • které mohou podat popis odcizených předmětů

107 • oznamovatele loupeže • procházely MČ bezprostředně před činem • které vyrušily nebo překazily jednání pachatele

108 Výslechy zaměříme obdobně jako u poškozených, dále na typické okolnosti, které mohly vnímat a jsou schopny podat o nich výpověď. Dále výslechem zjišťujeme: • charakteristické rysy poškozeného • informace o způsobu páchání • popis osob na MČ, před loupeží, po ní, podezřelé osoby v delším časovém horizontu • popis odcizených předmětů

109 • stav poškozeného před a po přepadení • zda bylo slyšet volání o pomoc • finanční a rodinné poměry poškozeného • situaci poškozeného na pracovišti a další.

110 4. Výslechy jiných než očitých svědků • Osoby, které mohou vysvětlit různá fakta předcházející loupeži a po ní. • okolnosti typování oběti nebo objektu obviněným • vztah obviněného k oběti a k MČ • obstarávání si zbraně, dopravního prostředku a jiných předmětů obviněným • výskyt obviněného v blízkosti MČ před loupeží a po ní, příchod a odchod • nakládání s odcizenými předměty atp.

111 5. Rekognice • Objektem rekognice obviněná osoba nebo věc pocházející z TČ 6. Znalecké posudky • Velký výskyt materiálních stop. Expertizy trasologické, daktyloskopické, balistické, biologické a chemické.

112 7. Vyšetřovací pokus a rekonstrukce • Vyšetřovací pokus a rekonstrukce se osvědčují při vyšetřování inscenovaných loupeží, protože lživě vypovídající osoba často není schopna důkladně promyslet nepravdivou variantu událostí do všech detailů

113 Zvláštnosti zapojení veřejnosti do vyšetřování a kriminalistická prevence • Veřejnost ochotně spolupracuje při odhalování i vyšetřování s policií a justičními orgány. • KP soukromý hospodářský sektor a soukromé bezpečnostní služby

114 Metodika vyšetřování podvodů Kriminalistická charakteristika podvodů • Patří do kategorie majetkové kriminality. Nebezpečná forma trestné činnosti, výskyt jak v obecné, tak v oblasti hospodářské kriminality. • Metodiku lze využít při vyšetřování obou druhů kriminality s drobnými modifikacemi, odpovídajícími rozdílným podmínkám procesu odhalování a vyšetřování.

115 Typické způsoby páchání trestného činu podvodu Jsou velice variabilní. Podvodem se rozumí jednání, kterým pachatel sebe nebo jiného obohatí ku škodě cizího majetku tím, že: 1. uvede v omyl, což je jednání, kterým pachatel předstírá okolnosti, které nejsou v souladu se skutečným stavem věci, tedy vyvolává falešné představy ve vztahu k okolnostem ( k osobě, předmětům, vzniku události nebo stavu či k záměrům), za nichž se poškozený rozhoduje

116 2. využije omylu, což je situace kdy pachatel sám k vyvolání omylu nepřispěl, ale po poznání omylu jiné osoby a v příčinném vztahu k němu jedná tak, že využívá nesprávných představ poškozeného o určitých okolnostech (ačkoliv pachatel zná pravý stav věci ), aniž tyto nesprávné představy sám vyvolal

117 3. zamlčí podstatné skutečnosti a tím dosáhne obohacení sebe nebo jiného ke škodě cizího majetku.

118 Typické způsoby dělíme takto: 1. uvedení v omyl nebo využití omylu v osobě - ke společenskému nebo pracovnímu postavení pachatele - k totožnosti pachatele 2. uvedení v omyl nebo využití omylu ve vztahu k různým věcem - k majetkovým právům pachatele na určitou věc - k existenci, totožnosti, kvalitě, množství a ceně nějaké věci

119 3. uvedení v omyl nebo využití omylu ve faktu činnosti či události - o činnosti pachatele - o vzniku určité události 4. uvedení v omyl nebo využití omylu ve vztahu k příslibům - podstata spočívá ve falešném příslibu obstarat záležitosti, přímluvy a intervence, výhodné nákupy zboží atd.

120 • Podvodník nejenže nemá možnost slibované obstarat, ale ani nemá v úmyslu slib dodržet. Po vylákání částky podvodník přestane udržovat kontakt s poškozeným a hledá různé výmluvy, proč dosud nedošlo ke splnění slibu, apod.

121 5. zamlčení podstatných skutečností - podstata: v době, zamlčení této okolnosti (skutečnosti) vede k obohacení podvodníka (pachatele) nebo jiného ke škodě cizího majetku 6. trikové podvody - pachatel svým jednáním využívá nedokonalosti lidských smyslů (skořápky, počítaní peněz aj.)

