Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ukázky z knížky Aloise Marhoula Anděl s černým křídlem ilustrace: koláže Miroslav a Huptych a.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ukázky z knížky Aloise Marhoula Anděl s černým křídlem ilustrace: koláže Miroslav a Huptych a."— Transkript prezentace:

1

2

3 ukázky z knížky Aloise Marhoula Anděl s černým křídlem ilustrace: koláže Miroslav a Huptych a

4 Něco ze současnosti Byli jednou tři bratři: Jeden lhal, druhý kradl, třetí visel České přísloví Oni byli čtyři dva lhali dva kradli ale nikdo nevisel! Čechy krásné Čechy mé pohádko líbezná — — kdo neuvěří ten tě nezná kdo tě nezná neuvěří Jen metronom nás šacuje po všechny časy z mnoha věží a slibuje: Rovnost lásku bratrství A my taky tak a my taky tak jak opilí tak čestní Čechy krásné Čechy mé pohádko přelíbezná Praotec usnul na Řípu Libuše záviděla Kazi protože ten kanec na černo (Bivoji zlatý!) ten kanec na černo tak voněl!! A — — a o tom náš život (Bivoji zlatý) kanec kanců přece je!

5 Duch mé lásky Manažer přes la la la la — — Manažer přes cokoli Vždyť pro jedno kvítí i dějiny přepřahají Učenci mají svoje teze My zase remízky meze s krtinci mravenci a vůbec žitím Vždyť pro jedno kvítí ani náhodou A za devatero horami pořád bude jenom ta jediná Co si přát víc? Ric pic bum Přijít o rozum? Nepřijít o — — — — ? Už je to na kraji Už je to na vlásku Už je to nevím kde Ric pic bum Přijít o rozum

6 Čerchmant Staří, znajíce dobře četná zjevení čerchmantů, klení a nadávek více se zdržovali, a chtějíce klíti, vždy sobě na ně vzpomenuli, tak raději místo všelikého sakrování jméno samotného čerchmanta pronesli, neb i to znali, že volán a váben, čerchmant se nikdy neobjeví. Josef Váchal, Ďáblova zahrádka Mladí možná taky ale sakra práce himmelhergottlaudon když ti pečení holubi létají do huby i s kostmi Kůže jim padá z těla Jsme z toho na nervy A strašidla strašidla dohánějí co se dá Ale nedá se nic nedá se nikdo Jenom já —— si vzpomenu na ty časy kdy jsme spolu —— Husy taky dohánějí labutě A teď všichni Když ti pečení holubi (jako v srpnu 1968) létají do huby Na kutě! i s kostmi Svobodo! A proto zvracíme Jardo Zdeňku Pavle A některým se dokonce obrací v žaludku Havlíčku Havle Nechte si ty řeči i kniha

7 Škrobotník a šibrová Také se dnes v klášteřích za spásu duší jejich více nemodlí, vědouce jednak, že už jim to platno nic není, když už jednou v pekle jsou, a za druhé: Kterak mohou u Boha za ně orodovati, když o svatých vědí, že jsou sami rádi, že v nebi vůbec jsou. Josef Váchal, Ďáblova zahrádka Všichni svatí stojí ve frontě aby mohli mezi nás mezi lidi chudáci nebozí Bůh jim buď milostiv V pekle je celkem teplo Rohatí Bohatí chlupatí i svalnatí Sex peklem vládne Tak jako na nebi na Zemi Tak i v nás Svatí i nesvatí nastal váš čas Perte se o nás O nás nehodné Kdo dá víc? Kdo dá víc zvítězí Tak na nebi jako v pekle Tak i v nás

8 Prašivec Pověst praví o Prašivci, že to je vlastně duše ženy, která nedbalostí svou zavinila, že máslo jí chytlo a komínem vyletíce, stavení zapálilo, za což v trestu podobná žena v ohnivého kohouta se proměnila. Josef Váchal, Ďáblova zahrádka Pověsti nelžou I v lidech to někdy chytne jak saze v komíně A nebude jinak Ženy se proměňují za trest i z lásky A než kohout třikrát zakokrhá bude po všem: Hostinský nám vystaví účtenku Kominíci vyjdou do ulic A ženy jak zadrhnutá deska nepřestanou opakovat: „Na mou duši! Na mou duši! Na mou duši!“

9 Kolduna též hubilka zvaná, velice lenivá ženská, pořáde nahá a neoblečená, leckdes u stromu venku ve dne sedí a chrápe, zato nočním časem takové rejdy provádí, že hrozno na to mysleti, neřku-li blízko býti. Josef Váchal, Ďáblova zahrádka To ani náhodou! I když — Možná — — Snad bychom jí mohli pomoci Dlouho do noci neřku-li až do rána Ale vzhledem k věku nemocem Suma sumárum paměť taky vynechává takže: Všechno shořelo Herostratos jitřil poslední uhlíky které vzpomínaly na oheň a na tu nádheru barvy světla vůně kdy srdce nestíhá a rozum nechápe a tak musela přijít Kolduna stará Blažková zamést před krbem polaskat vzpomínky aby bylo učiněno zadost pověstem a bájím aby bylo učiněno zadost nadějím a touhám A bylo nebylo že hrozno na to mysleti neřku-li blízko býti!