122 • uvedení v omyl nebo využití omylu kombinováním výše uvedených způsobů • předpokladem úspěchu podvodních jednání je získání důvěry poškozeného, pachatele podvodů kombinují prvky výše uvedených typických způsobů jednání

123 Osobnostní rysy pachatelů podvodů • intelektuální a psychologické schopnosti pachatele • schopnost navazovat kontakty, znalosti a výřečnost • umění přizpůsobit se situaci, improvizace, odhad poškozeného Vše s cílem zvolit vhodný způsob působení na poškozeného a získat jeho důvěru

124 Rysy obětí podvodných jednání Z hlediska sociálního postavení a věku se může stát oběti podvodu: • přestárlá, důvěřivá a bezelstná osoba • ale i osoba produktivního věku, významného postavení a úspěšná v podnikání • i zavedené podnikatelské firmy

125 Společné znaky oběti úspěšných podvodů jsou: • snaha o dosažení snadného zisku či neoprávněných výhod • důvěřivost a lehkomyslnost • nedostatečná zkušenost v provádění obchodních transakcí

126 Typické stopy trestného činu podvodu MČ nemá v případě podvodů zásadní význam jako zdroj informací. • Výchozím bodem vyšetřování bývá většinou výpověď poškozeného, • Typické stopy jsou proto paměťové stopy, mají nezastupitelné místo. • Typické jsou věcné důkazy, které představují věci předané pachatelem poškozenému (zboží zcela odlišné kvality – žlutý kov vydávaný za zlato) nebo napodobeniny originálů uměleckých děl, padělané listiny atd.

127 Typické vyšetřovací situace A. Počáteční 1. zjištěné skutečnosti nedovolují učinit jednoznačný závěr o totožnosti pachatele, ale nasvědčují tomu, že byl spáchán TČ 2. zjištěné skutečnosti dovolují učinit jednoznačný závěr o totožnosti pachatele, nasvědčují tomu, že byl spáchán TČ, pachatel se však zdržuje na neznámém místě 3. zjištěné skutečnosti dovolují učinit jednoznačný závěr o totožnosti pachatele, místě jeho pobytu a nasvědčují tomu, že byl spáchán TČ.

128 B. Po sdělení obvinění 1. obviněný trestnou činnost doznává 2. zcela popírá 3. obviněný doznává jednání, popírá však úmysl obohatit sebe nebo jiného ke škodě cizího majetku 4. obviněný odmítá vypovídat

129 Zvláštnosti předmětu vyšetřování • Zvláštnosti: úskočné jednání nemusí být trestným činem, nebo např. poškozený požadoval od pachatele činnost naplňující znaky skutkové podstaty jiného TČ (např. žádal o ovlivnění rozhodnutí veřejného činitele za úplatu k získání neoprávněných výhod atp.) • Nejčastějším problémem je dokazování úmyslu.

130 Třeba vycházet zejména z důkazů o: • způsobu života a zdrojích příjmů obviněného • počátcích podvodného jednání (prvním kontaktu) • o okolnostech charakterizujících přípravné jednání způsobu spáchání TČ • o okolnostech svědčících o spolupachatelství či organizování trestné činnosti • sérií podvodných jednání

131 Zvláštnosti podnětů k vyšetřování 1. Oznámení poškozeného 2. Výsledky operativně pátrací činnosti pracovníků SKPV

132 Zvláštnosti počátečních úkonů Konkrétní okruh počátečních úkonů a opatření je determinován druhem a kvalitou počáteční vyšetřovací situace 1.Výslech poškozeného (přijetí oznámení o trestném činu) • kde, kdy případně prostřednictvím koho a za jakých okolností se poškozený seznámil s pachatelem • kde, kdy a za jakých okolností se došlo k jednání o skutečnostech, které se staly předmětem podvodu

133 • co pachatel slíbil, co žádal a co dostal od poškozeného • jak často a kde se setkávali (identifikační znaky interiéru ) • kdo byl jejich jednání přítomen, případně kdo byl do jednání poškozeným zasvěcen, jaká byla úloha přítomných osob • pod jakým jménem se pachatel představil, předložil-li nějaké doklady o totožnosti • přesný popis pachatele (identifikační znaky pro rekognici)

134 • zda a jaké věci nebo doklady předal pachatel poškozenému • způsob vystupování pachatele, případně známé kontakty na osoby • jaké věci či kolik peněz poškozený pachateli odevzdal • jakou konkrétní škodu poškozený utrpěl a může-li výši škod doložit

135 • údaje o osobách, které mohou v této věci podat svědectví • jakou činnost a s jakým výsledkem poškozený vyvíjel, když pojal podezření, že se stal obětí podvodu, vstoupil-li v jednání s pachatelem, případně výsledek tohoto jednání

136 2. Výslech svědků • Výslech zaměřen po obsahové stránce podobně jako výslech poškozeného. Nutno však vysvětlit případný osobní vztah k poškozenému nebo pachateli 3. Rekognice podle fotografie • Pokud totožnost pachatele není známa, nutno rekognice podle fotografie ve fotoalbu známých pachatelů

137 4. Zajištění věcí a písemností předaných poškozenému pachatelem • Takové věci či písemnosti se stávají objektem ohledání a expertiz z různých oborů kriminalistické techniky

138 5. Ohledání věcí a písemností, které pachatel předal poškozenému • Nalézaní stop, daktyloskopických, nebo zda písemností nesou stopy padělání, pozměnění, zda rukou psané listiny jsou vhodné k identifikaci pisatele, jaké další (zejména srovnávací) materiály bude nutno zajistit pro další zkoumání apod.

139 6. Opatření ke zjištění totožnosti neznámého pachatele, vypátrání jeho pobytu a zadržení • Jedná se zejména o: • využívání operativně taktických evidencí • šetření • pátraní po osobách

140 Zvláštnosti vyšetřovacích verzí a organizace vyšetřování 1. Verze k trestnému činu (zejména subjektivní stránce TČ) 2. Verze k totožnosti pachatele Vycházejí ze způsobu spáchání TČ, z okolností získání různých styků pachatele 3. Verze k pobytu známého pachatele Jsou to pátrací verze (pobyt-možný pohyb)

141 Zvláštnosti následné etapy vyšetřování 1. Výslech obviněného • kdy, kde a za jakých okolností došlo prvému kontaktu mezi poškozeným a obviněným • jaká byla role poškozeného v genezi celého jednání (jak byl poškozený aktivní, co požadoval apod.) • kdy pojal obviněný úmysl poškozeného podvést • zda a jak se připravoval na podvod • kdy, kde a za jakých okolností k podvodu došlo

142 • jakým způsobem došlo k podvodu, které další osoby se podvodu účastnili a jakým způsobem • co podvodným jednáním získal a jak se získanými věcmi (penězi) naložil • co po spáchání podvodu dělal • zda spáchal další podvody, kde a jak, • majetkové poměry a způsob života poškozeného

143 Podvodník je většinou velmi aktivní, má vše dobře promýšleno, působí na vyšetřovatele s úmyslem ztížit vyšetřování, používá různé úskoky, odvolává se na alibi, popírá TČ, atd.

144 2. Osobní a domovní prohlídka • Důvody jsou přísně vymezeny trestním řádem. Jde o zajištění věcí důležitých pro trestní řízení, zejména: • různé písemnosti svědčící o podvodném jednání (padělané nebo pozměněné doklady, dopisy, poznámky, evidence, účetnictví apod., vedené často na prostředcích výpočetní techniky

145 • prostředky k padělání nebo pozměnění dokladů • účtenky za nákupy různých předmětů • vylákané věci, peníze, vkladní knížky apod.

146 3. Rekognice in natura • věcí a osob. Zvláštností je, že již dříve byla často provedená rekognice pachatele podle fotografie. Poškozený musí proto před rekognici in natura uvést znaky, podle kterých pachatele pozná a které nejsou odráženy fotografii, aby nebylo možné zpochybnit výsledky rekognice in natura

147 4. Expertizy • expertizy ručně psaného písma • expertiz písma psacích strojů • grafických expertiz (pozměnění a padělání dokladů a písem,nosti) • zbožíznaleckých expertiz (hodnota věcí) • expertizy z oboru účetnictví ( v oblasti HK) • daktyloskopických expertiz • expertizy z oboru VT

148 Zvláštnosti zapojení veřejnosti do vyšetřování a KP K podvodům negativní postoj veřejnosti, ochotně pomáhá policii a justičním orgánům. Pomoc občanů zejména: • při zjišťování totožnosti pachatele • při pátrání po pachatelích

149 • při zjišťování dalších poškozených a svědků • při vyšetřovacích úkonech Prevence zaměřená do oblasti osvěty a výchovy občanů, upozornění na aktuální podvodná jednání, způsoby páchání a druhy podvodů v té které době.


Stáhnout ppt "Kriminalistická metodika 1. prof. JUDr. Ing. Viktor Porada, DrSc. dr. h. c. mult."

Podobné prezentace


Reklamy Google