10 Skřet skalní Maje veliké ušní boltce co hudební plachty napnuty, každý šelest slyšeti může, na všechno dobrý pozor dává, a také mu nic neujde. Jakmile člověk do skal zavolá, skřet mu poctivě odpoví — — Josef Váchal, Ďáblova zahrádka Kdo ví kdo ví — — Ze skal jde ouzko a bázeň a strach Líp bude na horách Líp bude mezi námi Mezi skřety Počítám: Jeden až dva světy dělí nás skřety od lidí Lidi jsou asi vymyšlení Skřeti realita Maje veliké ušní boltce já skřet mám své jisté mám svůj svět své vidiny A nic mi neujde Lidi jsou vymyšlení Lidi jsou jediný — — omyl Skřeti realita Snad možná netopýr mohl by existovat Teoreticky Ale člověk? Člověk ne Člověk je nesmysl!

11 Zázrak Slepí vidí, a kulhaví chodí, malomocní se čistí, a hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, a chudým evangelium se zvěstuje. Evangelium svatého Matouše, kapitola 11, verš 5 — — člověk pak slyší i trávu růst vidí slunéčko sedmitečné jak zvedá krovky a vstává do známé krajiny se psem se štrúdlem s větrem pro někoho třeba i se džbánem Trochu smutku ve větvích starého stromu otisk nebe v kaluži a co ještě? Už ani nevím

12 Pokušení Jak jsou krásné nohy tvé v střevících, dcero knížecí! Okolek bedr tvých jako zápony, dílo rukou výborného řemeslníka. Pupek tvůj koflík okrouhlý, ne bez nápoje; břicho tvé jako stoh pšenice obrostlý kvítím. Oba tvé prsy jako dvé telátek blíženců srních. Píseň Šalamounova, kapitola 7, verš 1, 2, 3 Tos přehnal Adame! Manželka Eva ta z té včerejší pohádky byla zakleta do Ledového království Šemík s tebou na hřbetě se připravuje ke skoku — — okolek bedr tvých jak zápony Přivíráš oči najednou slyšíš ještě jedno kolečko jak padají kopyta buší do kamen obrovským vodopádem vzpomínek a touhy do vroucího nitra touhy nikdy nepoznané nádherné planety nebo jo? oba tvé prsy jako dvé telátek blíženců srních pupek tvůj koflík okrouhlý a právě jsi zašeptal Křečovitě se držíš věky věkův jako raněný slepec připravovaná slůvka: na bitevním poli Šemíku leť! myšlenky utíkají Děj se vůle Páně! neznámým směrem Hlavně si nerozbij hubu

13 O pravdě Kdo má uši k slyšení, slyš. Evangelium svatého Matouše, kapitola 11, verš 15 A zase to dopadlo mezi nás dělali jsme že nic ale smrad zůstával dělali jsme že nic ale to plesknutí nešlo přehlušit ani tichem Poníženě se tvářící smrad byl byl k nevydržení Dělali jsme že nic dělali jsme že tady vůbec nejsme ale smrad jako na potvoru ulpíval na všem na všem kolem nás Nejhorší bylo že ho nešlo přehlušit ani největším smradem jakého jsme schopni V žádném případě nešlo Tolik o Pravdě

14 Syn Boží Usmál se Otec: „Nejdřív se musíš narodit!“ „Proboha,“ vyděsil se Syn. „A komu?“ Odkašlal Otec, po Duchu se v rozpacích ohlédl a pravil tiše: „Panně!“ Syn hlasitě se zasmál. „To bylo tu už mockrát!“ „Nebuď prostořeký!“ zahřměl Duch. „Promiň,“ schlípl Syn, „však ještě jedno mi prozraď: Jak dopadne to se mnou nakonec?“ „Špatně,“ pravil Duch s uspokojením. „Ukřižován budeš.“ Karel Ptáčník, Bibliáda Možná ti nahoře vědí všechno Možná znají otázku na každou odpověď Tak jako děti A drží nás za duše (Je pravda, že je nejtěžší to, co se nedá zvážit?) A je vůbec pravda? Jestliže je jestliže existuje tak — — jak často se převléká? no aby neslo Nebo je to špindíra se světlo žijící celý život v jedněch šatech? světýlko Bože můj všemohoucí nebo alespoň posviť mi na jméno pin a heslo abych nezapomněl malá jiskřička čím jsem byl kam spěju po mně aby zůstala minimálně její otisk už okleštěn prost vin To jsem byl já Já — — Syn

15 Poděkování Jáť pravím vám: Proste, a budeť vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a budeť vám otevříno. Evangelium svatého Lukáše, kapitola 11, verš 9 Kdyby Bůh nestvořil Nebe a Zemi kdyby neoddělil světlo od tmy tak nevím — kdo by mi dneska zabouch před nosem kdo by mi podal ruku třebas leklou jak vánoční kapr a taky tak slizkou kdo by mi načůral zvysoka (a po větru jsme všichni hrdinové) kdo by mi zůstal dlužen odpověď Kdyby Bůh nestvořil Nebe a Zemi tak nevím tak to by byl konec

16 O tichu Manželky mlčí milenky mlčí děti děti jsou bůhvíkde Bůh ví kde jsou a taky mlčí protože ví ví že je čas na báseň o tichu

17 Více naleznete na Vytvořeno:


Stáhnout ppt "ukázky z knížky Aloise Marhoula Anděl s černým křídlem ilustrace: koláže Miroslav a Huptych a."

Podobné prezentace


Reklamy Google